jak na extrémní větry

[err_]

Nevim proc, ale nabyvam dojmu, ze pokud nemate radi svou plachtu, nebo jste na charteru, plne pojisteni a proste jste kazisvet, je mozne do 4 Bft zrefovani na zadak nejak provest. Ale s podobnymi dusledky, jak jsem psal pri svem testu.. Zda se mi, ze vse, co je oznaceno 5 bft a vic, je proste subjektivni zkresleni odhadu vetru autorem. Treba nemel anometr a rekl si, ze tak nejak mohlo byt ...

A jeste, pise se skutecne o stavu more? Nemuze to byt jen vitr? Stav more ma stupnic vice

[ivan20]

Koncovky se suchými zipy nic moc, lepší jsou plastové dvojdílné koncovky, sešroubované přes spiru tak, že nepřečnívají. U celospirové plachty jsou obdobné s okem ve předu.
Jak jsem pochopil z diskuse stáhne se napřed přední ref, spira pak klouže šikmo dolů a neměla by zachytit, pak se refem dotáhne zadní lík.
Plachty jsou při tom s kontrašoty na hlavní a pněm na kosatce, tento způsob refu může být rychlejší.
Jinak předpokládám, že s upevněnou takeláží na motýla budu spíš honit poslední vánek a při rychlém zesilování větru by to mohlo posloužit jako vědomost už tím, že to možné je.

[windward]

2) U obrázku č. 2 se píše „... boom... stil pointing downwind“. Tedy ve smyslu „ráhno je zcela po větru“. Toho se dosáhne tím, že loď postavíme tak, že budeme mít téměř čistý bočák, mírně zepředu. To ale budeme v podstatě bokem na vlny. Sorry jako, ale v šestce nebo sedmičce Bft to nepovažuji za příliš zdravé.

Urcite ne. Autor v zadnem pripade nenabizi menit kurz plavidla vuci vetru. To jasne vyplyva z predchoziho textu. Tj. ani klada rovnobezne s vetrem byt nemuze. Nerekl bych, ze vyraz downwind se pouziva pro oznaceni nastaveni klady ve smeru vetru. "Boom is pointing downwind" = "klada nastavena pro plavbu na zadni vitr".

[lynx]

Autor v zadnem pripade nenabizi menit kurz plavidla vuci vetru. To jasne vyplyva z predchoziho textu.

Romane (a ostatní), určitě nechci, aby to vyznělo, jako že se chci hádat.
Ale o něco dříve jsi sám napsal:

3. Misto otaceni "head-to-wind" je pro refovani prirozene a dostacujici jednoduse vyostrit natolik, aby hlavni mohla byt navolno s povolenou otezi.

Já v těch dvou výrocích vidím rozpor.

[windward]

Ujistuji te, ze stopro nic nevnimam jako hadku. Vidim, ze diskutujeme, popripade polemizujeme. Je to normalni vymena nazoru na foru o veci, ktera je pro dany moment pro nekoho zajimava.

Ja rozpor nevidim. Vzdyt je receno:

4. Pouze v pripade, kdy lod ma preventyr anebo navic jeste genu na motyla, je asi snadnejsi zrefovat na zadni vitr, nez to cele "odstrojovat", vyostrovat, odpadat a "nastrojovat" to zase zpatky.

A prave tento pripad auto rozebira. Pricemz vyslovne uvadi, ze vyostrovat na motyla je kravina kvuli gene, a zarolovat genu - je zas pofiderni reseni (to je jeho vyrazivo). Dale autor navrhuje zafixovat kladu presne nabok, aby zustala v poloze pro plavbu na zadni vitr.

Aspon tak vidim ten text ja. Nikde netusim, kde by se melo zacit vyostrovat, kdyz to autor prave pred zahajenim refovani na zadni fitr negoval.

Ja proste nevidim v textu moznost pro domnenku o vyostreni. Precetl jsem text duklane jedno po druhem? Neuniklo ti neco?

[lynx]

Ujistuji te, ze stopro nic nevnimam jako hadku.

Tohle jsem napsal pod dojmem toho, co se ve fóru občas děje – nechci ani omylem spustit další kolo. Nemyslel jsem to tak, že bychom se hádali my dva.

4. Pouze v pripade, kdy lod ma preventyr anebo navic jeste genu na motyla, je asi snadnejsi zrefovat na zadni vitr, nez to cele "odstrojovat", vyostrovat, odpadat a "nastrojovat" to zase zpatky.
...
Neuniklo ti neco?

Čistě pod dojmem vlastních zkušeností a praxe jsem tenhle bod nerozebíral. Vysvětlím:
Zpětnou otěž vždy dávám tak, aby šla snadno a rychle uvolnit, případně, aby šlo snadno ráhno vyvázat na druhý bok. Proto ji nepovažuji za překážku ve vyostřování.
Po zkušenostech se sundaváním spinakrového pně, kterým byla kosatka vystrčená na vítr – a to v „pouhé“ šestce Bft – tento za silného větru nepoužívám, takže jsem si řekl, že tahle situace se mě netýká a přehlédl, že T. C. právě tohle uvádí jako důvod pro refování na zaďák.
Čili ano, vlastně uniklo. Jen jsem názoru, že taková situace by neměla nastat. Myslím zpětnou otěž nebo preventer na pevno a použití pně ve větru 6 až 7 Bft.

[err_]

... Jen jsem názoru, že taková situace by neměla nastat. Myslím zpětnou otěž nebo preventer na pevno a použití pně ve větru 6 až 7 Bft.

Neni to uplne k tematu, protoze mel jiz narefovano, ale videl jsem osobne ve vetru urcite > 5 bft zrefovanou kosatku na rolfoku a pni. Chci tim jen rict, ze se na pni asi nevozi pouze plna gena.

[kapo]

Manipulace s pněm v takých větrech je velice náročná, dostal jsem koncovkou pně do obličeje, roztržený obočí,poškrabaná rohovka a po nárazu jsem myslel že jsem bez oka- krve jak při zabijačce...jenom jsme ji nestačili chytat a nebyly uvařený kroupy

[Jarda885]

.....Jen jsem názoru, že taková situace by neměla nastat. Myslím zpětnou otěž nebo preventer na pevno ....... ve větru 6 až 7 Bft.

Považuji zpětnou otěž nebo preventer na pevno i při 6, 7 Bft na zaďák (zadobok blízký zaďáku) za bezpečný manévr.
Mnohem větší riziko je při nechtěné halze po spinoutu.
Při velkých větrech nechtěná nekontrolovaná halza s velkou pravděpodobností způsobí materiální škody. Nehledě na riziko vážného zranění posádky při přeletu ráhna nad kokpitem.

Stalo se kamarádovi po cca 75 hodinách nepřetržité plavby v dešti. Asi ve 02:50 (deset minut před koncem hlídky). Loď na motýla s plnými plachtami, s kontraotěží a pněm na geně ve větru 5 Bft, otočil o 180°. Loď se zastavila, plachty dělaly kravál, ale nic neupadlo. Kdybychom neměli kontraotěž, ráhno by nám asi v kokpitu ublížilo. V pohodě se to dalo rozebrat a loď stabilizovat.

Od té doby dávám kontraotěž při zadních kurzech vždy.

[lynx]

Myslím, že si nerozumíme, Jardo. Možná jsem se nevyjádřil úplně jasně.
Proti zpětné otěži (nebo preventeru) nemám vůbec nic. Důležitým výrazem je „na pevno“.
Myslím situaci, kdy je jeden konec otěže přivázán ke konci ráhna a druhý na pevno třeba k příďovému vazáku. Cokoli se přihodí, případně chceme-li změnit směr plavby na vítr, někdo musí dojít (dolézt) na příď a otěž odvázat.
Daleko vhodnější je otěž vést buď středovým otvorem vazáku (je-li dost velký) nebo kladkou a pak po druhé straně paluby zpět do kokpitu. Tam lze otěž kdykoli dosti snadno uvolnit a s lodí manévrovat bez omezení.
Si myslím já.

[Jarda885]

Souhlasím. Lepší je kontraotěž ovládaná z kokpitu.
Tuto variantu jsem nenašel na žádné čártrové lodi. Znám to pouze na majitelské lodi.
Na všech čártrovkách hledám na lodi vhodné lano a pomocí vlastní karabiny (šeklu) řeším kontraotěž.

I přes Tebou zmiňovanou nevýhodu manipulace při uvolňování, výhody pevné polohy ráhna převažují.
Historkou popsanou výše jsem chtěl říct, že i po té, co se loď zastavila přímo proti větru, bylo dost času na manipulaci.

Mám-li volnou genu, otočím po spinoutu loď zpět na zadní kurz, aniž bych potřeboval uvolnit kontraotěž.

Schválně jsem se nezmínil o současném chycení geny na peň. Tuto variantu nepoužívám. Možná proto, že na čartrovce většinou nemám peň.

EDIT:
Uvažuji o lodi s posádkou, nikoliv sóloplavce.

[windward]

Zpětnou otěž vždy dávám tak, aby šla snadno a rychle uvolnit, případně, aby šlo snadno ráhno vyvázat na druhý bok. Proto ji nepovažuji za překážku ve vyostřování.

Absolutne jednoznacne s tebou sohlasim. Ani preventyr samotny, ani klada vylozena na bok vubec a zadnym zpusobem nejsou prekazkou pro prakticky libovolny manevr kurzem.

[windward]

Manipulace s pněm v takých větrech je velice náročná, dostal jsem koncovkou pně do obličeje, roztržený obočí,poškrabaná rohovka a po nárazu jsem myslel že jsem bez oka- krve jak při zabijačce...jenom jsme ji nestačili chytat a nebyly uvařený kroupy

Branil jsi hmote v pohybu vlastnim telem? Nebo co se stalo?

[kapo]

Branil jsem hmote v pohybu vlastni hlavou, Halsa se spinakrem,chteli jsme ho udrzet v tahu a jak jsme ho uvolnili ze stěžně přišel poryv,vyklouzl nám z ruk a zastavil se o můj kokos

[windward]

A-a-au-u-u... Brrr..-

[david1972]

Ahoj lidi,

nechci se někoho dotknout, ale jestli chcee někdo refovat na záďák., prostě to zukste na 30kn větrum a pak uviídíte.

Já mám single reff a na zaďák můžu refovat jen jak psal Standa a stejně je to boj
.
D

[mipe]

Zaujalo ma:
https://www.youtube.com/watch?v=HVJYDWkJg_w&t=12s

[Jard1k]

Ahoj námořníci,
zaujalo mě tohle video : https://www.youtube.com/watch?v=3-cpPF4f2KM

V tomto vláknu padlo mnoho rad na extrémní počasí, mě by zajímal váš názor na chování posádky ve výše uvedeném linku.
Zřejmé chyby není třeba detailně rozebírat,všichni víme o které se jedná - chaotické jednání posádky, žádná reakce skippera, pozdě vesty, žádné harnessy, zmatečné volání PanPan, spíš mě zajímá, když dorazí 70knt vítr a vlny,které jsou vidět na videu, jak sbalit genu. Stavět loď proti takovým vlnám bych se asi neodvážil, odpadnout na zadobok a vypustit otěže s rizikem že se zamotají a nepůjde genu sbalit? V uvedeném videu se jim navíc zasekl rolfok a poslat někoho v takovém počasí k plachtě bych se taky neodvážil. Pomiňme, že všechno mohla posádka udělat dříve a být lépe připravená. V komentářích pod videem někdo doporučil točit se v kruhu a sbalit genu tímto způsobem ?

[Anonym]

Dobré ráno, vítej doma
viewtopic.php?f=92&t=10784&hilit=nejlep%C5%A1%C3%AD+kapit%C3%A1n

[Jard1k]

Díky na navigaci Baharisi čtu hodně,ale zřejmě málo

[martinsk]

2) U obrázku č. 2 se píše „... boom... stil pointing downwind“. Tedy ve smyslu „ráhno je zcela po větru“. Toho se dosáhne tím, že loď postavíme tak, že budeme mít téměř čistý bočák, mírně zepředu. To ale budeme v podstatě bokem na vlny. Sorry jako, ale v šestce nebo sedmičce Bft to nepovažuji za příliš zdravé.

Urcite ne. Autor v zadnem pripade nenabizi menit kurz plavidla vuci vetru. To jasne vyplyva z predchoziho textu. Tj. ani klada rovnobezne s vetrem byt nemuze. Nerekl bych, ze vyraz downwind se pouziva pro oznaceni nastaveni klady ve smeru vetru. "Boom is pointing downwind" = "klada nastavena pro plavbu na zadni vitr".

Som síce hlavne teoretik, ale nikto tu nespomenul podľa mňa zásadnú vec - plachty vidia ZDANLIVÝ vietor. Čiže keď gena naplno ťahá, tak sa zdanlivý vietor posunie dopredu natoľko, že pri kurze potrebnom na flatrovanie hlavnej plachty ešte zďaleka nie je loď kolmo na vlny. Takže tento manéver (refovanie HP na zadobočný vietor) je asi reálnejší pri vyšších rýchlostiach. A čiste teoreticky by sa tomu dalo ešte pomôcť motorom...

[err_]

Tak jsem na to narazil pres Google a procetl to znovu. Nejaky rok uplynul, ale presto bych nazor nezmenil a porad se s napsanym ztotoznuji. Dokonce
o to vic, ze napodzim, urvali "znami" Holandani z domovske mariny na Hallberg-Rassy 44 rollfock. Bourka to byla paradni, po ceste pres Nemecko a i v CR kacela stromy a trhala strechy, demolovala mariny.

Posadku tvori starsi ( > 65 let) par. Zvladli genu nechat vyflatrovat, povolit vytah a genu stahnout celou a neposkozenou na palubu, kde z ni udelali smotanec, ktery prevazali lany.

[asketa]

Muzeme cekat vyhrocene pripady kdy je nutno znacne zmensit plochu vystavenou vetru kde rozhoduji vteriny zda pujdeme ke dnu, pripadne to pred tim rozbijeme nebo zustaneme na hladine s plavby schopnou lodi. Na refovani, obetovani geny a pod. zapomenme. Co takhle pustit do vody plachty s celou takelazi?
Urcite to jde i kdyz na JI jsem zatim o tom nic nenasel.

[Mrkva]

Jak chces pustit do vody celou takelaz? Popravde me nenapada jak to udelat bez brutalniho poskozeni lodi - pokdu budes mit stezen az ke kylu, tak nemas sanci vubec. A nehlede na to, ze asi pod zatezi nepovolis navetrnne stehy.

[Marigold]

Navic plachetnice bez stezne ztrati stabilitu. Z meho pohledu to je nesmysl


Sent from my iPhone using Tapatalk