střední dalmácie - výběr trasy

[mirinekk]

To Jarda: Děkuji, sám jsem rád že to dopadlo dobřea dle představ

To Pepa: Bez problémů, přemýšlel jsem kam to hodit. Dal jsem to sem, protože jsem myslel že to bude nejlepší. Ale klidně to přesuň kam uznáš za vhodné

[Pepa]

To mirinekk. Umístění dořešíme, ale napadla mě jiná věc. Množí se zde na webu dotazy na problémy a zkušenosti s plavbou s malými dětmi. Ty nyní tyto zkušenosti máš. Nechceš napsat nějaké volné pokračování, či stávající reportáž o tyto zkušenosti rozšířit. Věř, že tyto informace rozhodně nezapadnou.
Já vím, je horko, okurková sezóna a ještě si vymýšlím.
Diky předem.
Pepa

[mirinekk]

To Pepa: To není špatný nápad. Popíšu vše co nás z malou potkalo a hodím to do sekce děti na lodi jo?

[Pepa]

To je přesně ono.
Děkuji ti jménem všech budoucích i stávajících otců, kterým tvé vyprávění pomůže přesvědčit jejich dražší polovičky, že vyplout s malými dětmi je možné, dokonce žádoucí, pro úspěšný rozvoj vytvářejících se jejich osobností a upevnění jejich zdraví obecně. O krásných zážitcí na celý život nemluvě.
Pepa

[MASTA]

Ahoj,

Posilam TIP na trasu plavby, kterou jsem naposled urazil (19-24/07):
http://maps.google.cz/maps/ms?ie=UTF8&h ... 235718&z=9

Daji se priblizit jednotlive mista, kde jsme kotvili na koupani i vecerni parkovani (vetsinou na muringu).
Lod byla Bavaria 46C, fungl nova (1500nM napluto pred nami).
Charterovka Marina Hramina na ostrove Murter. -100% servis, naprosta spokojenost, doporucuju!
Snad jedine opet zadna znacka na kotevnim retezu, od priste nezbyde nez na zacatku tydne vlastnorucne
oznacit.. (Tezko nezkusena posadka odhaduje delku odmotaneho retezu.)

Vecerni parkovani:
ACI PISKERA (Kornati)
- jedna z nejhezcich marin v Chorvatsku a v porovnani z ostatnimi ACI co jsme navstivili i nejlevnejsi (520kun -lod 14,2m)
VIS (Komiza)
-kotveni v zatoce u mesta Komiza. Minule jsem si rikal, ze tady uz NIKDY! Opet sem neodolal skvele pozici naproti Bisevo.
2x za vecer se nam uvolnila kotva. Pri 3tim kotveni nasledovali non-stop hlidky az do rana.
Spatne dno (samy stary lana na dne) a vitr se tam neustale toci.
LASTOVO
-zatoka Zaklopanica, muring u mistich hospudek, elektrina i voda v ramci vecere v prilehlem podniku
HVAR -sv. Klement
-ACI marina, docela tesna, 570kun
-dobre je v podvecer pred presunem do mariny zakotvit ve meste HVAR na prohlidku, doporucuju skvelou vyhlidku
z hradu
VODICE
-ACI marina v centru mesta, velmi zivo a hlucno. Tady to zkratka tepe denim i nocnim zivotem. 570kun za noc.

Doporucuji k navsteve ostrov Susac -maly ostruvek mezi Visem a Lastovem s majakem (vyhlidka),
prerfektni koupani a potapeni.

Pridavam par fotografii z teto plavby:

[FerenCS]

Snad jedine opet zadna znacka na kotevnim retezu, od priste nezbyde nez na zacatku tydne vlastnorucne
oznacit.. (Tezko nezkusena posadka odhaduje delku odmotaneho retezu.)

Prosím o radu, lebo som to ešte nevidel robiť. Ako sa prakticky meria dlžka reťaze a akým spôsobom sa robia značky. Roztiahnete reťaz po palube? U novej lode sa mi to vidí trochu drastické. Dosť by mi to pomohlo. Značky som mal na reťazi iba raz keď som bol na staršej Elánke 43 (r.v.1986). Oko bolo po 5, 10, 15m nafarbené, odtiene si nepametám.
Ďakujem.

[pes]

......značky bych udělal na jakémkoliv provázku, jeho konec přivázal na kotvu a při spouštění kotvy bych udělal značky na řetězu dle značek na provázku . Možná by šli někde koupit plastové značky na řetěz.
Zdraví "pes"

[Anonym]

Pěkné fotky. I trasa dobrá, jen z mého pohledu trochu přeACImarinováno. No ale každý má rád to své.

S těmi značkami na řetězu. To opravdu není standard a málo kdy to na lodi mám. Ale nedělejte s tím takové štráchy. Prostě řeknu obsluze, aby vždy sledovala místo (čko) v místě ke opouští vrátek až po kladku na přídi. A tak stále dokola. Vzdálenost cca metr, kolikrát to udělá, tolik metrů. Kontroluji ještě na GPS a většinou to +/- sedí. Někdo také používá časové měřítko. Na začátku plavby si odměří kolik odvine řetězu za minutu a pak to používá.
Ale důležité je, aby kotva držela. Teoretické tabulky jsou k ničemu. Když nedrží a můžu, ještě deset metrů přidám.
Když mě v Řecku nedrželo 75m řetězu na cca šesti metrech hloubky, tak co by mě pomohly nějaké značky.

Ty plastové "vsuvky" do ok řetězu jsme měli snad jen jednou. Dokonce jsem je viděl i někde v maríně v yachtshopu. Normálně to bývá stříklé sprejem. Jinak metoda výborná Pse!

Ale podle mě stále platí to, co jsem napsal výše.

[MASTA]

ACI marin bylo hodne, protoze posadka pozadovala znacne pohodli, byla to takova rodina dovolena, kdy si posadka vyzkousela svuj prvni pobyt na mori.
Diky terminu jsem necekal zadne velke plachteni, takze sem byl rad, ze kazdy den alespon hodku az dve fouklo, jinak bezvetri.

Mereni delky retezu podle casu se mi libi, diky za tip.
Ja jsem uvazoval vzit sebou 40m tenkeho lanka, na hloubce si ho navazat a po 10m retez oznacit, napriklad elektrikarskyma paskama ruznych barev, nebo rovnou nastrikat.
Jednou jsem zazil, ze kotevni retez mel kazdych 10m jinou barvu -cili orientace jasna.
Treba zrovna v te Komizi je ta delka dost podstatna, kotvi se tam hodne na tesno, takze o pravidle minimalne 3x vic nez dno si clovek muze nechat zdat..

[pes]

Me neudrzelo v Komizi ani 25m, pri vytazeni kotvy jsme vytahli posledni potopeny mooring a tak jsem to nakonec prezil bez ztraty kauce, hrdinsky opakovat to vsak uz nechci....zdravi "pes"

[deko]

mirinekk: gratulujem. ja som vas v sibeniku striedal (lod som mal od Ecosu), pred chvilou sme sa vratili. pocasie - jachtarska prisernost. v nedelu vietor do 5 kn, v pondelok jugo 15-20 kn a od utorka sme mali az do piatku boru 15-20 kn. takze sme travili 3 noci v sibeniku (jednu dobrovolne - v sobotu sme kvoli zapcham dorazili az okolo 16:00 a kym sme spravili nakupy a kym som prebral lod, bolo 19:00), 2 noci v murteri a jednu noc na Zirje. aj napriek tomu sme ale najazdili nejakych 140 NM.

posadka - 4 prvoplavci a 3 skusenejsi ludia (z nich 2 zeny). celkovo som ale videl, ze ten vietor im nerobil dobre a lod sme mali z 2002, tak som to prilis nenamahal a radsej som refoval uz pri malych naznakoch poryvov...

[Libor]

......značky bych udělal na jakémkoliv provázku, jeho konec přivázal na kotvu a při spouštění kotvy bych udělal značky na řetězu dle značek na provázku . Možná by šli někde koupit plastové značky na řetěz.
Zdraví "pes"

S kotvením jste tu OT, ale ty značky se běžně prodávají: http://shop.jachting.info/index.php?mai ... cts_id=583

[jirkaM]

to: deko

jakou jsi mel lod? pocasi jachtarska prisernost?? - vzdyt ti krasne foukalo. Lod z roku 2002 byla potreba setrit? nemyslim to nijak zle, jen se ptam.

[Libor]

Krátká zpráva z jedné zcela obyčejné plavby v Chorvatsku.

Tak jsme tedy vypluli na střední Jadran.
Již několik roků je to téměř stejné, obdobné. Nastane čas dovolených, kvůli dětem u nás vždy o prázdninách...
Začneme s předstihem plánovat letní plavbu a v létě vyrazíme. Jeden rok v srpnu a další zase v červenci. Každý rok to takto střídáme.
Loni jsme vyjeli s menším zpožděním proti plánu. Letos jsem na lodi nemusel téměř nic připravovat/opravovat/obnovovat.
Loď, i když je to už 6-ti letá lodní krasavice, nemá s údržbou žádný problém. Žádná se nekoná. Kromě tedy běžného umytí a vyčištění na konci sezóny a pak na začátku další.
Letos jsme ji ještě neměli na vodě. Přivezl jsem ji ze zimoviště o pár dní dříve, aby bylo dost času na sbalení.
Jak ji doma nachystáme, tak ji dáme do vody a hned vyplouváme. Docela se mi tento systém zamlouvá.
Již dříve jsem uvažoval nad tím, že ji v Chorvatsku necháme. Nebylo vhodné místo, to se už mezitím našlo.
Ale ještě váhám.

Tak tedy asi jeden den na několikrát naložení všeho možného na plavbu do lodi. Od proviantu, pití, po oblečení, navigace, literatury (o křížovky je vždy velký zájem....).
A do lodi se toho vejde neuvěřitelně mnoho. Uvažoval jsem i nad větší lodí, je to však zcela zbytečné, pak by se vezlo jen více věcí.
Stejně většina z toho nebyla potřeba, jen jistila situaci...co kdyby.

Původní termín z kraje července se nám z pracovních důvodů posunul. Sobotní odjezd jsme zavrhli, nebyl stejně možný....Po nedělním návratu domů se už nějak na další cestu nechtělo. Nechali jsme to tedy s lehkým svědomím na pondělí až ...se prostě vyjede, tak se pojede.
Velká výhoda pokud se nejede na charter.

Po doplnění a nakoupení drobností jsme nakonec v pondělí 20.8. v poledne po obědě vyjeli.
Jako každý rok, i letos se podařilo něco zapomenout. Tentokrát jsme odjeli bez lůžkovin a spacáků, cestou tedy v Brně zastávka před větším obchodním centrem a dokoupili jsme jak zapomenuté, tak pár drobností na cestu. Pes byl nadšený výběhem a nám kafe také přišlo vhod.


Letos jsme měli časovou úsporu, nebylo potřeba hledat jeřáb pro spuštění, ani parking pro auto a vlek. Jeli jsme do místa nám dobře známého.
Jezdíme už několik let stále stejnou trasou: na Brno, pak Bratislava, Rajka, dále po E65 Csorna, Szombathely (výborná zastávka pro občerstvení - Tesco 24H), Kormend, Redics (je už dlouho značený spolu se Zagrebem), přes přechod směr Lendava. Pozor - zde už Slovinci dokončili dálniční úsek a je třeba hned za přechodem na kruhovém objezdu minout nájezd na dálnici a sjet až na dalším výjezdu na Dolga Vas a Lendava, průjezdem obce se tak vyhnete asi 5 km placené dálnice a přijedete rovnou na hraniční přechod. Dále už je to zase stejné, směr Čakovec, zde se dá najet na dálnici směr Zagreb, nebo volit ten další a pokračovat na Varaždin a najet až za ním na dálnici A4.
Moje oblíbená trasa: http://www.mapy.cz/#mm=ZP@sa=r@st=sr@ssq=Pako%C5%A1tane@sss=1@ssp=135204352_113586176_136292864_114395648@srq=route(fast,toll):obec%20R%C3%BDma%C5%99ov,%20okres%20Brunt%C3%A1l,%20%C4%8Cesk%C3%A1%20republika%3E46%C2%B023%2717.134%22N%2016%C2%B026%272.844%22E%3E43%C2%B054%E2%80%B254.54%E2%80%B3N%2015%C2%B030%E2%80%B229.77%E2%80%B3E@x=129925120@y=124878848@z=5


První den jsme dojeli kousek před Zagreb, nevím které odpočívadlo to bylo. Prostě dál už se nechtělo. Ještě musím zmínit, že se nevyplácí podceňovat správné nahuštění pneu, za sebe říkám raději více než méně. Letos jsem poprvé zkusil nafoukat všechny 4 kola na vleku na max. povolenou hodnotu 3 atm. A vyplatilo se. I když jsme jeli značně přetíženi (dle vodorysky po ponoření lodě - byla cca 3 - 4 cm pod hladinou proti normálu), spotřeba se před Zagrebem pohybovala na hodnotě 8,9 l/100. Jel jsem ale předpisově, pořád kolem 80km/h, to dělá také velmi hodně.

Přespali jsme v "karavanu" za autem. Většinou to budí na parkovištích menší rozruch, ale viděli jsme takto cestovat i jiné....
Druhý den z rána (po snídani) jsme pokračovali dál.
Kolem poledne jsme byli v Pakoštane. Zašli jsme tedy nejprve na oběd do resturace, přeci jen příprava vyplutí zabere nějaký čas a jeřábník měl stejně asi polední pauzu, nebyl nikde vidět.
Po obědě jsme zatím připravili to nejnutnější na jeřábování, po půldruhé se objevil jeřábník Dado a prý, až budem připravení, můžeme do vody. Před třetí jsme tedy jeřábovali, pak chystali takeláž, ráhno atd. doplnili vodu. Nabrali jsme do 12-ti 5L hramatých bandasek (dobře se skladují), pak 25L do vestavěné nádrže a do přenosných kanýstrů jeden 20L a jeden 10L. Pak už na další příparavu nebyl čas, zrovna se přiřítil k jeřábu jeden Chorvat s motorákem, že potřebuje zrovna teď z vody. Tedy s ne zcela připravenou lodí jsme přepluli na motor k městkému molu a pokračovali v přípravě k vyplutí. Možná bychom zůstali přes noc do druhého dne, městečko Pakoštane má velmi příjemnou atmosféru, někdy trochu hlučnější, ale jinak moc fajn a dětem se moc líbí.
Ale pro změnu zase zde připlul někdo s větším gumovým člunem a že to je jeho místo ....(později při návratu jsem si všiml, ža tato místa pronajímají turistům za poplatek). Zůstal sice stát vedle, ale tvářil se hrozně naštvaně, naštěstí jsem mu v angličtině nerozuměl všechno. Sbalili jsme tedy vše na palubě, loď byla nachystaná k vyplutí a tak jsme tedy v 6 hodin vypluli někam dál od tohoto shonu.

Plán byl jen tak kousek někam k jihu, směrem k Tisnu, kde měli děcka už od odjezdu z ČR slíbenou cukrárnu. Tato místa už známe z loňska celkem dobře. U ostrova Arta jsme kotvili loni, letos jsme si říkali, že vzhledem k větru by mohla být lepší zátoka "Vela Luka", co je za Artou. Ale cestou jsme narazili na báječnou zátoku "Mala Luka". Je prostě skvělá, nejteplejší voda široko daleko díky malé hloubce.


Kotvili jsme dosti vzadu, pod námi cca 1 m vody. Zažili jsme s tím dosti legrace. Přes den zátoka poměrně rušná, 20 - 30 lodí a lodiček není vyjimkou. Ale v podvečer kolem 16 až 18 hod. se všechny vytratí a zůstávají max. 2 - 3 lodě na noc.
Ta legrace, nejsou zde zvyklí, že by tu kotvila nějaká plachetnice, byť malá, maximálně na kraji v ústí zátoky, kde je něco přes 2m vody.
Na pohedly lidí okolo jsme si zvykli, zéjmena při připlutí, to asi menší údiv, kde se tam ta plachetnici bere. Líbilo se nám, tak jsme zůstali ještě 2 celé dny. Za tu dobu i poznali některé stálé návštěvníky.
Ten zážitek s hloubkou, či neobvyklostí plachetnice v tomto místě byl jednoho dne. Docela svižně se přiřítil motoráček, tak 5 až 6 m. To ještě nebylo v zátoce plno a vzadu na malé hloubce to vypadalo nejvolněji. Na 40 cm hloubky se nikomu kotvit nechtělo, byť s malým ponorem. Tento motoráček tedy profrčel okolo, v domnění asi dostatečné hloubky, sice bylo vidět dno, i když písek byl lehce zvířen, a najednou bum, narazili a velmi se divili jak to....
Podruhé zase, to už nebylo tak dramatické, dojel větší gumový člun, zase na malou hloubku..."děcka můžete skočit do vody", děcka naskákali a zůstali stát a nechápavě se rozhlížet kolem, vody měli jen po kolena....
No nic, pokračujeme dále.

V pátek jsme se rozhodli, že už stačilo a nastal čas popojet, tedy poplout kousek dále.
I jdyž se tady všem líbilo a pro psa zde byl ideální břeh, rovný, žádná skaliska, kousek písčito-bahnité pláže, i nějaká skoro travička, olivový háječek, prostě prostor pro pohyb. A co je důležité, na rozdíl od některých dalších zde nebyl problém s vosami a komáry.

Celé dopoledne skoro nefoukalo a nemělo smysl někam plout. Kolem jedné začalo foukat 9-10 uzlů, to už bylo fajn. Vypluli jsme kurzem na Tisno a před sedmou jsme kotvili v hned první zátoce "Uvala Kokoc", druhá jménem "Uvala Lovista" je trochu rušná, jednak je blíž k městu a jednak je u ní celkem velký kemp. Ale je možno zde dobrat vodu u stojanu s hadicí (hned u slipu).
Druhý den byla v plánu návštěva města Tisno, cukrárna a nějaký nákup.

V sobotu hned po snídaní, tedy po obědě, jsme vyrazili do města. Tisno mám rád, nábřeží před mostem ja sice malé, ale i v sezóně, jedno zda v červenci, či srpnu, jsme vždy našli místo k uvázání. Na ceduli je také uveden zákaz dlouhodobého stání, je to vlastně pro návštěvníky města.


Hned přes cestu je malý obchůdek "Konzum", přímo u přechodu. Také na konci nábřeží je kontejner na odpadky, prostě vše po ruce. Kousek dál k mostu který se v sezóně otvírá každý den v 9 a 17 hodin (jinak podjezdná výška 1,7m, je informační a turistická kancelář a ještě kousek dále několik bankomatů. Jeden také Erste Bank = výběr za stejný poplatek jako v České spořitelně (v případě karty ČS).

A hned u mostu je Slastičarna, dnes již naše oblíbená. Možnost je zde sedět venku před cukrárnou, v průchodu, ve vnitřním atriu s bazénem.


Zde jsme také čekali až téměř do 17 hodiny na otevření mostu. Ještě jsme si stihli nabrat 20L čerstvé vody poblíž nábřeží v kavárně.
Po otevření mostu jsme propluli na motor a v dostatečné vzdálenosti jsme vytáhli jen kosatku. Foukal krásný zaďák 3 - 4 Bft. Loď plula je s kosatkou kolem 4 uzlů. prostě jsme si užívali pohodu. Původníplán byl najít si co nejdříve nějakou vhodnou zátoku na přenocování. První volba padla na zátoku Obinuš za ostrůvkem Mimonjak. Ale byla málo krýtá a docela do ní zrovna dost foukalo. Naproti, dle mapy, vypadala celkem jako vhodná zátoka Hrbosnjak. Ale do ní fičelo ze severu zrovna tak. Pár lodí tu sice kotvilo, ale na klidnou noc to nevypadalo. Co tedy dál, o půl osmé večer se nám moc daleko plout nechtělo. Ale nic naplat, nejbližší vhodná zátoka JV směrem je až na ostrově Tijat, nebo Kaprija.

Tak jsme tedy pokračovali, stále na kosatku, protože vítr večer neutichl. Naopak stále sílil. Foukalo stabilně ze SV 20 - 25 uzlů a čím dál častěji v nárazech 30 uzlů. To už jsme byli doslova na dosah ostrova Tijat. Myslel jsem, že ostrov nás bude krýt a síla větru bude klesat, nestalo se tak. Jen vlny slábly, byly menší a menší. Za námi sice měli pěkné bílé čepice, ale v zákrytu ostrova mohli mít snad kolem 20 - 30 cm. Vítr foukal stále silně, v jednu chvíli jsme na displeji naší nové meteo stanice viděli 63 km/h (to je nějakých 33 uzlů). Ó, jak nám bylo dobře když jsme žádný windmetr neměli....
Rychlostní průměr s kosatkou neklesal pod 4,5 uzle. V duchu jsem si říkal co budu dělat, když vítr ještě zesilí. Nejprve kosatku více vypustím, pak by následovalo refování až po kapesník. Jako poslední by přišlo na řadu sbalení plachty a na motor už bychom ten kousek do zátoky Tijaščica dopluli. Tu jsme zvolili jako bližší cíl.
[/img]http://jachting.info/data/fotogalerie/userpics/plavba2009/normal_dovolena2009%20087_gf.jpg[/img]

Druhý den byl odpočinkový a navíc stejně nemělo cenu se někam snažit plout. Ze zátoky bylo vidět JV směrem a vlny i s bílými hřebeny vypadaly úplně stejně. Z toho a také vzhledem k větru uvnitř zátoky, který dosahoval i 10 uzlů, jsme usoudili, že na moři bude stejně jako včera, když jsme připlouvali, minimálně 5 - 6 Bft. Jachtec by to byl určitě pěkný, ale trochu náročnější a mi byli na dovolené. Tedy jsme zůstali.

Ovšem zátoka Tijaščica má jednu nedobrou vlastnost, je nedaleko Šibeniku a tudíž velmi oblíbená mezi místními Chorvaty. Nic proti, o víkendu bylo v zátoce přes 40 lodí, většina zůstávala přes noc do neděle. Na počet i trochu větší hlučnost, zejména omladiny, se dá zvyknout. Ale bordel jaký dělají a důsledky z toho plynoucí mi silně vadí.
Zřejmě místní šetří na poplatku za popelnice, či tak nějak. Nebo lenost...? Byl jsem svědkem toho jak přijel Chorvat na své typické lodičce (rýbářská bárka s dodělanou kajutou) a první co udělal - vynesl na břeh za strom 3 pěkně zavázané igelitové pytlíky (spíše pytle). Myslel jsem, že si je vzhledem k přitomným vosám jen odložil do doby odplutí. Chyba lávky. Po víkendu tam ještě zanesl co nadělal za dobu kotvení v zátoce. A tak to tam nechal, nebyl však jedinný. Na druhém konci jsem při jedné procházce se psem viděl rozpůlený obrovský meloun, půlka netknutá. A na něm dobře roj až dva divokých vos. Alespoň chvíli byl pokoj. Ale ty vosy....

Dnes dělíme zátoky: dá sa a nedá sa. V této se, díky vosám, nedalo. Cokoliv jste vytáhli okamžitě přiletěli min. 3 vosy a nedaly pokoj, zabijete jednu, přiletí další 2. Velmi nebezpečné bylo i pivo v plechu, naštěstí se již dost topila a stačil jsem ji i s pivem vyplivnout. Nepomáhal ani Raid ve speji, po přímém zásahu sice již nevstala, ale brzy ji nahradila další a v podstatě jste mohli jen sedět a hrát si na vojáky s vosami.

V pondělí nazrál čas, kdy už nás vosy přestaly bavit a po velmi rychlé snídaní nastal úprk ze zátoky. Moc nefoukalo, tak jsme museli motorovat. Bylo v plánu zdolat vrchol Zmajanu. Zde se na vrchlu nachází, něco jako keška. Tedy to není keška ve smyslu známé hry. To jen jeden kolega tady z fóra jménem Fif tady byl se svou posádkou před námi a udělal tu takovou malou kapličku a vložil do ní zprávu o plavbě. Po návratu mi o ní řekl. Nápad dobrý, ale samotné zdolání vrcholu, kam nevede žádná cesta bylo trochu náročné.
Na vodě je pořád fajn, ani člověk horko nějak nevnímá, ale na tom úbočí.....
Připluli jsme do jižní zátoky, jedinná na mapě označená jako vhodné kotviště (i když dnes si myslím, že cesta k vrcholu ze severní strany by byla lepší, minimálně kratší), uvázali se poblíž jediného stromu na břehu.


Přezuli se do sandálů a vyrazili. Dle pokynů to mělo být záležitost tak na 90 minut. Myslím, že nám to trvalo déle. Všichni, včetně našeho pas Justyho, jsme úspěšné zdolali vrchol. Doplnili zápis ve schránce a vše zase uložili.


Výstup a sestup, ten byl ještě náročnější, se neobešel bez krvavých šrámů, každý si odnesl něco, buď na ruce, nebo noze. Nejhůře na tom byl náš pes. Toho jsme litovali. Bohužel na lodi ani na břehu by sám nepočkal, takto to odnesl krvavými puchýřky na polštářcích tlapek. Kameny byly místami ostré a hlavně v poledne dost rozpálené. Po návratu na břeh se vrchnul do první prohlubně s vodou a půlhodiny odmítal vylézt.


Nebyl to nejlepší nápad, když už, měli jsme jít večer. Každopádně pohledy z vrcholu do okolí patří široko daleko k nejhezčím.


Foto ve větším rozlišení: http://jachting.info/modules.php?name=c ... fullsize=1

Vsuvka: pokud půjdete v létě na vrchol, chce to dobré boty, dostatek tekutin, ochranu proti slunci. Pokud hodláte připojit svůj zápis vezměte tužku a papír (už není místo) a také větší schránku, použitá sklenička je dost malá.

Po návratu a osvěžení ve vodě jsme hned vyrazili dál. Mezitím se docela rozfoukalo, proto jsem pluli jen s hlavní plachtou, později i s kosatkou, Uháněli jsme rychlostí 5 - 5,5 uzlů. Docela dobré na to, že loď byla ještě pořád celkem přetížená, od vyplutí byla čára ponoru cca 3 - 4 cm pod hladinou....
Od mysu Rasohe na Žirje už pak to křižování proti větru moc nešlo, spíše bylo dost zdlouhavé. Úplně stejně jako loni, směr i síla. Proto jsme ten kousek až do naší oblíbené zátoky Stupica Mala dopluli na motor. Tady se nám líbí a zpravidla se zdržíme několik dní. Voda čistá a docela teplá, okolí pro vycházky se psem velice příjemné, i nějaký ten lesík (a v něm neskutečný bordel).


Po lesní cestě to není daleko do Konoby v zátoce Stupica Vela. Byli jsme se projít a letos, na rozdíl od lońska, nás překvapil podstatně menší počet lodí. Odhadem tak 1/2 co loni. I nějaké bóje byly ještě večer volné. To loni odplouvali lodě pryč, protože ani místo pro kotvení nebylo.

Čtvrtý den ve čvrtek jsme zvedli kotvy, tedy jednu 10kg Britany. Pluli jsem V směrem k pobřeží. Chtěli jsme kotvit na noc v zátoce Luka Grebaštice, kde jsme byli naposledy před 4 lety. Přijemná malá obec, trochu hlučná, velmi oblíbená u českých a slovenských turistů (mají tu i české / slovenské točené). Místo vhodné k doplnění zásob pečiva, ovoce, zeleniny. Večer jsem už poněkolikaté pozorovali kýčovité scenérie .....


Druhý den ráno jsme přepluli molu co vybíhá do moře, jedinné trochu vhodné, pozor na hloubku - odhadem tak 80 cm.


Proběhl nákup, zmrzlina a vyrazili jsme dále. Nejprve na motor a po vyplutí ze zátoky na krásný bočáček 5 - 10 uzlů až do zátoky Magarna na Žlarinu. Zátoka velmi pěkná, ale kotví se docela na hloubce a po každém průjezdu větší lodě kolem, se vlny ženou až do zátoky a dost to houpe.
Po průjezdu tohoto:


Je takovýto příboj:


Po připlutí bylo celkem plno. Večer už bylo více místa, díky malému ponoru jsme mohli až téměř do samého ústí zátoky. Tento den jsme také naměřili nejvyšší teplotu během letošní plavby, ještě v 5 hodin odpoledne bylo 38°C ve stínu. Ale pokud pofukuje větřík, není to nijak nepříjemné. Běda však jak nefouká, to jednou bylo něco málo přes 30°C a bylo to téměř nesnesitelně, jedinná šance pořád být ve vodě, nebo alespoň často.
Večer jsme byli pozorovat z vrcholu, kam vedla vyšlapaná cestička, pozorovat západ slunka.
[/img]http://jachting.info/data/fotogalerie/userpics/plavba2009/normal_dovolena2009%20207b_gf.jpg[/img]

Samotný západ sice skončil za mrakem a ne obzorem, i tak je tu pěkný výhled:
[/img]http://jachting.info/data/fotogalerie/userpics/plavba2009/normal_dovolena2009%20176_gf.jpg[/img]

Po návratu bylo kapitánovo lůžko neprodleně obsazeno:


Druhý den odpoledne jsme vyrazili na pomalou cestu zpět k Pakoštane. Relativně dost času do otevření mostu v Tisnu v 17 hodin, bylo to kolem 14 Nm, vítr foukal, nebylo co řešit. Kolem Žlarinu jsme ve větru 18-20 uzlů pluli rychlostí 6 uzlů. Cestou jsme neštastnou shodou okolností a vinou špatného zajištění ztratili prodloužení píny. Tou dobou kolem 16 hodiny už vítr dosti slábnul. Prodloužení má na sobě měkkou pěnovku a díky tomu plavalo. Jeden plavčík se zeptal, zda má pro to skočit. Nic nehrozilo, tedy ano, to už jsme byli poněkud vzdálení od místa ztráty, což byla menší chyba, chtělo to počkat až se vrátíme trochu blíž. Po "ztrátě" plavčíka nastal dobře známý manévr MOB. Již jsme jej kdysi nedobrovolně trénovali po ztrátě fendru a jednou po utržení nafukovacího člunu, taženého za lodí. Není to až tak těžké, přesto by se to mělo cvičit a opakovat stále. Např. jsem neprovedl řádné poučení posádky před vyplutím, protože je pořád stejná. Tudíž nikdo nepamatoval na to, že jeden člen háže záchranný kruh s lanem a také někdo neustále pozoruje osobu ve vodě......
Začal jsem otáčet loď pod plnými plachtami zpět, po přehození kostaky chvíli driftovala bokem, plavčík mezitím doplaval ke ztracené součástce, pak jsme se celkem pomalu s vypuštěnými plachtami přiblížili, po další pomalé otáčce loď téměř stála, nebyl tedy problém doplavat k žebříčku a vylezt. Ovšem pokud člověk ve vodě nespolupracuje, může to být docela velký problém....

Mezitím vítr ustal, foukal max. 3 - 4 uzle a rychlost 1-2 uzle nám neumožňovaly stihnout otevřený most.
Zde velmi oceňuji přínos GPS. Ne že by to bez ní nešlo, ale bylo by to pracné a hlavně neustálé přepočítávání. Takto stačilo vyvolat na displej políčko s údajem ETA (odhadovaný čas příjezdu), Opravdu neocenitelné. Nastartovali jsme motor a vycházelo dle GPS, že zbývajících cca 5Nm je třeba plout rychlostí 4,1 uzle. Příjezd tak byl načasován na 5 minut po otevření. Nemělo smysl plout jinou rychlostí, být tam moc brzy by znamenalo nějak kotvit v dráze plavby, nebo kroužit před mostem jako některé lodě před námi. Při menší rychlosti bychom nemuseli stihnout proplout. Mám pocit, že je otevřený kratší dobu, než uváděných 30 minut. Žádná loď v dohledu = zavíráme.

Po proplutí pod mostem jsme zase zakotvili u nábřeží jako posledně a vyrazili opět do cukrárny, poháry s čerstvým ovocem tu opravdu umí a Orangina je prostě v tom horku neodolatelná.


Pak jsme se prošli kolem zátoky a cestou pozorovali létající gumák:


Není to atrapa. Viděli jsme pak přistávat na vodě.

K večeru jsme zase dopluli do oblíbené zátoky "U. Kokoc". I zde jsou příjemné procházky po pobřeží, bývalá cesta na břehu je málo frekventovaná a borové háje poskytují příjemný stín.

Večer bylo bezvětří, ale ráno docela foukalo, až 15 uzlů. Kotva nám od večera špatně držela, protože se pod nií při vhození do vody, položil kotevní řetěz a nemohla se zarýt. Navíc po tmě již nebylo možno ji zkontrolovat. Při snídani se nějak loď pomalinku přibližovala ke břehu, splouvali jsme. Raději jsme překotvili kousek dál na hlubší vodu.

Po dokončení snídaně jsme vypluli, už pár dní nám zase ideálně foukalo "do našeho směru". Krásné jugo od JV 16 uzlů. Pluli jsme jen s vytaženou kosatkou, i tak se rychlost lodě držela na 5,9 uzle. V poledne už jsme házeli kotvu na hloubce 1m v oblíbené zátoce "Luka Mala". Vítr ještě zesílil, ve vedlejší zátoce Luka Vela bylo možné přes malou šíji pozorovat a také slyšet docela pěkný příboj. Při podvečerní procházce jsme otestovali vodu v této vedlejší zátoce. Jugo vodu docela promíchalo, byla pocitově značně chladnější, odhadem min. o 5°C. V té naší malé zátoce se asi díky malé hloubce a zákrytu držela teplota vody stále stejná.


Druhý den jsme nikam nespěchali, do konce plavby zbývalo ještě pár dní. Během odpoledne jsme už komunikovali přes SMS Namorem a jeho posádkou, plul od soboty až z dalekého severu Jadranu, ale dohnali nás. Psal, že dorazí kolem 8 a pět minut před osmou se začala přibližovat nějaká plachetnice.


To nemohl být nikdo jiný než Namor a s/y Monty. Všechna ostatní zde domluvená setkání z různých důvodů bohužel nevyšla. Bokalovi se tímto omlouvám, protože jsem jeho číslo založil doma a neměl jsem ho sebou.

Po jejich zakotvení, vzhledem k pevnému kýlu dále, jsme překotvili více do středu zátoky a potom se na kotevním laně, 40m dlouhém, spustili až jejich boku.


Poseděli jsme dlouho do noci při velmi dobrém víně, kterým nás pohostili (tímto ještě jednou děkujeme), naše zásoby vzhledem k závěru plavby došly, zbývalo jen několik ne moc vychlazených piv. Děcka hráli karban....


Ještě večer se vítr stočil na severní, po 11 přišla docela silná bouřka, blesky lítali, my však kotvili bezpečně.

Druhý den pořád ještě foukal docela silný severák, v zátoce trvale 15 uzlů, v nárazech 20 knt. V takovém větru se nám moc nechtělo odplouvat, hlavně proto, že jeřábování a balení v málo krytém Pakoštane by bylo velmi nepříjemné. Zůstali jsme obě lodě na kotvě. Přes den koupání, občasné návštěvy sousední lodě (navzájem), jejich členná posádka měla sebou také psa, tak si všichni užili....




Večer opět posezení a pak i předběžné rozloučení, oni druhý pokračovali dále na jih (touto dobou ještě někdy plují kolem Rogoznice..., protože na rozdíl od nás vyplouvají na měsíc), my jsme už museli doplout do Pakoštane, sbalit loď a odjet min. část cesty. Zásadně nemá cenu jet v pátek, natož v sobotu, to jsme zkusili jednou, když jsme ujížděli před špatným počasím, a nikdy více.

Ráno, 16. den na vodě, jsme ještě odkladáli odplutí z příjemného místa. Kolem poledne se zdál vít už trochu menší, nejprve na motor, potom na plachty ve větru 10 - 15 uzlů jsme a nakonec pro slabý protivítr zase na motor, jsme v poklidu dopluli kolem 13- té hodiny do Pakostane. Jeřábník byl v práci, to bylo vidět z dálky. přivázali jsme se u nábřeží na volném místě, hned u nás byl nějaký mladík z budky na náspu (vybírá parkovné a za slip), po ujištění, že více než hodinu nepotřebujeme, odešel. Sbalily jsme jen nejnutnější, zašel jsem pro auto a najel k jeřábu (vedle). Převezli jsme loď pod jeřáb, nacouval jsem vlekem a šup, už loď seděla na vleku jak ...však to znáte.

Zaplatil jsem obligátní obnos a nějakou tekutou měnou z českého pivovaru.

Pak už jen to méně příjemné balení na cestu, vše uložit, přivázat atd. Bylo docela teplo, tak jsme ještě zašli na místní pláž se osvěžit a pak osprchovat ve sladké vodě. Chystat jídlo by bylo....následovalo ještě doplnění energie v místním zařízení, výběr je v Pakoštane velmi dobrý, od ryb, přes pizzu až po selátko na rožni.

V 16:45 jsme vyrazili na sever do zimy... jeli jsme stejnou trasou, zase jedno přespání na odpočívadle.

Druhý den v podvečer jsme už byli doma. V sobotu jsme vše vyndali z lodě a druhý den v neděli odpoledne se už "Ami" houpala na Slezské Hartě.



Letos to byla plavba, tedy spíše kotvení s občasným přeplutím, krátká, proto za celou dobu všech plaveb jsme napluli nejméně - pouhých 76 Nm.
Trasa:

V plném rozlišení: http://jachting.info/modules.php?name=c ... fullsize=1

Jsem se nějak moc rozepsal , příště se polepším...

Všechny fotky z plavby: http://jachting.info/modules.php?name=c ... &album=239

A ještě jedna technická poznámka.

Pro mě tak trochu kuriozní závada.
Nevím kdy to bylo a jak se to přihodilo. Z kraje plavby přestala fungovat jedna plotýnka na vařiči, zorvna ta blíž a častěji používaná. Dokud se držel otočený knoflík, hořela, po puštění zhasl plamen. Vypadalo to na malý tlak plynu a že asi už v plynové bombě dochází, nebo došel. To vzápětí vyloučil hořák druhé plotýnky. Avšak pro rychlejší přípravu oběda jsou potřeba obě. Máme na lodi sice jen nejnutnější minimální výbavu, jeden větší nerezový hrnec a jednu nerez pánev, obě mají společnou pokličku (a je doplňuje nerez konev na vodu / čaj / kávu).


Na jedné plotýnce se tedy připravuje hlavní jídlo a na druhé příloha, nebo polévka. Takže by chyběla.
Nedalo mi to a začal jsem hledat příčinu tohoto jevu. Tu jsem celkem brzy odhalil. Skříňka pod vařičem s dřezem je relaitvně malá a hrnec s pánví velký, vejde se to vše pod vařič tak akorát, je tam ještě uložena velká plastová mísa se zeleninou a pytlík brambor. Jednou někdo uklízel nadobí poněkud nešikovně a narazil nahoře, těsně pod vařičem do dvou drátků co vedou od pojistky hořáku. Tato pojistka je tepelná, nějaký bimetal a má za úkol uzavřít přívod plynu po zhasnutí plamene. Záslužná věc. Ale nárazem došlo ke spojení okruhu (drátky se dotýkaly) a tím pojistka trvale uzavřela přívod plynu. Po narovnání do původní polohy bylo po závadě. Možná blbost, ale třeba to někomu pomůže. Nevím proč se nedělají izolované, asi kvůli možné vizuální kontrole, bezpečnost především.

A ještě jedna technická, spíše kulinářská.
O dobré zkušenosti s hotovým jídlem firmy Expresmenu jsem psal ve vlákně o stravování na lodi, opravdu to bylo velmi pohodlné a hlavně rychlé vaření. Zejména v tom horku jaké bylo, každý kdo vařil ocenil, že to trvalo velmi krátce.
Na navštívené lodi nám předvedli velmi zajímavý stolní gril. Tento gril má tu dobrou vlastnost, že ho v holých rukách lze kamkoliv odnés, v případě nutnosti přikrytý i do kajuty a je absolutně bezpečný, na povrchu stále studený. Lze v něm jak grilovat, vařit, tak dokonce péct buchty. Popis výrobce "Stolní gril v elegantním provedení z nerezu, na 6 ks briket s provozní teplotou 280 až 300 °C. Již po 25 minutách lze kdekoliv grilovat, vařit péct, a to až 3 hodiny. Tuk je odváděn kanálkem. Přes vysokou provozní teplotu zůstává obal studený. Rozměr 32 x 30 cm, hmotnost 3,5 kg. Dodáván s přepravní taškou." Tento musím pořídit jako další důležitou výbavu do lodě. Napíšu o něm ještě zvlášť...
Pak upéct chleba bude hračka a staneme se absolutně nezávislými na civilizaci po dobu dovolené, cca 3 týdny.

Limitující bude už jen voda, ale se 120L se dá 3 týdny vydržet.

[JardaF]

Libor: Bezva cteni! Diky! Uz abychom taky vypluli...

[Libor]

Není zač, jen jsem volně převyprávěl zápisky z lodního deníku, už tam je takových záznamů 6...
A na čem a kdy vypluješ? A kam se chystáš?

[Anonym]

Ale že ti to Libore za tou plotnou sluší!!!
Je mě jasné, že jsi ten snímek zařadil proto, že jsi chtěl.

[Libor]

No jasně, však vidíš tu reklamu na Expresmenu v pozadí...... To jim hodlám prodávat na každou krabičku....
Nebo že by to bylo jinak....

[JardaF]

Libor: Ále - co si skipřenka utrhla při volejbalu v červnu achilovku, museli jsme plány na zářijovou plavbu na moři zrušit. A asi jsme udělali dobře, protože ona pořád ještě nechodí. Takže jedeme na Orlík na konci září na "malý charter" (Jouet od AZ Yachtingu). A na moře až na jaře 2010.

[deko]

to: deko

jakou jsi mel lod? pocasi jachtarska prisernost?? - vzdyt ti krasne foukalo. Lod z roku 2002 byla potreba setrit? nemyslim to nijak zle, jen se ptam.

posadka - 4 prvoplavci, z nich dvaja afganci (jeden nevedel po slovensky vobec, druhy tak na 60 percent). v nedelu (takmer) nefukalo (3-6 kn), takze sme plachtili mozno 45 minut. spali sme na Zirje. rano sme sa dobre nepripravili na plavbu - musel som urychlene odkotvit (mal som prilis lahku pluhovu kotvu s prilis kratkou a lahkou retazou) a fukalo ~15 uzlov. vietor bol vcelku fajn, bez poryvov, takze sme trochu poplachtili. uz to ale nebol vietor na trening - nevedel som co zvladne posadka a co zvladne jachta, takze som bol ako na ihlickach (moja 2. kapitanska plavba).

kedze aladin hlasil, ze ponad jadran pojde centrum tlakovej nize, zrusil som celu plavbu na Bisevo, Lastovo, Hvar, Korculu a zvolil nahradny variant - plavbu v okoli Sibenika. do mariny v Sibeniku sme prisli asi o 17 - bolo jasne ze pred nizou pride burka a chcel som byt bezpecne vyviazany. moja predpoved sa splnila - burka bola dost silna a nebezpecna, pretoze v priebehu minuty sa vietor otocil o 180 stupnov (lod Martina s HR vlajkou kotvila v zatoke a burka ich zacala trieskat o skaly).

v utorok sme vyrazili smerom na Murter. fukal NW vietor ~12 kn. prvych 6 NM sme krasne plachtili (medzi pevninou a o. Prvic), ked sme ale preplavali popri o. Logorun, niekolko krat sa lod stala neovladatelna - jednoducho ma otocilo, tak sme nacvicovali otocky... az neskor som sa rozpraval s chorvatom v marine, ten povedal ze popri Murteri v tom case isiel asi 3,5 uzlovy prud - voda, ktoru predtym nafukalo Yugo smerom na sever sa vracala naspat.... to som samozrejme za kormidlom v tom case netusil, tak som nechal vytiahnutu iba kosatku a za pomoci motora sme krizovali popri Murteri. tam sme sa v Betine uviazali (na NW molo, cize proti vetru) - samozrejme zamestnanec mariny mi ukazal miesto az ked som popri nom presiel, tak som robil v marine manevre.

v stredu sme sa uz zobudili do Bory - fukalo 15 uzlov, vlny asi 2 metre. vobec sa mi nechcelo do takeho pocasia vyplavat, navyse som sa bal hlbky medzi o. Radelj a o. Mali Prisnjak. hlbkomer totiz pri NW vetre ukazal v jednom mieste a po maximalnom prilive hlbku 3,5 metra od trupu, cize 1,5 metra pod kylom. rozdiel medzi prilivom a odlivom bol asi 60 cm - o tolko bola lod nizsie ked sme sa vracali z konoby v Betine... to uz ale fukala bora, takze cast vody odfukla. (co som sa samozrejme dozvedel az neskor). takze jednoducho som sa bal, ze by sme mohli zaorat. navyse, mal som na vyber ci dalsiu noc stravime v Betine alebo v Sibeniku, tak som si vybral Betinu a radsej sme si spravili vylet ku kaplnke na nedalekom vrchu Murteru (krasny vyhlad).

vo stvrtok sme uz vyplavali - rano o 6, pretoze vtedy mala byt podla Aladina bora najslabsia. predpoved sa splnila - plavba za Murterom uplne v pohode,. posadka sa ale rozhodla opalovat, tak sme isli iba na motor. ked sme ale neboli kryti ostrovom, fukalo ~15 kn, poryvy ale boli ~25kn. takze som nechal vytiahnuty iba kapesnik. obed sme zjedli na kotve na o. Prvic, po obede sme isli na o. Tijat do z. Tijascica. tam som pri ~12 kn asi 6x prekotvoval, kym sa posadka do chuti vysnorchlovala a poopalovala. tak som uplne zavrhol spanok na kotve a vratili sme sa opat do Sibenika. v piatok sme isli po Krke az do Skradinu. krasne kupanie opat komplikovala driftujuca kotva.

do 20:00 sme museli byt s lodou naspat v Mandaline, takze po vylete sme uz len natankovali a isli naspat...

preco som bol taky nezny k tej lodi? jednoducho som sa bal o plachty (poistka kaucie nepokryva poskodenie takelaze). nech som s nimi robil cokolvek, boli uz dost vytahane (bruchate) tak som sa bal aby nepraskli. lod bola Bavaria 40 (lostura) z r. 2002.

[Anonym]

Pěkně jsi to popsal Deko.
Časem se jistě vypracuješ do stavu, kdy ti nebude 15ti uzlový vítr připadat jako něco mimořádného. Tady začíná jachting.
Ale to opravdu nechci polemizovat. Je velmi dobře, že se pouštíš (i vzhledem ke zkušenostem posádky) jen do toho, co si jsi jistý že zvládneš. To myslím vážně.

Jen dvě technické připomínky. Rozdíl hloubek přílivu a odlivu 60cm na středním Jadranu podle mě není. To bývá na severním Jadranu. Na středním je běžný rozdíl hladin 30-40 cm. Ve středu to bylo těch 40 cm, v šest ráno.


Minimální hloubky kolem ostrova Zminjak, které jsou uváděné při maximálním odlivu, jsou ze severu 2,7 a z jihu 2,5 m. Oběma kanály jsem (při zvýšené opatrnosti) nesčetněkrát proplouval a ubezpečuji tě, že příště nemusíš mít strach. Pokud popluješ středem kanálu


Pokud se někde mýlím, prosím opravte mě.

EDIT: A ještě mě zaujala ta kotvící loď v Šibeniku. Kde to prosím tě bylo? Nějak tam lodě kotvit nevídám.
A teď si nejsem jistý, ale mám pocit že tu celkem intenzivní ale krátkou bouřku také zažil. Vyvázaný v ježkovi. Dlouho se nad pevninou blýskalo a pak přišel fičák...

[deko]

Časem se jistě vypracuješ do stavu, kdy ti nebude 15ti uzlový vítr připadat jako něco mimořádného. Tady začíná jachting.

ja viem ze pri 15 uzloch jachting este len zacina . uz som bol (ako posadka) na 2 regatach (teda oficialne to boli organizovane plavby ale v skutocnosti sme zavodili). plavali sme pri yugu ~25 kn, salingy sa neraz dotykali vody ale to boli max. 1 rocne lode a kapitani, ktori zacinali na Liptovskej Mare a Oravskej priehrade snad ako 2 rocni... a hlavne - boli sme tak skvela posadka, ze stacilo aby kapitan zasepkal ze chce stiahnut plachty a do 20 sekund boli dole... otacky po vetre aj proti vetru - ziadny problem... lenze to sme pred plavbou cely den trenovali vo vetre ~10 kn - obraty, vytiahnut plachty, ciastocne refovat, uplne zbalit, MOB (kapitan bez akehokolvek varovania skocil do mora pri plnych plachtach) atd... kedze toto bola rekreacna plavba, nic take som s posadkou nerobil. samozrejme, teraz uz viem, ze aspon par nudzovych stahovani plachiet a jedno az dve FOB (fender over boat) si MUSIME pri prvom vyplavani vyskusat, inak si nebude ista posadka ani ja...

Ale to opravdu nechci polemizovat. Je velmi dobře, že se pouštíš (i vzhledem ke zkušenostem posádky) jen do toho, co si jsi jistý že zvládneš. To myslím vážně.

no, skor by som povedal ze najma vzhladom na skusenosti kapitana

Jen dvě technické připomínky. Rozdíl hloubek přílivu a odlivu 60cm na středním Jadranu podle mě není. To bývá na severním Jadranu. Na středním je běžný rozdíl hladin 30-40 cm. Ve středu to bylo těch 40 cm, v šest ráno.

to je teoria. prax ale hovori, ze pri NW vetre sa hladina o nieco zvysila a bora ju potom znizila. to moze byt rozdiel prave tych 20 cm... a mozno iba moje alkoholom posilnene oko dramatizovalo (jeden clen posadky oslavoval narodeniny )

Minimální hloubky kolem ostrova Zminjak, které jsou uváděné při maximálním odlivu, jsou ze severu 2,7 a z jihu 2,5 m. Oběma kanály jsem (při zvýšené opatrnosti) nesčetněkrát proplouval a ubezpečuji tě, že příště nemusíš mít strach. Pokud popluješ středem kanálu

no, teraz to uz viem. to ale neplatilo ked som bol za navigacnym stolikom a rozhodoval som, ci vyplavame alebo nie

EDIT: A ještě mě zaujala ta kotvící loď v Šibeniku. Kde to prosím tě bylo? Nějak tam lodě kotvit nevídám.
A teď si nejsem jistý, ale mám pocit že tu celkem intenzivní ale krátkou bouřku také zažil. Vyvázaný v ježkovi. Dlouho se nad pevninou blýskalo a pak přišel fičák...

neviem kde kotvili - do Mandaliny prisli ked sme spali. ked sme odchadzali na Murter, spali oni. tak viem len to, co mi povedal zamestnanec chartrovky, ktory ich bol v noci vyzdvihnut. mimochodom, nadaval ako pohan - skipper mu zatelefonoval, ze lod naraza na skaly, nech pride pre nich. tak chudak zamestnanec sadol na čamac a isiel v tej burke pre nich (nepochopil som, preco skipper neodisiel z toho kotviska ale nechal sa dalej plieskat o skalu...).

ak si sa pytal na kotvenie v Sibeniku - videl som nedaleko Mandaliny kotvit par lodi, minimalne jedna tam aj spala (presne oproti vyjazdom od mol). kedze sme ale mali Mandalinu zadarmo, vobec som neriesil ci spat na kotve nedaleko mariny alebo bezpecne uviazany priamo v marine...

[deko]

a este na jednu vec som si spomenul. vecer pred vyplavanim z Betiny som mal dost velky stres z odplavania. bolo totiz jasne, ze pri odviazani bude do lavoboku fukat dost silny bocny vietor a na pravoboku som mal jachtu za 800 tisic eur... vyuzil som ale info z fora - pred nastartovanim som zadne lana pripravil tak, aby ich bolo mozne vtiahnut do pohybujucej sa lode. pretiahol som ich cez rohatky (teda presnejsie - lave lano do lavej rohatky a prave do pravej) a bez akejkolvek slucky som ich dal do ruky dvom najsilnejsim clenom posadky. nastartoval som, postupne som pridaval plyn aby som sa uistil ze lod udrzia iba "v ruke". videl som, ze to zvladaju uplne v pohode, tak som zhodil naveterny muring (zaveterny neklesal takou rychlostou, ako som si predstavoval tak som chcel mat istotu ze vsetko sa podari na prvy pokus) - motor bol stale pusteny na asi polovicny vykon, robil teda treti oporny bod.

vydal som pokyn na popustenie praveho lana asi o 15 cm, vdaka comu sa lod nasmerovala co najdalej od tej velkej jachty. stale sme este stali na mieste. este raz som skontroloval, ci do lode nevedie elektricky kabel*, skontroloval som ci su vsetci clenovia posadky na svojich miestach na pravej aj lavej strane. pridal som plny (alebo takmer plny) plyn a vydal som pokyn na okamzite pustenie jedneho konca obidvoch lan a vtiahnutie do lode. nie som si tym isty, ale mal som pocit, ze jachta mala okamzite minimalnu rychlost potrebnu na kormidlovanie - aj napriek 12 uzlovemu vetru s narazmi okolo 16 uzlov priamo do lavoboku sa totiz spic lode vobec nepohol napravo ale lod isla presne pozadovanym smerom... este som ani nemal na pravoboku cervene svetlo a posadka uplne spontanne zacala jasat . nesmierne dobry pocit ze vsetko vyslo tak ako som planoval a nemusel som riesit nejaku prekernu situaciu )

*po skusenostiach spred 2 rokov, ked som po odviazani zistil ze sme este stale pripojeni na elektrinu. chvalabohu ze pri zasuvke na brehu bol clovek, ktory nas odpojil a hodil kabel do vody

[JardaF]

Já tam teda stávám. Zatím jsem se ještě nesprchoval, ani nepoškodil loď. V kanále je omezená rychlost a co vím, celkem se to dodržuje.
Plul jsem kanálem už tolikrát, že na něj jsem alergický. Každý kurz tak 5x tam a zpět. Ale lodě na kurzy jsou v Mandalině, tak nic nenadělám.
Ale každému jak libo...

Baharis: Jenom ještě k tomu molu u šibenické pevnosti, nedá mi to, abych nepoužil kousek Sajriho deníku z podzimu 2009...

Sajriho blog:
"Po uvázání se posádka vydala do pevnosti, já zůstal u lodi na molu. Po nějakých deseti, patnácti minutách proplula průlivem loď na křídlech. Nebyla ještě ve vztlakovém režimu, ale rychlost měla už značnou. Očekával jsem houpání lodi, ale to co se odehrálo, mohlo snadno proměnit pátek třináctého ve smolný den. Opíral jsem se nohama o molo a rukama o loď, abych ji v přicházejících vlnách udržel co nejdále od mola, ale nebylo to moc platné. Vlny šplíchaly na molo až do výše mých kolen, a loď létala nahoru a dolů, a k molu a zase od mola. Několikrát narazila na molo takovou silou, že jsem užuž očekával, že fendry na boku lodě prasknou, a jen zázrakem tyto nárazy proběhly vždy v okamžiku, kdy byla loď v údolí vlny a dost nízko, aby fendry dosahovali až k molu. Kdyby k nárazu došlo na vrcholu vlny, skončilo by to minimálně s odřeným lakem, ale spíš i s prasklinou v trupu."

[Jardasu]

Ahoj,
nemáte, prosím, někdo informaci, zda je možno plout vlastní lodí ze Skradinu až pod vodopády a tam zakotvit na prohlídku a vrátit se? Nebo je nutno loď nechat ve Skradinu a jet tam veřejným motorákem?

Nepletu-li se, tak za mostem nad Skradinem začíná Národní park Krka, tak aby nebyl nějaký problém....

Nedával jste, prosím, někdo loď na vodu na Prokljanském jezeře před Skradinem (Raslina, Stubalj, Vrulje)?