Labe
Moderátoři: vilma, Pepa, david
- Finn
- aktívní jachtař
- Příspěvky: 545
- Registrován: stř úno 21, 2007 1:00 am
- Reputace: 16
- Bydliště: Penčice
Tak již jsem doma z Labe a Vltavy, ještě jsme si byli teda cestou zpět polenošit v našem domovském klubu v Letovicích.
Labe jsme teda projeli tam i zpět teda úsek Drážďany - hrčáky pod Přeloučí. Úsek Ústí - Drážďany na gumáku a zpět autem s gumákem na střeše s Martinem Koženým. Cestou jsem se potkal se Samoliterem , Packou, jeho ženou a pejskem, příjemná setkání, škoda žes Davide vyplouval až v neděli z Davle. Ale dík za info, na Cidlině jsme se samozřejmě také stavili ale jen na jedno pivo, přespali jsme potom na Sanberku. Příště to zase vemem od Prahy výš a stavíme se v Davli.
Jinak moje plavčice opět vytvoří nějakou tu reportáž, dělala si poznámky a samozřejmě fota.
Labe jsme teda projeli tam i zpět teda úsek Drážďany - hrčáky pod Přeloučí. Úsek Ústí - Drážďany na gumáku a zpět autem s gumákem na střeše s Martinem Koženým. Cestou jsem se potkal se Samoliterem , Packou, jeho ženou a pejskem, příjemná setkání, škoda žes Davide vyplouval až v neděli z Davle. Ale dík za info, na Cidlině jsme se samozřejmě také stavili ale jen na jedno pivo, přespali jsme potom na Sanberku. Příště to zase vemem od Prahy výš a stavíme se v Davli.
Jinak moje plavčice opět vytvoří nějakou tu reportáž, dělala si poznámky a samozřejmě fota.
- Finn
- aktívní jachtař
- Příspěvky: 545
- Registrován: stř úno 21, 2007 1:00 am
- Reputace: 16
- Bydliště: Penčice
Davide, vidím že máš v úmyslu plout dolů, mohu z čerstvé zkušenosti doporučit klub vodních motoristů v Brné, ř.k.770 pravý břeh, dobré zázemí, normální lidi, hospoda cca 500m, cena 200 - 250 loď/noc, byl jsem tam spokojen. A v Dolních Zálezlých ř.k. 775 levý břeh je molo pro osobní přepravu, je u něj jízdní řád lodí, takže výš, jestli tam něco připlave a cca 150m od něj je benzinka a kousek od ní obchod s potravinami. Pravděpodobně to znáš, ale když tak info. pro méně znalé tamních končin.
-
- moderátor
- Příspěvky: 5886
- Registrován: pon led 02, 2006 9:30 pm
- Reputace: 234
- Bydliště: loď,momentálně v Davli
Prima štace - venkovní občerstvení U Trumpetky. Výborně vaří, fajn obsluha.
řkm 802,65, p.b., u vesnice Lounky
dvě mola z pontonu
Zaplout na 802,5 mezi břeh poloostrůvku a bóji, hl. cca 1,5m. Pozor, za bójí začíná pod vodou hráz rovnoběžně se břehem, směrem proti proudu. Na některých mapách není zakreslená !!!!!!!!!!!!!!!!
Nelze připlout rovnou kolmo z řeky.

řkm 802,65, p.b., u vesnice Lounky
dvě mola z pontonu
Zaplout na 802,5 mezi břeh poloostrůvku a bóji, hl. cca 1,5m. Pozor, za bójí začíná pod vodou hráz rovnoběžně se břehem, směrem proti proudu. Na některých mapách není zakreslená !!!!!!!!!!!!!!!!
Nelze připlout rovnou kolmo z řeky.
- Finn
- aktívní jachtař
- Příspěvky: 545
- Registrován: stř úno 21, 2007 1:00 am
- Reputace: 16
- Bydliště: Penčice
Plavba po Labi
Tak moje věrná plavčice už má skoro hotový popis našeho letního flákání po Labi, tak se to sem postupně budu snažit umístit, snad to pár lidí bude zajímat. Berte v potaz, že to je psáno z pohledu ženy, byl jsem ale rád, že se do toho vůbec pustila, já bych na to neměl trpělivost.
[size=]Plavba po Labi a Vltavě 2012[/size]
V roce 2012 jsme dlouho vymýšleli různé varianty jak strávit letní dovolenou, a nakonec zvítězil nápad - plavba po celém splavného toku Labe na našem motorovém člunu SWAN II, neboť na Labi jsme ještě nebyli na rozdíl od Vltavy. Tentokrát jsme začali plánovat cestu tak, že projedeme Labe a cestou zabrousíme znovu do Vltavy a projedeme proti proudu zbytek trasy, kterou jsme tehdy neprojeli, a podíváme se při této příležitosti do Prahy.
Začali jsme hledat nejvhodnější místo pro spuštění lodě – startu našeho putování. Podle informace získané na internetu jsme zvolili místo Křenek za Brandýsem nad Labem. V sobotu 21. července nás ke sjížďáku doprovodili přátelé a auto s vlekem odvezli k sobě domů na dobu, než pro nás zase přijedou na konci naší cesty.
Sjížďák Křenek se nachází mezi 860 a 859,5 km a je velmi dobrý.
Naložili jsme materiál do lodě a bez problémů ji spustili, rozloučili se a vyjeli na Labe. Bylo kolem jedenácté, počasí bylo příjemné, polojasno a žádné zbytečné teplo. První komora nás čekala hned „za rohem“ na 857,5 km v Kostelci nad Labem.
Čekáme před komorou, sluníčko svítí a u břehu kvetou pěkné malé žluté leknínovité rostliny. Byl to sutlík žlutý a setkávali jsme se s ním i později na mnoha místech na Labi.
Provozní doba komor na horním toku Labe je denně od 6 do 18 hod., komorník nás nezaregistroval, nebyl na komoře, tak jsme zavolali přes mobil. Po několika minutách se potom objevil a my projeli první komorou . Rozdíl hladin v této komoře byl 3,5 m, což bylo podobné na většině ostatních komor. Několik dalších komor jsme propluli hladce bez volání, komorníci se nás vždy ptali, kam jedeme a oznámili to svým kolegům po proudu. Pokud jsme se někde zdrželi, bylo dobré vždy cca 20 minut před dojetím do komory zavolat komorníka, který pak připraví komoru pro hladké projetí. Není zvykem, že komorníci jsou nonstop na komoře.
Pokračujeme dále po proudu, do další komory to máme 6,5 km a jsou to Lobkovice na 851 km. Nikde nejsou vidět žádné další lodě.
Po proplutí komorou míjíme Neratovice, stahují se mračna a začíná pršet. Oblékáme naše osvědčené nepromoky.
Na 844,5 km vplouváme do kanálu ke komoře Obříství. Za komorou přestává pršet a objevuje se sluníčko. Hned je veseleji. Sušíme se a pokračujeme dál k soutoku Labe s Vltavou na 837,5 km.
Míjíme zámek Mělník a znovu se schyluje k dešti .
Konečně taky potkáváme nějaké lodě na vodě.
Míjíme nákladní přístav s mnoha kontejnery a protože se stále více mračí a hrozí opět déšť, přistáváme za Mělníkem u břehu a zkoušíme novou stříšku nad prostorem za kajutou. Instalujeme ji bez problémů Po chvíli začíná znovu hustě pršet. Čekáme, plánujeme další úpravy stříšky ale čas běží a chceme ještě stihnout jednu komoru, takže vyplouváme i za deště. Poslední komora tento den jsou Dolní Beřkovice na 830,5 km. Chvíli čekáme než máme zelenoua potom pokračujeme za deště dále. Labe je tady široké a klidné. Hledáme místo na spaní Po cca šesti km nalézáme pěkné místo ve slepém rameni – levý břeh, opatrně tam zajíždíme a vyvazujeme loď. V noci stále prší. Přesto jsme s prvním dnem na Labi spokojeni, večeříme a jdeme spát.

[size=]Plavba po Labi a Vltavě 2012[/size]
V roce 2012 jsme dlouho vymýšleli různé varianty jak strávit letní dovolenou, a nakonec zvítězil nápad - plavba po celém splavného toku Labe na našem motorovém člunu SWAN II, neboť na Labi jsme ještě nebyli na rozdíl od Vltavy. Tentokrát jsme začali plánovat cestu tak, že projedeme Labe a cestou zabrousíme znovu do Vltavy a projedeme proti proudu zbytek trasy, kterou jsme tehdy neprojeli, a podíváme se při této příležitosti do Prahy.
Začali jsme hledat nejvhodnější místo pro spuštění lodě – startu našeho putování. Podle informace získané na internetu jsme zvolili místo Křenek za Brandýsem nad Labem. V sobotu 21. července nás ke sjížďáku doprovodili přátelé a auto s vlekem odvezli k sobě domů na dobu, než pro nás zase přijedou na konci naší cesty.
Sjížďák Křenek se nachází mezi 860 a 859,5 km a je velmi dobrý.

Naložili jsme materiál do lodě a bez problémů ji spustili, rozloučili se a vyjeli na Labe. Bylo kolem jedenácté, počasí bylo příjemné, polojasno a žádné zbytečné teplo. První komora nás čekala hned „za rohem“ na 857,5 km v Kostelci nad Labem.

Čekáme před komorou, sluníčko svítí a u břehu kvetou pěkné malé žluté leknínovité rostliny. Byl to sutlík žlutý a setkávali jsme se s ním i později na mnoha místech na Labi.

Provozní doba komor na horním toku Labe je denně od 6 do 18 hod., komorník nás nezaregistroval, nebyl na komoře, tak jsme zavolali přes mobil. Po několika minutách se potom objevil a my projeli první komorou . Rozdíl hladin v této komoře byl 3,5 m, což bylo podobné na většině ostatních komor. Několik dalších komor jsme propluli hladce bez volání, komorníci se nás vždy ptali, kam jedeme a oznámili to svým kolegům po proudu. Pokud jsme se někde zdrželi, bylo dobré vždy cca 20 minut před dojetím do komory zavolat komorníka, který pak připraví komoru pro hladké projetí. Není zvykem, že komorníci jsou nonstop na komoře.
Pokračujeme dále po proudu, do další komory to máme 6,5 km a jsou to Lobkovice na 851 km. Nikde nejsou vidět žádné další lodě.

Po proplutí komorou míjíme Neratovice, stahují se mračna a začíná pršet. Oblékáme naše osvědčené nepromoky.

Na 844,5 km vplouváme do kanálu ke komoře Obříství. Za komorou přestává pršet a objevuje se sluníčko. Hned je veseleji. Sušíme se a pokračujeme dál k soutoku Labe s Vltavou na 837,5 km.

Míjíme zámek Mělník a znovu se schyluje k dešti .

Konečně taky potkáváme nějaké lodě na vodě.

Míjíme nákladní přístav s mnoha kontejnery a protože se stále více mračí a hrozí opět déšť, přistáváme za Mělníkem u břehu a zkoušíme novou stříšku nad prostorem za kajutou. Instalujeme ji bez problémů Po chvíli začíná znovu hustě pršet. Čekáme, plánujeme další úpravy stříšky ale čas běží a chceme ještě stihnout jednu komoru, takže vyplouváme i za deště. Poslední komora tento den jsou Dolní Beřkovice na 830,5 km. Chvíli čekáme než máme zelenoua potom pokračujeme za deště dále. Labe je tady široké a klidné. Hledáme místo na spaní Po cca šesti km nalézáme pěkné místo ve slepém rameni – levý břeh, opatrně tam zajíždíme a vyvazujeme loď. V noci stále prší. Přesto jsme s prvním dnem na Labi spokojeni, večeříme a jdeme spát.

- Finn
- aktívní jachtař
- Příspěvky: 545
- Registrován: stř úno 21, 2007 1:00 am
- Reputace: 16
- Bydliště: Penčice
Plavba po Labi
2.den
Další den je neděle 22. července. Do rána přestalo pršet. V klidu snídáme a pozorujeme rybáře na loďkách na hlavním toku, dáváme ranní koupel v celkem čistém Labi a potom balíme a vyjíždíme z našeho útočiště opět na řeku. Postupně se vyčasuje a na 819 km vplouváme do komory Štětí – Račice
Komora je opět s malým rozdílem hladin 2,2 – 3,3 m. Provozní doba je zde už delší, od 6.oo do 20.oo hodin. Počasí se umoudřilo a my si užíváme pohodu klidné řeky. Je neděle, takže zřídka ale přece potkáváme lodičky plující proti proudu. Před Roudnicí přistáváme u mola u Imramovský marine, kde je v provozu bufet s výbornými domácími párky . U jídla pozorujeme pokusy o vodní lyžování. Po vyplutí se dokonce podílíme na odtažení potopeného lyžaře. Potom už následuje pěkná část plavby v Roudnici nad Labem s pěknou komorou na 808 km. Při plavbě kanálem lemovaným mnoha budovami míjíme po levé straně dobrý sjížďák, kde se právě chystají spustit loď.
Další komora je až na 795 km – České Kopisty a za ní nás už čeká krásná část Labe až k Litoměřicím. Užíváme si pěkný den, obědváme během plavby na lodi.
Před Litoměřicemi v komoře nejsme konečně sami. Na levé straně se komoruje hausboat.
Podle slov vůdce tohoto plavidla míří až do Drážďan a zpět. S despektem se díváme na jeho motor 6hp ale nijak to nekomentujem - ještě jsme tam nebyli. Projíždíme komorou a brzy jsme v Litoměřicích. Zrovna vyplouvá loď s výletníky a kousek po proudu ji čeká námořní bitva s piráty – atrakce pro děti.
V Litoměřicích se vlévá do Labe po naší levé straně Ohře. Po pravé straně na cca 792 km vidíme pěkný sjížďák. Na téže straně kousek po proudu stojí mlýn, bývalý UNIMON. My pomalu míříme do komory v Lovosicích , kde to s náma stíhá ještě hausbót s dalšími dvěma loděmi. To byl rekord v počtu lodí v jedné komoře za celou naši letošní plavbu. Jedna z těchto čtyř lodí byla kanoe – německá rodinka. Majitel hausboatu se ještě ptá na benzínku. Ta má být v maríně Žernoseky.
Za Lovosicemi je pěkná krajina, kterou plujeme směrem na Žernoseky, kde bychom chtěli nocovat a případně dotankovat.
Na 784 km vpravo je vjezd do jezera Velké Žernoseky. Vjíždíme do kanálu a míříme na jezero. Má tam být mezinárodní veřejná marína Labe. Jezero a jeho okolí je celkem pěkné. Náš plán byl přespat v maríně a předtím navštívit místní hospůdku. Nacházíme benzínku, cena za 1 l benzínu je 39,90 Kč, což bylo cca o 2Kč více než u cesty, takže neberem, tak nutně benzin nepotřebujem při naší spotřebě cca 1l/hod a celkové zásobě cca 40 litrů při vyplutí. V přístavu však bylo nevábně, hustá páchnoucí řasa pokrývala hladinu v okolí mariny, proto odjíždíme a rozhodujeme se pokračovat dál. Při výjezdu z jezera potkáváme opět hausboat. Nenacházíme vhodné místo na spaní, proto se rozhodujeme, že pojedem až do Brné, kde je jachetní klub, ve kterém se máme setkat s Martinem Koženým. Máme u něho domluvenou projížďku na jeho gumáku s 15hp motorem do Drážďan. Voláme mu a po chvíli nám potvrzuje, že můžeme na jachťák dorazit klidně o den dříve, než jsme plánovali a usadit se tam na pár dní. Zase začíná pršet, ale jedeme dál a nacházíme jachťák v Brné. Skutečně nás tam už čeká správce a ukazuje nám místo na vyvázání.
Od této chvíle už neprší . Klub je dobře vybavený s pěknými sociálkami a kuchyňkou, jsme
spokojeni. Vydáváme se hledat hospůdku a voláme známého z netu, který má přezdívku Samoliter a s tím se nakonec v hospůdce vzdálené cca 2 km od jacht klubu setkáváme. Při pivku se bavíme o
všem možném a jako dárek dostáváme od Samolitera tři druhy koření, které sám namíchal. Vůně tohoto koření nás provází až do konce naší cesty.

Další den je neděle 22. července. Do rána přestalo pršet. V klidu snídáme a pozorujeme rybáře na loďkách na hlavním toku, dáváme ranní koupel v celkem čistém Labi a potom balíme a vyjíždíme z našeho útočiště opět na řeku. Postupně se vyčasuje a na 819 km vplouváme do komory Štětí – Račice



Komora je opět s malým rozdílem hladin 2,2 – 3,3 m. Provozní doba je zde už delší, od 6.oo do 20.oo hodin. Počasí se umoudřilo a my si užíváme pohodu klidné řeky. Je neděle, takže zřídka ale přece potkáváme lodičky plující proti proudu. Před Roudnicí přistáváme u mola u Imramovský marine, kde je v provozu bufet s výbornými domácími párky . U jídla pozorujeme pokusy o vodní lyžování. Po vyplutí se dokonce podílíme na odtažení potopeného lyžaře. Potom už následuje pěkná část plavby v Roudnici nad Labem s pěknou komorou na 808 km. Při plavbě kanálem lemovaným mnoha budovami míjíme po levé straně dobrý sjížďák, kde se právě chystají spustit loď.



Další komora je až na 795 km – České Kopisty a za ní nás už čeká krásná část Labe až k Litoměřicím. Užíváme si pěkný den, obědváme během plavby na lodi.
Před Litoměřicemi v komoře nejsme konečně sami. Na levé straně se komoruje hausboat.

Podle slov vůdce tohoto plavidla míří až do Drážďan a zpět. S despektem se díváme na jeho motor 6hp ale nijak to nekomentujem - ještě jsme tam nebyli. Projíždíme komorou a brzy jsme v Litoměřicích. Zrovna vyplouvá loď s výletníky a kousek po proudu ji čeká námořní bitva s piráty – atrakce pro děti.

V Litoměřicích se vlévá do Labe po naší levé straně Ohře. Po pravé straně na cca 792 km vidíme pěkný sjížďák. Na téže straně kousek po proudu stojí mlýn, bývalý UNIMON. My pomalu míříme do komory v Lovosicích , kde to s náma stíhá ještě hausbót s dalšími dvěma loděmi. To byl rekord v počtu lodí v jedné komoře za celou naši letošní plavbu. Jedna z těchto čtyř lodí byla kanoe – německá rodinka. Majitel hausboatu se ještě ptá na benzínku. Ta má být v maríně Žernoseky.

Za Lovosicemi je pěkná krajina, kterou plujeme směrem na Žernoseky, kde bychom chtěli nocovat a případně dotankovat.

Na 784 km vpravo je vjezd do jezera Velké Žernoseky. Vjíždíme do kanálu a míříme na jezero. Má tam být mezinárodní veřejná marína Labe. Jezero a jeho okolí je celkem pěkné. Náš plán byl přespat v maríně a předtím navštívit místní hospůdku. Nacházíme benzínku, cena za 1 l benzínu je 39,90 Kč, což bylo cca o 2Kč více než u cesty, takže neberem, tak nutně benzin nepotřebujem při naší spotřebě cca 1l/hod a celkové zásobě cca 40 litrů při vyplutí. V přístavu však bylo nevábně, hustá páchnoucí řasa pokrývala hladinu v okolí mariny, proto odjíždíme a rozhodujeme se pokračovat dál. Při výjezdu z jezera potkáváme opět hausboat. Nenacházíme vhodné místo na spaní, proto se rozhodujeme, že pojedem až do Brné, kde je jachetní klub, ve kterém se máme setkat s Martinem Koženým. Máme u něho domluvenou projížďku na jeho gumáku s 15hp motorem do Drážďan. Voláme mu a po chvíli nám potvrzuje, že můžeme na jachťák dorazit klidně o den dříve, než jsme plánovali a usadit se tam na pár dní. Zase začíná pršet, ale jedeme dál a nacházíme jachťák v Brné. Skutečně nás tam už čeká správce a ukazuje nám místo na vyvázání.

Od této chvíle už neprší . Klub je dobře vybavený s pěknými sociálkami a kuchyňkou, jsme
spokojeni. Vydáváme se hledat hospůdku a voláme známého z netu, který má přezdívku Samoliter a s tím se nakonec v hospůdce vzdálené cca 2 km od jacht klubu setkáváme. Při pivku se bavíme o
všem možném a jako dárek dostáváme od Samolitera tři druhy koření, které sám namíchal. Vůně tohoto koření nás provází až do konce naší cesty.

- Finn
- aktívní jachtař
- Příspěvky: 545
- Registrován: stř úno 21, 2007 1:00 am
- Reputace: 16
- Bydliště: Penčice
3.den
Další den je pondělí 23. července a pro nás odpočinkový. Začíná krásným ránem bez deště. Okolí zdejšího jacht klubu je nádherné.
Po snídani jdeme pěšky do Ústí kolem vody a nejhlubšího zdymadla na Labi pod hradem Střekov.
Pod zdymadlem jsme opět narazili na náš starý známý hausboat a jeho kapitána s posádkou.
Za poslední komorou v Ústí se Labe stává mnohem rychlejší a hausboat se svým 6-ti koňákem nemá šanci se vrátit proti proudu. Od cesty do Drážďan ustoupil . Vyzkoušel jen kousek řeky do Ústí a cestu zpět ke zdymadlu, kdy jel 1 km proti proudu cca hodinu.
Potom dojdeme do města a na hlavní třídě obědváme. Ještě se tu znovu setkáváme se Samoliterem.
Do Brné s vracíme autobusem, odpočíváme a provádíme údržbu lodi. K večeru se setkáváme s Martinem, přijel do klubu s manželkou a domlouváme se na zítřejší plavbě do Drážďan.
Večer je pohoda v příjemném prostředí klubu, Labe vypadá jako jezero.
Další den je pondělí 23. července a pro nás odpočinkový. Začíná krásným ránem bez deště. Okolí zdejšího jacht klubu je nádherné.



Po snídani jdeme pěšky do Ústí kolem vody a nejhlubšího zdymadla na Labi pod hradem Střekov.




Pod zdymadlem jsme opět narazili na náš starý známý hausboat a jeho kapitána s posádkou.


Za poslední komorou v Ústí se Labe stává mnohem rychlejší a hausboat se svým 6-ti koňákem nemá šanci se vrátit proti proudu. Od cesty do Drážďan ustoupil . Vyzkoušel jen kousek řeky do Ústí a cestu zpět ke zdymadlu, kdy jel 1 km proti proudu cca hodinu.
Potom dojdeme do města a na hlavní třídě obědváme. Ještě se tu znovu setkáváme se Samoliterem.
Do Brné s vracíme autobusem, odpočíváme a provádíme údržbu lodi. K večeru se setkáváme s Martinem, přijel do klubu s manželkou a domlouváme se na zítřejší plavbě do Drážďan.
Večer je pohoda v příjemném prostředí klubu, Labe vypadá jako jezero.
- Finn
- aktívní jachtař
- Příspěvky: 545
- Registrován: stř úno 21, 2007 1:00 am
- Reputace: 16
- Bydliště: Penčice
4.den
Další den je úterý 24. července. Vstáváme s očekáváním nových zážitků – čeká nás výlet do Drážďan. Martin přijíždí na kole v devět hodin podle dohody, spouští gumák na vodu a nasedáme. Před zdymadlem voláme komorníkovi a ve chvilce jsme vpuštení do komory. Tam klesáme 9,2 m na úroveň vody pod komorou.
Je nádherný den. Frčíme s 15-ti koňákem na trase Ústí – Děčín – Hřensko. Cesta rychle ubíhá. Martin nám neúnavně vypráví kde jsme, co vidíme a jakou mají objekty historii. Smutná je historie průmyslových provozů, které dnes buď vůbec nefungují nebo ve velmi malém rozsahu.
Krásné město je Děčín se svou nádhernou dominantou na pravém břehu.
Rychle se blížíme k Hřensku, kde je státní hranice.
Labe má poněkud jiný ráz než před Ústím. Proud je prudší a prudší, vidíme více lodí a žádné rybáře. U Němců je možné vidět i dva mega motory na jedné lodi. Tuším, že jsme viděli jednu cca 10m dlouhou loď se dvěma závěsnými motory po 250hp.
První zastávku dáváme v Bad Schandau. Je to lázeňské městečko, které si zachovalo svou typickou architekturu s hrázděnými domy.
Začíná být velké horko. Vyvazujeme se u mola poblíž přívozu. Přívoz přepravuje desítky cyklistů z jednoho břehu na druhý a na přepravu stojí stále dlouhá fronta kolařů. Lidé v Sasku žijí ve svém volném čase cyklistikou a jachtingem. Mají tady pro tyto sporty dobré podmínky.
Tady se posilňujeme malou svačinou ve stínu a potom už zase frčíme dál kolem skalních stěn
česko-saského Švýcarska. Na pravé straně řeky se nám ukazují krásné skalní scenerie.
Zanedlouho míjíme Pirnu a připlouváme k zámku Pilnitz. Tam znovu zastavujeme, vyvazujeme se nedaleko zámku na malé pláži a jdeme se podívat na terasu před zámkem. Přímo z vody k ní vedou schody. V roce 2002 při velké vodě byly do dvou třetin zatopeny.
Na tomto místě je velký proud. Kolem jedoucí lodě se proti proudu jen stěží prodírají.
Po prohlídce okolí zámku znovu nasedáme do člunu a pokračujeme kus po proudu, kde opět zastavujeme, abychom se osvěžili v Labi. Potom už plujeme až do Drážďan.
Drážďany z vody působí impozantně, ale i smutně. Zbytek historických budov na levém břehu po proudu, které přežily bombardování spojenců v roce 1945 jsou dodneška poznamenány dýmem z požáru. Hledáme si místo, kde přistaneme, abychom si malé historické centrum prohlédli, i když jeden z účastníků se tomu vzpírá a chce hned zapadnout do nejbližší hospůdky. Nemá šanci a po chvíli hledání se vyvazujeme přímo u schodů pod Zwingrem a začínáme procházet kolem mála památek, zachovaných nebo i zrekonstruovaných až v tomto století.
Teprve po krátké prohlídce se znovu vracíme ke člunu a přemisťujeme se do hospody blízko místa, na kterém nás vyzvedne Martinova manželka Veronika s autem. Dáváme si místní guláš se zeleninou a potom chystáme loď k naložení na auto. Při vytahování člunu z vody se nám podaří zlomit jedno kolečko, ale vzniklá závada je opravitelná a majitele nevyvede příliš z míry. Při čekání na odvoz si někteří krátí chvíli koupáním v Labi a přichází k malému ,ale nepříjemnému úrazu nohy. Jinak je vše v pohodě.
Když paní Kožená dorazí, nakládáme člun a pomalu se začínáme loučit s Drážďany. Do jachtklubu Brná přijíždíme kolem deváté večer a loučíme se plní dojmů z krásného výletu doprovázeného neúnavným Martinovým výkladem. Kožení odjíždí domů a my si ještě dlouho u rumu sdělujeme své zážitky. Je krásný večer s nádherným výhledem na okolí Brné. Jsme nadšeni a naši euforii s vydařeného výletu ještě umocňuje námořnický drink. Kolem jedenácté jdeme spát a spíme jak zabití
Další den je úterý 24. července. Vstáváme s očekáváním nových zážitků – čeká nás výlet do Drážďan. Martin přijíždí na kole v devět hodin podle dohody, spouští gumák na vodu a nasedáme. Před zdymadlem voláme komorníkovi a ve chvilce jsme vpuštení do komory. Tam klesáme 9,2 m na úroveň vody pod komorou.




Je nádherný den. Frčíme s 15-ti koňákem na trase Ústí – Děčín – Hřensko. Cesta rychle ubíhá. Martin nám neúnavně vypráví kde jsme, co vidíme a jakou mají objekty historii. Smutná je historie průmyslových provozů, které dnes buď vůbec nefungují nebo ve velmi malém rozsahu.
Krásné město je Děčín se svou nádhernou dominantou na pravém břehu.


Rychle se blížíme k Hřensku, kde je státní hranice.





Labe má poněkud jiný ráz než před Ústím. Proud je prudší a prudší, vidíme více lodí a žádné rybáře. U Němců je možné vidět i dva mega motory na jedné lodi. Tuším, že jsme viděli jednu cca 10m dlouhou loď se dvěma závěsnými motory po 250hp.
První zastávku dáváme v Bad Schandau. Je to lázeňské městečko, které si zachovalo svou typickou architekturu s hrázděnými domy.
Začíná být velké horko. Vyvazujeme se u mola poblíž přívozu. Přívoz přepravuje desítky cyklistů z jednoho břehu na druhý a na přepravu stojí stále dlouhá fronta kolařů. Lidé v Sasku žijí ve svém volném čase cyklistikou a jachtingem. Mají tady pro tyto sporty dobré podmínky.

Tady se posilňujeme malou svačinou ve stínu a potom už zase frčíme dál kolem skalních stěn
česko-saského Švýcarska. Na pravé straně řeky se nám ukazují krásné skalní scenerie.
Zanedlouho míjíme Pirnu a připlouváme k zámku Pilnitz. Tam znovu zastavujeme, vyvazujeme se nedaleko zámku na malé pláži a jdeme se podívat na terasu před zámkem. Přímo z vody k ní vedou schody. V roce 2002 při velké vodě byly do dvou třetin zatopeny.


Na tomto místě je velký proud. Kolem jedoucí lodě se proti proudu jen stěží prodírají.

Po prohlídce okolí zámku znovu nasedáme do člunu a pokračujeme kus po proudu, kde opět zastavujeme, abychom se osvěžili v Labi. Potom už plujeme až do Drážďan.







Drážďany z vody působí impozantně, ale i smutně. Zbytek historických budov na levém břehu po proudu, které přežily bombardování spojenců v roce 1945 jsou dodneška poznamenány dýmem z požáru. Hledáme si místo, kde přistaneme, abychom si malé historické centrum prohlédli, i když jeden z účastníků se tomu vzpírá a chce hned zapadnout do nejbližší hospůdky. Nemá šanci a po chvíli hledání se vyvazujeme přímo u schodů pod Zwingrem a začínáme procházet kolem mála památek, zachovaných nebo i zrekonstruovaných až v tomto století.
Teprve po krátké prohlídce se znovu vracíme ke člunu a přemisťujeme se do hospody blízko místa, na kterém nás vyzvedne Martinova manželka Veronika s autem. Dáváme si místní guláš se zeleninou a potom chystáme loď k naložení na auto. Při vytahování člunu z vody se nám podaří zlomit jedno kolečko, ale vzniklá závada je opravitelná a majitele nevyvede příliš z míry. Při čekání na odvoz si někteří krátí chvíli koupáním v Labi a přichází k malému ,ale nepříjemnému úrazu nohy. Jinak je vše v pohodě.
Když paní Kožená dorazí, nakládáme člun a pomalu se začínáme loučit s Drážďany. Do jachtklubu Brná přijíždíme kolem deváté večer a loučíme se plní dojmů z krásného výletu doprovázeného neúnavným Martinovým výkladem. Kožení odjíždí domů a my si ještě dlouho u rumu sdělujeme své zážitky. Je krásný večer s nádherným výhledem na okolí Brné. Jsme nadšeni a naši euforii s vydařeného výletu ještě umocňuje námořnický drink. Kolem jedenácté jdeme spát a spíme jak zabití
- Omen
- vytrvalý návštěvník
- Příspěvky: 1423
- Registrován: pon říj 15, 2012 2:00 am
- Reputace: 160
- Bydliště: Olomoucko
Ahoj Finne, krásná reportáž, jeden z mých budoucích cílů ......
Prosím otázka: někde jsem četl, už nevím kde, že v plavební komoře Střekov posuzují tvůj výkon motoru ve vztahu k váze (výtlaku) lodi a pokud sdělíš, že máš v úmysli plout i zpět, neproplaví tě, pokud nemáš dostatčný výkon motoru (vzhledem k proudům o nichž píšeš). Ať už bude odpověď na předchozí ozázku jakákoliv, myslíš si (sám subjektivně) že s lodí o výtlaku cca 1000 kg (max) se to dá pod Střekovem zvládnout proti proudu s motorem 5 HP?
Prosím otázka: někde jsem četl, už nevím kde, že v plavební komoře Střekov posuzují tvůj výkon motoru ve vztahu k váze (výtlaku) lodi a pokud sdělíš, že máš v úmysli plout i zpět, neproplaví tě, pokud nemáš dostatčný výkon motoru (vzhledem k proudům o nichž píšeš). Ať už bude odpověď na předchozí ozázku jakákoliv, myslíš si (sám subjektivně) že s lodí o výtlaku cca 1000 kg (max) se to dá pod Střekovem zvládnout proti proudu s motorem 5 HP?
- tkruska
- aktívní jachtař
- Příspěvky: 558
- Registrován: ned kvě 28, 2006 11:00 am
- Reputace: 20
- Bydliště: Phobos 21 - Sole Mio
OmenSH píše:A
Prosím otázka: někde jsem četl, už nevím kde, že v plavební komoře Střekov posuzují tvůj výkon motoru ...
Předloni jsem tam byl s se svou plachetnici (10hp diesel) se podivat na proud. Komornik byl velmi vstricny, ale na vykon motoru se me v uvodu neptal. Kdyz jsem mu rekl o mych obavach a ze to chci jen zkusit kousek pod Usti, tak se me zeptal kolik mam koni a rekl ze v poho. No bylo celkem malo vody, ale i tak jsem jel skoro na plnej kotel zpet abych se vubec vydrapal zpet. Jako dalo by se, ale plout 1-2km/h z Drazdan bych psychycky nezvladl

- Finn
- aktívní jachtař
- Příspěvky: 545
- Registrován: stř úno 21, 2007 1:00 am
- Reputace: 16
- Bydliště: Penčice
Ahoj Omen, nic nevím o tom, že by tě tam obsluha nepustila ale s mojí loďkou, která by měla vážit cca 350kg + cca 250dvě osoby a bagáž, tedy celkem cca 600kg a s motorem yamaha 5hp čtyřtakt, bych se do zpáteční plavby proti proudu nepouštěl. Myslím si, že by to šlo ujet ale bez jakékoliv rezervy, furt na plný výkon a nedej bože aby někde zdechl, což se stává v tom nejmíň příhodným místě.
Když tam komorník pustil ten hausbot se 6hp, kterej chtěl původně do Drážďan a taky zpět, tak si myslím, že s nepuštěním problém asi nebude.
Když tam komorník pustil ten hausbot se 6hp, kterej chtěl původně do Drážďan a taky zpět, tak si myslím, že s nepuštěním problém asi nebude.
- geus
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 2098
- Registrován: pát pro 18, 2009 1:00 am
- Reputace: 40
- Bydliště: Ústí-Brná
Pokud mě je známo tak pod Střekov nepouštěj lodě z půjčovny. Jinak komorník ví co se dole zvládnout dá a co ne tak je lepší se zeptat záleží na průtoku. Ten hauseboat chtěl původně plout až do Hamburgu. Já se docela divil,že se vyhrabal nazpět do komory byl to známej a my mu to říkali,že to nebude jen tak a nebylo
- Omen
- vytrvalý návštěvník
- Příspěvky: 1423
- Registrován: pon říj 15, 2012 2:00 am
- Reputace: 160
- Bydliště: Olomoucko
To Finn + Tkruska: Díky za info. Z vašich zkušeností jsem pochytil, že ta obsluha komor "nějak kouká" na ten výkon motoru a poradí když je třeba, i když asi nemá pravomoc plavbu zakázat (resp. neproplavit). Na to by musel použít jiné důvody. A lodička Finna je při stejné síle motoru lehčí než moje. Jízdu proti povodňové vlně jsem si na Labi s jinou lodí se slabým motorem už vyzkoušel (vč. střiženého kolíku na vrtuli po nárazu do plovoucího bince) a moc příjemné to nebylo. Na plný výkon (loď cca 1,5 t, motor 5 hp) jsme zažili i "couvání".
Závěr pro mně: S mojí lodí (MicroPolo, max. 900kg, Mercury 4T 5hp) se pod Střekov nepouštět!!!
Závěr pro mně: S mojí lodí (MicroPolo, max. 900kg, Mercury 4T 5hp) se pod Střekov nepouštět!!!
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 hosti