Příspěvekod kosisa » čtv srp 09, 2012 2:20 pm
Nalezeno na netu:
Pluj po mořích a oceánech...
Dostavěný trup lodi stojí připraven na skluzu. Na tribunu před přídí přicházejí poslední z řady čestných hostů. Kapela dohrává slavnostní pochod. Mezi diváky utichá šum, je zde plno lidí z loděnice, města i přístavu. K mikrofonu přistupuje vedoucí stavby a vydává povely k přípravě spuštění. Údery palic pod trupem a jednotlivé úseky hlásí splnění příkazů. Připraveno!
Nyní mluví ředitel loděnice: Postavili jsme pro vás loď, do které jsme vložili svou práci a své znalosti. Bude vám dobře sloužit. Odpovídá mu diplomatický představitel ČSSR: Děkuji Vaší loděnici jejím dělníkům, konstruktérům a technikům za to, co dokázali. Přeji přítomnému generálnímu řediteli Československé námořní plavby, aby po dokončení tato loď s našimi námořníky na palubě úspěšně napomáhala k plnění ekonomických úkolů zahraničního obchodu, aby vždy čestně reprezentovala naši vlast, ČSSR.
Vítr rozevlává vlajkoslávu nad novou lodí a do ticha pronáší kmotra lodi formuli křtu: Pluj po mořích a oceánech pro slávu československých námořníků a pracovníků loděnice. Přeji tobě, tvému veliteli a posádce na všech plavbách mnoho úspěchů. Dávám ti jméno ……………………
Kmotra pozvedá ozdobnou sekerku, přesekává stužku, láhev šampaňského proletěla vzduchem a tříští se o bok lodi. V prvních taktech československé státní hymny zanikají údery do posledních klínů pod lodí. Víno stéká po ocelové obšívce trupu a jeden z dělníků stačil sebrat na skluzu hrdlo láhve, čeká jej za to odměna. Loď se zatím dává do pohybu. Nejprve pomalu, ale nyní již rychleji klouže, vystříkla voda, rozezněly se sirény loděnice i okolních lodí, které vítají novou družku.
Křest lodi
Tak podobně dnes vypadá křest lodi. Existují malé změny dle zvyklosti loděnice a místních tradic. Zvláště barvitou podívanou je spouštění na vodu v japonských loděnicích. Podle zvyků země vlajky lodi se někdy mění i tekutina použitá ke křtu. Na přiklad Indové a další národy Indického oceánu a Tichomoří křtí mlékem kokosového ořechu, pravověrní mohamedáni kravským nebo ovčím mlékem, Turci krví obětního beránka.
První zachovaný zápis o křtu lodi pochází ze starého Egypta z doby okolo roku 2100 př.n.l. Staří Řekové a Římané křtili lodě vodou, symbolem očištění od zla a nebezpečí. Současně však připíjeli vínem na zdar plaveb. Bojové lodě drsných norských Vikingů při spouštění na vodu drtily živá těla válečných zajatců, jejichž krev měla zaručit vítězství při nájezdech na evropské břehy. Po křížových výpravách se ceremoniálu ujala církev a křty lodi se staly výsadou jednotlivých biskupů. Počínaje 16. stoletím převzali vrcholnou funkci členové královské rodiny nebo význační šlechtici. Tehdejší zvyky připomínaly spíše starořímské otevření navigační sezóny nebo slavné každoroční benátské zásnuby s Jaderským mořem. Král nebo jeho představitel v slavnostním oděvu dal lodi jméno, připil.jí ze zlatého nebo alespoň stříbrného poháru, který vhodil do vln jako obět moři. Znamenalo to značnou spotřebu drahých kovů a tak od roku 1690 začali šetrní Angličané rozbíjet o příď lodi láhev kvalitního vína. Francouzi přišli v posledních letech 18. století se šampaňským.
Po celá staletí křtili lodě muži. Dodnes to platí pro mohamedánské a některé další země. Teprve v první polovině minulého století se této čestné úlohy ujímají ženy. Zapříčinila to tak trochu vláda královny Viktorie.