Tradičná konštrukcia

[Francis]

Jůůůůůůůůů, to je náááááááádhera
To by si možná zasloužilo kromě fotogalerie i nějaké generální plány

Konečně jsem se dostal k tomu, poslat pár fotek na fotogalerii, včetně generálních plánů. Jsem zvědav na reakce

[dan]

Krasa,strasne obdivuji lidi kteri se pusti do stavby tehle v dnesni dobe netypickych lodi,no na ten budouci projekt budete potrebovat fakt velkou garaz .V cem vidis pricinu tech problemu pri obratech?

[Libor]

To Francis

Mooooc pěkné Fandím Vám.

Dotaz: předpokládám, že se jedná o projekt co jste s Pepou Dvorským prezentovali v Libštátě. Je to tak?

[simon]

tak toto je ovsem naprosta dokonalost ... klobouk dolu!

[Francis]

To Dan
Pokud může člověk věřit starým lodním deníkům, tak je to obecný problém tohoto tvaru trupu. Někteří kapitáni nedokázali provést obrat vůbec. Před pár lety jsem se svezl na ruském plnoplachetníku Mir (sesterská lod polského Daru Pomorza) a tam jsem slyšel historky, že se jim také občas obrat nepovede.
Problém je podle mého způsoben kombinací dlouhého kýlu, kdy i na přídi má loď prakticky stejný ponor, jako po celé délce trupu a poměrně velmi malého kormidla. Loď se obrací velmi pomalu a v kritickém okamžiku přímo proti větru často prakticky stojí. Pak musím nechat kosatku nějakou dobu v návětří, aby loď otočila. Na druhou stranu ale na kurzech proti větru nechávám kormidlo chycené gumou a nemusím se mu vůbec věnovat, protože loď má výbornou směrovou stabilitu.

To Libor
Ano, připravujeme s Pepou brigu o celkové délce 32m. Nehotový model jsme měli v Libštátě.

[simon]

Ano, připravujeme s Pepou brigu o celkové délce 32m. Nehotový model jsme měli v Libštátě.

nerudovska otazka, kam s ni?

[jakubsipek]

Ahoj.

Dotaz na Francise:
Francisi moc hezká loď, už dlouho sním o něčem podobným. Chtěl bych si postavit 7 metrovou (délka trupu) zmenšeninu lodi
Sultana (http://www.sultanaprojects.org). Chtěl bych ale upravit oplachtění na brigu nebo brigantinu.
Musel sis nechat plány své lodě schválit státní plavební správou? Pokud ano, co vše jsi proto musel spočítat a nevíš
o nějakých knížkách (anglických nebo českých) ze kterých bych se to naučil? Budu mít k dispozici asi podobný základ
plánů jako ty a to plány lodě Sultana získané z námořního muzea v Londýně.

Když jsem se dočetl o problémech s obraty těchto lodí proti větru, myslíte že by pomohlo dát zátěž ve formě malého krátkého
kýlu a větší kormidlo nebo by to naopak plavební vlastnosti ještě zhoršilo?

Taky jsem nikde nesehnal moc literatury o plachtění s příčnými ráhnovými plachtami a o konstrukci takové takeláže, nevíte někdo o něčem?

[Libor]

Něco málo o příčných ráhnových plachtách píše ve své knížce Ivan Orel (viz Idioti na plavbě kolem světa). V podstatě pluješ jen na zaďák a zadobok. Proti větru nelze křižovat.

[dan]

to jakubsipek:na hodne otazek ohledne pripadneho zvetseni kormidla najdes odpovedi v tomhle topiku http://jachting.info/modules.php?name=F ... e+kormidla
jinak pri obratech bude lod s long kylem vzdy pomalejsi nez ploutvovky

[karel]

Brit Pete Goss vyrazil na historickou plavbu z Cornwalu do Austrálie na lodi Spirit of Mystery postavené podle dochovaných obrázků lodě Mystery z roku 1850 . Spirit of Mystery stavěli tou samou technologií jako původní Spirit .
Odkaz na článek http://www.plavidla.cz/view.php?cisloclanku=2008102201

a odkaz na stránky Pete Gooss kdej jsou v galerii fotky ze stavby Spirit of Mystery http://www.petegoss.com/mystery/#

Moc pěkná loď

[dan]

Spirit of Mystery byla letos k videni na vystave v Southamptonu.
tady je jeste jeden odkaz
http://intheboatshed.net/2008/07/26/pet ... ew-lugger/
plavba puvodni Mystery ma zajimavou historii,rybarska barka mela byt puvodne prodana a za tyto penize mely byt koupeny lodni listky do Australie,ale pak se typci ozrali v mistnim hostinci a rozhodli se ze je to zbytecne aby kupovali lodenky kdyz vlastne maji lod a tak vyrazili a kdyz vystrizliveli tak zjistili,ze se zapsali do dejin.ale tenhle priklad stavby historicke lode je uplne neco jineho nez napr.stavba vyse zminovane Slocumovy Spray,tenhle typ lodi je stale jeste sem tam k videni,existuji slusne plany , lidi kteri ji designovali a staveli se tim zivi cely zivot a financovali to sponzori.

[Francis]

Ahoj.

Dotaz na Francise:
Francisi moc hezká loď, už dlouho sním o něčem podobným. Chtěl bych si postavit 7 metrovou (délka trupu) zmenšeninu lodi
Sultana (http://www.sultanaprojects.org). Chtěl bych ale upravit oplachtění na brigu nebo brigantinu.
Musel sis nechat plány své lodě schválit státní plavební správou? Pokud ano, co vše jsi proto musel spočítat a nevíš
o nějakých knížkách (anglických nebo českých) ze kterých bych se to naučil? Budu mít k dispozici asi podobný základ
plánů jako ty a to plány lodě Sultana získané z námořního muzea v Londýně.

Když jsem se dočetl o problémech s obraty těchto lodí proti větru, myslíte že by pomohlo dát zátěž ve formě malého krátkého
kýlu a větší kormidlo nebo by to naopak plavební vlastnosti ještě zhoršilo?

Taky jsem nikde nesehnal moc literatury o plachtění s příčnými ráhnovými plachtami a o konstrukci takové takeláže, nevíte někdo o něčem?

Plány pro Miamity jsem nikomu nepředkládal, protože základní oplachtění má méně než 12m[sup]2[/sup] a celková hmotnost je méně než tuna. Tedy nepodléhá registraci. V současné době stavíme velikou loď, která již registrovaná bude. Je to ale námořní ljachta (tedy námořní zákon 61/200 Sb.), klasifikovaná Českým lodním a průmyslovým registrem a registrovaná v Námořním rejstříku. Zkušenosti s registrací lodi se velmi různí. Od toho, že dodali plánky zcela jiné lodi a na ni svou registrovali, až po to, že si museli nechat plány zpracovat od člověka doporučeného klasifkační společností, ačkoliv je již měli podrobně a správně zpracované. Na tomto fóru je k tomu i samostatný topic. Ten kdo se hlásil dopředu na tom většinou prodělal. Já bych loď postavil (dodržel bych podmínky přílohy 2 vyhlášky 223/95 Sb.) a potom bych si j koupil z Německa.

Sultana je moc hezká loď. Sám jsem o ní kdysi uvažoval. Pro velikost 7 metrů a plavbu na vnitrozemských loužích bych ale v žádném případě nedělal příčné oplachtění. Nechal bych ji jako topsail škuner. Ten má jednu čtvercovou plachtu, kterou ale vytahují jen při dlouhých úsecích na zadní kurzy.

Hlavní problém s příčným oplachtěním je složité ovládání a veliké množství provazů. Tam, kde si u gafle vystačíš s otěží jsou u čtvercové plachty otěže dvě, k tomu dvě halže, dvě zvratičky a dva závěsníky a toto vše je třeba současně přetáhnout, protože na rozdíl od gafle tato plachta sama nepřeběhne. Takže čtvercové plachty vyžadují velikou posádku a dlouhé úseky. Četl jsem o člověku, který vyplul z New Yorku do Evropy na 5 m dlouhém modelu plnoplachetníku, nikdy ale nedoplul.

Na druhou stranu ale není pravda, že se čtvercovými plachtami nejde stoupat. Běžně dosahují 60[sup]0[/sup] k větru. Osobně jsem to zažil na ruském plnoplachetníku. Hlavním problémem stoupavosti není tvar plachty - gafle se od čtvercové plachty tvarem moc neliší - ale uchycení ráhna ke stěžni. Ráhno totiž nelze natočit rovnoběžně s osou lodi, protože v tom brání upínačky (vanty). Takže stoupavost lodi se čtvercovými plachtami nejvíc závisí na konstrukci takeláže.

Určitě bych nepřidával krátký kýl a kormidlo bych zvětšoval jen velmi opatrně. Přidání kýlu laterál jen zvětší. Tedy loď se bude otáčet ještě hůře. Samozřejmě by šlo někde ubrat, pak by to ale zase byla úplně jiná loď. To bych si pak radši postavil třeba zmenšeninu škuneru America (Americký pohár). Obratům hodně pomohou dva stěžně. Člově prostě jen musí zapomenout na kormidlo a naučit se řídit loď plachtama. Nabízím možnost svézt se na Miamiti na Bezdrevu.

Pokud jde o konstrukci takeláže jsou nejlepší kvalitní modelářské příručky. Výborný popis historické takeláže je anglicky např. na http://www.all-model.com/wolfram/content.html. Ve věděckých knihovnách lze půjčit Východoněmecké knihy:
Orazio Curti: "Schiffsmodellbau", encyklopedie, VEB Hinstorff Verlag Rostock 1972
Rolf Hoeckel, Robert Loef, Hans Szymanski, Hainrich Winter: "Risse von Schiffen des 16. und 17. Jahrhunderts", VEB Rostock 1973
HOECKEL ROLF MODELLBAU VON SCHIFFEN DES 16. UND 17. JAHRHUNDERTS
V češtně teď myslím vyšla kniha od Milana Cajthamla, která navazuje na seriál Lanoví lodí 16. a 17. století, který vycházel v časopise Modelář 11/1976 – 3/1978 (šlo o překlad výše uvedených německých knih). Kvalitní modelářské návody kompilují původně dochované zdroje, které lze najít např. na http://www.bruzelius.info/Nautica/Nautica.html. Domnívám se ale, že např. na Mondfelda se lze plně spolehnout. Mnoho podobných materiálů lze také najít pirátsky oskenované zejména na ruských modelářských fórech.

Pokud jde o ovládání těchto plachet doporučuji hlavně Seamanship in the Age of Sail: An Account of the Shiphandling of the Sailing Man-Of-War 1600-1860, Based on Contemporary Sources by John H. Harland http://www.amazon.com/Seamanship-Age-Sa ... im_b_img_1
V češtině bohužel nevím o ničem, co by stálo za řeč. Za dva roky ale mohu nabídnout svezení na 32 metrů dlouhé brize, včetně výcviku ovládání lodi.

Těším se na další otázky.

[jakubsipek]

Ahoj

to všichni:
díky za všechny odpovědi a rady

to Francis:
Tobě navíc dík za nabídku svezení. Na Bezdrev asi nezavítám, ale až dokončíte tu brigu a já tou
dobou budu moc, tak bych se moc rád nějaké plavby zůčastnil, je to jeden z mých námořních snů.
Měl bych ještě jeden dotaz: neměl bys nějaké fotky vnitřku Miamiti?

Až nastuduju knížky a načrtnu nějaké plánky určitě vyvstane spouta otázek a taky až (jestli) budu
mít něco konrétního tak se o to s vámi podělim

[Francis]

to Francis:
Tobě navíc dík za nabídku svezení. Na Bezdrev asi nezavítám, ale až dokončíte tu brigu a já tou
dobou budu moc, tak bych se moc rád nějaké plavby zůčastnil, je to jeden z mých námořních snů.
Měl bych ještě jeden dotaz: neměl bys nějaké fotky vnitřku Miamiti?

Až nastuduju knížky a načrtnu nějaké plánky určitě vyvstane spouta otázek a taky až (jestli) budu
mít něco konrétního tak se o to s vámi podělim

Do galerie jsem přidal 3 fotky vnitřku Miamity.

[pecho]

2 Francis:
Tak jsem si to v té galerii prohlídl a je to špica, móóóóóóóóc se mi to líbí, je to móóóóc pěéééékné, to jsem ještě neviděl Zdraví Pecho

[jakubsipek]

Ahoj

to Francis: díky, moc hezký fotky

[Denis]

Velmi pekné. A ako ide stavba velkej lode v Egypte? Niekde som postrehol že Pepa hladá stavebný dozor k egypťanom. Chcel som napísať že k Arabom, ale neviem či Egypťania sú araby, alebo len po arabsky hovoria. Takže to už bude asi vážne s tou stavbou.

[jakubsipek]

Ahoj, můžete mi prosím poradit s konstrukcí žeber přídě lodí z 18 století?

Z několika knížek a fotek z internetu jsem zjistil, že žebra u lodí v 18. stol. (lodě typu Sultana atd.) byla na zakulacené přídi
natočena tak, aby na ně bez problémů dosedala kolmo obšívka. Bohužel nikde jsem se přesně nedozvěděl jak je bachorek takovýchto
žeber přidělán ke kýlu a jak jsou ostatní části žebra (pokud je z více kusů) přidělány na bachorek. Také by mě zajímalo zda se používá
bachorek poloviční nebo celý.

To Francis: Jak jsi to prosím řešil na Miamity nebo na vaší brize?

[Francis]

Velmi pekné. A ako ide stavba velkej lode v Egypte? Niekde som postrehol že Pepa hladá stavebný dozor k egypťanom. Chcel som napísať že k Arabom, ale neviem či Egypťania sú araby, alebo len po arabsky hovoria. Takže to už bude asi vážne s tou stavbou.

Skoro bych napsal, že stavba jede jako po másle, kdybychom každý den nemuseli řešit zásadni problémy s Arabama (Egypťani jsou v naprosté většině etnicky Arabové). Chtějí nám dělat menší průřez kýlu, protože jsou zvyklí na motoráky. Nebo nám chtějí narovnávat naše krásně zakulacená žebra. Prostě každý den nějaké dohady. Přesný postup stavby můžete sledovat na www.lagrace.cz

[Francis]

Ahoj, můžete mi prosím poradit s konstrukcí žeber přídě lodí z 18 století?

Z několika knížek a fotek z internetu jsem zjistil, že žebra u lodí v 18. stol. (lodě typu Sultana atd.) byla na zakulacené přídi
natočena tak, aby na ně bez problémů dosedala kolmo obšívka. Bohužel nikde jsem se přesně nedozvěděl jak je bachorek takovýchto
žeber přidělán ke kýlu a jak jsou ostatní části žebra (pokud je z více kusů) přidělány na bachorek. Také by mě zajímalo zda se používá
bachorek poloviční nebo celý.

To Francis: Jak jsi to prosím řešil na Miamity nebo na vaší brize?

Ano, žebra přídě jsou tradičně natočená kolmo k obšívce a tedy na kýl dosedají pod různými úhly. Tato žebra, stejně jako žebra na zádi ale nemají bachorky (anglicky floors). Dosedají přímo na kýl, keelson nebo další díly, které tvoří páteř lodi. Jsou k nim přišroubována dlouhým šrouby nebo závitovými tyčemi. Navíc prostor mezi nejpřednějším žebrem a kýlem býval celý vyplněn dřevěnými trámy ohnutými do tvaru přídě, tzv. hawse pieces.
Přiládám fotku ze stavby Lady Washington - americké koloniální brigy cca z poloviny 18. století. Je zde dobře vidět jak spojení předních žeber s kýlem, tak zmiňované hawse pieces. V případě zájmu mám různé návody a plány a fotky k různým lodím, které vše podrobněji vysvětlují (bohužel výhradně v angličtině a němčině)

Tady pak je řez Lady Washington, kde je nad kýlem dobře patrné, která žebra jsou spojena bachorky/floors. Průchod bachorků mezi kýlem a keelsonem je označen křížkem. Ostatní žebra na přídi a zádi jen z boku doléhají na páteř lodi. Na plánech naší LaGrace to bohužel není tak hezky vidět.

Loď má takový tvar, že žebro nikdy nemůže být z jednoho kusu. Proto se skládá z několika kusů, tzv. futtock. Loď velikosti Sultany, Lady Washington nebo La Grace jich bude mít cca 6. Žebro je pak po celé délce tvořeno ze dvou vrstev, které jsou k sobě sešroubovány tak, aby spoj mezi futtock jedné vrstvy byl ve středu druhé vrstvy. Nad kýlem je vždy spoj futtock jedné vrstvy a střed kusu druhé vrstvy. Je to jako skládání cihlové zdi. Na žebra lodi se lze podívat třeba zde: http://www.lagrace.cz/1712.html

[Lindemann]

To Francis : Krásná loď. Vlastně lodě.
Mohl bys prosím napsat jaké byly nejzávažnější problémy při stavbě Miamiti , a kolik hodin asi zabrala? K čemu byla původně určena? Dík a hodně štěstí při stavbě.

[Francis]

To Francis : Krásná loď. Vlastně lodě.
Mohl bys prosím napsat jaké byly nejzávažnější problémy při stavbě Miamiti , a kolik hodin asi zabrala? K čemu byla původně určena? Dík a hodně štěstí při stavbě.

Nejzávažnější problémy - vlastní hloupost! Použil jsem špatně nařezané plaňky na obšívku na přídi, kde se musí napařovat a ohýbat. Zde se musí zásadně používat radiálně řezaná prkna (letokruhy vypadají jako úzké proužky). Kde jsem to neudělal, roztrhává se prkno jako rozlepená překližka. Byl jsem líný a neudělal jsem dutý stěžeň. Každé jaro si nadávám. Také jsem experimentoval s nátěry (hledal jsem co nejlevnější variantu pro velkou loď). Barva na bazény ani na rybníku. Pod čarou ponoru jsem na konec dal antifouling do tropů a stejně mi ho larvy komárů sežraly. Nad čarou ponoru mi zatím dobře drží nejlevnější lazura.
Kolik hodin mi zabrala opravdu nevím. Občas jsem si lehl na žebra a snil jsem. Stavěl jsem ji asi 3 1/2 roku.
Původně sloužila pro kabotáž podél švédských břehů (přeprava nákladů podél pobřeží).

[jakubsipek]

Ahoj

to Francis: díky za rady okolo přídě. Zajímala by mě ještě jedna věc a to jakým způsobem jsou uchyceny hawse pieces ke kostře lodi.
Píšeš, že máš návody a plánky na kterých je to vidět. Kdybys mi mohl nějaký poslat nebo říct kde ho seženu bylo by to fajn. Angličtina mi
nevadí . Předem dík za odpověď.

[Libor]

Jakube a co tato knížka, nepomůže?
Historické lodě 16. až 18. století,
kde se dá načerpat mnoho zajímavých informací o stavbě historických lodí.
Koupit se dá v shopu http://shop.jachting.info/index.php?mai ... cts_id=915

[jakubsipek]

Ahoj Libore,
díky za radu, ale v týhle knížce jsem bohužel to co hledám nenašel.
Každopádně je ale super a každýmu ji doporučuju.
Pokud si ji někdo hodláte koupit, tak vyšla její doplněná verze o úvazový plány lanoví
na palubě.