Sextant EBBCO - rozbor observací a "pitva" čísel

Po počasí další důležitá součást jachtingu. Vše kolem navigace....

Moderátoři: Pepa, windward, vilma

Uživatelský avatar
mithril
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 55
Registrován: pon črc 13, 2009 2:00 am
Reputace: 0

Sextant EBBCO - rozbor observací a "pitva" čísel

Příspěvekod mithril » pon pro 02, 2013 11:03 pm

Oddělené z jiného vlakna. windward
----------------------------------------------

Od kúpy cvičného sextantu (EBBCO z eBay UK za 1.078 Kč vrátane dopravy) bolo buď zamračené, alebo som sedel v práci. Až dnes som sa konečne dostal k prvému skutočnému meraniu, síce len s umelým horizontom (plech na pečenie, voda).

Prikladám namerané hodnoty, keby si niekto chcel spraviť počtárske cvičenie.

Metóda interceptu, 3 objekty (slnko ráno a na poludnie, Venuša po západe slnka).
Približná poloha: N 49° E 019°

Observácia 1 (Slnko, horný limb)
IE (slnko–slnko, vonkajší dotyk): 31,2 33,6 34,6 34,8 34,0
<pre>UTC SR<br>07:54:01 22° 10,6'<br>07:56:07 22° 35,0'<br>07:57:31 22° 53,0'<br>07:58:27 23° 00,8'<br>07:59:44 23° 20,2'</pre>

Observácia 2 (Slnko, horný limb)
IE: 33,4 32,4 30,6
<pre>UTC SR<br>11:03:07 38° 34,0'<br>11:05:16 38° 31,8'<br>11:06:22 38° 28,4'<br>11:07:55 38° 21,4'<br>11:19:21 38° 19,6'</pre>

Observácia 3 (Venuša)
IE: 3,8 4,4 3,2 3,2 2,6 3,8 3,6 4,0
<pre>UTC SR<br>15:20:06 27° 06,4'<br>15:21:21 26° 54,4'<br>15:23:10 26° 40,8'<br>15:26:04 26° 17,2'<br>15:29.45 25° 52,4'</pre>

Mne to vyšlo s chybou asi 6,2 NM.
Skutočná poloha: N 48° 48.8', E 018° 38.5'

Čomu zatiaľ nerozumiem

Observácie som jednotlivo kontroloval podľa http://aa.usno.navy.mil – nechal som si vypočítať výšku pre presnú polohu a každý čas zvlášť. Všetky moje observácie sú o priemerne 5,7' (m=1,1) vyššie, ako vypočítaná hodnota.

Chyby jednotlivých meraní [']:
5,6 5,3 6,0 4,5 6,7 5,6 7,2 6,9 5,4 6,6 4,9 3,9 4,4 4,6 7,8

Vyzerá to na systematickú chybu. Môže byť spôsobená nepresnosťou plastového sextantu alebo jeho opotrebovaním? (Napr. vydraté zuby okolo nuly môžu vnášajú chybu do merania IE...). Akú presnosť majú vaše observácie plastovými sextantmi?

Príp. môže byť chyba spôsobená zvislým dvojsklom?
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2733
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 59

Příspěvekod windward » pon pro 02, 2013 11:54 pm

No to je uplna fantastika. :good: I se smerodatnymi odchylkami. :) Bravo!

mithril píše:Vyzerá to na systematickú chybu.


Asi bychom jako prvni meli vyloucit metodickou chybu. Proto, nemohl bys, prosim pekne, vysvetlit:

1. jak serizujes sextant pred observaci
2. jak jsi stanovoval chybu indexu dle slunce
3. co mas presne na mysli, kdyz rikas, ze observujes v umelem horizontu horni limb slunce
Uživatelský avatar
mithril
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 55
Registrován: pon črc 13, 2009 2:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod mithril » úte pro 03, 2013 12:23 am

Ďakujem za pomoc!

windward píše:1. jak serizujes sextant pred observaci

Sextant reaguje na nastavovanie trochu nepredvídateľne, aj vytiahnutie kľúča z hlavy šróbu spôsobí mierne posunutie (najmä v smere vpravo–vľavo).

Nastavil som ho tak, že som relatívne napevno utiahol delené zrkadlo, vodorovnú chybu "opravil" šróbom v indexovom zrkadle podľa vzdialeného hrebeňa/stožiara VN/venuše a zvislú chybu (IE) meriam pred a po každej sérii observácií (preto až 8 hodnôt)

windward píše:2. jak jsi stanovoval chybu indexu dle slunce

Namieril som sextant na slnko a otáčal nóniom v smere k vyšším hodnotám, kým sa oba obrazy nedotýkali okrajmi; ak som "prešvihol", vrátil som sa o jeden zub (priznám sa, že nie vždy... niekedy som sa vrátil len nóniom o pol stupňa) a šiel opäť. Keďže sa zväčšovaním uhlu slnká vzďaľovali, odčítal som 2 slnečné polomery z Almanachu (2 × 16,2 ')

Pri meraní IE Venuše som dával Venušu na Venušu, resp. vodorovne vedľa (vodorovnú chybu sa mi nedarilo odstrániť).

windward píše:3. co mas presne na mysli, kdyz rikas, ze observujes v umelem horizontu horni limb slunce

To sa mi bude ťažko vysvetľovať :-)

Opäť som sa snažil zlícovať okraje oboch obrazov. Obraz z umelého horizontu bol vrchný (ráno sa obrazy k sebe pomaly približovali, ako slnko vychádzalo) a obraz z indexového zrkadla spodný – horným limbom sa dotýkal obrazu z horizontu.

Iná úvaha: zväčšovaním uhlu (otočením nónia) sa obrazy od seba vzďaľovali. Na to, aby som mal "slnko na slnku" = meranie na stred, by som od nameraného uhlu musel odčítať 2×SD a od polovice uhlu 1 × SD. To zodpovedá observácii horného limbu.

:-) Určite sa na to preberajú na kurzoch nejaké poučky, ktoré neviem, tak si to musím nejak odvodiť (čo nie je úplne profesionálne...)
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2733
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 59

Příspěvekod windward » úte pro 03, 2013 11:47 am

mithril píše:Ďakujem za pomoc! ... Určite sa na to preberajú na kurzoch nejaké poučky, ktoré neviem, tak si to musím nejak odvodiť (čo nie je úplne profesionálne...)

Neni zac prozatim. Odvozujes si to spravne a vypada to dobre. :good: Je treba ucesat postupy, aby nebyli leve, jako nemetricky sroub. :)

----------
Zacneme chybou indexu.

Za prve, musim se ujistit, ze spravne rozumim tvym cislum. Udaj sextantu 000°00'.0 budeme odtedka pro ucely chyby indexu cist jako 360°00'.0 (tj. tri sta sedesat stupnu, nula cela nula desetin minuty). B souvislosti s tim upresnime, cemu se rovna prumer v nasledujicich pripadech:

mithril píše:IE (slnko–slnko, vonkajší dotyk): 31,2 33,6 34,6 34,8 34,0
Je to 360-33.64 anebo 359-33.64?

mithril píše:Observácia 2 (Slnko, horný limb) IE: 33,4 32,4 30,6
Je to 360-32.13 anebo 359-32.13?

mithril píše:Observácia 3 (Venuša) IE: 3,8 4,4 3,2 3,2 2,6 3,8 3,6 4,0
Je to 360-3.575 anebo 359-3.575?

---------------------
A budem pokracovat serizenim sextantu. Prozatim sextant nepreserizuj, ale pouze odpoves, zda bys umel (nebo zda tvuj sextant to umoznuje) seridit sextant v tomto poradi:

- ustanovit sextant na 40st a dokorigovat horni zrcatko ("indexove") tak, aby bylo kolme na ram sextantu (tj. bez pouziti spodniho, deleneho zrcatka)
- ustanovit sextant na 359-58.0 (tj. dve minuty pred nulou, tj. "vpravo od nuly") a dokorigovat spodni zrcatko tak, aby obraz nejakeho bodoveho objektu (nebo hvezdy ci slunce) spojil sam se sebou vlastnimi stredy!!! uprostred zorneho pole (pripadny terrestricky objekt musi byt dal, nez jedna nauticka mile od tebe, nejlepe daleko kolem 3 Nm)
- hledet do dalekohledu na nejaky "horizont" a "houpat" sextant kolem osy dalekohledu, aby ses ujistil, ze obraz horizontu se pri tom nerozjizdi

A potom budeme pokracovat.
Uživatelský avatar
kapo
aktívní jachtař
aktívní jachtař
Příspěvky: 550
Registrován: úte lis 06, 2007 1:00 am
Reputace: 26
Bydliště: Phobos 24

Příspěvekod kapo » úte pro 03, 2013 2:47 pm

tak jsem to celý přečetl,vypil u toho sedmičku najburgu a napsal ježíškovi o GPS... :sorry:
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2733
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 59

Příspěvekod windward » úte pro 03, 2013 3:10 pm

windward píše:A budem pokracovat serizenim sextantu. Prozatim sextant nepreserizuj, ale pouze odpoves, zda bys umel (nebo zda tvuj sextant to umoznuje) seridit sextant v tomto poradi

Tak jsem pocetl manual na tvuj EBBCO. Z nej vyplyva, ze sextant bude mozne seridit dle vyse uvedeneho postupu. Ted uz jen potrebuji vedet, zd abys to umel (ale prozatim ho neserizuj).
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2733
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 59

Příspěvekod windward » úte pro 03, 2013 10:54 pm

mithril píše:Prikladám namerané hodnoty, keby si niekto chcel spraviť počtárske cvičenie.

Zdravim, mithril.

Zaujalo mne tovje nasazeni a sextant EBBCO. A to mne primelo ke komplexni analyze. Primarnim cilem bylo se zerientovat ve tvych observacich, abych mohl kvalifikovane diskutovat / odpovidat na otazky. Sekundarnim cilem bylo podrobneji se seznamit s EBBCO, protoze doposud jsem ho nikdy nedrzel ve vlastnich rukou.

Analyza vynechava to, co jsem povazoval za nepodstatne pro vyse uvedene cile. Svoje zavery prikaldam.

1. V prvni rade mne nezbyva nic jineho, nez s potesenim konstatovat, ze jsi evidentne venoval observaci velkou pozornost. Proste tvoje observace jsou velmi pravidelne, jako kdybys to jiz nekdy delal profesionalne anebo profesne prisel do styku s presnymi mericimi pristroji. Pracovat se tvymi daty bylo naproste poteseni.

Ke zpracovani dat jsem pristupoval tak, jako kdybych dostal proste hola data bez jakychkoliv komentaru, prozkoumal jsem je na predmet chyb. Co jsem nevedel, jsem si odvodil pouze z cisel a z logiky veci.

2. O observacich.

Prvni observace.

- chyba indexu je -6.0
- observovan horni okraj slunce
- udaje 2 a 4 jsou mimo a jsou vynechany z vypoctu
- udaje 1, 3, 5 jsou vytecne (absolutne pravidelny vysledek) a jsou pojate do vypoctu
- chyba vysledku oproti realu je -3'.3 (vysledek je vyssi, nez je treba)

Druha observace.

- chyba indexu je -4'.5
- observovan horni okraj slunce
- v udaji 5 je spatne uvedeny cas, stoji 11:19:21 avsak ma byt 11:09:21
- nic mene udaje 2, 5 jsou mimo a jsou vynechane
- udaje 1, 3, 4 jsou vytecne (absolutne pravidelny vysledek) a jsou pojate do vypoctu
- chyba vysledku oproti realu je -3'.5 (vysledek je vyssi, nez je treba)

Treti observace.

- chyba indexu je -3.6
- udaj 2 je mimo a je vynechan
- udaj 5 je totale mimo, je to hruba chyba (ustrel), proto je vynechan
- udaje 1, 3, 4 jsou vytecne (absolutne pravidelny vysledek) a jsou pojate do vypoctu
- chyba vysledku oproti realu je -4'.4 (vysledek je vyssi, nez je treba)

3. Zaver o cislech.

Systematicka chyba u obou slunci je stejna, je relativne mala. Systematicka chyba Venuse je relativne mala a jeji velikost odpovida chybe u obou slunci. Zajimalo by mne, proc chyby dle slunce a dle Venuse se lisi o 1'.1, ale to bez dukladneho prozkoumani sextantu, jeho serizeni a dalsich observaci nepujde vyresit. Aspon mne z fleku nenapada zadny opodstatneny duvod.

Misto jsem nevytycoval z casovych duvodu, ale treba mi to byjde zitra. Samotneho mne zajima, co vyjde ve vysledku.

4. Zaver o sextantu.

Velmi jsem se prekvapil sextantem EBBCO. Myslim si, ze to je velmi dobry pristroj, se kterym je mozne delat velmi kvalitni observace. Myslim si, ze tvoje investice se rozhodne vyplatila.

5. Poznamky. Zcela jsem vynechal vysvetleni postupu pri analyze, protoze to je na samostatnou knihu. Na takovou vec nemam cas. Nic mene, si myslim, ze moje zavery nejsou daleko od pravdy a domnivam se, ze je mozne se na ne spolehnout. Nic mene nevylucuji, ze jsem se mohl nekde hrube zmylit kvuli tomu, ze nemam presne udaje o postupech, ktere jsi pouzival.

Jeste jednou bych chtel podotknout, ze pokud v astronavigaci poujdes dale takovym tempem a v takove kvalite, pak velmi brzi se z tebe stane uznavany odbornik. Tot je muj uprimny nazor.
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2733
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 59

Příspěvekod windward » stř pro 04, 2013 3:35 pm

Upravil jsem par chyb ve vcerejsim prispevku.

Dnes jsem se podival na observaci z jineho uhlu. Nemeni to predchozi zavery. Vychazi ale ponekud jina cisla ve vysledku. Rozepisu trochu podrobneji.

Protoze prozatim nemam tvoje odpovedi o chybe indexu, pouzil jsem tvuj popis, ktery jsem pochopil nasledovne:

- sextant ustanovujes na nulu
- tocis nonius dolu (k vetsim cislum), dokud se nespoji okraje
- vysledek je "vetsi nuly"

Proto jsem pokladal, ze pro prvni observaci prumerny udaj udaj je 360° 33'.6. Odectenim dvou polomeru dle tveho popisu ziskavame chybu indexu i=-1.2. Pro druhou oservaci udaj je 360° 32.1, i=+0.3. Pro Venusi 360° 03.6, i=-3.6.

"Cvicne" mejme za to, ze tvoje udaje o chybe indexu jsou duveryhodne. V takovem pripade muzeme udelat zaver, ze strojek sextantu vykazuje chybu odectu. (Duvod chyby neni podstatny. Nektere sextanty to proste takto maji.) Chyba odectu se zrovna projevuej tim, ze chyba indexu v oblasti cisla 30' (Slunce) je jina, nez v oblasti 60' (bodove teleso nebo horizont). Opravnenost takoveho zaveru lze prokazat pouze serii observaci zamerenych specialne na tento problem. Muzeme se na to zamerit, bude-li se ti chtit.

Pro poteseni duse jsem provedl novou analyzu dtych observaci, do ktere jsem pojal vyse uvedenou chybu odectu. Vysledna cisla se ponekud zmenila (samozrejme i kvuli odlisne chybe indexu). Zmena se projevila ve velikosti systematicke chyby a v prubehu hodnot, ale potvrdila se vysoka kvalita tvych observaci, tj. v prvni rade pravidelnost jednotlivych udaju a opakovatelnost tohoto ukazatele ve ve vsech trech observacich.

Prvni observace: vyloucen udaj 3, chyba vysledku -4.7

Druha observace:, vyloucene udaje 1-2, chyba vysledku -4'.0

Dreti observace: vyloucene udaje 2, 5, chyba vysledku -5.4

Absolutni chyba observovaneho mista hrube 5'.0 (hrube graficky, nikoliv analyticky).

Abychom mohli zodpovedet tvoje otazky, je treba sjednotit postupy. Takze - jste na tahu, pane kolego. :)
Uživatelský avatar
mithril
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 55
Registrován: pon črc 13, 2009 2:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod mithril » stř pro 04, 2013 11:21 pm

Nestíhal som reagovať :-( zastavil som sa až teraz.

Pôjdem po rade:

windward píše:Je to 360-33.64 anebo 359-33.64?

Je to 360° 33,64'

windward píše:Je to 360-32.13 anebo 359-32.13?

Je to 360° 32,13'

windward píše:Je to 360-3.575 anebo 359-3.575?

Je to 360° 3,575'.

Nevedel som o pravidle "ustanovit sextant na 359-58.0". Dáva to zmysel – IE sa potom vždy pričítava. Ja som nastavoval sextant na nulu a potom buď pričitoval alebo odčitoval, podľa toho, koľko ukazoval sextant, keď boli napr. stredy Venuše zrovnané. Tak nejak to píše Sajri v Základech astronavigace.

windward píše:ale pouze odpoves, zda bys umel (nebo zda tvuj sextant to umoznuje)

Sextant tento postup umožňuje, snažil som sa ho pred observáciami nastaviť, ale výsledok bol... ako to povedať... nestabilný. Napr. pri otáčaní šróbov deleného zrkadla sa chvíľu nič nedeje a potom poskočí. Keď som to nastavil a kľúč vytiahol, zasa sa to o pár minút posunulo.

Preto som to nakoniec (pred observáciou Venuše?) vyriešil, ako som písal – delené zrkadlo som trochu dotiahol, indexové zrkadlo som nastavil tak, aby som side error a index error som len odmeral. Ak mi vyšla väčšoa ako 360 °, odčitoval som (skutočná nula prístroja je napr. na ryske 3,6 ').

windward píše:... jako kdybys to jiz nekdy delal profesionalne anebo profesne prisel do styku s presnymi mericimi pristroji. Pracovat se tvymi daty bylo naproste poteseni.

Ďakujem, potešenie aj na mojej strane :-).

windward píše:udaje 2 a 4 jsou mimo a jsou vynechany z vypoctu

Rád by som vedel, ako na to. Na mojich hodinkách nevidno dobre minútovú ručičku (prekvapivo sekundová je vidno dobre). Snažil som sa zistiť, či som zle nepoznačil minúty, ale nevedel som ako...

windward píše:Velmi jsem se prekvapil sextantem EBBCO. Myslim si, ze to je velmi dobry pristroj, se kterym je mozne delat velmi kvalitni observace. Myslim si, ze tvoje investice se rozhodne vyplatila.

Súhlasím, je to výborný tréningový nástoroj – oproti Davis Mk III má nónius, takže sa dá naučiť, ako sa s ním pracuje a odčituje hodnota. Oproti Astre je možno o rád menej presný, ale aj o rád lacnejší. Len škoda, že sa už nevyrábajú, na britskom e-bayi sú ale stále nejaké na predaj približne v cene môjho.

windward píše:Jeste jednou bych chtel podotknout, ze pokud v astronavigaci poujdes dale takovym tempem a v takove kvalite, pak velmi brzi se z tebe stane uznavany odbornik. Tot je muj uprimny nazor.

Ešte raz ďakujem, to potešilo :-).

windward píše:Protoze prozatim nemam tvoje odpovedi o chybe indexu, pouzil jsem tvuj popis, ktery jsem pochopil nasledovne:

- sextant ustanovujes na nulu
- tocis nonius dolu (k vetsim cislum), dokud se nespoji okraje
- vysledek je "vetsi nuly"

Áno, presne tak.

windward píše:Proto jsem pokladal, ze pro prvni observaci prumerny udaj udaj je 360° 33'.6. Odectenim dvou polomeru dle tveho popisu ziskavame chybu indexu i=-1.2. Pro druhou oservaci udaj je 360° 32.1, i=+0.3. Pro Venusi 360° 03.6, i=-3.6.

Ak je to IE, ktorá sa pričítava (38° 27,0' – (–1,2) = 38° 28,2), potom to robím správne, ale (podľa Sajriho Základov) mám opačné znamienko a IE odčitujem. Výsledok je rovnaký. Len v druhom IE som spravil počtársku chybu s desatinou čiarkou.

windward píše:"Cvicne" mejme za to, ze tvoje udaje o chybe indexu jsou duveryhodne. V takovem pripade muzeme udelat zaver, ze strojek sextantu vykazuje chybu odectu. (Duvod chyby neni podstatny. Nektere sextanty to proste takto maji.) Chyba odectu se zrovna projevuej tim, ze chyba indexu v oblasti cisla 30' (Slunce) je jina, nez v oblasti 60' (bodove teleso nebo horizont). Opravnenost takoveho zaveru lze prokazat pouze serii observaci zamerenych specialne na tento problem. Muzeme se na to zamerit, bude-li se ti chtit.

Určite budem rád, ak mi poradíš, ako prípadnú chybu strojčeka detekovať. Napadá mi ešte trochu prozaickejšie vysvetlenie :-(. Keďže sa mi nedarilo úplne odstrániť side error:

Obrázek

windward píše:Pro poteseni duse jsem provedl novou analyzu dtych observaci...

Ďakujem! To sú podobné výsledky, ako tie moje. Ja som nevedel vyradiť nesprávne hodnoty, preto mám chybu polohy vyššiu.
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2733
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 59

Příspěvekod windward » pát pro 06, 2013 11:55 am

mithril píše:Nestíhal som reagovať :-( zastavil som sa až teraz.
To je v pohode, astro je pouze konicek. :)

mithril píše:Ak je to IE, ktorá sa pričítava (38° 27,0' – (–1,2) = 38° 28,2), potom to robím správne
Aby nevznikala equilibristika existuje hlavni matematicky princip. Pouziva se absolutne vsude ve vsech navigacnich oborech pro vylouceni pripadneho zmatku:

Spravna hodnota minus chybna hodnota rovna se hodnota chyby (oprava, korekce).

Podle tohoto pravidla napriklad kompasovy kurz plus deviace plus deklinace rovna se realny kurz (mluvim o algebraicke implementaci).

Nuze, pokud pri observovani chyby indexu dle slunce ukazuje sextant ve spodni poloze 360-33.64, pak po odecteni 2R dostaneme udaj 360-01.24. Chyba indexu pak je:

i = 360° - 360°01'.2 = -1.2 (jako znazorneni principu)

A nikdy neni mozne se splest. (Neberu to, ze postup s odecitanim / pricitanim dvou polomeru je sice vizuelne logicky, ale prakticky zcestny.)

mithril píše:Nevedel som o pravidle "ustanovit sextant na 359-58.0". Dáva to zmysel – IE sa potom vždy pričítava.
Vytecne. Takovych praktickych vychytavek je vice. Zalezi vsak na tom, jaky cil sledujeme. Nekdy je vyhodnejsi serizeni na nulu, ale pro normalni bezne observace pohodlnejsi mit i=+1 (nebo +2 pro sextanty, ktere se "hybou" a proto muze "i" prechazet pres nulu v nekterych pripadech svevone).

mithril píše:Napadá mi ešte trochu prozaickejšie vysvetlenie :-(. Keďže sa mi nedarilo úplne odstrániť side error:

Obrázek
S jistotou to pozname pouze na zaklade specialni observace.

Abych te zbytecne nehonil, jeste jsem si neco malo "zaloboroval" s observacemi. Zaprve, chyba indexu byla vyjadrena jako linearni funkce (pro jednoduchost) minutoveho deleni nonia s dvema extremy:

oproti 30' i=-1.2 (prvni slunce)
oproti 00' i= -3.6 (Venuse)

Za druhe jsem jeste odstranil par vlastnich chyb. Vysledky jsou nasledujici (vzdy prvni a treti observace, xh je "iks-ha", tj. chyba observovane vysky oproti realu):

i1 = -1.2, xh1 = -5.6
i3 = -3.6, xh3 = -4.4

a kdyz "i" je funkce nonia, pak

xh1 = -5.2
xh3 = -5.3

Jak jsem pochopil tvoje vypraveni, tak pred treti observaci jsi preserizoval sextant. To znamena, ze obe observace jsou nezavisle. Pak tedy sjednoceni "x" (+ jine nezminovane statisticke ukazatele) znamena, ze domnenka o "vyoseni" strojku muze byt spravna. (Udaju je malo, nelze vyloucit, ze zaver je vycucly z prstu tak jako tak. :-) )

Druha observace do tohoto nezapada. Duvodu muze byt vice. Domnivam se, ze pokud bych jeste neco malo kouzlil s cisly, pak bych prisel na pricinu. Ale nechce se mi jen tak naprazdno stracet cas, protoze bez jistoty, ze sextant je spravne serizen a nema chyby to je tupa prace pro praci. :-)

Takze pokud je zajem, muzeme zacit jedno po druhem.

V prvni rade je nutne se pokusit spravne seridit sextant. Manual rika, ze zrcatka je mozne rozdelat a vycistit smeti, ktere se tam nacpalo u sorubu a pruzin. Mozna by stalo za to nekde neco naolejovat, ale olej by nemel zalezat na zrcatka. (Je to vask tvuj pristroj, takze veskere zasahy jsou vyhradne na tvoje vlastni riziko. :-) ) Dale bych take zkusil bez rozdelavani naolejovat osu alhidady, strojek a ozubeni (pred tim take vycistit kartackem, je-li treba). Olej nesmi poskozovat plast.

S vycistenim nebo bez, dale je treba seridit sextant tak, jak jsem to vyse popisoval. Ale v danem pripade je vyhodnejsi ho serizovat na nulu, ne na 359-58, abychom potom nemuseli dodatecne hadat o umisteni extremu. K serizeni horniho zrcatka je lepsi pouzit dioptry. Po vsech ukonech budeme serizeni pokladat za dostatecne, pokud pri houpani sextantu (naklaneni vpravo-vlevo kolem osy dalekohledu) obraz vzdaleneho horizontu se nerozjizdi.

Jak budeme s timto hotovi, vysvetlim jak urcovat chyby strojku.

Upozornuji, ze vsechno toto muze byt ztrata casu, pokud nekde je nejaka chyba. My to vsak delame pro zabavu a pro krasu veci, že?
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2733
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 59

Příspěvekod windward » sob pro 07, 2013 9:21 am

Prikladam obrazek zorneho pole pri houpani sextantu. Horizont se nerozjizdi. (Prevzato z manualu na Davis Mk III.)

Obrázek
Uživatelský avatar
mithril
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 55
Registrován: pon črc 13, 2009 2:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod mithril » úte pro 10, 2013 9:54 pm

Ešte raz ďakujem za pomoc!

Ďalší postup teda bude:
– vyčistiť a naolejovať sextant tak, aby sa dal spoľahlivo nastaviť (ak to vôbec pôjde)
– keď bude jasno a zároveň voľno, zopakovať meranie

Obávam sa, že sa k tomu dostanem až cez Vianoce. Potom doplním výsledky.
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2733
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 59

Příspěvekod windward » úte pro 10, 2013 11:06 pm

Ale vubec neni zac. Ja take dekuji za spolupraci a za prilezitost se podivat na EBBCO bliz.

:good:

E-e-e.... Ne, postup bude jiny. :)
Ukoly:

- podle moznosti vycistit / naolejovat sextant, pro serizeni horniho zrcatka pouzit dioptry, spravne serizeny sextant nerozdvojuje horizont pri houpani

- obdrzet instrukce, jak provest observace pro kontrolu strojku
Uživatelský avatar
mithril
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 55
Registrován: pon črc 13, 2009 2:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod mithril » sob led 04, 2014 9:54 pm

Sextant som rozobral, vycistil, zlozil a presne nastavil. Zial, spravne nastavenie udrzi len chvilku, rozhodi ho uz napr. polozenie na stol. Vinim prilis volne nastavovacie sroby. Bol som v pokuseni pretriet epoxidom :-(.

Podnikol som niekolko observacii s podobnymi vysledkami ako minule, len jedna (na Venusu) mala presnost do 1'

Skusil som tiez odmerat IE podla slnka observaciou horneho limbu, stredu a dolneho limbu. Vysledky su neuspokojive

30.10.2013, Slnko
SD: 16,3'

ocakavana hodnota:
horny limb: 360° 32,6'
stred: 360° 0'
dolny limb: 359° 27,4'
<PRE> horny limb stred dolny limb<br>SR IE SR IE SR IE<br>――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――<br>360° 28,4 4,2 359° 51,0 9,0 359° 21,6 5,8<br> 29,2 3,4 53,0 7,0 20,6 6,8<br> 29,8 2,8 53,8 6,2 23,8 3,6<br> 30,0 2,6 52,6 7,4 22,8 4,6<br>――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――<br>avg 3,3 7,4 5,2<br>σ 0,62 0,72 1,21</PRE>
Zda sa, ze okolo 30' meria sextant o 2-4' menej ako okolo nuly.

Aky je postup pri kontrole strojceka?
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2733
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 59

Příspěvekod windward » pon led 06, 2014 3:26 pm

Zdraivm, mithril,

vidim, ze jsi 30-ho chytil snad jediny slunecny den. v minulem roce. :-) Vytecne!

mithril píše:Sextant som rozobral, vycistil, zlozil a presne nastavil.
Jezkovy voci. Rozebral uplne na soucastky? Mluvil jsem pouze o vycisteni staveci mechaniky zrcatek. :cry:

mithril píše:Zial, spravne nastavenie udrzi len chvilku, rozhodi ho uz napr. polozenie na stol.
Musel bych se na to podivat. Nemas fotku vnitrku? Ne pojedes kolem Brna?

Prozatim bych do mechaniky zrcatek nijak nevrtal (epoxidem uz vubec ne :lol: ). Nechame tomu nejaky cas a podivame se, jak se pristroj bude nadale chovat.

Nez se dostaneme bezprostredne ke kontrole strojku, potrebujeme vedet, jak funguje system sextant-navigator. Zjistime to pomoci observace chyby indexu dle slunce.

1. Seridime sextant na nulu podle slunce (ktere musi prekryvat sebe sama); pokud mozno odraz a zive slunce musi mit ruznou barvu pomoci ruznych filtru.
2. Provedeme serii observaci, pricemz tocit strojkem budeme vzdy dolu (smerem k vetsim cislum).
3. Poradi observace:

- Sunce musi byt ve volnem vyhledu (ne pres okenni sklo), vysce minimalne 15° nad obzorem, sextant musi byt ve svisle poloze
- ustanovit sextant na 359-00.0
- pozou na oci, je treba pouzit filtry, divat se do kukatka na slunce; odraz bude nad zivym sluncem
- tocit pouze dolu, aby se odraz a zive slunce se sblizili a dotkli svymi okraji
- kdyz se dotknou, dostavame udaj sextantu "A", oznacime ho "usA" a zapisme hodnotu (bude mensi 360st)
- pokracujeme tocit pouze dolu, dokud odraz nebude se dotykat okraje ziveho slunce z jeho spodni strany
- kdyz se dotknou, dostavame udaj sextantu "C" ("usC"), kery bude vetsi 360st

4. Po obdrzeni co nejdelsi serie parovych udaju, provedeme vypocet pro kazdy par udaju usA a usC:

usC - usA = 4Ro
4Rr - 4Ro = dR

pricemz

4Ro = ctyri observovane polomery slunce ("R" jako radius)
4Rr = ctyri realne polomery slunce
dR = "delta R" = odchylka observovane hodnoty od realne

5. Ve vysledku musi byt splnena jedna ze dvou podminek:

- bud dRmax = +/- 0.4 minuty (to je idealni pripad, ale asi se to nestane)
- nebo dR se priblizne ustalila na nejake hodnote vetsi, nez dRmax

Pokud dR se ustalila na nejake hodnote, bude to pro dany konkretni okamzik v prvnim priblizeni znamenat, ze se ustalil system sextant-navigator. (V idealu bchom potrebovali priblizne 10-15 ustalenych souvislych udaju. :-) ) A budeme moct pristoupit primo ke kontrole strojku. Nezapomen prosim veskere udaje hodit sem, podivame se, co nam to rika.

---------------------------------------------------------
Priklad vypoctu pro nazornost:

usA = 359-27.2 (odraz nad zivym sluncem)
usC = 360-32.8 (odraz pod zivym sluncem)

4Ro = 65.6 = usC - usA
4Rr = 65.2 = 4 x 16.3

dR = -0.4 = 65.2 - 65.6

---------------------------------------------------------
K slovu:

IE = 360st - 0.5(usA+usC),

pricemz chyba indexu je v tomto pripade prosta nepresnosti, ktera vznika neuplnou vzajemnou rovnobeznosti obou zrcatek.
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2733
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 59

Příspěvekod windward » úte led 07, 2014 3:25 pm

Mithrile,

vyse jsem napsal hovadinu, sice:

windward píše:1. Seridime sextant na nulu podle slunce (ktere musi prekryvat sebe sama)


Vzhledem k tomu, ze pristroj, jak rikas, neudrzi nastaveni, tak ho podle slunce nepreserizuj, at to zbytecne nerozginglame. Bude lepsi pred zacatkem observace ho pouze prekontrolovat a pripadne doseridit podle toho objektu, podle ktereho jsi ho serizoval po vycisteni.
Uživatelský avatar
mithril
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 55
Registrován: pon črc 13, 2009 2:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod mithril » úte led 07, 2014 5:17 pm

Vďaka za popis – pokúsim sa, keď budú vhodné podmienky a dám vedieť.
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2733
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 59

Příspěvekod windward » úte led 07, 2014 5:18 pm

mithril píše:Vysledky su neuspokojive

:good: Proc by meli byt neuspokojive? :-)

Predpokladejme, ze ty jsi postupoval metodicky spravne, jen ja nevim, v jakem poradi. Pak matematika bude nasledujici.

V prvni rade:

(prumerny usC - prumerny usA) / 4 = Ro , tj. jeden observovany polomer.

Podle tve observace Ro = 16.7875. Pro vyse uvedeny den realny polomer slunce Rr = 16.264.

Rr - Ro = - 0.5235 neboli X = -0.5 coz je absolutni chyba observace polomeru slunce.

X je zaporny, proto muzeme rict, ze ty vidis slunce vetsi, nez skutecne. Presne tak by to melo byt, vetsina lidi ho vidi vetsi. Je to tvoje osobni chyba v systemu mythrill+EBBCO+slunce. Pokud provedes observace, jak jsem vyse popsal, a ukaze se, ze X je stabilni, pak budes ji vzdy implementovat do vysky slunce ziskane nad morskym obzorem. (Poznamenam, ze ve skutecnosti se k tomu dela analyza, ktera ukazuje spolehlivost a presnost X.)

Ve druhe rade:

Kdyz vime, ze existuje X, pak nelze pocitat IE pro jeden okraj podle "tveho" zpusobu. Protoze v takovem pripade IE bude obsahovat (zejmena) 2X. Kdyz zase zjednodusime vyklad, pak spravne bude

IE = 360 - 0.5(prumerny usC + prumerny usA)

pricemz IE je v tomto pripade proste chyby X.

Pro tvou observaci dostavame podle okraju slunce IE = +4.225

-----------------------------
Co by melo byt neuspokojive? :-) Ja si mylsim, ze jsi na dobre ceste. Ted potrebujeme radu udaju, jak jsem rikal. Od toho se odpichneme a provedeme kontrolu strojku. A vetsina zakladnich otazek typu "odkud se bere chyba polohy" odpadne sama od sebe. :-)
Uživatelský avatar
mithril
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 55
Registrován: pon črc 13, 2009 2:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod mithril » čtv led 09, 2014 11:57 pm

windward píše:Jezkovy voci. Rozebral uplne na soucastky? Mluvil jsem pouze o vycisteni staveci mechaniky zrcatek.

Nie, len som rozobral a vyčistil zrkadielka.
windward píše:Musel bych se na to podivat. Nemas fotku vnitrku? Ne pojedes kolem Brna?

Fotku môžem poslať, ale možno budem v Brne teraz cez víkend (v nedeľu?) a/alebo potom v stredu. Bolo by skvelé, keby si sa naň pozrel. Ja som totiž ešte iný sextant v ruke nemal, tak neviem, čo je normálne a čo je divné.
windward píše:Proc by meli byt neuspokojive?

No, s výnimkou toho, že som meral aj IE na stred, moje meranie viac-menej zodpovedá tomu, čo si popísal (je pravda, že som neposúval o stupeň späť, ale opačným pohybom nónia). A keď som spravil nad týmito dátami podobnú analýzu, to X teda vôbec nebolo ustálené :-). Ale keď bude zároveň voľno a slnko, tak to zopakujem presne podľa postupu a uvidíme, či je nepresné Slnko, EBBCO alebo Mithril.
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2733
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 59

Příspěvekod windward » pát led 10, 2014 1:32 pm

mithril píše:možno budem v Brne

Napis prosim na roman.verba@post.cz. , dohodneme se.
Naposledy upravil(a) windward dne ned led 12, 2014 5:09 pm, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2733
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 59

Příspěvekod windward » ned led 12, 2014 5:08 pm

Setkali jsme se s mithrilem a spolecne se podivali na eho EBBCO.

Sextant je kvalitni vylisek z nejakeho zajimaveho plastu. Podle vzhledu prakticky nebyl pouzivan. Z viditelnych vad jsem si vsiml uplne poskozeny "svetlofiltrujici" plastove sklicko jednoho z hornich filtru, urcite opotrebeni ozubeni limbu kolem 360st (nula stupnu) a 40st (prirozeny dusledek toho, ze kovovy snek nonia jezdi po plastovem ozubeni) a vetsi opotrebeni presne oproti udaji 359st. Lze rict, ze je nutne urcite vyresit otazku naolejovani ozubeni, protoze kovovy snek versus plast nasucho asi neni dobra varianta.

Velmi se mi libil velmi mekky a tahly hod strojku. Pracuje se s tim vyborne a otocenim nonia se udaje meni vlemi plynule. :good:

Zrcatka jsou konstruovana tak, ze staveci srouby jsou zasazeny do kovu, takze jejich otaceni nezpusobuje postupne poskozovani zavitu, jak by tomu bylo v pripade, ze by srouby byli "vetknuty" primo do plastu.

V prvni rade jsme prozkoumali vuli zrcatek. Ukazalo se, ze zadna vule neni = mithriluv "smutek" :cry: nebyl opravneny. :D :good:

Dale jsme prozkoumali cyhbu indexu podle horizontu. Prvne ji stanovoval windward, pak mithril. Ukazalo se, ze u dvou ruznych pozorovatelu se stejnym pristrojem chyba indexu vychazi stejne a priblizne se stejnym rozptylem v radu desetin minuty. To znamena, ze cela "hybaci soustava" sextantu obecne funguje asi dobre. :good:

Dale jsme pracovali na chybe indexu podle slunce. Cisla vychazela docela odpudiva. Pokud vime, ze to asi neni mechazikou, pak asi bude chyba ve filtrech. Pravdou je, ze filtry jsou velmi plonkovni a zpusobuji nejen zmenseni zorneho pole, ale i dvojeni-trojeni obrazu (ovsem spravny obraz je zrejmy, protoze je nesrovnatelne jasnejsi nez jeho "chymery"). Nebyl cas se tim zabyvat dukladne a slunce se pravidelne schovavalo za mraky. Nic mene ze sextantu byl oddelan jeden filtr, ktery byl prikladan k objektivu dalekohledu, pricemz ostatni filtry se nepouzivali. Tim se zaprve razem zkvalitnilo zorne pole a obraz slunce, za druhe odstranili se chyby zpusobene ruznorodosti a vuli filtru. To se ihned odrazilo na cislech, ale vubec nebyl cas ziskat nejakou smysluplnou radu. Takze je to nadale na mithrilovi.

Ted bylo by fajn ziskat nasledujici rady udaju k chybe indexu (sextant musi byt spravne serizen podle vzdaleneho bodoveho objektu typu "krizova antena" :-), na slunce nepreserizova, pri otaceni stavecich sroubu zrcatek je treba si davat pozor a spravne popremyslet, aby jejich otacenim se zrcatka nevytlacila ven z ramu :-) :gun: ):

1. podle obzoru
2. podle blede hvezdy
3. podle slunce s filtrem prilozenym k objektivu - jedna rada pro filtr prilozeny jednou stranou a druha pro prilozeny druhou stranou

Tim bychom mohli si udelat predstavu o tom, zda za velky rozptyl IE podle slunce byl zpusobeny filtry (protoze vime, ze to neni zpusobene vuli zrcatek). A potom bude-li treba prikrocime ke kontrole strojku.

Mne se vidi, ze mithriluv EBBCO je dobry. Mozna v budoucnu se ukaze jako vyhodna vymena stavajicich plastovych "sklicek" ve filtrech za nejake rozumne (ale az po provedenych observacich a analyze). Mne se zdalo, ze ramy filtru je mozne rozebrat a "sklicka" vymenit (kdyz jejich "obruby" nejsou vlepene priliz napevno do ramecku).

Uz ted se priklanim k nazoru, ze s mithrilovym EBBCO je mozne dosahovat dost presnych observaci hvezd a planet. Presnost observace slunce je ovlivnena kvalitou filtru a je mozne to vyresit.

Byla polozena otazka, jke presnosti muze takovy sextant dosahovat. Odpoved nemuze byt stroha. Plastovy sextant jiz z podstaty neni urcen k vysoce presnym observacim. Proto jeho presnost nemuze byt chapana, jako nejaka garantovana hodnota. Nic mene je pravdepodobne, ze sextant bude vykazovat urcitou pravidelnost vysledku. V takovem pripade za hodnotu jeho presnosti pro konkretniho pozorovatele bych povazoval stredni kvadratickou chybu (standardni deviaci) ustalene rady udaju chyby indexu podle morskeho horizontu (protoze podle horizontu se to stanovuje nejmin presne).

Dekuji mithrilovi za moznost se seznamit se sextantem EBBCO.
Uživatelský avatar
mithril
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 55
Registrován: pon črc 13, 2009 2:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod mithril » pon led 20, 2014 11:31 pm

Ďakujem Windwardovi, že si na mňa našiel čas, prezrel sextant svojim odborným okom a poradil mi.

Žiaľ, nemal som odvtedy príležitosť postupovať podľa Windwardovo postupu :-(. Hádam ani nebolo slnko a ak bolo, sedel som v práci.

Pred stretnutím s Windwardom (t. j. ešte s dvoma clonami) som spravil 15 observácií štyroch polomerov Slnka a po stretnutí 5 observácií 4 polomerov mesiaca (t. j. bez clôn) takmer v splne (97 % osvetlenej plochy).

Výsledky podľa mesiaca majú menšiu smerodajnú odchýlku ako merania Slnka, čo môže byť spôsobené tým, že nie sú použité clony. Zároveň som si v observáciách Slnka všimol akési hranice diskontinuity, kde sa náhle dR mení. Oddelil som ich čiarami. Medzi týmito čiarami je smerodajná odchýlka menšia ako 0,61. Na prostrednej čiare akoby všetko o minútu poskočí. Pohla sa clona? Prišiel mrak, na chvíľu som meranie prerušil, a sextant mierne ochladol?

Slnko 12. 1. 2014
SD=16,3'
<pre>SRa SRc 4Ro dR<br>――――――――――――――――――――――――――――――――――― <br>359° 26,4 360° 29,0 62,6 2,6 <br> 26,6 29,8 63,2 2,0 <br> 26,2 30,0 63,8 1,4 <br> 26,8 29,6 62,8 2,4 <br> 26,6 30,6 64,0 1,2 <br>――――――――――――――――――――――――――――――――――― <br> 27,2 29,2 62,0 3,2 <br> 26,8 28,6 61,8 3,4 <br> 26,2 29,0 62,8 2,4 <br> 26,6 28,6 62,0 3,2 <br> 26,2 29,0 62,8 2,4 <br>――――――――――――――――――――――――――――――――――― <br> 25,0 29,4 64,4 0,8 <br> 26,6 31,2 64,6 0,6<br>――――――――――――――――――――――――――――――――――― <br>AVG 2,3 <br>STDEV 1,0 </pre>
Observácií je 12, pretože prvé dve a posledná boli hrubé chyby.

Mesiac, 17. 1. 2014
SD=14,9
<pre>SRa SRc 4Ro dR<br>―――――――――――――――――――――――――――――――――――<br>359° 23,0 360° 21,6 58,6 1,0 <br> 22,4 21,4 59,0 0,6 <br> 23,6 22,8 59,2 0,4 <br> 24,0 23,7 59,7 -0,1 <br> 23,8 22,2 58,4 1,2 <br>――――――――――――――――――――――――――――――――――― <br>AVG 0,6<br>STDEV 0,5
</pre>
Uživatelský avatar
mithril
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 55
Registrován: pon črc 13, 2009 2:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod mithril » sob úno 08, 2014 8:44 pm

Pridávam dáta dnešných observácií. Clona upevnená k ďalekohľadu páskou.

4 polomery
<pre>SRa SRc 4Ro dR<br>―――――――――――――――――――――――――――――――――――――――<br>359° 18,2' 360° 24,5' 66,3' -1,5'<br> 17,2' 24,0' 66,8' -2,0'<br> 18,0' 24,6' 66,6' -1,8'<br> 17,5' 25,0' 67,5' -2,7'<br> 18,8' 25,4' 66,6' -1,8'<br> 20,3' 25,7' 65,4' -0,6'<br> 19,2' 25,6' 66,4' -1,6'<br> 19,9' 25,0' 65,1' -0,3'<br> 19,2' 24,7' 65,5' -0,7'<br>―――――――――――――――――――――――――――――――――――――――<br>AVG 18,7' 24,9' -1,4'<br>STDEV 1,1 0,6 0,8<br>IE 8,2'</pre>
4 polomery – prevrátená clona
<pre>SRa SRc 4Ro dR<br>―――――――――――――――――――――――――――――――――――――――<br>359° 18,9' 360° 25,1' 66,2' -1,4'<br> 20,0' 25,0' 65,0' -0,2'<br> 20,6' 24,9' 64,3' 0,5'<br> 20,6' 24,2' 63,6' 1,2'<br> 19,6' 25,6' 66,0' -1,2'<br> 21,6' 25,2' 63,6' 1,2'<br> 21,2' 25,4' 64,2' 0,6'<br> 21,7' 24,6' 62,9' 1,9'<br> 20,2' 24,8' 64,6' 0,2'<br>―――――――――――――――――――――――――――――――――――――――<br>AVG 20,5' 25,0' 0,3'<br>STDEV 0,9 0,4 1,1<br>IE 7,3'</pre>
Výška slnka
<pre>UTC SR IE Ha Corr SD Hc Err <br>――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――<br>11:07:50 49° 30,3' 7,3' 24° 48,8' -2,1' 16,2' 25° 2,9' 24° 58,9' -4,0'<br>11:09:31 32,2' 7,3' 49,7' -2,1' 16,2' 3,8' 59,5' -4,3'<br>11:10:48 31,7' 7,3' 49,5' -2,1' 16,2' 3,6' 59,9' -3,7'<br>11:11:44 33,4' 7,3' 50,3' -2,1' 16,2' 4,4' 25° 0,1' -4,3'<br>11:12:28 33,3' 7,3' 50,3' -2,1' 16,2' 4,4' 0,3' -4,1'<br>11:13:32 34,7' 7,3' 51,0' -2,1' 16,2' 5,1' 0,5' -4,6'<br>11:14:17 34,5' 7,3' 50,9' -2,1' 16,2' 5,0' 0,6' -4,4'<br>11:15:12 33,8' 7,3' 50,5' -2,1' 16,2' 4,6' 0,6' -4,0'<br>11:16:06 34,9' 7,3' 51,1' -2,1' 16,2' 5,2' 0,7' -4,5'<br>11:17:48 34,8' 7,3' 51,0' -2,1' 16,2' 5,1' 0,7' -4,4'<br>――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――<br>AVG -4,2'<br>STDEV 0,3 </pre>
Chyby observácií výšky objektu
Prehľad priemernej chyby všetkých mojich doterajších observácií výšky nebeského objektu s použitím umelého horizontu.
<pre>dátum UTC objekt AVG(SR) AVG(Err) STDEV(Err)<br>―――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――――<br> 2.12.2013 7:54 Slnko 22° 47,55' -5,6' 0,8 <br> 2.12.2013 11:03 Slnko 38° 27,2' -6,3' 0,8 <br> 2.12.2013 15:20 Venuša 26° 34,14' -5,1' 1,5 <br>21.12.2013 15:51 Venuša 19° 09,12' -1,2' 1,1 <br>24.12.2013 12:00 Slnko* 32° 20,14' -5,5' 1,2 <br> 1.2.2014 13:37 Slnko 43° 39,12' -3,6' 0,8 <br> 8.2.2014 11:07 Slnko 49° 33,22' -4,2' 0,3</pre>
*Len 3 observácie, biedny umelý horizont
** Merania v decembri boli cez okenné sklo
Naposledy upravil(a) mithril dne pon úno 10, 2014 9:30 am, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
mithril
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 55
Registrován: pon črc 13, 2009 2:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod mithril » sob úno 08, 2014 9:55 pm

Iný pohľad: vykreslil som chybu jednotlivých 38 observácií do grafu:
Obrázek
Nevidím v tom žiadny vzor okrem stĺpcov predstavujúcich série observácií.

Dalo by sa napr. usudzovať, že okolo nuly (t. j. pri meraní IE) ukazuje sextant o 9' viac, než vo zvyšku rozsahu, kvôli čomu nameriam o 9' vyššiu IE. Tú potom pripočítam k výške objektu, vydelím dvoma (umelý horizont) a dostanem priemerne –4,5' chybu polohy (stdev=1,7).

A ešte zvlášť graf pre chybu podľa minútovej zložky SR:
Obrázek
Uvažujem, že ak by mal strojček chybu, objavil by sa asi nejaký vzor. Nevidím však žiadnu peknú krivku, ktorá by šla bodmi preložiť.
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2733
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 59

Příspěvekod windward » pon úno 10, 2014 6:38 am

Tak to je super. :good: Za chvilku se na to v klidu podivam.

Zpět na

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 hosti