Tuning Ždrelac

[Komín]

Nejlepší poučení je dbát na samolepku v kokpitu a nezapomenout se zeptat při přebírání lodi, jestli tam s tou konkrétní lodí můžeš.

Pro ty, kdo si loď půjčují v charterovce, ale možná by se rádi poučili i vlastníci, ti se nemají koho zeptat... Baharisův názor má logiku. Jak je to tedy?

[Anonym]

Stále čekám, že se ozve někdo chápavější a nic.
Mě to nějak nebere. Na co se chtějí ptát vlastníci lodí? Co se chtějí poučit? Výšku svého stěžně? Výšku mostu?

[Renda]

Já si myslím to, co Baharis, že na rozdíl od hloubek, které jsou na mapě udávány pro nejnižší běžný odliv, jsou výšky mostů pro nejvyšší běžný příliv.
K tomu je potřeba brát v úvahu vzedmutí moře způsobené např. větrem. (V Chorvatsku, když fouká delší dobu silné Jugo, to mohou být i desítky centimetrů - hlavně na severu.)
U tohoto mostu (Zdrelac) jsem však na mapě (Male karte) výšku nenašel. Nicméně v 808čkách je těch 16,5 metru a značka na mostě hovoří jasně.
Myslím, že v tom kanálu jsou někde i vodoznaky ukazující aktuální výšku hladiny, ale nemohu si teď vybavit kde (vzpomenete si někdo??) a na fotkách je bohužel nemám, takže je i možné, že tam už nejsou. V tom případě se řídím empiricky výškou vody na stěnách kanálu. Je to fakt odhadem, ale myslím, že o metr bych se nesekl a to mi většinou stačí.
Ostatně na vrcholku stěžně bývá pružná anténka...

[zdendaSzER]

Taky přidám zkušenost:
při prvním ročníku jednoho nejmenovaného závodu na moři jsme ve čtvrtek nad ránem ukončili poslední etapu u majáku Balabra a posádky se měli vracet free yachtingem do Sukošanu. Jedné posádce se však pod Pašman nechtělo a na stařičké SAS 39 plula k zmíněnému mostu...
Ano, nejen pro znalé - SAS 39 měli dva druhy délky stěžně, sjedním se dalo s druhým typem určo ne e!
A tipněte si jaký typ měla ona..
Jasně že ten s delším stěžněm.
A výsledek??!
Rozhodli se že návrat nepřichází v úvahu a tak pod plachtami propluli ve slušném náklonu pod mostem..
Myslíte že se tam vítr obrátil, padnul nebo cokoliv jiného??
Nevěříte??
Věřte..
S Sukošanu byli první...

Doufám že to nikdo nebude brát jako návod.

[Martin88]

Dle špatně rozeznatelného nápisu/spíš jen fleku/ na ráhně bych tipoval na ECOS,
v Zadaru mají v nabídce i B36 s dostatečně velkou nálepkou v kokpitu ....

[MiraR]

Taky přidám zkušenost:
při prvním ročníku jednoho nejmenovaného závodu na moři jsme ve čtvrtek nad ránem ukončili poslední etapu u majáku Balabra a posádky se měli vracet free yachtingem do Sukošanu. Jedné posádce se však pod Pašman nechtělo a na stařičké SAS 39 plula k zmíněnému mostu...
Ano, nejen pro znalé - SAS 39 měli dva druhy délky stěžně, sjedním se dalo s druhým typem určo ne e!
A tipněte si jaký typ měla ona..
Jasně že ten s delším stěžněm.
A výsledek??!
Rozhodli se že návrat nepřichází v úvahu a tak pod plachtami propluli ve slušném náklonu pod mostem..
Myslíte že se tam vítr obrátil, padnul nebo cokoliv jiného??
Nevěříte??
Věřte..
S Sukošanu byli první...

Doufám že to nikdo nebude brát jako návod.

Tak to je ovšem příběh pro bakaláře, tam by to asi sežrali

[AdsBot [Google]]

Abychom se z této nehody poučili, mělo by tu zaznít:
Nad jakou hladinou je míněna výše uvedná výška mostu 16,5metru?
V dané oblasti výška přílivu nepřesahuje po většinu roku 0,5m, ale i to může hrát svou roli (protože celá řada běžných plachetnic se tam vejde jen tak-tak) a to nemluvím o rozdílech hladin podpořených větrem.

Vzdalenost od "hladiny" more k mostovce (vertical clearence) je obecne udavana od MHWS (mean high water spring) to znamena od dlouhodobe nejvyssiho stavu more v dane oblasti. tzn., ze i pri nejvyssim prilivu by mela byt vzdalenost mezi hladinou a nejnizsim bodem mostu vetsi nez udavana hodnota v mape nebo na znacce, v nejhorsim pripade rovna teto hodnote. V poslednich 2 letech byly diskutovane prave problemy s hloubkama a vyskama na mape, od ceho je nejlepe udavat, drive se udavala vertical clearence a hloubka od MSL (mean sea level) - stredni hladina more, no a ted se ustalilo prave MHWS a CD (chart datum) pro hloubky. Jeste bych doplnil ze toto plati pro mapy vydavane British Admiralty. Rozhodne nedoporucuji pocitat vertical clearence pod mostem v ramci dovolene. tzn. "je odliv vlezu se tam"

[Renda]

Vzdalenost od "hladiny" more k mostovce (vertical clearence) je obecne udavana od MHWS (mean high water spring) ...

Dík za fundovanou odpověď.
Mohl bys nám vysvětlit, jak je myšleno ve známé zkratce MHWS to MEAN? To znamená něco jako "střední" - takže může být ještě vyjímečně nějaký vyšší příliv?

[Pepa]

Rendo, nemyslím si, že je nejšťastnější nápad začít rozvíjet otázku výšky přílivů ve vlákně Tuning Ždrelac. Nepochybně to zde každý po půl roce najde. Už to přeci všichni známe.
K přílivům je mezi články jeden velmi fundovaný, stojí za to si jej přečíst.
Ale abych jen neprudil,
toto by ti mohlo trochu pomoci.
Pepa

[AdsBot [Google]]

vysky nejsou znaceny od CD - Chart datum - je to nebezpecne. Nesouhlasim s textem na obrazku. Pocitej s MHWS a muze byt lepsi. S moderatorem souhlasim, pouze odpovidam na vyse postavenou otazku. Doplnuji to ze diskutuji pouze o situaci kolem map BA. jine nejsou povazovane za alfaomega navigace.

[AdsBot [Google]]

na brazku je dobre zaznacen level more od ktereho je znacena vertical clerance, ovsem text to absolutne popira. Proto jasne berme MHWS jako pevny bod, navigacni mapy jednotlivych statu prechazeji na stejny system znaceni jako BA. Jelikoz velka namorni plavba je provazena na mapach BA, US nebo Australskych mapach.

[dan]

temi nekterymi vyskami merenymi od chart date jsou zrejme mysleny vysky prilivu,odlivu.v textu je to nake zmotane....

[lynx]

Ahoj,
na obrázku jsou zaměněny popisy (označení) výšky vynořujícího se objektu a základu mapy.
Na další chybu už upozornil kpt. C. – výšky se rozhodně neměří od základu mapy (u námořních map).

Obecně je rozdíl mezi přílivovými oblastmi a oblastmi bez přílivu:
In tidal waters, clearances, elevations and heights of islands are given above high water. In non-tidal waters such as the Great Lakes, heights of islands, clearances, elevation of lights and drying heights are given above chart datum. Citace je odtud: http://www.waterlevels.gc.ca/english/Ve ... tums.shtml
Pokusím se o překlad:
V přílivových vodách se průjezdné výšky, převýšení a výšky ostrovů udávají od "vysoké vody". (Nekamenujte proroky – já jen překládám. V nepřílivových vodách, jako např. v oblasti Velkých jezer, se výšky ostrovů, převýšení světel (nad hladinou) a výšky ... (tady si nejsem jist, jak zní český terminus technicus – záplavové výšky? – kdo ví, doplňte) udávají od základu mapy.

[AdsBot [Google]]

lynx ma pravdu, v oblastech kde prakticky nema tides muze byt vyska znacena od chart datum. obrazek nahore je opravdu zvlastne zamotany, co je pekne namalovane text popira Myslim, ze situace kolem vysek a hloubek je jiz zdrejma

[Renda]

Rendo, nemyslím si, že je nejšťastnější nápad začít rozvíjet otázku výšky přílivů ve vlákně Tuning Ždrelac. ...

Jsem samozřejmě také pro "čistotu" vláken. Dost jsem o tom přemýšlel a proto jsem také nic hned nepodnikal. Založit nové vlákno by samozřejmě nebyl problém, ale připadá mi, že tu nerozvíjíme otázku výšky přílivu, ale řešíme CLEARANCE, čili průchodnost pod mostem a o mostě toto vlákno od počátku je. My se jen teď bavíme o jakémkoliv mostě či překážce pod kterou je potřeba projet.
Proto si říkám, jestli by nebylo lepší změnit název tohoto vlákna na něco jako:
"Průchodnost pod mostem = CLEARANCE a Tuning Ždrelac"
Založím-li totiž vlákno nové, budu se muset stejně odvolávat na to, co zde již zaznělo a vznikne známý maglajs, kdy lidé odpovídají střídavě v obou vláknech..

Mimochodem Pepo, (i když to tady s tím nesouvisí) který konkrétně článek jsi měl na mysli, že pojednává o přílivech?

[Pavel63]

Jsem si tu fotku stáhnul, zvětšil co to dalo a pokusil se trochu "zašerlokovat".

- Podle datumu bych řekl, že zrovna vyplouvali. A pokud se nemýlím že to je focené na severní straně, tak pod tym mostem nepropluli. Valili někde od Zadaru-Sukošanu na Kornáty.

Trochu "s křížkem po funuse", ale Baharisi, znalost místních poměrů mne nutí Tě v jedné drobnosti opravit. Loď je zakotvena u severozápadního cípu ostrova Pašman, je to foceno směrem od Ugljanu a je to již na "vnější" straně průlivu, tedy při plavbě od Sukošanu za průlivem vlevo. Takže oni patrně propluli (byť evidentně ne "bez ztráty kytičky") průlivem, kam se patrně nevešli. Ono taky pokud už se někdo rozhodne tam vplout a je tam zrovna proud (až 4 KN), tak není síly, která by loď při dotyku stěžně s potrubím pod mostovkou zastavila a vrátila zpět.
Nejsem znalec lodí, ale údajně tam nepropluje např. starší typ Bavaria 34, který měl vyšší stěžeň.
Dotyčného to buď nenapadlo (vždyť tam plují všichni), pokud ho nikdo při přebírání lodě neupozornil, nebo na lodi nabyla nálepka s upozorněním - těžko soudit.
A asi tam neplul s plnými plachtami na boční vítr v náklonu, jak bylo někde psáno výše.

Pavel.

[Anonym]

No já se přít nebudu. Pokud jsi znalec místních poměrů, díky za upřesnění.

Já jsem, vzhledem k používaným lodím, tudy od doby diskuze snad ani neplul...

[synekvl]

Doplním informace o rekonstrukci v češtině a nový pohled na most v chorvatšině. Důležitá informace je asi ta, že podjezdná výška 16m zůstává stejná i po rekonstrukci ....