Ahoj, vidím, žes oživil téma ve více vláknech, tak nevím kam je vhodnější odpovídat. Zkusím to souhrnně zde.
Je bežné posúvať na lodi pri prechode časových pásiem (napr. pri plavbe cez Atlantik) čas? Nevnáša sa tam zbytočne chyba? Bolo to bežné aj v dobách pred GPS?
Pokud jde o to, jestli si režim na lodi řídíš podle místního pásmového, nebo jiného času, záleží asi hlavně na Tvém vkusu. Zažil už jsem na Atlantiku oba způsoby a oba se dají přežít, tj. buď jednou za pár dní přidat/odebrat hodinu, nebo třeba v polovině plavby rovnou přejít na pásmový čas cíle.
Pokud jde o hodinky, které používáš k astronavigaci, tak v žádném případě neposouvat! Dokud se lodě navigovaly s použitím lodních chronometrů, tak nejenže smysl lodního chronometru spočíval právě v tom, že ukazuje světový čas, ale každý zásah mohl ovlivňovat stabilitu jeho chodu. Takže se čas na chronometru neopravoval, ani pokud bylo prokazatelně zjištěno, že se rozchází (celkem běžná věc), ale pouze se zapisovala oprava.
Je metóda poludňajšej kulminácie obľúbená, lebo tam netreba počítať tie sínusy a arcuscosínusy, alebo je v metóde interceptu ešte iná záludnosť?
Mám-li mluvit za sebe, metoda kulminace má oblíbená není
. Je sice snadná na zpracování, ale zase dost času zabere samotné měření. Myslím, že kulminaci dělají spíš lidé, kteří si to chtějí vyzkoušet, že jim vyjde celkem dobrá poloha. Pokud to ale s astronavigací myslíš vážně, bez Interceptu se neobejdeš (netvrdím, že to pouze s kulminací nejde taky, ale Intercept poskytuje mnohem více možností).
Dělat Intercept na kalkulačce, to je opravdu humus, a věřím, že to dost lidí odradí. Abych řekl pravdu, považuju za humus i tabulky pro zpracování Inreceptu, co jsou v Almanachu. Ostatně stačí se podívat na Lynxův formulář (viz druhé téma). Jedna strana počítání (pravda, pouze součty a odečty), a z toho jedna poziční linie. Ty tabulky v Almanachu jsou koncipované spíše jako nouzovka, když člověk nemá nic jiného. Je to vždy volba mezi tlustými tabulkami - krátkým výpočtem, nebo tenkými tabulkami - dlouhým výpočtem.
Má nejoblíbenější varianta metody Interceptu je používat na něj pouze hvězdy, a využít ke zpracování tzv. Letecké tabulky (tabulky výšek a azimutů hvězd). Zpracování je (v porovnání s ostatními tabulkovými metodami, o kalkulačce nemluvě) velice rychlé, navíc pomocí leteckých tabulek se
není třeba orientovat na obloze - tabulky po troše přípravy samy člověka vedou, jaký úhel má přednastavit na sextantu a ve kterém azimutu se dívat na horizont.
Každý rok (navíc lze celkem bez problémů používat i několik let staré Letecké tabulky, na rozdíl od Slunce hvězdy téměř nemění své polohy) vydávám jejich českou verzi i s návodem, ke stažení jsou zde:
http://sajri.astronomy.cz/astronavigace/
Sajri
