Mazurská jezera v TV ... 25.10.2010 ... 21:05 ... ČT1

[Rumex]

To tonda


Zdarec, povolení na ryby se dá koupit na každém rohu, ale v maríně poradí kde je to nejblíže.
Je několik druhu, rozdělují to podle jezer a jestli rybaříš z lodě či břehu, ale moc se to tam neřeší, tak ho někdy ani nekupujeme (na jeden prut třeba).
Chytáme hlavně štiky a úhoře, ryby moc nejím tak se v tom moc nevyznám, jezdím jako kapitán a chytají kluci v posádce.

[Svobodak]

Ahoj halladine,

z pohledu kempovani se mi jako nejlepsi jevi nejsevernejsi cast Mazurskych jezer, konkretne jezero Swiecajty, ktere lezi jizne od Wegorzeva. Disponuje asi nejvetsi koncentreci kempu a tyto jsou pomerne jednoduse dostupne. Zazemi vypadalo jako pomerne slusne, ale jen jsme proplouvali, nekotvili jsme. Na Swiecajty se jezdi casto regaty a pres zimu tam provozuji zavody oplachtenych brusli, tak snad by mohli byt vybaveni.
Tahle lokalita ma jeste jednu vyhodu. Bez sklapeni stezne se dostanes z jezera Swiecajty na jezero Mamry, do ktereho na sewerozapadnim konci usti Mazurski kanal. Primo u usti kanalu je pomerne prijemne mistecko, kde muzes zakotvit cumakem do travy. Samozrejme za poplatek, ale nikterak dramaticky. O tuto plochu se stara chlapik jmenem Edmund. My jsme tam kotvili sami, cely vecer Edmund vypravel zajimavosti o severni casti jezer a o blizkem okoli a pri te prilezitosti se jeste staral o ohen. My jsme jej pro zmenu zasobovali rumem, ale bylo to v pohode, velkou spotrebu nemel. Na snidani nam jeste zajistil cerstvou stiku a pecivo, proste parada.

Jizne od usti Mazurskeho kanalu asi 10 minut chuze lesem je v lokalite Mamerki soustava nacistickych bunkru. Hlavni pristup do arealu bunkru je od parkoviste v lese, na ktere nas Edmund upozornil s tim, ze tam stoji chlapik, ktery si hraje na pruvodce a pokud nas odlapi, skasiruje nas. Nedali jsme mu sanci.
Prodi proudu kanalu, asi 8 kilaku od usti do jezera, je uzasna betonova stavba z dob rozmachu Nemecka mezi svetovymi valkami. Je to pozustatek propusti a myslim, ze se jmenuje Piaski. To si ale nejsem jisty.

Na severovychodnim konci lezi na konci kanalu, nyni jiz bez prekazky v podobe nizkeho vedeni, pomerne prijemne mestecko Wegorzevo. Primo naproti mariny je male muzeum lidoveho umeni a na namesti je velmi prijemna hospoda, kde se skvele vari.

Pokud alespon jednou sklopis stezen, dostanes se malickym jezirkem Kirsajty na jizni strane jezera Mamry do jezera Dargin. Zapadne od tohoto pruplavu je mestecko Sztynort. Je v nem k videni pekny zamecek, bohuzel v desolatnim stavu a je odtud mozno dosahnout Hitlerova hlavniho stanu na vychodni fronte - Vlciho doupete. Z jezera Dargin muzes do jezera Kisajno a Dobskiego. Na jizni strane jezera Kisajno potom lezi mestecko Gyzicko. Zde k prohlidce velmi rozsahla pevnost Boyen.

Jizne od Gizicka je to cele o sklapeni stezne.

Nejvetsi jachtarska lokalita je ale jezero Sniardwy, jihovychodne od Mikolajek. Je to nejvetsi jezero a v soustave s jezerem Mikolajskim a jezerem Beldany tvori pomerne slusny prostor pro ctrnactidenni plavbu bez nutnosti sklapet stezen. Problemem je, ze jezero Sniardwy nema kolem dokola zadne zazemi pro kempovani. Musel bys kempovat na jezere Beldany v kempech Kamien nebo Wygryny, nebo na Mikolajskiem jezere na jeho vychodnim brehu primo v Mikolajkach.

Jinak, co se tyce cesty, je jedno, jestli jedes s karavanem, nebo bez. Tak ci tak se jedna na vetsine trasy na Mazury o tankodrom.

Mej se a dobrou plavbu na Mazurach.

[Rumex]

jen dodám pár letošních poznatků:
- po domluvě, Edmund doveze mobilní udírnu a na místě vyudí úhoře, vřele doporučuji, je potřeba se domluvit den dopředu, ps.štika byla také výborná, snídaně kterou udělal stála 70 PLN, 3kg štiky, bylo nás na to 12.
Edmund je domorodec a moc pěkně dokáže mluvit o jezerech. A dá se u něj po domluvě i kempovat.

-cca 1200m od ústí Mazurského kanálu je železniční most, na jehož konci je tabule a pod ní návod a ceník vlaku na telefon, stačí zavolat a přijede drezína či jiný historický kousek, podle počtu osob.
Trať provozuji železniční nadšenci. Zavezou vás až na Vlčí Doupě a počkají tam na vás, abyste nemuseli šlapat nazpět.

[halladin]

včera jsme se vrátili z Mazur.
Prvně jsme se usadili v kempu Kamieň. Dosti velký kemp, s vlastním slipem (25zl)
Vlastním molem ( i když jsme většinou kotvili na malé pláži na konci kempu.)
Tam jsme byli pár dní, kdy nám nepřílo moc počasí. Už jsme dokonce uvažovali o předčasném návratu.
Ale počasí se, přes nepříznivé předpovědi meteorologických serverů vylepšilo, a dál to bylo fajn.
Po pár nech jsme se přesunuli do vodní stanice nad Mikolajkami ( na levém břehu) název lokality doplním , až se dostanu k mapě.
Bylo to více méně molo, hygienické zařízení , a malá louka u soukromého domu, ale jeden karavan - ten náš -a pár stanů se tam vešlo.
Na zpáteční cestě jsme se umístili v penzionu Wodník pod mikolajkami , a pak následoval návrat do kempu Kamieň.

Odtamtuď jsme odjížděli domů
Musím říct, že kombinace malá kajutovka a karavan není pro Mazury nejvhodnější volba- hlavně pokud se toho chce absolvovat co nejvíc.
Jinak jsou Mazury fantastické, opravdu jachtařský ráj, a určitě tam nejsem naposledy.
Jen ta délka trasy.
Syn dostal zánět do ooka, tím pádem nemohl řídit, a těch 800 km jsem na zpáteční cestě musel absolvovat sólo...S Atolem na přívěsu, a tedy i s omezenou rychlostí.

[ZdenekK]

Ahoj Svobodaku,
jedeš koncem září na Mazury?
My jsme se s rodinkou rozhodli, že tam pojedeme poslední týden v září. K rozhodnutí přispěly i tvé skvělé příspěvky.
Bude se jednat o naši první návštěvu těchto jezer a loď máme zamluvenou na severu ve Wegorzewo.

Zdeněk

[Svobodak]

Ahoj Zdenku,

spravna odpoved zni : 'rad bych, snad to vyjde'. Na lod jsem se letos dostal jen ctyrikrat a z toho jen jednou na tyden. Cely tenhle rok byl nejaky zpatlany.
Kazdopadne preji krasny pobyt na Mazurach a paradni jachting. Az se vratis, prihod par radku s obrazky, at je cim se pokochat a zkratit nadchazejici zimu.

Svobodak

[Finn]

Tak jsem se vrátil z Mazur, byl jsem tam 10 dní s vlastním motorákem a jsem nadšen. Poláci, voda i místa na spaní perfektní. Projel jsem co se s motorákem dalo, více se mi líbil jih, ale je to tam pro plachetnice o častém sklápění stěžně, pro motorák ideální. Cesta není tak nejhorší a příští rok bude lepší, neboť většina úseku Katowice - Waršava je ve výstavbě, jak již někdo psal vedle staré se staví nová cesta a to hodně rychle. Tedy Mazury určitě doporučuji a příští rok bude i cesta celkem v pohodě.

[geronimo]

Pozor, od 1. července 2011 jsou dálnice v Polsku zpoplatněny pro auta nad 3,5 t. Takže osobák s lodí na vleku už platí.

http://www.dalnicniznamky.net/dalnicni- ... polsko.php

[Finn]

Tady: http://www.kretinka.net/foto_mazury.htm můžete mrknout na pár fotek co jsme nafotili na Mazurách.

[Svobodak]

Ahoj, kdyz dovolite, rad bych dokoncil to, co jsem zacal 31.kvetna po navratu z Mazur, tedy :


MAZURY - kveten 2011
Dil 2. - cesta TAM


...... prevzeti lode probehlo fofrem bez prutahu, slozena kauce, zaplacen doplatek s parkovacim poplatkem, nakladka proviantu

a pred jedenactou se odvazujeme a vyrazime na jezero Beldany. Mame pred sebou prvni kratickou etapu, kterou hodlame jiz standardne zakoncit v Mikoljkach, jak jinak, nez v hospode.
Kormidelnik je po celonocni ceste zcela vycerpan (pravdepodobne jej malicko rusil muj svizny bigbeatek) a po nekolika minutach plavby na mirne zvyseny volnobeh 11HP chrchlatka v naprostem bezvetri, zaujal pozici, ktera pro kormidelnika ve sluzbe neni az tak uplne obvykla.

Poklidnou plavbou mijime Kamienskou Wyspu a v ohybu u Bartlewa se konecne objevuje mirny vanek od severo-sevoro-vychodu.Hlavni plachta, vzapeti kosatka a konecne umlcuji motor. Kormidelnik procita z bezvedomi a my pomaloucku krizujeme na severo-severo vychod k mistu, kde jsou kratickym kanalkem propojena jezera Beldany, Mikolajskie a Sniardwy. Mijime park Galindia, o kterem jsem se kratce zminil v prispevku z lonskeho zari. Pofukuji 3-4 kn a my pomaloucku postupujeme smerem k Mikolajkam, doprovazani necelou desitkou lodi, vzdalenych na dohled. V podvecer se vyvazujeme u mola Mazurske zachranne sluzby a razime do hospody na protejsim brehu.

V Mikolajkach maji zrovna sraz kluci a holky, kterym voni benzin a vitr ve vlasech, tak delame pro kamarady nejaky ten obrazek

a konecne usedame v temer prazdne hospode

a objednavame, v Mikolajkach uz klasicky, pivo do dzbanu, zurek a zapiekanki. Zurek je husta, mirne kysela polevka, obsahujici vse, co dum dal. Zapikanki jsou bud brambory, nebo testoviny v kameninove misce v mnozstvi asi pul kila, zapecene s masem, rybami, zeleninou, smetanou a syrem dle toho, jake si kdo da. V nasi oblibene hodpode v Mikoljakach maji 5 nebo 6 druhu tech s bramborami a stejne mnozstvi druhu s testovinami. Miska je horka jako krava, neopatrny kontakt s kameninou je opravdu citelny. Damy si davaji po veceri panaka a ja jeste jeden dzbanek piva a potom uz jen zaslouzeny odpocinek.

Rano standardni snidane, stezen dolu a hura pod tremi Mikolajskymi mosty otacime na sever na jezero Talty. Zhruba v polovine delky jezera usti Talcki kanal, ktery je prvni v sade kanalu a mensich jezer, spojujicich v rade za sebou jizni jezara s jezerem Niegocin, na jehoz severnim brehu lezi mestecko Gyzicko. Vsechny zminene kanaly maji tu vlastnost, ze pres ne vede bud silnicni most, nebo pesi lavka a kdyz ani to ne, tak tam maji natazeny draty vysokeho napeti. At uz je to jakakoliv prekazka, kanal znamena stezen dolu.

Nicmene kanal Talcki usti do malinkateho jezirka,

na jehoz jiznim brehu se nachazi pomerne malebna hospudka s malym pristavem a hospodou, jmenem Zielony Gaj.


Prijemne misto a maji tady velmi dobry borsc, doporucuji.

Ze Zielonego Gaja pokracujeme dal pres kanal Miodunski, kanal Szymonowski, jezero Szymoneckie, jezero Jagodne a kanal Kula na jezero Niegoczin, na jehoz severnim brehu lezi mestecko Gyzicko. Vsechny zminene kanaly jsou pomerne prime, vedou umelymi koryty a most v nich neprekvapi. Vyjimkou je kanal Kula.
Jedna se o prizozeny pruliv mezi dvema jezirky, ktery je zcela kryt lesem na obou stranach. Kanal je tvaru velmi zkraceneho “S“ o nepatrne sirce a delce asi 30 m, manevrovaciho prostoru tam mnoho neni a svete div se, most. Stezen letel dolu takovou rychlosti, ze malem zmrznul.

Na zbytku plavby do Gyzicka uz nic zajimaveho. Zacalo se mirne zatahovat, obcas spadla nejaka ta kapka, ale zadna hruza. V podvecer se vyvazujeme v pristavnim bazenu, platime 20 zlatek a odchazime do hospody.


Tentokrat byl candat ve smetanove omacce s rozinkami. Pratele doporucuji, delikatesa, smazeny candat a nejake drobnosti. Zkusili jsme borsc i tady, ale byli jsme velmi zklamani. Misto borsce ta blize nespecifikovatelna podivnost pripominala neco mezi rajskou se sirokymi nudlemi a malinovkou – nebrat. Pivo ve dzbanu nepodavali a na kazde dalsi ve skle jsem cekal dobrych 15 - 20 min. Nebyt toho candata, byla by to opravdu blba volba osvezovaci stanice (za velkou hraci travnatou plochou mezi pristavem pro male jachty a mestskym pristavem pro vyletni lode).

Druhy den rano vyrazime do pevnosti BOYEN, ktera se tyci nad Gyzickem na jeho vychodnim konci. Prijemna prochazka po brehu kanalu, pres otaceci most a kolem kasaren do maleho kopecka parkem az k brane pevnosti.

Prohlidka muzea a prochazka rozlehlym arealem pevnosti



a hura na vodu, nebot proplavovaci casy jsou jasne dany. Pro informaci vsem, kteri se na Mazury chystaji, uvadim otviraci dobu pro proputi :
08.05 - 08.35
10.30 - 11.05
12.25 - 13.05
13.40 - 14.50
15.45 - 17.25
18.25 - 19.05

Odvazujeme, a pomaloucku do kanalu pres Gyzicko, kraticka pauza pred mostem

a par detailu pri pohledu z vody

A hura na jezero Kisajno a odtud jezerem Dargin do nejsevernejsi casti velkych jezer, konretne na jezero Mamry.


Na jezero Mamry se proplouva z jezera Dargin, jak jinak nez pod mostem, malinkym jezirkem Krisajty. Tady bacha, je vhodne drzet se v plavebni draze, ktera tvori v podstate male ‘esicko’ na velmi plytke vode, lemovana vsude, kam jen clovek pohledne, hustym rakosim se spoustou ptactva.
Pres jezero Mamry uz pred soumrakem a kanalem na severovychodnim konci jezera do Wegorzewa. Tenhle kanal, resp. jeho prvni cast ve smeru od jezera, je asi nejpeknejsim kanalem, kterym jsme se na Mazurach plavili. Jde o koryto stare reky, ktere se asi v polovine delky kanalu oddeluje vlevo a dal do Wegorzewa se doplouva jiz umelym kanalem.
Obe pristaviste ve Wegorzewu byly narvane k prasknuti, tak jsem se vyvazali u mola nalevo, pred vjezdem do mestskeho pristavu a nazdar. Poplatek, 15 zlataku, sprcha a hajzliky v pohode, opet za par penez, akorat si uz nepamatuji, za kolik. Vim jen, ze se platilo za kazde jedno pouziti konkretniho socialniho zarizeni.
No a jak jinak, hura na papu. Hospada na namesti, primo proti poste byla uzasna jak svym utulnym interierem, tak pochutinami.

Vyhral zurek a mazursky okoun, okamziky vyckavani jsme si kratili pomazankou z peceneho masa a pivem, proste pohoda.

Druhy den rano oprava kladky vytahu hlavni plachty na vrcholu stezne (sklopeneho), prochazka po Wegorzewu, navsteva mistniho muzea, nebo spise skanzenu zustala jen o pokusu. Nejak se nam nedostalo od nikoho zadne vstupenky, kterou jsme si chteli koupit. Mozna jsme si nic kupovat nemeli a meli jsme vyrazit do skanzenu, ale ….,
Tak aspon prochazka kolem a nakukovani pres plot .


A potom kanalem ven na jezero a primo na zapad k usti Mazurskeho kanalu. Cumakem do travy

a ejhle, Edmund.
Pro ty, kdo nevi, kdo je Edmund, tak vezte, ze je to chlapik, ktery udrzuje a zvelebuje tento kousek louky jizne od usti Mazurskeho kanalu do jezera Mamry, celou sezonu obyva maly karavan na kraji loucky, sece travu, uklizi a hlida kotvici, nebo spis temer na brehu povalujici se, lode pred nezvanymi navstevniky.
Samozrejme to nedela jen z lasky k tomuto mistu a pro nekonecne pohodli jachtaru, kteri sem zavitaji, ale taky pro prachy. Tento nas novy pritel Edmund nabizi vse, co nabidnout muze a dluzno rici, ze nikterak vlezle, ale opravdu srdecne. Prostor, ktery nam venuje, jeho snaha a ochota je obrovska, ale to mame zjistit az po navratu z prochazky, takze nepredbihejme.

Chystame se navstivit lokalitu Mamerki – soustava nacistickych bunkru z druhe svetove valky. Edmund radi :
‘Nechodte k parkovisti, studaci tam maji postaveny par vojenskych stanu, improvizovane palebne posty a kasiruji turisty, kteri prijedou autobusem a hodlaji sit u hromadu betonu prohlednout z blizka.’
Vedel o cem mluvi. Dorazili jsme na misto stezkou, kterou nas Edmund poslal a prolezli jsme to tam krizem krazem.




V okamziku, kdy damy pozovaly na konstrukci, vedouci na strechu asi nejvetsiho z bunkru, objevil se onen zmineny improvizovany vyberci vstupneho a chtel nas taky skasirovat. Nutno priznat, ze jsme mu nedali sanci a hrde odkraceli stredem s konstatovanim, ze za prochazku lesem se neplati ani v Cechah a to ze jsme zvykli na ledacos. Pochopil to.

Nevyrazili jsme zpet za Edmundem neb odpoledne bylo jeste mlade, ale vydali jsme se k Mazurskemu kanalu a podel kanalu na vychod. Krasne misto, doporucuji.

Jen je dobre vzit s sebou neco, co odradi komary a je potreba obout se do dobrych bot, neb se o parkovy chodnik opravdu nejedna

No a takhle jsme dorazili az na konec kanalu, ktery byl vsak koncem pouze zdanlivym.

Celem vzad, par kroku z kopecka ve smeru kanalu a hle


Asi dobra technologie, poctivy material a stavebni moralka, Jenom ta vrana, pred kterou se kdysi trasla cela Evropa tam nejak chybi.
Edmund rikal vecer u ohne, ze zhucela dolu a zaryla se hluboko do bahna pod komorou. Zaplatpanbuh, ze ji nikdo nechtel vytahnout z tohto pohrebiste.

Timto vyletem a na tomto miste v podstate skoncila nase cesta TAM a pomalu se pred name zacala odvijet cesta ZPATKY.

[alffa]

Dobrý, Svoboďáku.
Je vidět, že jsi na tom zapracoval.
alffa

[Svobodak]

MAZURY - kveten 2011
Dil 3. - cesta ZPATKY, vlastne zaver, zadna cesta zpatky nevede

Vecer sedime u ohne o ktery se stara Edmund, teda Edmund se stara o dostatek dreva a dlouho do noci vypravi o severni casti jezer, krajine, lidech, moznostech, zajimavostech, valce.
O tom, co po ni zbylo a jak to potom rusaci ukradli a vyplenili vse, co po nemcich zbylo, kdyz je tlacili zpatky za Odru, a co neukradli rusaci, ukradli polaci pote, co vypadli domu i rusaci.
Edmund vypravi, ja nalivam rum a caj a tak cas plyne.
Edmund nabizi na snidani cerstvou stiku a na muj blby dotaz, jak se k ni asi dostanu, mi s usmevem na tvari sdeluje, ze se nemam o nic starat, ze vse zajisti on a my, ze budeme mit rano pripravenou paradni snidani. Nekecal !!!

V devet hodin se hrabu ven z lodi a slysim : ‘Pavleeeeeeee !!!’
Mrknu k ohnisti a tam Edmund smazi rybu, na stoliku vedle ohniste je pripraveno cerstve pecivo a pivo. Neuveritelne, uzasne, fantasticke!!!

Marna slava, kdo snida pivo, nemuze byt spatny clovek !!!

Snidame, dekujeme Edmundovi za vse a loucime se, jako bychom se znali od pocatku veku a jen na okraj platime par zlatek, o kterych ani nechceme premyslet, nebot misto i Edmund zanechali hlubokou stopu, dnes uz jen ve vzpominkach a v nadeji, ze se pristi rok s Edmundem na stejnem, nebo jinem miste opet setkame.

…. a zahajili jsme smutnejsi cast nasi pouti, vydali jsme se ZPATKY.

To je vsechno, nic vic a nic min se nestalo. Upluli jsme neco malo krasnych mil, navstivili jsme nadherna mista, potkali jsme prijemne a mile clovicky, jedli a pili do sytosti, ale hlavne jsme nasbirali do zasoby hromadu krasnych zazitku, ktere treba jednou ohreji a pohladi na dusi.

Tak ahoj a mejte aspon tak krasne zazitky a vzpminky, jako my ze severu Polska.

Pavel

[Svobodak]

Ahoj alffo,

vecery se prodluzuji a tohle byl muj dluh, skoro pul roku stary, tak jej splacim.
To vis, mam ted cas, damska cast rodiny odcestovala za sluncem do Afriky a ja mam klid a pohodu.

Mej se. Pavel

[bokal]

Pozor, od 1. července 2011 jsou dálnice v Polsku zpoplatněny pro auta nad 3,5 t. Takže osobák s lodí na vleku už platí.

http://www.dalnicniznamky.net/dalnicni- ... polsko.php

Geronimo, ta informece je značně nepřesná,

Za polské dálnice se platí jen ve vyjmenovaných třech úsecích, a to všechny auta, nejen nad 3,5 tuny.
Akorát je to rozděleno na 5 kategorií, je to podobné jako v chorvatsku nebo itálii.