Ahoj,
už mi fakt nemusíte odpovídat na ty dvě otázky,

pokud tedy nejde jen o aktualizaci topiku.
Díky těm, co odpověděli, už to fakt stačí, nechtěla jsem o tom debatovat - jak jsem psala, ale abych to tedy dostatečně vysvětlila, chvíli jsem nabyla pocit, že jste překročili na kurzu magické hranice

a věnovali se třeba i tomu, jak postiženou tepnu záplatovat. NO BYLO BY TO MOOC DIVNÝ

Doma jsme o vašich pocitech debatovali, tak jsem se v rámci toho radši rozhodla zeptat, než žít v kruté nejistotě.
Prosím organizátory kurzu, aby mi zde nijak neodpovídali a nereagovali, díky předem.
Na kurzu v Hodoníně (velmi zdařilém!) jsem se zájmem sledovala, jak lidé reagují vděčně i na to, co považuji za nej-nejzákladnější zdravotnické povědomí.
Tak je jenom dobře, že se cestou kurzů lidé povzdělají. A třeba mě jednou kvalifikovaně ošetří !! Na takové to chlapácké, co jsem kdysi kdesi zaslechla, že při zlomení žeber je konec, že to stejně na moři v teple do druhého dne shnije, nejsem jako pacoš moc zvědavá.
Nově vím, že lidi nemají ani nejmenší představu o tom, jak psychika může zdebaklovat ve stressu a že neví, že se principielně mohou lišit reakce účastníka nehody a viníka nehody.
A že to neví ani profesionální záchranná služba, to mne u nedávné tragedie na Costě Concordia naprosto šokovalo. Přála bych si, aby se to jachtaři dozvěděli na nějakém tom školení, snad se podaří program kurzů rozšířit i o kvalifikovaný rozbor takových situací.