Lošinj – Brusnik – Jabuka a zpět v singlu za týden

[vojtaharok]

V sobotu 6. října přijíždím do maríny Mali Lošinj okolo půl druhé, vše mám s sebou z domova a loď je připravena už ve 1400. Vyplout co nejdříve, a nebo počkat až do rána? Pokud vypluji až ráno, můžu se rozloučit s maximální variantou trasy (tj. otočný bod = Palagruža). V přístavu fouká jugo široko v nárazech do 15 kt, viditelnost 10 až 15 mil, občas deštík. Nejpřehlednější předpovědí je synoptická mapa na chmi.cz: Nad Terstským zálivem neznatelná tlaková níže, ale od ní výrazná okluzní fronta až dolů k Albánii. Daleko za frontou, na otevřeném moři, příznivý mistrál. Ale dlouho neváhám, jsem dopředu vystrašený, raději zůstanu přes noc v maríně. Ale pokud je pravda, co se píše v knihách, po přechodu fronty by mistrál měl přinést dva tři dny pěkného počasí… které pak musím rychle využít.

Klidně přebírám charterovou loď Océanis 311 (už jsme na ní pluli v létě s manželkou) a potom se naloďuju; instaluji vybavení, co tam má být a není: Ke stěžni „motorové“ navigační světlo pomocí stříbrné pásky, pomocí výtahu pro vlajky nahoru na vant stoupá pořádný radarový odražeč. Balím gumák, aby nepřekážel; technik z charterovky jej ochotně bere k sobě do skladu. Dobíjím všechna zařízení. Odstraňuju polstrování v příďové kajutě a v půlce salonu. V podvečer se vítr uklidňuje, neprší, vysvitlo krásně sluníčko, nízká oblačnost se trhá. Ale na NW jsou teď jasně vidět bíločerné řady kumulů a kumulonimbů („studená podfronta“ okluzní fronty)… Sprchuju se v maríně, na lodi vypínám lednici, odpojuji elektřinu, uklízím pasarelu, dotahuji muringy a uvolňuju výtah hlavní plachty (přivážu jej v polovině ráhna), aby nebouchal do stěžně. Až do 4 do rána pak liják a bouřka, že se nedá spát; vrcholí bleskem snad přímo do maríny.

V neděli ráno klidně prší; oblékám si lehoučké „jachtařské“ holínky s teplou vložkou z pracovních oděvů za 700 Kč a lehké šusťákové gatě. Po pořádném dlabanci a kotli čaje déšť přestává, vane jen vánek, hladina jako zrcadlo, zahřívám motor, nikde nikdo, v 1000 vyplouvám. Není nad ten pocit, jak člověk odebírá poslední lano, levou dlaní proklouzává jeho volný konec a loď se přitom pomaloučku polehoučku rozjíždí žádaným směrem… Německé děti z vedlejší lodě mi mávají. To mi připomíná obléct si plovací vestu. Ještě v zátoce pak zavírám zadní koš, odvazuji fendry a spouštím je luknou do příďové kajuty.

Kousek za hlavním majákem zakormidluji proti větru, vytahuji hlavní plachtu naplno a obracím loď. Nikde nikdo, jen zrovna z přístavní zátoky vyjíždí policie, tak radši co nejrychleji vypínám motor. Rozbaluji genu. Pluju na předoboční vítr kurzem 180 až na spojnici ostrova Sušak a lošinjské zátoky Čikat, potom několik mil spíš na bočák kurzem 160, pak k Premudě kurzem 150, až asi míli od skalnatých hřebínků naproti Krijalu nabírám finální zadoboční kurz 140, který bych měl víceméně držet několik dalších dní. Přes mraky občas vysvitne sluníčko. Krása!

Když skočím do salónu pro mikinu, pocítím, že to není ono a uvědomím si, že mám ohromný hlad; ihned dávám vařit 2 pytlíky rýže; za 20 minut večeřím galio pinto (jinak congrí) – rýži s černými fazolemi – kromě sacharidů obsahuje všechny nezbytné bílkoviny.

Bude se stmívat. Refuju pro jistotu hlavní plachtu na 1. ref. Za těch několik hodin jsem viděl na moři jen 2 plachetnice obeplouvající Lošinj, 2 menší rybářské lodě, a dále pak a jednu středně velkou nákladní loď daleko na otevřeném moři mířící z jihovýchodu k Istrii. A spotřeboval jednu plzeň.

Zapínám poziční světla, nad navigačním stolkem zapínám vestavěnou GPSku, zapínám mobilní NAVTEX, na pár sekund zapínám bilge pump, oblékám si harness. Kontroluji stav servisní baterie. Zatím jsem nespotřeboval skoro nic, protože ledničku mám trvale vypnutou, autopilot pracovat dohromady snad jen patnáct, dvacet minut, GPS byla vypnutá, NAVTEX i tablet byly vypnuty, mobilem jsem nefotil a ruční vysílačka byla vypnutá.

Asi hodinu pluji s občas lehounce práskající genou, rychlost větru i plavby se snižuje na hranu kormidlovatelnosti a naopak víceméně mrtvé vlny neustávají; sbalit hlavní plachtu a plout jen na genu nepomáhá (je z příliš silného materiálu pro tyto podmínky a navíc nemám spinakrový peň). V blízkosti žádné lodě (jen na horizontu u Śkardy a u Dlugého Otoku po jednom rybáři), bezměsíčná noc, je vidět světla vesnic na Molatu a Istu a samozřejmě maják Veli Rat.

Ve 2000 už je mi plachty líto. S poslední kapkou setrvačné energie dávám loď se zrefovanou genou do driftu, ale stejně to lodí kymácí tak, že mám problém napsat smsku Rosničce. Drnčí to, i když mám zajištěný sporák (bil se v krajních polohách) a skříňky s nádobím jsem vycpal ručníky. Dávám si budík na intervaly 20 minut, a pokouším se o intervalové spaní v plném oblečení v salonu. Jsem na spojnici mezi ostrovem Tramerka a majákem Veli Rat, asi uprostřed. Každých 20 minut kontroluji polohu lodi a pustý obzor; loď dobře drží orientaci přídě a stojí na místě, takže je to jednoduché. Najednou mi ale mizí maják Veli Rat. Co se děje?!!! Podle palubní GPS se neděje nic. Mírně panikařím a zapínám tablet s GPSkou a Navionicsem. Dobrý, jsem tam, kde jsem. Za dalších 20 minut už je maják na místě, a tak tablet vypínám. Přestože pořádně nespím, do půlnoci si celkem odpočinu. Jeden den končí a druhý právě začíná…

[vojtaharok]

V pondělí v 0000 odpočívám v driftu; od Premudy připlouvá loď, vypadá to, že by mě mohla ohrozit. Raději startuju a ohřívám motor. Pozorovaná loď ale mírně mění kurz, plula prostě přímo na maják Veli Rat a když mě uviděli, pokračují dále kurzem 140 podél Dlugého Otoku; jedná se asi o rádoby pirátskou rádobyplachetnici. Vítr nefouká, rozhodnu se vyplout na motor, když už jsem jej nastartoval. Pluji kousek bezpečným kurzem 180 a potom 150 tak, abych k ránu, když patřím u druhého konce Dlugého otoku maják Sestrica, změnil kurz na tento maják (a byl v tom okamžiku někde uprostřed 12milové zóny teritoriálních vod a měl tak volné pole pro křižování). Majáky Dlugi Rat a Sestrica mají viditelnost 23 resp. 22 mil, což umožňuje akorát bezpečné obeplutí tohoto ostrova.

V létě bych to ale nedoporučoval. Jak jsem pozoroval údaje z AIS na internetu, asi do poloviny září se na otevřeném moři v teritoriálních vodách pohybují každou noc desítky rybářských lodí. Večer připlujou, najdou si místečko, zapnou reflektory a loví, většinou v pásmu od 5 do 10 mil od pobřeží Dlugého Otoku; u Velkého Ratu i blíže; ráno odplouvají s úlovkem třeba do Zadaru. Později napíšu, jaké může být setkání s takovou jednou příšerou.

Do 0400 proplouvám na 1800 otáček jen řídkou rojnicí 5 menších rybářských lodí. Jinak nikde nikdo. Vlny se přes noc uklidňují, ve 0400 začíná foukat NW Bf3, dávám jen genu a pluji kurzem 180, v 0500 vidím před sebou v dáli bouřku, tak křižuju po větru na kurz 100, pluji 2.5 kt dávám autopilota a jdu si na 2 x 20 minut zdřímnout, pak opět šetřím energii a kormidluji sám. Je to radost. Od 0700 je vítr spíš N, už plně probuzený dávám plné prádlo a měním kurz na 140.

Na úrovni majáku Sestrica vítr mění směr opět na cca NW (přesně podél linie pobřeží Dlugého Otoku a Kornat) a zesiluje na Bf4; rozhoduju se zakřižovat kurzem 090 k ostrůvku Mrtovac. Půl míle od břehu už pluje několik plachetnic a ačkoliv nemám rád okolo sebe jiné lodě a nemám rád regaty, vyhýbám se s v pohodě a radostně. Všichni se snaží jet přímo na zadní vítr, takže jim plandá gena a jsou dost pomalí, takže proplouvám vždy za jejich zádí. U ostrůvku křižuju po větru na kurz 155 a rychlost se zvyšuje na 5 uzlů, když vyostřuji při vyhýbání, tak až na 5.5. Je krásně slunečno. Začínají vlnky. Kurz 155 udržuji skoro až k hranici teritoriálních vod; když uvidím velkou kontejnerovou loď z jihovýchodu, dělám obrat po větru směrem na maják Blitvenica. Vyhýbá se mi malý rybář a vlny rostou; refuji hlavní plachtu hned na 2. ref.

A dále pak křižuji na zadobok v teritoriálních vodách při Bf4 celý večer a noc; vlny se blíží metru, krásně svítí hvězdy, na levoboku svítí pobřeží. I když chci na Jabuku, mířím mezi Vis a Biševo, protože na západ od Biševa nejsou žádné majáky a nechci navigovat jen podle virtuální reality displeje GPS (to bych mohl zůstat doma a hrát si videohru) a nechci příliš vyjíždět z teritoriálních vod. Je fascinující, že za celý večer a noc nepotkávám jedinou loď. Vlny hučí a nakopávají mi záď, na 2. ref pluji pro mě vysokou rychlostí 4 až 4.5 uzlů. Před půlnocí jsem už trochu unavený, takže zapínám autopilota a střídáme se s ním v kormidlování po 45 minutách. Zůstávám v kokpitu. Přede mnou jen temné moře.

[err_]

Hezke. Ale dle ceho jsi odecetl viditelnost 10 - 15 mil?

[vojtaharok]

Diky. Po cestě autem do a kolem přístavu jsem se zastavoval koukal co uvidim (vzdalenosti podle mapy).

[err_]

Viditelnost se zapisuje i do lodniho deniku. A to i v pripade, ze jsi na otevrenem mori. Tedy bez moznosti korekce dle viditelnych navigacnich bodu. Myslel jsem, ze mi das navod prave na toto
A neni to tak banalni problem jak by se mohlo zdat. Mnohokrat jsem cetl ve vypravenich viditelnost velkych delek, dokonce jsem to pred dvema lety mirne natukl i v Hodonine. Pritom pravy (terminologicky) horizont odvozeny od vysky oci je celkem blizky. Jine je to samozrejme pokud lezes na stezen a zvysujes vysku pozorovani.

[Libor]

Pekne.Ale. ..
Proc ty zeměpisné nazvy nepíšeš spravne?
Bud v puvodni chorvatstine nebo kdyz se snazis počeštít tak cele cesky.
Ta tvoje hatmatilka je znacne zavadejici..zejmena pro novacky...
Dugi otok = dlouhý ostrov
Velký Rat...co to je? Kde to je?

[vojtaharok]

RE: Err - Můj odhad viditelnost 10-15 mil byl ovlivněn také různými předpověďmi počasí, které jsem ten den sledoval. Vím také, že při jugu je většinou opar; ve skutečnosti jsem viděl mnohem dál, ale chtěl jsem být spíše konzervativní (uvažovat spíše s horší možností). Lodní deník píšu, ale jsem rád, že tam stihnu napsat alespoň něco...

ER: Libor - Vyskakuju z postele, koukám na mapu pověšenou při vstupu do našeho bytu a jsem v šoku! Čtu asi slova jako celek a ne podle písmenek, tak jsem si před 2 lety zapamatoval špatně DLUGI otok místo DUGI otok! To je ostuda... Díky moc, budu pečlivější!

[RACEK]

Vojto,
proč z přední kajuty a půlky salonu vyndaváš matrace?
Nějak nechápu, jak může někdo pronajímat loď bez motorového světla. Každý Oceanis co vyleze z továrny motorové světlo má. Jak drží a jak se zapíná světlo přilepené stříbřenkou?
Jak vypadá pořádný radarový odražeč?
To že gumák sbalíš to chápu, proč ho ale nenecháš na lodi? Vždyť je to další prvek bezpečnosti a při kotvení se může hodit.
Když bouchá výtah hlavní plachty do stěžně, tak ho vyvazuji k bočnímu vantu a potom napnu. Z plachty ho nesundavám, aby šla plachta hned vytáhnout, kdyby bylo potřeba. Můžeš to zkusit, je to možná lepší než vázání někam do půlky ráhna.

[vojtaharok]

Ještě Re: Libor. Možná, že mi teď Libor zachránil život. Až budu muset někdy třeba volat MAY DAY, podívám se předtím do mapy, abych názvy vyspeloval správně.

Re: Racek. Příďovou kajutu využívám jako sklad, zdá se mi bezpečnější a pohodlnější používat ke spaní buď salon nebo záďovou kajutu; do příďové kajuty jsem spouštěl fendry tak, abych polstrování nenamočil nebo nezašpinil. A připravoval jsem se, že třeba bude bouřka a tak zase jednak abych si v salonu nesedal nebo neházel mokré věci na polstrování, a navíc měl blíže k bezpečnostním prvkům umístěným za čalouněním a pod sedákem.

Na té jachtě (Resa 2) jsme už se ženou pluli a skutečně tam není žádné motorové světlo ani žádný radarový odražeč (vetšinou bývá, ale často malý a nainstalovaný na zadním stěhu (šikmo) a příliš nízko.

Pořádný radarový odražeč z Avar-yacht dodělaný doma, snad se mi podaří tady dát fotku. Z ní je také vidět, že výtah hlavní plachty zůstává připevněný k plachtě.

Motorové světlo jsem si vyrobil z certfikovaného LED světla 225 stupňů za cca 550 Kč + držáku 8 AA baterií za 29 Kč z GM elektronics + alkalické baterie AA 2700 mAh za celkem asi 80 Kč + prkýnko + vypínač. Teoreticky by světlo mělo svítit asi 2 dny nonstop, ale zkoušel jsem to doma, a svítilo celý týden. Dokonce bez problému přestálo tu bouřku první noci - to jsem se divil.

Co se týče gumáku, nad tím jsem přemýšlel mnoho týdnů. Ano může to být prvek bezpečnosti, pokud se použije jako záchranný ostrůvek. Ale jinak je to na 9metrové lodi spíš prvek nebezpečnosti. Má tendenci se odvazovat a plachtit v těch nejhorších situacích, na přídi překáží otěžím geny a přístupu na příď a nahoře na nástavbě vadí výhledu a překáží při práci s hlavní plachtou. A pokud je vyfouknutý, tak než jej vytáhnu na palubu a nafouknu, tak by se loď už potopila. A tahat jej za sebou, tak to snad ne. Ale ano, přemýšlel jsem do poslední chvíle.

[img]C:\Users\admin\Documents\Privat\jabuka2018\Ph2.jpg[/img]

[img]C:\Users\admin\Documents\Privat\jabuka2018\Ph1.jpg[/img]

[vojtaharok]

https://www.facebook.com/photo.php?fbid ... =3&theater

Podobný odražeč byl i na Niké.
https://www.facebook.com/photo.php?fbid ... =3&theater

[vojtaharok]

A teď jsem si uvědomil, že jsem vlastně do té části salonu bez polstorvání chtěl dát taky ten sbalený gumák

[RACEK]

Moje zkušenost je, že věci a tašky položené na matracích docela drží i při náklonu, ale když jsou jen na té překližce, tak jezdí ze strany na stranu jak po másle.
Jestli fendry patří zrovna do kajuty to nevím, ale na lodi jsou i lepší místa.
Sám moc nepluju, a když ano, tak spím (spíš bdím) jen v salonu. Je to kvůli bezpečnosti. Když je kolizní kurz s velkou lodí,tak posvítí hledáčkem a rázem je v salonu jako ve dne.
Někde jsem četl, že ty radarové odražeče tvaru válce v plastové trubce jsou účinější, že se na radaru zobrazují jako čárka. Kdežto ty klasické krabice jen jako tečka.

[vojtaharok]

Úterý 0000 místního času. Autopilot začíná být můj kamarád, 50% času kormidluje za mě (střídáme se po 45 minutách). Když kormidluji ručně, snažím se plout hraničním kurzem (abych akorát nechtěně nehalzoval), ale kolem 0300 se i to nevyplácí. Mikrospánek a nechtěná halza; naštěstí reaguji správně, měním hned kurz tak, že k opakované halze nedochází; stejně bych musel někde zakřižovat. Co se stalo? Preventér (kontrašot) se jednak vytahal (měl jsem ho průběžně dotahovat) a jednak byl příliš tenký a příliš průtažný – při halze se napnul jako gumicuk a tím pádem, když ráhno přešlo přes kritickou polohu, energie v „gumicuku“ naopak ještě halze dala švuňk. Až za několik dní jsem četl diskuzi tady na fóru, že by měl být z tak silného lana, jako je otěž, no jo. Naštěstí byla plachta na 2. ref.

Za chvíli přeplouvám 43. rovnoběžku; připadám si, jako bych přeplul rovník. Vlevo před přídí jasně svítí maják B Bl 3s 13m 8M u severozápadního mysu ostrova Vis, matněji maják na mysu Stupišće a červeně blikající maják na ostrově Biševo. Rozhoduji se neplout až přes Biševski kanal a vzít to přibližně uprostřed mezi ostrovy Biševo a Brusnik; teď už se strefím a neztroskotám.

V 0500 dělám na 42°59´N obrat doprava kurz W. Ať se snažím, jak se snažím, nedaří se mi proti vlnám při slábnoucímu NW větru Bf3 až 4 plout rychleji než 2 uzly a držet lepší kurz než 250, a to ani na plné plachty. Tak se na Jabuku nedostanu ani do večera! To jsem si to ale blbě naplánoval! Noc v okolí Jabuky trávit noc nehodlám a chci si pro návrat zachovat dostatečnou časovou rezeru, takže startuju motor, roluju genu, a pluju na motor 1500 otáček se zrefovanou hlavní plachtou kurzem W čtyřmi uzly.

Posléze se v ranním oparu rýsuje na pravoboku Svetac a Brusnik. Když minu Svetac, na obzoru se rýsuje špička jako ledovec – Jabuka. Okolo 0700 vychází slunce; sluneční kotouč je dole vykousnutý – nějaká loď? To musí být monstrum!

Kontroluju škody po dnešní noci: Prošoupaná šňůra, kterou byla přivázána pasarela, povolený výtah geny, překřížená otěž hlavní plachty, tedy nic. Z jihovýchodu připlouvá ohromná výletní loď u ostrova Svetac zpomaluje, a pak pokračuje dál svými 15 uzly. To je první loď, co vidím, za posledních 15 hodin. Kolem Jabuky se potlouká asi loď policie, takže věším obrácený kužel. Zdá se mi, že pořád slyším hlasy. Vypínám na chvíli vysílačku, ale slyšiny pokračují. To vítr zpívá nikoliv v ráhnoví, ale v trubkách kočárku.

V 1145 křižuji kolem Jabuky, nejdříve z jižní strany na hloubce asi 80 metrů, potom kousek na sever na hloubce 40 metrů a dál kolem severní strany na hloubce kolem 50 m kurzem E.

Ve 1300 pár mil na východ od Jabuky vítr úplně utichá a z moře je zrcadlo. Vypínám motor. Větrání, sušení, opatrné koupání na žebříku, mydlení, polévání vědry mořské vody, opalování, oběd, umývání nádobí, opalování, leháro.

V 1500 začíná foukat NW 6Bf, na první ref (!) loď pluje nejprve 3 uzly kurzem 030 a potom pluji 4,5 uzly kurzem N. Takovým poměrem mezi rychlostí lodě a rychlostí větru jsem ještě neplul! Pouštím kormidlo a loď několik hodin sama drží kurz podle větru (ke konci, když se zvětšují vlny, pro jistotu zapínám autopilota – stejně dělá průměrně jen jeden maličký pohyb za 5 minut, takže nežere energii). Dochází na lidovou tvořivost: „Plachto milovaná, proč jseš tak zrefovaná?“

Už 10 mil od Žirje vidím před sebou svítit město, které tam nemá být. Aha, opět výletní monstrum. Několik mil jsem proplul mimo teritoriální vody, takže mi přichází smska od charterovky, takže se omlouvám a slibuji, že už to neudělám.

Blížím se průlivu mezi ostrovem Žirje a pevninou, vpředu vlevo už jasně svítí maják Blitvenica, telefonuji s rodinou. To je chyba! Měl jsem místo toho refovat! Mám dopředu první ref, takže si myslím, že s předpovědí rychlosti do 16 uzlů budu v pohodě.

Pluji teď kurzem 030, vítr je spíše N a zvětšují se vlny, takže předpokládám, že když udělám obrat na optimální kurz 320 (opačný kurz k nedělnímu a pondělnímu kurzu 140), popluji opět ostře proti větru a tento kurz se mi ani nepodaří udržet, takže se snažím zaplout až tak, že mám maják Blitvenica právě na kurzu 320.

Když ale udělám ve 2130 obrat na kurz 320, ouha! Pluji přímo na bočák! Jak je to možné?! Nechápu, vlny šumí, loď se trochu nakloní a trochu se kymácí, ale jde krásně kormidlovat a vystřelí dopředu rychlostí 6 uzlů. Rychlost větru stoupá k 20 uzlům. Vypouštím vítr z hlavní plachty, refuju genu, opět vypouštím vítr z hlavní plachty, opět refuji genu, ale rychlost zůstává 5.5 uzlů. To mi připadá ve tmě, třetí noc a relativně blízko mělčin a dopravy a na začátečníka hodně hodně moc. Chci zrefovat hlavní plachtu na 2. ref (refování „jedním lanem“), ale ouha: V červeném světle baterky vypadá černě značená refovací šňůra úplně stejně jako zeleně značená refovací šňůra! Začínám chápat výhody vlastní lodě.

Bude mě míjet plachetnice na motor, pro jistotu osvětluji plachty, jsou to gentlemani, vysílačkou mi potvrzuji, že mé plachty vidí. Rozhoduji se, že pro dnešek bude konec plachtění; co když přes genu přehlídnu nějakou loď, co když bůra ještě zesílí a budu mít problém na vlnách sbalit hlavní plachtu?

Startuji a nahřívám motor, dávám kurz proti větru a vlnám a rychle balím hlavní plachtu. Zajímavé, že jakmile si stoupnu na nástavbu, spadne ze mě strach, cítím se skvěle, jako cvičená mořská opice; několik dní na moři dělá své; vrcholným kouskem je u této lodi zapnutí zipu lazybagu; jezdec zipu je na konci ráhna, které dosahuje pomalu až ke kormidelně, takže člověk musí balancovat na jedné noze a viset na ráhně… otěžový vozík není, takže si člověk nejen nemůže otěží přitáhnout ráhno na bok, ale ani ráhno nedrží pořádně ve středové poloze.

Vykonáno. Na 1800 otáček mířím bezpečným kurzem 310 do tmy.

[Libor]

Covece kdy ty na ty chorvatske vyrazy chodis....
Neni bůra ale bora.
Bóra (chorvatsky: bura, slovinsky: burja) je severní až severovýchodní katabatický (padavý) vítr na Jadranu, v Řecku, Rusku a Turecku. Jméno dostal podle postavy severního větru se jménem Boreas z řecké mytologie.

[vojtaharok]

Omlouvám se. Navíc jsem se při editaci textu dopustil přehození dějů, které by mohlo čtenáře vážně dezorientovat.

Tedy posílám opravu:

Původní, chybný text:
Za chvíli přeplouvám 43. rovnoběžku; připadám si, jako bych přeplul rovník. Vlevo před přídí jasně svítí maják B Bl 3s 13m 8M u severozápadního mysu ostrova Vis, matněji maják na mysu Stupišće a červeně blikající maják na ostrově Biševo. Rozhoduji se neplout až přes Biševski kanal a vzít to přibližně uprostřed mezi ostrovy Biševo a Brusnik; teď už se strefím a neztroskotám.

Správný text:
Vlevo před přídí jasně svítí maják B Bl 3s 13m 8M u severozápadního mysu ostrova Vis, matněji maják na mysu Stupišće a červeně blikající maják na ostrově Biševo. Rozhoduji se neplout až přes Biševski kanal a vzít to přibližně uprostřed mezi ostrovy Biševo a Brusnik; teď už se strefím a neztroskotám.
Ve 0445 přeplouvám 43. rovnoběžku; připadám si, jako bych přeplul rovník.

[err_]

Vlevo před přídí jasně svítí maják B Bl 3s 13m 8M

Ahoj,
cely den hledam specifikaci tohoto majaku. Protoze to vidim prvne. Nevim co je B Bl. Majaky z mapy bezne ctu. Jsou oznaceny nekdy nazvem, ale vzdy specifikaci svetla. Takze treba: Fl(2) 10s 54m 25M, kde je to absolutne zrejme. Ale co je to to B Bl?

Myslim, ze zde je vse, co vim a B Bl jsem zde take nevidel.
https://en.wikipedia.org/wiki/Light_characteristic

Muzes mi to prosim vysvetlit, at se neco priucim. Prijde mi to totiz jako neco, co bych mel znat jako sve boty.

[vojtaharok]

Ahoj Err,

pokud nemáš chorvatské mapy, toto nepotřebuješ, je to chorvatské značení: B / C / Z ... bílé / červené / zelené; Bl(2) ... je blikající 2 záblesky, následuje perioda, výška majáku nad hladinou v metrech a viditenost v mílích, prostě je to jen v chorvatštině - neodvažuji se to chorvatsky psát, abych nedostal opět za uši

[err_]

Dekuji za vysvetleni. Ja vzdy drzel v ruce jen mapy (nemecke, anglicke, holandske, francouzke), kde bylo znaceni dle standardu.
A pokud je ostrov Vis ten, ktery jsem si nasel, nesedel mi ani popis (severozapad, ani znaceni). Ale treba je Visu vice. Skutecne ty vody neznam. Nicmene ani na jedne se znaceni neshodovalo.

[err_]

Tak uz jsem si ho dohledal No vida.

http://www.yachtcharters-croatia.com/croatian-nautical-maps.htm

---

A takhle tedy dle standardu:

[Jarda885]

Martine (err_),

záleží na tom, co prohlásíš standardem.

V Chorvatsku se na většině lodí používají chorvatské mapy "Male karte". Je to soubor 24 map. Na těchto mapách je chorvatské značení. Neviděl jsem stejně podrobné mapy jiné edice. (Nevylučuji existenci něčeho, co jsem neviděl). I na anglických lodích mívají chorvatské Male karte.
Toto je chorvatský standard.

[err_]

Standardem myslim to, co se tak jmenuje - mezinarodni standard. Platny po celem svete.

V HR je to naopak lokalni norma. Tohle by bylo na furu reci, je to totozne jako stara CSN norma, nyni sloucena pro vsechny zeme do EU normy. Nasi CSN bych stake tale oznacoval jako lokalni, EN bych jiz oznacil za standard, jelikoz je platny pro podstatne vice zemi.

Ale je to slovickareni a je to nepodstatne k tomuto tematu. Nicmene jsme si jist, ze blizce ke 100% ti kazdy gramotny (je i spousta negramotnych a stejne pluji cely zivot, vsechna cest) namornik rekne, co znamena oznaceni majaku Fl(2) 10s 54m 25M. Ale kdyz se zeptam na B Bl 3s 13m 8M bude procento spravnych odpovedi mimo HR asi podstatne jine.

[Omen]

Vojto, nenech se otrávit nepodstatnými poznámkami.
Chlapská plavba, díky za reportáž

[Stanislav]

Tak jsem se kouknul na sve papirove mapy Skandinavie (pravda nejsou nejnovejsi )

IMG_20181106_180055.jpg (75.09 KiB) Zobrazeno 12242 x

Podstatna je plavba samotna a ochota o ni napsat a to skoleni je opravdu zbytecne.

[err_]

Rad jsem se priucil.Skutecne jsem neved oc jde a od vcerejska jsem to hledal. Dekuji vsem.
A jak bylo receno, nenech se odradit. Plavba dobra.

[vojtaharok]

Středa 0000 místního času, pluji na motor po otevřeném moři. Nastává nejtěžší a poněkud ostudná část plavby. Chtěl bych za rozbřesku doplout k majáku Sestrica a pak se vyvázat na bójce v zátoce Telaščica ostrova Dugi otok. Plán je vyhnout se navigačním nebezpečím a případným malým plavidlům v okolí majáku Blitvenica (je temná noc, měsíc v novu) a podél souostroví Kornati a zároveň nemít vítr (bora) a vlny přímo z boku. Plout tedy kurzem asi 310 až k hranici teritoriálních vod, až uvidím maják Sestrica, a pak udělat obrat k severu.

Přede mnou je jasný halogen rybářské lodi (nic jiného z té lodi není vidět), rozhoduji se tedy rybáře minout pravobokem, tedy měním pro jistotu kurz o 10 stupňů více k západu. Nekonečné desítky minut stresu, neustálé náměry. Jo, kdybych měl v kokpitu prvního důstojníka (ženu), v klidu bych na navigačním stolku provedl přesné trigonometrické cvičení. Nakonec mám rybáře za sebou, ale stále si nemůžu být jistý, že se nerozhodne najednou vyrazit a překřížit mi cestu.

Ale na obzoru se přímo na kurzu objevuje další rybář. Dělám (chybné) rozhodnutí minout jej také pravobokem; zdůvodňuji si to tak, že nechci rybáři za mnou, pokud by se rozhodl vyplout z místa, překřížit cestu. Následují další desítky minut stresu. Nemohu potvrdit, že by se měnil náměr, případně se náměr mění jen pomalu. Každopádně, rybář se blíží, a nebo se k němu blížím já. A vzhled toho rybáře se mění: Už to není jasný bod – halogen, ale jako by jen osvětlení palub: vlevo horizontální pás a vpravo oblouk. Žádná poziční světla, žádné červené světlo, vůbec nic. Náměr se rychle mění, loď, není příliš blízko, zdá se, a už si oddechnu, že je to v pohodě, že jsem jej minul pravobokem...

Najednou ale přede mnou na jedné až druhé hodině tiše stojí obrovská mimozemská vesmírná loď: Na její pravé straně vysoká pyramida jasně bílých halogenových reflektorů s červeným světlem na špiči a vlevo podélné řady halogenů ustupující šikmo dozadu. Pokouším se dvakrát kontaktovat mimozemšťany, aby mi řekli, jakým kurzem od nich mám uniknout, ale slyším jen zlověstné, lhostejné nebo škodolibé ticho. Musím se naučit trochu chorvatsky. Předpokládám, že pyramida vpravo je nástavba (můstek) na přídi a že vlevo je paluba, kam vytahují sítě. A že tedy loď stojí, jinak by to byl jiný fofr. Otáčím loď na pětníku a peláším na plný plyn kurzem rovnou vzad, směrem k prvnímu rybáři (sic!) Ohlížím se za sebe: Monstrum mě, zdá se, nesleduje a nechá mě uniknout.

Za nějakou dobu volím kurz 060 a posléze kurz přímo na maják Sestrica; nastavuju otáčky tak, abych tam doplul s rozbřeskem. Dělám vše proto, abych neusnul; nesedám si, pořád chodím nebo lezu, cpu se jablky, čokoládou, piju kolu, hypnotizuju okolní temnotu, slzejí mi oči. Říkám si: usnu, a jsem mrtvý. Je to vysilující.

V 0700 jsem u majáku Sestrica, svítá, jsem vděčný za to, že noc končí, přeci jen je 12 a více hodin tmy dost hrozné (tak tomu bude i v tropech!); hlavně, že jsem naživu. Už zdálky cítím vůni borovic, proplouvám krásnou scenérií do zátoky Telašćica, u jezera Mir se vyvazuju na bójku; je 0800 a ukončuju 70hodinovou non-stop etapu.

Naplánovat den-noc-den s případný nutným prodloužením na 60 hodin (den-noc-den-noc-den) by za dobrého počasí ještě šlo, ale 70 hodin už je na mě příliš, příště už bez radaru a AIS s alarmy nechci tak dlouho non-stop plout; zjistil jsem, že se mám celkem rád.

Koupání, mytí, snídaně, spánek od 0900 do 1530, oběd, mytí lodě včetně drhnutí kokpitu (nejhorší je čokoláda) uvolnění překřížené otěže, příprava na zítřejší plavbu, ještě koupání, platba poloviční sazby výběrčím (vydávám se z posledního piva), v 1900 večerka. Dále by měla následovat už jen samá pozitiva a sociální jistoty.