Příspěvekod Libor » stř led 04, 2006 9:53 am
Je?tě jednou k materiálu na stavbu lodě. Já to vidím takto:
1. laminát - relativné rychlé a hlavně nejsnadněj?í údr?ba (v prvních letech v podstatě ?ádná). V tomto materiálu jsou velmi dobří Poláci, kteří dělají skořepiny pro půl Evropy (odebírají od nich nebo mají pobočky v Polsku loděnice z Německa a Francie a také český Avar - viděl jsem na vlastní oči). A stovky malých firem pak staví lodě do finálního stavu, nebo si je dokončují pak doma vlastní majitelé.
2. dřevo - nejjednodu?í stavba v amatérských podmínkách, pevná lehká konstrukce, ale neustálá údr?ba a nátěry
3. ocel - pevná robusní konstrukce lodě do nejtě??ích podmínek (vhodná a? pro vět?í jachty)
4. hliníkové slitiny - kompromis mezi ocelí a dřevem (pevná a lehká), ale dra??í a také náročná na údr?bu - hlavně nátěry. Jak uvedl Marek Polan na Boat v Brně "nikdo předem neřekl, ?e ji budu neustále natírat
5. Kevlar - nejprogresívněj?í technologie, ale asi taky nejdra??í. Po závodních speciálech se začíná prosazovat i cruiserech (vět?í lodě kolem 50 stop - o jedné takové psal Yachting Revue).
Připojuji je?tě úryvek z knihy, kterou opět prolistoval od Z. Ziziuse: Rekreační plavidla (stavba, opravy a plavba), kde na str. 175 uvádí:
Stavba námořních plachetnic je velmi náročná, předpokládá značné zku?enosti jak v oblasti zpracování materiálu a konstrukčních vazeb, tak v oblasti znalosti provozních podmínek při plavbě na moři. Proto se v mnoha případech stavba lodě podřizuje hlavně po?adavkům zvoleného typu konstrukce, vycházejícího z technických mo?ností vhodného materiálu, resp. nejvhodněj?ího souboru pou?itých materiálů, splňujících po?adavky provozu na moři bez ohledu na ekonomičnost stavby a vý?i nákladů. často bývá v?e podřízeno my?lence originálnosti projektu.
Pro stavbu námořních plachetnic se pou?ívají nejrůzněj?í konsrukční materiály. Pro sériovou stavbu se nejčastěji pou?ívá těleso (tj. trup a nástavba) sklolaminát, ale také ocel nebo hliníkové slitiny. Hliníkové slitiny jsou oblíbené v USA a v některých staátech záoadní Evropy. Přesto?e cena hliníkových slitin ve srovnání se sklolaminátem je zhruba o 50% vy??í, je nutné uvá?it, ?e cena tělesa lodě představuje pouze 10 a? 20% ceny plně vystrojené lodi.
Přibli?ně stejné srovnání nákladů platí i pro konstrukce lepené ze dřeva. Neudivuje proto, ?e se pro stavbu jachet pou?ívá současně se sklolaminátem i dřevo a kov.
Dnes se obecně uznává zásada, ?e chceme-li dosáhnout vysokého stupně ?ivotnosti a současně lehkosti konstrukce, pak je třeba jachtu postavit ze dřeva.
Příznivého vztahu hmotnosti trupu a délky jachty mů?e být dosa?eno při stavbě trupu vět?í délky z hliníkových slitin. Mnozí specialisté se dokonce domnívají, ?e v budoucnu se budou stavět jachty jen z lehkých slitin. tento názor je příli? jednostranný. Lze předpokládat, ?e ?iroké pou?ití hliníkových slitin bude uplatněno hlavně u velkých a rychlých jachet.
Pou?ití legovaných, vysokopevnostních ocelí a nerezové oceli pro stavbu jachet je ve světě v současné době revidováno. Srovnáme-li např. stavbu jachet stejné velikosti provedenou z oceli normálních vlastností, která je určena pro stavbu lodi (?kt = 250 a? 260 MPa), s provedením stavby z legovaných ocelí nebo nerezové oceli, nejsou vzhledem k velikosti stavěných jachet ?ádné rozdíly v úspoře hmotnosti a problémy koroze zůstávají stejně.
Díky tomu, ?e se v poslední době roz?ířila technika oči??ování ocelového materiálu od koroze pískováním a následným nanesením pasivační vrstvy zinku a hliníku metodou ?opování, roz?ířilo se i pou?ívání oceli na stavbu jachet. Tím byl totí? odstraněn hlavní nedostatek ocelových konstrukcí - rychlé po?kození nosné konstrukce jachty korozí.
Sklolaminátové jachty se po získání mnohých poznatků o nedostatcích hlavně v pevnosti podrobují realistickému ocenění vlastností sklolaminátu, který v?ak zůstává i nadále přita?lívým pro amatérskou stavbu i sériovou výrobu. Předev?ím pro rychlost stavby tělesa lodi, je-li k dispozici vhodná forma pro zhotovení laminátových výlisků. Pro laminování jsou v?ak potřebné zku?enosti a znalosti, aby výsledek práce skýtal záruku jakosti provedené práce.
Svět se v současné době nedívá na laminátové konstrukce jako na nejprogresívněj?í, ake obrací svou pozornost na materiály, které se pou?ívaly ji? dříve, ale díky zastaralým technologickým metodám nedovolily plné vyu?ití v?ech předností materiálu. Nyní v?ak, kdy jsou známa kvalitní vodovzdorná vysoce pevná lepidla pro spojování dřeva i pro spojování dřeva s ostatními materiály, a kdy do?lo k výraznému zdokonalení technologie sváření (jak ocelových materiálů, tak hliníkových slitin a ostatních kovů), obrací se pozornost ke stavbě lodí z těchto materiálů novými technologiemi, které umo?ňují hmotnosti a zaručují stálost pevnosti konstrukcí.
Dřevěná lepená skořepina konstrukce s diagonálním vyztu?ením je v současné době pova?ována za jednu z nejlehčích, nejpevněj?ích, nejstálej?ích co do tvaru a s největ?í dosa?itelnou ?ivotností. Tato zku?enost platí jak pro velké námořní jachty, tak pro malé závodní plachetnice okruhového jachtingu.
Stavba jachty z kovu - oceli nebo hliníkových slitin má celou řadu zvlá?tností a vy?aduje nejen zvládnutí technologie zpracování dílů ocelové konstrukce, ale také zvládnutí technologie svařování. Kromě toho je nutné zajistit i vhodné ře?ení izolací, výdřevy a vestavby vnitřního vybavení, které nesou odli?nosti ve zpracování a montá?i proti lodím dřevěné nebo sklolaminátové konstrukce. Velmi často se proto volí i zjednodu?ené tvary ?eber ve tvaru přímkových ?eber rozevřených do V s jedním nebo více outory. Je mo?né zvolit také hydrokonické tvary lodního trupu, čím? se dosáhne plné rozvinutelnosti ob?ívky trupu a z toho vyplývajícího snadného tvarování dílů ob?ívky lodě. Amatérsky lze stavbu kovové lodi provádět jen tehdy, je-li zaručeno odborné provedení zámečnických a svářeckých prací.
Po volbě materiálu, ze kterého budeme stavět amatárským způsobem, vyhledáme si vhodný projekt jachty, který by měl vyhovovat následujícím po?adavkům:
1. Oblast plavby, ve které bude loď provozována
2. Prostornost lodě a počet posádky
3. Charakter provozu - turistický, sportovně výcvikový nebo závodní
4. Nároky na stupeň vybavení jachty zaji??ující určitou úroveň pohodlí, resp. komfortu
5. Zaji?tění bezpečnosti plavby odpovídajícím vybavením příslu?nými zařízeními
6. Typ oplachtění
7. Očekávané plavební vlastnosti pod plachtami, spojené s vlastnostmi průchodnosti mořem, tj. překonávání nepříznivých podmínek na rozvlněné hladině moře
8. Schválení dokumentace SPS, aby loď byla otypována a mohla po dokončení stavby a provedení tech. prohlídky dostat evidenční značku plavidla (číslo).
Konstrukční ře?ení musí zaji??ovat harmonické provázání jednotlivých ře?ení detailů lodi mezi sebou. Námořní jachta musí splňovat následující hlavní kritéria:
1. Způsobilost k nesení dané velikosti plachet podmíněné stabilitou lodě a hmotou kýlové zátě?e
2. Umístění tě?i?tě a oplachtění (vý?ka od vodorysky, délka v závislosti od polohy tě?i?tě laterálu).
3. Ohraničení velikosti ponoru
4. Nutné palubnízařízení
5. Celkové ře?ení rozmístění vnitřních prostor jachty
6. Změna polohy tě?i?tě v závislosti na příčném náklonu
7. Zaji?tění bezpečnosti a dostatečného odporu proti kolébání lodě na vlnách
8. Ohraničující veličiny pro proměření podle IOR
Nejdůle?itěj?ími kritérii při projektování námořních plachetnic jsou:
- počáteční stabilita
- mezní hodnota stabilního momentu při náklonu 90 stupňů
- celkový odpor trupu jachty kladený plavbě (obyčejně se sledují tři nejdůle?itěj?í slo?ky celkového odporu: odpor tření, odpor taru (vírový a vlnový odpor)
- vzájemný vztah v poloze tě?i?tě hmoty lodě ke středu délky trupu
- plocha kormidla a vzdálenost tě?i?tě středu plochy kormidla od středu plochy kýlové ploutve v podélném směru
Znalost jednotlivých závislostí uvedených kritérií ovlivňuje výběr vhodného typu jachty.
Naposledy upravil(a)
Libor dne pát led 06, 2006 8:23 am, celkem upraveno 1 x.