Stavba dřevěné plachetnice

[Míra]

Ahoj, Bay 18 je zajímavá regatová loďka, opravdu bonsai od kafíčka. Konstruktér je Otakar Zekl, Bratislavská cosi, Brno (alespon doufám ?e si to pamatuju dobře). Hledal jsem fotky, proto?e k nám na Slapy jezdí jedna z Plzně, ale nepodařilo se.

[Denis]

Dnes som začal reza? dubové fo?ne na hranolky 50x35mm z ktorých budem lepit bachorky alebo inak aj dnové /podlahové/priečniky. Teplota -1 C, kotúčová pila 1800W. Ta pila je skvelá, 1200W sa trápila, najme keď som narazil na suk. Odrezal som aj li?tu ?irokú len 10 mm a ostal som vyvalený ako je dub pru?ný. Jednu latu som urezal na ?tichpróbu aj z modřínu, 65x35 mm, po ohoblovaní bude 60x25 na outorovu li?tu. S toho rezania som hneď pozametal piliny na plnku do epoxidu na výrobu tmelu.
Zdenku, tam niekde hore pí?e?, ?e som ti radil ako u?etri? pri stavbe, čo som ti to písal? nech to nemusím vymý?la? znovu. Teda nie ?e by som nemal niečo v talóne, ale aby som nezabudol. Ozaj, má niekto z Vás nejaký solidný technický nápad ako sa dá stavba lode ulahči?, zjednodu?i?, zlacni? ?

[ZdendaZ]

Kopíruju sem ten email:

****************************************************
S tym zlacnenim stavby je to asi takto, kedysi som ti pisal, aby si si kupil dubove drevo a dal si ho susit ked chces stavat lod, cize kalkulacia vychadza takto: cerstve rezivo z duba stoji asi 8-10000, ale vysusene 24000. Cize ked ho nemas odlozene za 8 a 24 je vela tak kupis suseny smrk za 10, alebo borovicu event. modrin za 12. Teda usetril si? To je otazka ! Poucenie prve: kupit zavcasu material. Dalej, Marine preglejka z Okume stoji tak v 10 mm hrubke asi1500, tak kupis smrkovou vodovzdornu za 800 a olaminujes ju. Mal by si to spravit epoxidovym laminatom, ale ten je drahy , tak to zmastis z polyesteru. Co na tom , sak to tak robia vsetci, ale lod je tazsia, v cene je len maly rozdiel, kvalita nic moc, predajnost lode v buducnosti znizena. Marine preglejku nemusis olaminovat , staci nater. Atd, napr farby, namisto epoxidovej a polyuretanovej das staru dobru olejovku, ale musis ju castejsie opravovat, stupa pracnost pri udrzbe. Usetril si ? Ano, aj nie.
*****************************************************

druhá část:

*****************************************************
Usetris, ked si teraz kupis dub na rebra a das si ho vysusit, alebo potom kupis vysusene, ale to ta vyjde smrk drahsie ako nevysuseny dub.Najlacnejsie riesenie je , kup si teraz nevysuseny smrk a daj ho susit. Ale tie dve dreviny maju rozdielne ceny hlavne preto , ze maju rozdielnu kvalitu, cize ked ich nahradis, ano ide to, ale vzdy na ukor kvality. To mas tak ako s autami, zo superB nikdy nebude BMW, a ked bude, tak bude aj tolko stat a to zasa jej konstruktery nechcu. Cize ta lod z lacnych veci bude funkcna, ale nebude tak kvalitna ako ked pouzijes tie drahsie materaly. Jasne, ne?
*****************************************************

[Denis]

Vrátme sa k dreveným lodiam. Dnes trpíme nejakou fikciou o dokonalosti a neuvedomujeme si ?e v?etky velké plavby boli realizované na drevených lodiach, ktoré mali sakra daleko k dokonalosti čajových kliprov, alebo dne?ných jácht. Veď len taký naviják na lana tzv. vin?ňa bola vymyslená a? niekedy v 19 storočí tu?ím v Nemecku. Vikingovia sa doplavili na Island a do Ameriky v open bootoch, vo vesliciach bez kajuty cez sever atlantického oceánu a to nielen?e bez GPS, nemali ani sextant a dokonca ani astroláb a mo?no nemali ani kompas.
Drevená-preglejková loď sa dá postavi? lacno, ovela lacnej?ie ako tu kolegovia pí?u o svojich hrubých rozpočtoch. Franta Sykora na Kayre nemá dubové rebrá, má ich z borovice a uz 2x preplával oceán, tak aká ni??ia kvalita. A keď má? prachy len na smrk, tak ich spraví? trochu silnej?ie a je to. A s?a?eň? Magalen? aj Francis Drake mali drevené a vzali to okolo zemegule.
Keď vidím 4x vin?ňu na 6m plachetke tak sa pýtam načo? Keď chce? závodi? tak prosím, ale keď sa chce? povozi? tak to netreba. A tak to ide skoro zo v?etkým. Na plachetnici je výhoda, ?e časom si tam mô?e? da? v?etko po čom ti srdce pi?tí. Aj kevlarové plachty. Ale zača? sa dá naozaj zo skromným rozpočtom. Ahoj

[ZdendaZ]

Souhlasím s Denisem, obvzlá?? se stě?něm. V?dy? i Jiří Albrecht, který se 7 let plavil kolem světa na 10 metrů velké plachetnici z kovu měl dřevěný stě?eň! A vzhledem k tomu ?e měl vlastní loděnici tak asi věděl co dělá. Tak?e dřevěného stě?ně bych se nebál. A to ?e se pou?ije méně kvalitní materiál na ?ebra. Z čeho stavěl Konkolski? Ten si ?el i sám porazit strom! A obeplul s ní svět a je?tě hodně dlouho se Niké plavila po vodách! Ka?dý pou?ije takový materiál, na který má peníze. Bohat?í zvolí na v?e okume, chud?í udělá ?ebra z borovice.

[ZdendaZ]

Souhlasím s Denisem, obvzlá?? se stě?něm. V?dy? i Jiří Albrecht, který se 7 let plavil kolem světa na 10 metrů velké plachetnici z kovu měl dřevěný stě?eň! A vzhledem k tomu ?e měl vlastní loděnici tak asi věděl co dělá. Tak?e dřevěného stě?ně bych se nebál. A to ?e se pou?ije méně kvalitní materiál na ?ebra. Z čeho stavěl Konkolski? Ten si ?el i sám porazit strom! A obeplul s ní svět a je?tě hodně dlouho se Niké plavila po vodách! Ka?dý pou?ije takový materiál, na který má peníze. Bohat?í zvolí na v?e okume, chud?í udělá ?ebra z borovice.Souhlasím s Denisem, obvzlá?? se stě?něm. V?dy? i Jiří Albrecht, který se 7 let plavil kolem světa na 10 metrů velké plachetnici z kovu měl dřevěný stě?eň! A vzhledem k tomu ?e měl vlastní loděnici tak asi věděl co dělá. Tak?e dřevěného stě?ně bych se nebál. A to ?e se pou?ije méně kvalitní materiál na ?ebra. Z čeho stavěl Konkolski? Ten si ?el i sám porazit strom! A obeplul s ní svět a je?tě hodně dlouho se Niké plavila po vodách! Ka?dý pou?ije takový materiál, na který má peníze. Bohat?í zvolí na v?e okume, chud?í udělá ?ebra z borovice.

[Monty]

Pánové....Mám ocelovku 10.3 metru.Do roku 2005 byl na ní dřevěný s?e?eň(25 let).U? není.Zlámal se při tornádu letos v Hr. na ostrově Murter.Na 90% mojí blbostí a lajdáctvím.Loď jsem něchal na kotvě a ?li jsme na pivo.15 minutové peklo z ničeho nic.Vítr prí dosahoval rychlosti 210 km/h.Bralo to i střechy a karavany.Nemám rollref ani rollfock a tak jsem nechal trochu promočenou genou jenom tak bez upevnění na palubě trochu vysu?it.Pravděpodobně ona byla kámen ůrazu,nevím.Germán,co byl vedle mně na kotvě taky nevěděl,bo říkal,?e si nedoviděl na konec ruky a né na mou loď.Kdybych měl volit,tak dám zase stě?eň dřevěný...Ale dneska mi ho nikdo neudělá za ty prachy,jako mně vyjde dural.Ani náhodou.Dřevo je na stavbu plachetnic asi nejlep?í a nejtrvácněj?í materiál,ale taky nejdrah?í.I co se ůdr?by týče.Znám stoleté dřevěné lodě,co dneska plujou je?tě v plné kráse.Ocelovka sto let nevydr?í .A o laminátu,nebo dřevolaminátu ani nemluvím.Tam je ?ivotnost oproto dřevu asi 1/5.Bůh suď.Ale není dřevo jako dřevo.S borovicí bych na oceán a ani na Meditterán mimo sezonu asi nevyplul.neříkám,?e se s tím nedá obeplout svět,ale jenom do okamihu,kdy se Neptun nenasere.To potom praská i v dubu,nebo mahagonu.Ale dobrá a pevná dřevěná loď je minimálně tak pevná,jako ocelovka.No ale to je do jiných podmínek,ne? je Jadran.Tam tě?kotoná?níka proklínám.
howk
Monty

[Míra]

Ahoj. Mám takovou představu, ?e na vět?í lodi musí být dřevěný stě?eń pořádně tě?ký. A na vrcholku 10m stě?ně se ka?dé kilo navíc vyva?uje desetinásobkem v kýlu (kam moje znalosti sahají- pro příklad-stě?eň 10m, tě?i?tě zátě?e v kýlu 1m pod patou stě?ně). Připočítejme tedy cenu vět?í zátě?e (tě??í a pomalej?í loď), silněj?í bachorky, pevné lanoví, kování a napínáky a je otázka zda pořád něco u?etříme proti duralu. O tom co je pevněj?í-vět?í vliv na pevnost, nebo odolnost ne? se stě?eň ohne a zlomí má upevnění vanty a rozepření sálingy ne? samotný materiál.
Samozřejmě na mikrech a podobných lodích to vyjde váhově nastejno a dřevem se hodně u?etří.

[Monty]

Zdar Míro.Jenom pro info,dobrej dřevěnej stě?eň mně dneska výjde cca tři krát tolik,co dural.Hodně dobrej cca desat krát tolik.Mám mo?nost teď koupit carbon.11 metrů i s ráhnem a biradiálníma plachtama(genoa a hl.palchta) za 5 tisíc eur.Pevnost bezkonkurenční,cena taky.Nechci.Nějak mně to k té mojí staré potvoře nepasuje.Nehledě na to,?e je nutné ho upravit,co? u carbonu je velmi vá?ný problém a není u? nikdy zaručena jeho pevnost(pata stě?ně,vý?ka ráhna od paty a s tím související kraviny).Co se týče váhy stě?ně,tak nevím,ale pravděpodobně se trochu plete?.Můj stě?eň.(10.5 m) jsem si odnesl sám na zádech(obrazně).Komplet.Nastrojenej,duralovej asi neunesu.Co se týče zátě?e,tak u mojeho tě?kotoná?níka půl tuny hore dole se stratí )).A tě?i?tě v kýlu mám hodně pod jeden metr od paty.No a jestli něco u?etřím na vantech,tak to nevím.V mém případě je to asi jedno 6mm nerez lano na dural i dřevo.Napínáky taky stejné.Dle mně,má dřevo nespornou výhodu v tě?kých podmínká hlavně díky svojí pru?nosti.Raději ani nechci myslet na takové věci,jako je kotrmelec s lodí a pod.,kde dochází k pnutí i mimo ukotvených míst.Nehledě na to,jak se chová dural s ocelí v slané vodě.Dva rozdílné kovy v elekrolitickém roztoku.Vyděl jsem stě?ne od paty(nerez) doslova odoxidované.Tady je ka?dá rady dobrá.Tak nevím.V?e má svoje pro i proti.Ale snad to nějak doře?ím.
howk
Monty

[ZdendaZ]

Nějak se mi nezdá ?e by tě matro? na novej stě?eň ze dřeva vy?el tolikrát drá? jak duralovej. Udělej si ho sám. Jeden lodní stavitel mne kdysi radil, a? hlavně dělám lepenej! Frézovaná jsou prej na h.... Nevím kolik moc práce bys na to potřeboval, ale udělat se to určitě dá, pokud má? kde. Spo?ítej si kubaturu dřeva kterou bys na stě?eň potřeboval (pí*průměr na druhou * jeho vá?ka, pro neznalé ) a vynásob to cenou dřeva. Pokud pou?ije? kvalitní lodní překli?ku, tak cena je někde kolem 60 tisíc za kubík, tak si to spočti. Nevím jak ho má? velkej, ale 5 m3 dřeva tam asi nebude

[Monty]

Ono dřevo na tom asi není tak drahé,jako práce a know-how.Loď mám teď v Hr. a tam ho není kde dělat.A dostat tam 11 metrovej stě?eň je taky trochu problém,nehledě na to,?e v Čechách jsu tak tři týdny v roku.Ale mů?u si ho tam nechat udělat.A to jsou palety jako blázen.Jinak jsem komunikoval s jednou ?védskou firmou,co děla dřevěné stě?ně.Dělají ho půl roku a cena je brrrr(pořídil bych za to solidní sedmimetrovku).Přijdou Ti ho i namontovat,to kvůli záruce.Nejhor?í na tom v?em je,?e se mi to stalo v Hr.V?ude jinde bych to problém neviděl.Je tam problém ze v?ím.Nikde nic nesehnat a kdy? tak za neskutečné ceny.Tady ve Fr.jsu schopen sehnat stě?eň s ráhnem komlet s kováním za normální cenu,ale problém zůstává transport.Jestli by z Vás někdo o nějakem stě?ni v Hr. věděl,dejte prosím vědět.Nebo v Čechách i s transportem.Délka 11 m a dělka ráhna 3,80 m.

[Míra]

Ahoj Motny, s uhlíkovým stě?nem bych taky neexperimentoval, kdy? to není na míru tak se s tím asi moc nedá dělat. Co jsem zkou?el tak neokovaný 11m profil na tobago nějak zvednu, kdy? to srovnám i s třeba neokovaným s?e?něm ze ?tíra tak to o sobě pochybuju. Nakonec k no?ení je dobrá posádka:-) Představ nám taky tu svou loď a? víme o čem mluvíme:-). Jasně ?e si nemyslím, ?e bys ted měl odmontovávat kování a měnit vanty, někde v dřívěj?ích příspěvcích se mluví o stavbě nové lodi... No a o kotrmelcích s lodí...já bych to rad?i nezkou?el. Ono je toti? otázka kolik stě?nů těch krásnejch lodí, o kterých mluví? by to vydr?elo. Myslím, ?e kdy? na stě?ni je nějaká plachta (třeba jenom přimotaná) a začnou kotrmelce tak je hotovo. Člověk se akorát mů?e modlit aby mu zůstal trup celej.

[ZdendaZ]

Konkolskimu po kotrmelcích zůstal celej i stě?eň . Zrovna včera jsem so dostal k týhle pasá?i. Zajímavý! Ale ten měl dural.

[Denis]

Monty. Na tvojom mieste by som preplaval na motor do Talianska a rie?il to tam.
Zdenku, aj drevený s?a?eň je dutý.
Raz som na webe na?iel návod na výrobu dreveného s?a?ňa z 8 hranolkov a zaboha to neviem nájs?. Videl som toti? touto metodou spravený spinakrový peň, mal dĺ?ku 3m a priemer cca 8- 10 cm a keď sa na koncoch podoprel, tak uniesol dospelého chlapa čo sa postavil do stredu.
http://www.geocities.com/Yosemite/3387/mast.htm - tu je návod na stavbu epoxi s?a?ňa. Ak niekto viete prosim Vás velmi dobre po anglicky, tak to prelo?te a hodte to sem na web.
Postavenie funkčného s?a?ňa podla Hartlyho plánov je velmi lacné, na 6 metrovku treba 6 ks 4-metrových kvalitných smrekových colových dosiek, asi kilo epoxidu, trochu preglejky a asi 100 ks nerezových ?roubov, jednu pásovinu z nerezu 60/2 a ?ínu na jazdce hlavnej plachty. No a podobne ale menej aj na ráhno. Zopár koliesok z nilonu a s?a?eň je za pár korún. V Avare stojí na 6 metrovku aj s nerez. lankami 50000,-Kč.
Ja mam s?a?ňový profil na moju 9-metrovku tak ?a?ký, ?e ked ho nesiem sám na pleci, tak sa mi podlamujú nohy. Počítam tak 90kg a nechce sa mi veri?, ?e z dreva by bol o moc ta??í, ale to je len dojem, v skutočnosti neviem. Ktovie ako má hrubé steny taký drevený, to by sme to potom vedeli vypočíta?.
E?te jednu múdros? od Frantu Sykory. Pýtal som sa ho prečo má tak krátky s?a?eň, len 8,5m. Či je to skrz malý balast alebo čo. Na dlhé plavby stačí aj krat?í s?a?eň, nie si na závodoch a potom aj plachty sú men?ie a tudí? lacnej?ie. A je to tak, MY PREDSA NIE SME ZÁVODNÍCI !!!! Ahoj

[ficcus]

Monty, popi? prosím tvůj zlomený stě?eň. Materiál, konstrukce, profil, drá?ka nebo ?ína pro jezdce, ... Jen tak, pro zajímavost:-)
Teoreticky bych s dutým stě?něm počítal u "hranatého" profilu. U kulatého a kónického bych měl obavy.
Ale dutinu lze aspoň vyu?ít pro kabely, ?e?
Dřevěné stě?ně se dělají z Douglasky nebo z jakého dřeva?

[Míra]

Ahoj v?ichni, pročetl jsem si tu stavbu sendvičového stě?ně.... ten člověk pí?e ?e nevěděl jak spočítat kolik vrstev skla pou?ít. To nevadí tak jich snad pou?il více ne? by bylo třeba. Jestli?e se ale koukáme podezřívavě na sendvičové lodi tak ten stě?en musíme podrobit stejné kritice. Kdy? začne hnít tak ho mů?eme vyhodit, ale taky je pravda ?e nám dřív mů?e spadnout na hlavu. Pou?ili to na nějaké otevřené lodi. To u? je moc velký experiment.....
Ke skipperovi je i dokumentace na dřevěný dutý konický stě?en tak to přikldám pro zajímavost, třeba z toho někdo tu váhu odhadne.
Je fakt ?e polský lodě mají stě?ně výrazně krat?í-v chorvatsku se tak v marinách pozná jestli je to loď ze severu. Asi vědí proč.
A v těch 50t jsou i terminály nebo se počítá s zátisky?
http://img80.imageshack.us/my.php?image=p10100102xa.jpg
omlouvám se ale z vkládání obrázků jsem stále trochu zmatený:-)

[ficcus]

Stě?eň na Dixově Cape Henry 21 je dutý dřevěný a kulatý, vyrobený metodou "birdsmouth" (něco s klínama?) Pro gafové oplachtění je vysoký cirka 6 m a postavý ho 2 lidi bez pomoci "stavěcích udělátek".
Víte někdo, co je to "birdsmouth method"?

[Zdenda]

Pro ficcuse: Kulatý dřevěný stě?eň co hledá? je na http://www.pragdata.com/philboat/PlanBirdsmouth.html

[Denis]

Cena je s terminálmi, ale bola to odhadová cena, nie na konkrétnu zákazku. Ja osobne by som terminály nechcel a to znasledujúcich dôvodov: na zalisovanie nerezového terminálu treba vyvodi? obrovský tlak, ktorý naru?í celistvos? nerezového lana a preddefinuje miesto zlomu. Pevnos? lana klesá cca o 15%, ale výrobcovia a obchodníci sa tvária ako keby tento problém neexistoval. Mali by da? toti? lano o dimenziu silnej?ie , ale to by bolo zasa drah?ie. Ďalej, lano nedoká?ete kontrolova?, lebo je schované, a k de?trukcii prichádza spontánne, teda v cuku letu. Mô?te sa len modli?, aby to nebolo za búrky lebo prídete o s?a?eň.
Tie? kotvenie týchto lán do s?a?ňa je skôr pofidérne. Keď som sa vo firme John Mast pýtal na kovanie s?a?ňa tak mi ponúkli mo?nosti: severné moria, alebo mediterán a plnomorská plavba alebo príbre?ná a najlacnej?ia kombinácia bola príbre?ná plavba v mediteráne pre čarter, teda terminál zasunutý do dierky v s?a?ni.
Asi najlep?ie rie?enie a najlacnej?ie sú tzv. zátisky z medého profilu, alebo medenej trubky / rourka/ a v s?a?ni spojenie lán pomocou svorníkov skrz s?a?eň.
Rovnako dobré je zapletenie lán do oka / mo?no najlep?ie/ ale bohu?ial sa nedá spravi? na kon?trukcii lana 1x19 ktoré ma največ?ie pevnosti, ale na zapletanie je stra?ne tvrdé.
Posledná mo?nos? čo poznám je pou?i? ?roubovací terminál Nordseeman, elegantné rie?enie ktoré je pevné, jednoduché, demontovatelné, ale drahé, ale kto má love ?iadny problém.

K drevenému s?a?ňu: keď si kúpi? projekt na Cap Henri, tak tam bude aj projekt na s?a?eň.
Zdenkovi s Počátku ďakujem za dobrú adresu.
Olaminovaný s?a?eň: olaminova? je mo?né aj drevenú kon?trukciu, keď je s?a?eň dutý tak odvetráva z nútra. Tie? je mo?né olaminova? preglejkovú kon?trukciu. Ano, nadimenzova? hrúbku laminátu je problém, ale mo?no by to stálo za to. Cena Polského s?a?ňa s ráhnom bez kovania na 25 stopovú loď je 730 Euro a epoxi s?a?eň by vy?iel cca na 300 Eur. Treba projektanta čo vie dimenzova? kompozitné kon?trukcie. Potom by to bola tutovka.

[ficcus]

Zdeňku, dík.

[Libor]

Monty popi? prosím tě více jaká to byla situace při nehodě. V kterém termínu a v jakém místě se to stalo ! Rád bych se něčemu podobnému při dal?í plavbě vyhnul.

[Denis]

Na googl som na?iel túto stránku na dimenzovanie dreveného s?a?ňa http://www.barefootsworld.net/windwalke ... dcalc.html
moc tomu nerozumiem, ale techickej angličtiny znalý si stým poradia.

[Monty]

Libore,situace byla nejasná:-),bo jsme seděli v hospodě.Tu ale vytopilo přes komín a tak jsme byly po členky ve vodě i tam.Byl to nářez.V?echno lítalo vzduchem a padlo vody a? hrůzy.Na tr?í?ti nezůstal stát ani jeden stánek.Karavany to zvedalo do vzduchu a padali stromy a taky pár střech.Italům to vyhodilo gumák 5 metrový s 40 Hp motorem z moře asi 30 metrů na břeh .Byboat mně urvalo z vazáku a na?el jsem ho za dva dny cca 2km od místa,kde se urval.Na?těstí jsem asi tři hoďky před tím zanesl motor na malinkou opravu k mechanikovi.U? jsem ho skoro o?elel.Pár men?ích lodí se potopilo u mola a pomáhali jsme je vytáhovat.Známemu volali z jiného místa na Murteru,?e jeho loď(9 metrová ocelovka)potáhla půl tonovou můringovou betonovou kostku asi o 5O metrů.V maríně popadali lodě ze stojanů.Slzy se drali do očí,kdy? jsi viděl to dílo.Mám i článek z novin.No a nemyslím,?e se tomu dá nějak vyhnout.Trvalo to cca 15 minut.Potom jsem viděl přijí?dět lodě,co to chytlo na moři.v?echna měli plachty na cucky a jedna byla taky beze stě?ně.Nestihli ani kasat.Zabilo to tři lidi,ale na?li se a? po 1-2 dnech.Jestli chce někdo ten článek z novin,a? mi po?le maila.Mám i pár fotek.Jaksi ale nebylo ani čas,ani nálada na focení.

[Denis]

Na kablovke mam Hrvatsku televiziu a boli toho plne spravy. Skutočny masaker. V niektorých prístavoch to vyhodilo na breh v?etky rybarske lode, jednalo sa o stovky lodí. Minimum čo mo?e? spravi? je predimenzovana kotva na 30 metrovej re?azi.

[Libor]

A to bylo letos? Byl jsem tam mezi dvěma bórami a něco jsem zaslechl. Kde to tak mlelo? Ten článek mi email po?li.