V pátek jsem brknul na komoru, zda opravdu maká a ve ¾ na 5 nás do kopce udělá. Že prej jo, konečně, že už někdo plave
, ale zpátky ten den prý už ne. Povídám nevadí, dolů až v neděli. V 5 jsme nahoře a plaveme ke kamarádovi, co má chajdu proti Bílé skále, na drb po zimě, jeho kytaru a starej gramofon na kliku. Príma večer.
Ráno pokračuju nahoru postát na „Na Strejckým“ a pěšky podle potoka Třeblová přes Pexák a osadu Keno do Nedvězí na starej statek- samo s hospodou. Po zimě setkání jak se ztraceným synem.
Odpo vážeme na dalbách pod Svatým a další tůra pěšky do krpálu, tentokrát k Taterům. Taky bez chyby. U žejdlíku krafeme s místními trempchataři , slibujeme transport slabších jedinců na potlach Ztracenky – 95. výročí založení osady.
Luxusní slunečné nedělní ráno nás příjemně vzbudilo a tak plaveme mrknout na Ztrácu, jak to bude s přistáváním u jejich koupacího mola – není tam zrovna dost vody a málo místa. No, nějak se tam dostanu.
Kousek po proudu proti Puchýrně jsme udělali čouďák, opekli buřtíky a vyvalovali se na sluníčku. Po zimě pěknej relax.
Kolem poledne okolo plave, spíš valí, „loď bez řidičáku“ a neomylně míří až k nám očumovat,
místo aby drželi dištanc, respektovali soukromí a radši očumovali probouzející se přírodu Štěchovickýho kaňonu.
Odpo připlouvá kamarád, co vyměnil pramici s 2,5 HP za kajuťáček s 90HP Omnimaxem
, a s přítelkyní trénuje manévrování s novou lodí a pobyt v kajutce.
Před 5. jsme se sešli v komoře, proplavujeme za přání šťastné plavby od pana komořího, a večer končíme v Davli ve stánku U Kotvy.
Pohodový víkend. Lodí 24km, pěšky 8km s převýšením cca 280m a něco taky bajbótem.
btw. Ztracenka má tu slávu 95. výročí poslední sobotu v červnu, od 18.00 – kdyby se někdo chtěl podívat.
....loď bez řidiče jsem taky registroval, jel jsem kolmo kolem....
