Vikingský Sluneční Kompas
Moderátoři: vilma, windward, Pepa
Nejdřív bych s chtěl omluvit za svou mystifikaci v případě používání Islandského Kalcitu jako Slunečního kamene -Sólarsteinu. Blp prostě zůstane blpem.
1) použití kamene jako průhledítka je naprostým omylem. Jediné co mě jakž takž omlouvá byly nulové znalosti z optiky.
2) Islandský Kalcit LZE použít jako prostředek k nalezení polohy slunce za mraky. Využívám vlastnost kamene polarizovat světlo. Vysvětlení co to vlastně polarizované světlo je je na tomto odkazu http://www.gymhol.cz/projekt/fyzika/10_ ... _polar.htm . (V padesátých létech s Polarizačními kompasy experimentovala US NAVY a Scandinavian Airlines (SAS) s nimi podnikla několik letů nad severními oblastmi.)
3) Slunce nelze najít při velmi těžké oblačnosti nebo husté mlze, protože není v tomto případě k dispozici polarizované světlo.
O co vlastně jde? Polarizované světlo vzniká v atmosféře odrazem paprsků od molekul vzduchu, a směřuje vždy KOLMO k paprskům slunce. Praktické využití je následující.- Potřebujeme krystal čirého Islandského dvojlomného kalcitu optické kvality. Krabičku bez dna a vršku (jen čtyři stěny) s přesným uchycením pro kalcit. Do krabičky vložíme kalcit (proto abychom odstínili co nejvíce přímé sluneční světlo)na který jsme přidělali čtvereček černé lepicí pásky. Při pohledu z druhé strany krystalu vidíme že obraz čtverečku pásky je rozdvojený. Nyní se snažíme BOK krabičky nasměřovat směrem ke slunci a přitom pozorujme rozdvojený obraz čtverečku na kalcitu. Pokud nastavíme krystal kalcitu kolmo ke slunečnímu světlu rozdvojení zmizí a uvidíte jen jeden čtvereček. V tomto případě je kalcit ozařován jen polarizovaným světlem jdoucím z boku krabičky a slunce se nachází v ose kamene která je kolmá k rovině na které se zobrazil nerozdvojený obraz. Nejlépe se tento efekt projevuje při východu a západu slunce kdy je polarizovaného světla nejvíce. Směr ke slunci se opravdu dá určit i po západu slunce. Další mé pokusy se budou týkat Krystalů Turmalínu a Cordieritu které se změnou úhlu dopadu polarizovaného světla mění barvu.(oba jsou také možnými kandidáty na Sólarstain ale zatím archeologové našli jen Kalcit) Pokud by někoho zajímala možnost navigace nebo určení času podle Polarizovaného světla dávám tu k dispozici odkaz na stránky nabízející levný Papírový polarizační kompas a další vysvětlení tohoto jevu http://www.polarization.com/compass/compass2.html
1) použití kamene jako průhledítka je naprostým omylem. Jediné co mě jakž takž omlouvá byly nulové znalosti z optiky.
2) Islandský Kalcit LZE použít jako prostředek k nalezení polohy slunce za mraky. Využívám vlastnost kamene polarizovat světlo. Vysvětlení co to vlastně polarizované světlo je je na tomto odkazu http://www.gymhol.cz/projekt/fyzika/10_ ... _polar.htm . (V padesátých létech s Polarizačními kompasy experimentovala US NAVY a Scandinavian Airlines (SAS) s nimi podnikla několik letů nad severními oblastmi.)
3) Slunce nelze najít při velmi těžké oblačnosti nebo husté mlze, protože není v tomto případě k dispozici polarizované světlo.
O co vlastně jde? Polarizované světlo vzniká v atmosféře odrazem paprsků od molekul vzduchu, a směřuje vždy KOLMO k paprskům slunce. Praktické využití je následující.- Potřebujeme krystal čirého Islandského dvojlomného kalcitu optické kvality. Krabičku bez dna a vršku (jen čtyři stěny) s přesným uchycením pro kalcit. Do krabičky vložíme kalcit (proto abychom odstínili co nejvíce přímé sluneční světlo)na který jsme přidělali čtvereček černé lepicí pásky. Při pohledu z druhé strany krystalu vidíme že obraz čtverečku pásky je rozdvojený. Nyní se snažíme BOK krabičky nasměřovat směrem ke slunci a přitom pozorujme rozdvojený obraz čtverečku na kalcitu. Pokud nastavíme krystal kalcitu kolmo ke slunečnímu světlu rozdvojení zmizí a uvidíte jen jeden čtvereček. V tomto případě je kalcit ozařován jen polarizovaným světlem jdoucím z boku krabičky a slunce se nachází v ose kamene která je kolmá k rovině na které se zobrazil nerozdvojený obraz. Nejlépe se tento efekt projevuje při východu a západu slunce kdy je polarizovaného světla nejvíce. Směr ke slunci se opravdu dá určit i po západu slunce. Další mé pokusy se budou týkat Krystalů Turmalínu a Cordieritu které se změnou úhlu dopadu polarizovaného světla mění barvu.(oba jsou také možnými kandidáty na Sólarstain ale zatím archeologové našli jen Kalcit) Pokud by někoho zajímala možnost navigace nebo určení času podle Polarizovaného světla dávám tu k dispozici odkaz na stránky nabízející levný Papírový polarizační kompas a další vysvětlení tohoto jevu http://www.polarization.com/compass/compass2.html
Děkuji všem za vaši přízeň. Po té dezinformaci s průhledem přes krystal jsem si připadal jak Baron Prášil. A při tom nebyl jediný viditelný důvod proč by to tak nemělo fungovat! Kámen se ten den tak krásně blyštěl ve slunci zpod mraků. No ale na druhý den už bylo vidět jen světlé místo a Svuně Sólarstein ani neblýskla. Den po tom co jsem si tu honil triko! Následovalo bleskové studium a třídění informací s výzkumem - Jak že to má vlastně fungovat? Prostě marnost nad marnost. A při představě že to tady datluju a nikdo se na to ani nepodívá, jde na člověka trochu spleen. Takže ještě jednou děkuji a snad s někým z vás budu v létě zkoušet ten Sluneční Kompas.
P.S. veslují s námi i sedesátiletí
ale uznávám že spaní na palubě ve spacáku není pro každého představa skvěle strávené dovolené.(Bez urážky, tak to prostě je)
P.S. veslují s námi i sedesátiletí
ale uznávám že spaní na palubě ve spacáku není pro každého představa skvěle strávené dovolené.(Bez urážky, tak to prostě je)
) O to raději si o tom počtu ( Už velmi dlouhou dobu patří mezi mé nejoblíbenější knihy Zrzavý Orm) 
Po dost náročném létě a podzimu jsem se dostal na dost dlouhou dobu k PC. Konečně můžu se pokusit Winwardowi nějak smysluplně vrátit jeho námahu s překladem. A vám ostatním popsat jak jsem se popral s navigací podle téhle vikingské pomůcky.
Testy proběhly na Štětínském zálivu během poměrně pěkného počasí(na Baltské poměry). Bohužel moc času jsem na to neměl, tak je tam ještě spousta věcí s otazníkem.
Nejdřív jsem provedl ještě několik pokusů. Nakonec po diskusi s flotovými jachtaři, kapitány a navigátorem, jsem se nakonec dobral k jednoduchému způsobu použití.
Překližkový disk s rukojetí a gnómonem a linií východ-západ, jsem den před vyplutím zorientoval a zapíchnul rukojetí do země. Byl na slunci a disk byl blokován tak aby se nemohl otáčet. Každou volnou chvíli jsem na něj chodil dělat značky kde je stín gnómonu. Večer jsem měl linii slunce na několik dní dopředu(Plavba byla plánovaná na necelý týden, za tu dobu se dráha slunce moc nezměnila). Každý den mi potom stačilo srovnat disk s obzorem a točit diskem tak dlouho dokud se stín neusadil na linii slunce. Pokud si člověk nespletl dopoledne a odpoledne(kolem poledne je to docela problém), měl udaný směr vůči severu a dokonce i přibližný čas. Otázkou je jestli to k něčemu bylo. No, zkusili jsme kormidlovat bez kompasu(zkuste si to někdy taky, na lodi bez viditelného blízkého pobřeží udržet směr není tak jednoduché). Po patnácti minutách plavby bylo následné zaměření pozice a směru plavby na GPS, vždycky dost velkým překvapením(na mraky není až takový spoleh). A to na plachtě, u vesel by rozdíly byly daleko větší(v rámci zachování svého zdraví jsem se to klukům ani nesnažil navrhovat). Při pravidelném používání slun. kompasu(srovnávání kursu se sluncem co tři minuty) jsme se dost překvapivě přešli na jízdu cik cak zhruba v kursu. Na "velkou" navigaci tahle sranda není, ale určitě vám pomůže udržet směr i při několikadenní plavbě v kursech kolem 90 a 270 stupňů. Pochopitelně kompas je daleko přesnější(o GPS nemluvím), ale článek je o tom jak a jestli vůbec se dají použít historické pomůcky.
Na další použití mě dovedli v jachtařské škole. Pomocí zakreslení- zaříznutí náměrných na určité body na pevnině se dostaneme na určitý bod v moři. Tady je využití při navigaci podél břehu určitě každému naprosto jasné.
Zářezy po obvodu jsem používal hlavně při pomocném určování času a k jemnějšímu odhadu kursu(Při hladkém okraji to byl docela problém). Na jiné použití jsem zatím nepřišel.
Shrnul bych to asi tak že ve dne při absenci kompasu a blízkosti země není podle čeho plout rovně. Tahle "Paleonavigační" pomůcka vám to umožní. Sice jen pár dní a v kursu východ západ, ale na Baltu vám to stačí a taky si už dokážu představit, jak bych s tím doplul na Island, tak abych ho neminul.
Co se Sólarsteinu týče. Po pokusech s cordieritem a turmalínem si myslím že sólarsteinem byl kalcit. Změna barvy u turmalínu je dost malá, větší má cordierit. Ovšem u obou kamenů je k určení polarizovaného světla dost pracné. Je nutné mít krystaly kamenů(musí tam být co největší rovné plochy). Potom kameny natočíme k oku tak aby téměř změnili barvu. Pak při zachycení polarizovaného světla kámen změní barvu. Celý proces je daleko složitější, ale ten kdo ví co dělá má daleko přesnější zaměření.
Testy proběhly na Štětínském zálivu během poměrně pěkného počasí(na Baltské poměry). Bohužel moc času jsem na to neměl, tak je tam ještě spousta věcí s otazníkem.
Nejdřív jsem provedl ještě několik pokusů. Nakonec po diskusi s flotovými jachtaři, kapitány a navigátorem, jsem se nakonec dobral k jednoduchému způsobu použití.
Překližkový disk s rukojetí a gnómonem a linií východ-západ, jsem den před vyplutím zorientoval a zapíchnul rukojetí do země. Byl na slunci a disk byl blokován tak aby se nemohl otáčet. Každou volnou chvíli jsem na něj chodil dělat značky kde je stín gnómonu. Večer jsem měl linii slunce na několik dní dopředu(Plavba byla plánovaná na necelý týden, za tu dobu se dráha slunce moc nezměnila). Každý den mi potom stačilo srovnat disk s obzorem a točit diskem tak dlouho dokud se stín neusadil na linii slunce. Pokud si člověk nespletl dopoledne a odpoledne(kolem poledne je to docela problém), měl udaný směr vůči severu a dokonce i přibližný čas. Otázkou je jestli to k něčemu bylo. No, zkusili jsme kormidlovat bez kompasu(zkuste si to někdy taky, na lodi bez viditelného blízkého pobřeží udržet směr není tak jednoduché). Po patnácti minutách plavby bylo následné zaměření pozice a směru plavby na GPS, vždycky dost velkým překvapením(na mraky není až takový spoleh). A to na plachtě, u vesel by rozdíly byly daleko větší(v rámci zachování svého zdraví jsem se to klukům ani nesnažil navrhovat). Při pravidelném používání slun. kompasu(srovnávání kursu se sluncem co tři minuty) jsme se dost překvapivě přešli na jízdu cik cak zhruba v kursu. Na "velkou" navigaci tahle sranda není, ale určitě vám pomůže udržet směr i při několikadenní plavbě v kursech kolem 90 a 270 stupňů. Pochopitelně kompas je daleko přesnější(o GPS nemluvím), ale článek je o tom jak a jestli vůbec se dají použít historické pomůcky.
Na další použití mě dovedli v jachtařské škole. Pomocí zakreslení- zaříznutí náměrných na určité body na pevnině se dostaneme na určitý bod v moři. Tady je využití při navigaci podél břehu určitě každému naprosto jasné.
Zářezy po obvodu jsem používal hlavně při pomocném určování času a k jemnějšímu odhadu kursu(Při hladkém okraji to byl docela problém). Na jiné použití jsem zatím nepřišel.
Shrnul bych to asi tak že ve dne při absenci kompasu a blízkosti země není podle čeho plout rovně. Tahle "Paleonavigační" pomůcka vám to umožní. Sice jen pár dní a v kursu východ západ, ale na Baltu vám to stačí a taky si už dokážu představit, jak bych s tím doplul na Island, tak abych ho neminul.
Co se Sólarsteinu týče. Po pokusech s cordieritem a turmalínem si myslím že sólarsteinem byl kalcit. Změna barvy u turmalínu je dost malá, větší má cordierit. Ovšem u obou kamenů je k určení polarizovaného světla dost pracné. Je nutné mít krystaly kamenů(musí tam být co největší rovné plochy). Potom kameny natočíme k oku tak aby téměř změnili barvu. Pak při zachycení polarizovaného světla kámen změní barvu. Celý proces je daleko složitější, ale ten kdo ví co dělá má daleko přesnější zaměření.
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 hosti