přislíbil jsem popsat zážitky z (prvo)plavby po kanálech ve Francii, tady jsou.
Lokalita: jižní Francie, poblíž města Narbonne, Canal du Midi, báze Le Somail
Loď: Nicols 900
Posádka: 5 lidí (já, manželka, tchán, jeho kamarád a kamarádova manželka)
Průběh a nestručné zážitky:
1. převzetí lodi proběhlo v sobotu 3/7/2010 před 17. hodinou, domluva anglicky, byť angličtina Francouzů je poněkud komická... Ale snažili se, zejména když jsem zdůraznil, aby mluvili "simply and slowly". Jen jednou došlo i na francouzštinu - při vysvětlování splachování záchodu po "pipi et kaká"...
Převzetí lodi pro mne jako nezkušeného trvalo přes hodinu, technik se mi poctivě věnoval a neustále se ujišťoval, že rozumím všemu, co vysvětluje. Následovalo vyjetí z přístavu, jeho ukázka a můj nácvik otáčení lodi na kanálu, několikeré přistání (po proudu, proti proudu) a kotvení - uvázat se dá prakticky kdekoliv, všude je spousta kolíků, stromů (pozor na překřížení s kanálem souběžných cyklostezek lanem), luxusně se také vyvazuje ke kořenům stromů, případně je možno si zatlouct vlastní kolíky (na což nikdy nedošlo). Kde se kotvit nesmí je na břehu jasně vyznačeno, ale takových míst je minimum.
Technika jsem výkonem přesvědčil, takže předány klíče a popřána šťastná plavba. Milý člověk, ostatně jako všichni, s kým jsme se ve Francii setkali - ať už kanále, kde se zdraví každý s každým včetně cyklistů a běžců, či na cestách autem, benzínkách atd.
2. Následuje zamknutí lodi a rychle autem pro zbytek posádky, která byla po dlouhé cestě nejprve odložena na Narbonne plage (francouzská riviéra), což je od Le Somail nějakých 30 km... (byl to ten týden, kdy bylo v Evropě nejvíc slunce). Moře teplé a písek rozpálený tak, že se po něm dá ujít bosou nohou jen pár metrů. Jsem z toho lítání už hodně propocený, takže oceňuji plážovou sprchu. A taky klid od našinců... Nořím se do vln a při vynoření slyším z dálky: "Bohóšú, neměli byzme už jyt?". Bohóš je vedle mě a nestydí se si taky zahulákat. Hm, tak klid nebude.
Serpentinami a nejméně třiceti kruhovými objezdy se vracíme k lodi a nakládáme věci a proviant. Pánové jsou sice protřelí kempeři, ale mají rádi své pohodlí, proto transport neuvěřitelné hromady potravin a tekutin z aut do lodě připomíná nakládku humanitární pomoci - což vzbudilo nelíčený zájem posádek okolostojících lodí.
Protestujeme s ženou, že jsme krom krás přijeli poznat i gastronomii jižní Francie, nikoliv se cpát svíčkovou s knedlíkem. Jsme rázně odbyti - mám se starat o loď a do vaření nemluvit. No co, vždyť ze mne udělali jen kapitána.
Poznámka: ta spousta piva se samozřejmě v takovém počasí skoro vypila. A je to i výborný prostředek k navázání komunikace s domorodci a dalšími loděmi.
3. vyplutí směrem na Carcassonne, cca po kilometru vybráno klidné místečko k přespání ve stínu mnohasetletých platanů, které ostatně lemují značnou část kanálu a tvoří tak nádhernou zelenou klenbu (a chládek). Spát se dá opravdu skoro všude, ale doporučuji určitě vždy zajet kus za vesnici/město a za druhé nekotvit tam, kde podél kanálu náhodou vede silnice.
4. Neděle 4.7. - start, první zastávka ve Ventenac-en-Minervois, prohlížíme si malý trh. Dále v Paraza efektní otočka o 180 stupňů, neb jsem se konečně podíval do mapy a zjistil, že vlastně tímto směrem nechceme, ehm... Přes Le Somail tedy zpět, při přeplouvání aquaduktu (Pont-canal de Cesse) zjištěno, že se dole lidi koupou. Super! Průzračná voda, teplota akorát, tůň na tři tempa, pár dětí a dospěláků. Cca 200 metrů proti proudu potoka objevena další tůň, na dno nedosáhnete a nikde nikdo.
Konstatováni velcí pstruzi, při absenci rybářského náčiní padají od našich zálesáků návrhy na tzv. ruskou třpytku.
(Ti dobří lidé zcela opomněli, že by sice tůň vylovili efektivně (komplexně), ale zřejmě i naráz vylili značnou část kanálu. Představa samozřejmě technicky lákavá, leč nepřípustná. Naštěstí žádné trhaviny nemají.)
Dále na trojstranné vodní křižovatce plujeme doleva, protože vpravo jsou zdymadla a z těch máme zatím respekt. Poklidná návštěva Argeliers a nocování těsně za Capestangem v pochozí vzdálenosti za účelem ranního nákupu čerstvého fr. pečiva (či spíše okatého protestu proti dovezeným potravinám). PK 190, napluto 38 km.
5. Pondělí 5.7. - po snídani návrat pěšky do Capestangu, milé městečko s náměstím s typickými kavárničkami a dále přenádherným kostelem. Další zastávka v Colombiers (na trase se proplouvá tunel), leč všude zavřeno. Dále tradá na Béziers, bohužel jsme ke zdymadlům Fonserannes připluli v 15.45 hod., tedy pozdě, protože dolů fungují jen do 15.30 hod. Ale vlastně pozor, poslední plavbu v 15.15 má navíc pro sebe vyhrazenu směrem nahoru velká výletní loď. No jo, koukat víc do mapy, všechno tam je! Noc trávíme před zdymadly, na PK 206,5, napluto 16 km. Béziers bohužel nenavštíveno z časových důvodu, centrum není zas tak docela blízko této části kanálu.
6. Úterý 6.7. - noc všelijaká, měli jsme trochu nervy, jednak ze samotných zdymadel, za druhé abychom je stihli proplout. Starší navrhují vstávat o půl šesté (ehm, většina zdymadel je funkční od 9.00, tato startují v osm...), nápad zavrhnut a budíček stanoven na sedm hodin + snídaně, cigareta, pipi et kaká atd. Nakonec nás nocuje na místě jen cca osm lodí. Přesně v osm hodin se odvazujeme a vjíždíme jako čtvrtí (do každé komory se vejde cca čtveřice našich lodí). Fonserannes jsou technický i emoční zážitek, šest zdymadlových stupňů těsně za sebou, propad vždy 3,42 metru, lodě se mačkají, voda bouří, ženy zvážní, vzduchem létají lana a pokyny, Asiaté zběsile fotí...
Za Fonserannes vpravo následuje po chvíli vysoké zdymadlo (propad o 6,19 cm), jsme v tom dlouhátánském betonovém rygolu sami jako trpaslíci. Lana se ale nemotají okolo pacholat, nýbrž nakrátko na tyče přes celou výšku zdymadla. Velmi jednoduché a praktické!
Noc trávíme za Portiragnes, PK 219, napluto 24 km.
7. Středa 7.7. - dnes je v plánu vykoupat se v moři, proto hurá na Vias, někde kolem 225 by to podle mapy mohlo být, co by kamenem dohodil... Přesně na 225 cítíme ve vzduchu moře, proto kotvíme a vydáváme se pěšky na 1,5 km (uff) dlouhý pochod kolmo na kanál. Nalézáme malou a krásnou, ze všech stran obřími kameny chráněnou pláž. Zklamání - moře je neuvěřitelně LEDOVÉ! Prý proudy a včerejší bouře na moři nebo co... Žena se spokojeně rochní a loví mušle. Nechápu, vlezl jsem do vody po kolena a zastavil se mi krevní oběh. Tak se aspoň prohřeju na sluníčku. Po hodině se pláž plní domorodci, před nás si dokonce lehá stádo velryb. Spokojeně chrní pod slunečníky a poslouchají přenos z MS ve fotbalu. Okatě vyhlížím, zda se zpoza útesu nevynoří efektní zatáčkou člun Greenpeace, aby je natahali zpět do moře... ale nic.
Plujeme ještě kousek, ale už se nám tam nelíbí (vedro, málo stínících platanů, krajina vyprahlá a nic moc ke koukání). Na doplutí do blízkého Agde bohužel není síla, byť by to mohlo stát zato. Takže otočka a trochu na to šlápneme. Pravdu měli ti, kdo říkali, že cesta zpět je jako nová. Sice některá místa poznáváme (např. potopenou loď), ale krajina nabízí nové a netušené pohledy. V Beziérs kotvíme u univerzity, dotankováváme vodu. Platili bychom, ale není komu. Opět zdymadla Fonserannes, jako mazáci si je užíváme, kapitán vystavuje na odiv svůj nadhled a pro efekt (a Asiaty) popíjí při pojíždění kávu. Noc na PK 179, kupodivu napluto nejvíce (večer jsme plavbu trochu natáhli), tj. 52 km.
8. Čtvrtek 8.7. - zpět na křižovatku na 168 km, opět koupání pod známým viaduktem. Tentokrát na křižovatce doleva k Narbonne. Zdymadel je šest a jsou od sebe vzdálena 700-900 metrů. Chvíli zkoumáme návod v AJ (ovládání se sestává ze tří knoflíků), ale hned se z lavičky zvedá milá paní a česky nám princip objasňuje
. Protože spěcháme a chceme si zajistit hladký průplav zdymadly, má sportovní žena se ujímá role rychlého posla a pěšky vyráží napřed (šťastni ti, kdo mají na palubě kolo). Vše klape, na kanálu de la Robine jsme pronásledováni jen jednou lodí, na kterou ve zdymadle vždy počkáme, a v protisměru nás nezdržuje nikdo.
Doplouváme v 19.05 k poslednímu zdymadlu před Narbonne, semafor na nás posměšně zabliká a zhasne, takže pro dnešek vymalováno. Následuje tedy zušlechtění a pěšky do města (1 km). Nebudu unavovat detaily, ale pocourali jsme večerním a nočním městem a máme milion zážitků (dálněvýchodní internetová kavárna, živé kapely venku, škola tanga na otevřené scéně, vynikající večeře v centru na zahrádce...). Noc PK 8, napluto 24 km.
9. Pátek 9.7. - přes dvě zdymadla (tentokrát zavěšená tyčka uprostřed kanálu, nutno pootočit a trpělivě počkat, nikoliv tahat jako my...) do centra Narbonne, efektní kotvení blízko náměstí za pozornosti turistů, opět courání po obchodech a památkách, katedrála je úžasná. Kousek za Narbonne se v poněkud divoké krajině znovu otáčíme a definitivně se vracíme směrem k bázi. Žena opět u soustavy zdymadel plní funkci předsunuté hlídky, jen si bere na běh místo sandálů pohodlnější botasky. Má těch celkových cca 3,5 km tentokrát poněkud do kopce, proto na ni mávám vychlazeným pivem, aby se jí lépe běželo. Vedro nakonec vystřídal příjemný deštík. Kotvíme opět u aquaduktu s koupáním, je zde i malé občerstvení, někteří se na místě sprchují, jiní dají opět přednost potoku. Večeře, víno, Pulco (asi nejkyselejší limča z kyselých, opravdu kroutí palce u nohou)... Paní nás zřejmě považuje za Američany, protože se ptá, zda její plněná bageta s masem a rukolou je lepší než hamburger. Pečivo je dost tuhé, ale celek dobrý, tak kýveme o stošest s plnou pusou. V noci parádní bouřka. PK 168, napluto 20 km.
10. Sobota 10.7. - budíček v sedm, loď by se měla předat mezi osmou a devátou. Přeplouváme těch pár kilometrů, dost neuměle se pokouším zacouvat mezi dvě lodě (kotví se kolmo na kanál), ale nijak silný proud mne stáčí a navíc kormidlo reaguje na zpátečku všelijak, nejvíce však nijak... Nakonec s pomocí dalších osádek kotvíme. Vyzvedáváme auta, vyklízíme a drhneme loď. Raději vodou z vodovodu, tou z kanálu se spíše špiní. Předávka technikovi bez problému, za deset minut bylo hotovo. Následuje vyúčtování, potřesení rukou s kdekým, milé úsměvy a "bon voyage!".
Shrnuto, sečteno: napluto přes 170 km, nadšení posádky nezná mezí, všichni odpočatí a plni zážitků. Počasí prvotřídní (dle internetu průměrně 34-37 stupňů) a za celou dobu se neobjevil jediný problém, ať už na vodě či na břehu.
Popis lodě: menší, ale pro pět lidí dostatečně prostorná - ložnice 2 + WC se sprchou, ložnice 2 + 1 + WC se sprchou, prostorný salon s kuchyní a kormidelnou, místo k sezení na přední palubě, dále nad salonem (vhodné i ke spaní dvou lidí, což bylo pány plně využito) a další sezení na zadní palubě. Loď jednoduše ovladatelná, bez pomocného propelleru, živá a obratná. Kuchyňka s teplou vodou a dvěma plynovými vařiči je plně vybavena, postrádal jsem jen velké (naše klasické) hrnky na kávu/čaj. Ocenil jsem vlastní mrňavý dalekohled k včasnému zjištění stavu semaforu u zdymadel. Možno přikoupit podrobnou mapu se spoustou užitečného povídání za 20 E - není levná, ale vyplatí se, zvláště pokud by se četla zavčas, že... ehm. Nádrž nafty není šance vyjet. Nádrž na vodu má 800 litrů, dotankování 200 litrů za 2 E.
Závěrem opravdu srdečné a upřímné poděkování GERONIMOVI za pomoc jak s výběrem a objednáním lodi, tak i za morální podporu a rady v dlouhém mezidobí i den před akcí. A dále za nabídku telef. hotline v případě problémů, to je hned člověk na cestách klidnější.
Dále patří mé poděkování posádce. Každý si rychle našel své místo a svoji funkci, dle soudu mého a jejich jsme si společnou akci užili všichni (zážitků i legrace bylo opravdu spousta) a bude na co velmi dlouho vzpomínat. Poděkování patří řidičům, zásobovačům, kuchařům, uklízečům, kormidelníkům, skokanům na břeh, rychlým spojkám, psychologům, herním specialistům, dokumentaristům atd.
PS1: omlouvám se za délku vyprávění, je to spíše záznam průběhu pro nás, a tak jsem zřejmě nenapsal vše, co by zdejší osazenstvo mohlo spíše zajímat... pročež se ptejte, rád odpovím.
PS2: foto doplním, případně spíše přidám odkaz na externí úložiště. Mám na stole karty ze tří foťáků, necelou tisícovku fotek. Tak to nebude hned...
Po dvoch mesiacoch mi niekto zaklopal na okno, že on je mechanik. Pozrel motor kázal objednať súčiastky. To bolo vo štvrtok ale že skôr nemôže ako ďalší týždeň v utorok. Objednávka cez internet u Volva, nová olejová pumpa dorazila v pondelok večer a v utorok poobede o tretej sa konala skúšobná jazda a odvtedy to funguje. 
