Kviz – délka kotevního řetězu (či lana)

[lynx]

Chceme zakotvit v přílivové oblasti. Za odlivu je na vybraném místě hloubka 3 metry. (Ponor naší lodi je dostatečně menší.) Rozdíl hladin mezi přílivem a odlivem je pro tento den 4 metry. Chceme použít poměr délka řetězu / hloubka 5:1.
Postupujeme tedy následovně: 3 + 4 = 7; 7 x 5 = 35. Vypustímě tedy 35 metrů řetězu/lana.

Otázky: Je postup správný? Pokud ne, proč?
Chybí něco? Co to je? Přebývá něco? Co to je?

[Richard]

No ... některé zdroje pracují s takzvanou "efektivní hloubkou" - zohledňují výšku přídě nad hladinou a tu přičítají k základu výpočtu.
Viz např. https://www.sailboat-cruising.com/ancho ... ength.html

[lynx]

Správně! To jsem přesně měl na mysli.

U malé plachetnice to asi tak velkou roli hrát nebude, ale bude-li větší loď (s větší výškou paluby nad hladinou) kotvit na relativně malé hloubce, může to poměr dost změnit v neprospěch bezpečného kotvení.

[Richard]

A pak ještě třeba vzít v úvahu "takovéty alchymistické drobnůstky" ... průměr článku (váha) řetězu, typ a velikost kotvy, druh pojištění lodě, blízkost spolukotvících a břehů, charakter dna, délka řetězu, který mám v dané chvíli k dispozici ...

[Rumex]

zdravím

Jsem tragéd, pokud situace a zdravý rozum dovolí, jdu do maximální délky.

[Richard]

Mám 20 kg Lewmar DELTU a 52m 8mm galvanizovaného řetězu (Libor mi kdysi dodal 60m - 8 metrů jsem uřezal pro 16,5 kg Danforthku - záložní kotva).
Vypouštím, mohu-li, obvykle zhruba v poměru 4:1 ... a preferuji nekotvit na více, jak 10m hloubky (je-li to možné).

A jen mimochodem - řetěz, kotva a 100l příďová nádrž na vodu (plastový trojúhelníkový polštář) slušně zatěžují příď ... musím dovažovat na zádi.

[david]

Mám vyzkoušeno, že čím větší hloubka, tím relativně míň řetězu. U lana to ale neplatí!!

[LadaM]

Já tohle (spíš asi instinktivně) řešil tak, že jsem kýženou značku na řetězu nechal zajet až do vody. Ono taky, co to vlastně znamená "vypustit 35 m řetězu"?
Stejně si ale myslím (aniž bych chtěl zpochybňovat správnost úvahy/výpočtu), že samotné stanovení potřebné délky poměrem je velmi hrubé (a mělo by mít dost velkou rezervu) a ostatní faktory vyjmenované Richardem mají na přídržnou sílu větší vliv, než nějaký metr, dva řetězu.
Samozřejmě může dojít ke sčítání chyb - napadá mě (potenciálně fatální) záměna kalibrace hloubkoměru (hladina vs. kýl), výška přídě plus vzdálenost vrátku od přídě. To když by se sešlo, tak už to hodí slušnou chybějící délku i na průměrné lodi. Samozřejmě za předokladu, že operátor vrátku zastaví řetěz značkou na vrátku.

[lynx]

Jasně, že hraje roli víc faktorů a některé z nich jsou i důležitější.
Kvizem jsem chtěl upozornit na to, co je snadné přehlédnout.
V extrémním případě: hloubka 2 metry, tidal range 1 metr. 2 + 1 = 3; 3 x 5 = 15, takže vypustím 15 metrů řetězu a myslím si, že jsem zvolil poměr 5:1. Ale ouha, zapomněl jsem na to, že paluba je metr nad hladinou. Najednou je to 15 : 4, což je poměr 3,75 : 1. Docela rozdíl, ne?
Dokud bude slušné počasí a já mám dobrou (těžkou) kotvu, pořád dobré. Ale když hodně zafouká a ještě třeba z jiného směru a kotvu to vypáčí ze dna…

[david]

Poměr délky řetězu ke hloubce je zcela určitě proměnný v závislosti na velikosti článků a tím na váze řetězu. Těžší řetěz by mohl mít kratší délku, protože síla, která by ho až dole u kotvy nadzvedla i s dříkem kotvy od dna, bude daleko větší než u řetězu lehčího nebo lana. Průhyb je nějaká parabola ,přesnějc řetězovka, která se zvětšující silou narovnává do "skoro přímky". Jen spočítat to neumím, páč derivace, variace a integrály mi už dávno nic neříkaj ( teda ani kdysi nic moc ).

[pavlii]

... zapomněl jsem na to, že paluba je metr nad hladinou. Najednou je to 15 : 4, což je poměr 3,75 : 1. Docela rozdíl, ne?
..

Hmmm. Mě to zatím moc neříká, ale myslím, že to není správně. Vypuštěno bude 14m (když je paluba 1m), takže poměr je 4,6:1. To zas takový rozdíl není. Nebo mi něco uniká?

P.

[lynx]

Mě to zatím moc neříká, ale myslím, že to není správně. Vypuštěno bude 14m (když je paluba 1m), takže poměr je 4,6:1. To zas takový rozdíl není. Nebo mi něco uniká?

P.

Od kotevní kladky na přídi bude ke kotvě vypuštěno 15 metrů. Tohle je zadání, nevím, kde jsi vzal 14 metrů. A od téže kotevní kladky svisle ke dnu jsou to 4 metry. Řetěz nebude fungovat až od hladiny, ale od místa, kde se „dotýká“ lodi.

[Anonym]

Kvíz dobrý, ale ty další řeči se mě moc nelíbí.

Především chci říci že hlavním kritériem kotvení není průměr ok řetězu, jeho váha či váha kotvy. Hlavním kritériem je aby kotva držela. Jak to udělám, tak to udělám. A né tak, že když se já prostatik jdu nad ránem vyčurat, vidím ji povalovat se na dně za zádí. To u mě není kotvení, to jenom takové pobejvání.

Délka řetězu je jenom a pouze pomocná veličina, která nám délkou přepony pravoúhlého trojúhelníku říká, jaký úhel našponovaný řetěz svírá se dnem. A to je zde to hlavní, to kotva potřebuje aby se správně zarývala. Váha řetězu je pouze rázová "peřina", aby se kotva, když jsou poryvy nebo se příď houpe ve vlnách, nevycukácala. Spoléhat na jeho váhu, či váhu kotvy se při pořádném kotvení opravdu nedá.

Ovšem pravdou je, že spoléhat se nedá na nic. Už se mě párkrát (na prstech jedné ruky) stalo že jsem dal "předepsanou" délku a nic. Postupně jsem vypouštěl až do full a stále nic. Loď jela.
Naposledy na necelých pěti metrech letos ve čtyři ráno v zátoce nad Cavtatem, když jsme čekali na proclení.

[pavlii]

Mě to zatím moc neříká, ale myslím, že to není správně. Vypuštěno bude 14m (když je paluba 1m), takže poměr je 4,6:1. To zas takový rozdíl není. Nebo mi něco uniká?

P.

Od kotevní kladky na přídi bude ke kotvě vypuštěno 15 metrů. Tohle je zadání, nevím, kde jsi vzal 14 metrů. A od téže kotevní kladky svisle ke dnu jsou to 4 metry. Řetěz nebude fungovat až od hladiny, ale od místa, kde se „dotýká“ lodi.

Hmmm. Už mi to docvaklo (trojúhelník).

P.

[Jarda885]

Přirovnávat kotvení k trojúhelníku mi nejde moc pod fousy.
Řetěz leží na dně pár metrů před lodí. Musí ho na dně ležet hodně, aby se rázy vzniklé poryvy větru, vlnami a setrvačností lodě při jejím pohybu doprava doleva dopředu dozadu nepřenášely na kotvu. Pokud je kotva podrobena relativně stálému tahu, pak drží-li první půl hodiny bude asi držet celou noc.
Ten poměr 4:1 či 5:1 je daný zkušenostmi nikoliv fyzikálním výpočtem.

Přenáší-li se na kotvu rázy, pak se uvolní. Tímto postupem se uvolňuje zaseknutá kotva při odplouvání.

Pro ty, co namítnou myšlenku "Řetěz leží na dně pár metrů před lodí."
Pokud fouká tolik, že neleží řetěz pár metrů před lodí, dávám na něj druhou kotvu jako závaží, které jej drží u dna. Nechtěl bych kotvení na dvě kotvy dále rozvíjet.
Zde je to

[Jarda885]

zdravím

Jsem tragéd, pokud situace a zdravý rozum dovolí, jdu do maximální délky.

To je možné pouze kotvím-li sám v zátoce a nemám v dohledu jinou loď.
Zážitek:
Chorvatsko, Pakleni Otoci, zátoka na jižní straně dostupná pěšky z mariny Palmižana přes kopec. Je tam asi šest restaurací.
V zátoce o hloubce asi 6 m na velké ploše obvykle kotví 50 a více lodí. Moc nefoukalo ani se nic nečekalo. Všichni pouštějí kolem 25 až 30 metrů řetězu. Jeden "pan opatrný" tam bouchnul celý řetěz. Celý večer prskal na lodě připlouvající po něm a kotvící vedle "mám málo místa - běžte do ...." Já jsem nechápal, ale pro jistotu zvolil jiné kotevní místo. Dalších asi pět lodí poslalo pána do .... Nad ránem mne vzbudil velký povyk. Vylezl jsem a viděl: Otočil se vítr. Loď pana opatrného postupně otloukala několik lodí. Nevysvětlil nikomu, že on měl zakotveno správně a všichni ostatní špatně. Byl rád, že mohl sklopit uši a vypadnout.

[pavlii]

Přirovnávat kotvení k trojúhelníku mi nejde moc pod fousy...

Já s tím nezačal Ale dík za diskusi.

P.

[lynx]

Všichni pouštějí kolem 25 až 30 metrů řetězu. Jeden "pan opatrný" tam bouchnul celý řetěz. Celý večer prskal na lodě připlouvající po něm a kotvící vedle "mám málo místa - běžte do ...." Já jsem nechápal, ale pro jistotu zvolil jiné kotevní místo. Dalších asi pět lodí poslalo pána do .... Nad ránem mne vzbudil velký povyk. Vylezl jsem a viděl: Otočil se vítr. Loď pana opatrného postupně otloukala několik lodí. Nevysvětlil nikomu, že on měl zakotveno správně a všichni ostatní špatně.

Dík za nahrávku, Jardo:
https://www.cany.cz/o-lodich-a-plavbach ... ne-kotveni

[ivan20]

Často se stává, že lodě kotví na krátko, protože zastavují na oběd nebo na koupání a většina jich večer odjede, přízpůsobit jim délku řetězu je na noc riziko. Pak musím až odjedou znovu překotvit. Horší je, když se rozhodnou na krátkém řetězu přenocovat a začne foukat,pak já s dlouhým kotvením nejsem špatně, ale ti s krátkým ano. Dochází to až tak daleko, že při vlečení kotvy na krátko mi seberou řetěz a jedeme všichni.
Takže bych zahánění těch, co špatně kotví zas tak neodsuzoval. Kdo přijede dřív by měl mít možnost požadovat právo bezpečného kotvení.

[lynx]

Díky za nahrávku, Ivane:
https://www.cany.cz/o-lodich-a-plavbach ... -zvyklosti

[bedrich]

Jo jo,souhlas s ivan20, samože i i s lynxem (dík za vítané překlady). Tentokrát ses Jardo fakt seknul. Na světě není jen Chorvatsko s jeho zpovykanými manýry \a to jsem tam začínal a rád\

[lynx]

Jo jo,souhlas s ivan20, samože i i s lynxem (dík za vítané překlady). Tentokrát ses Jardo fakt seknul. Na světě není jen Chorvatsko s jeho zpovykanými manýry \a to jsem tam začínal a rád\

Nejsem si jist, na co ohledně Jardy885 reaguješ. Ale pokud je to historka o „panu opatrném“, tak záleží na tom, zda byl na kotvišti jako první, nebo připlul třeba jako desátý. Byl-li tam první, byl v právu. Pokud připlul později, byl právem posílán kamsi. Hezky se o tom píše v pokračování článku o kotvení – druhý odkaz.

[bedrich]

Ano, nestydatě se hlásím k opatrným. Je ale fakt,ze pokud bych přibyl poslední, tak buď se vejdu podle mých představ, nebo plavu jinam.

[Anonym]

Na světě není jen Chorvatsko s jeho zpovykanými manýry \a to jsem tam začínal a rád\

Vůbec nerozumím tomu, proč se otíráš o Chorvatsko. Tam je snad něco jiného než kdekoliv jinde? Jezdím celé středomoří a nijak to tedy nepozoruji.

Samozřejmě že jak se postupně připlouvá, narůstá odpovědnost za zvolené místo. Zdůrazňuji místo. Ale s tou délkou řetězu bych to jenom tak na libovůli nenechával i když tam budu první. Myslím tím zátoky kde kotví loď na lodi. To je zajímavé. Jak to cítím a jak to mám vypozorované. V Řecku si hlídají větší odstupy, jak jsi trochu blíž, už dává najevo nevoli, Korsika, Sardínie, Elba, tam je doslova loď na loď a nikdo nic neřeší. Jadran mě připadá takový celkem střed.

Ale zpět k té libovůli. Jsou nějaká zavedená pravidla, co se týká délky vůči hloubce. Na koupačku 3x, na běžné kotvení 4x a když se něco chystá tak 5x hloubky. Toho se podle mých pozorování všichni drží. Pokud si nejsem jistý, ať už s právem prvního nebo jako poslední v zátoce, nemám problém se zeptat, či ukázat. Stačí ukázat 3 - 4 - 5 prstů a před sebe směr řetězu. A vše je jasné. Stejně příjezd a kotvení každé lodi je bedlivě sledováno okolím.
Není možné v zátoce kde se má vlézt 20 -40 lodí, aby někdo vytáhnul zbytečných 70m řetězu. I kdyby byl první. Ta zátoka není jenom jeho.

[Jarda885]

Jo jo,souhlas s ivan20, samože i i s lynxem (dík za vítané překlady). Tentokrát ses Jardo fakt seknul. Na světě není jen Chorvatsko s jeho zpovykanými manýry \a to jsem tam začínal a rád\

Nejsem si jist, na co ohledně Jardy885 reaguješ. Ale pokud je to historka o „panu opatrném“, tak záleží na tom, zda byl na kotvišti jako první, nebo připlul třeba jako desátý. Byl-li tam první, byl v právu. Pokud připlul později, byl právem posílán kamsi. Hezky se o tom píše v pokračování článku o kotvení – druhý odkaz.

Pan opatrný byl uvnitř kotevního pole. Rozhodně nebyl první a měl se přizpůsobit okolním lodím. Proto taky na ránem vypadl se sklopenýma ušima. Petře, díky za potvrzení našich chorvatských zkušeností překladem z anglického prostředí.

Někteří lidé mají tendence chorvaty pomlouvat. Zde jejich zvyklosti odpovídají tomu, co píše anglicky psaná literatura.