Příspěvekod Pavel63 » sob lis 13, 2021 8:29 pm
Zdravím všechny,
nejsem sice majitelem lodě, když nepočítám 4 kajaky a 2 prkna u stropu garáže, ale jelikož jezdím pár let na jednu majitelskou, kde dělám i nějakou údržbu a odstraňuji některé problémy, tak si dovolím přidat pár postřehů a zkušeností s Elan Impression 40.
Od r. 2016 jezdím s majitelem lodě na Elan Impression 40, kterou koupil v r. 2015. Ale protože ten rok si teprve spolu s kamarády dělali papíry, zkušenosti na moři tedy tehdy celkem skoro žádné, tak jsem s nimi pak jezdil 2 roky něco jako dozor. Nejsem žádný profík, ale přece jen mám trochu víc zkušeností než oni a párkrát jsem je "vytáhnul z bryndy", když se nějaký manévr nezdařil a podobně. Ale od té doby s nimi pluji každý rok a občas si ji půjčím pro rodinnou plavbu, takže s lodí mám nějaké zkušenosti, které zde chci uvést.
První přeplavba ze Slovinska do HR už loď vykazovala problémy s dobíjením servisních baterií, které byly patrně trochu předimenzované. Loď má některé věci nadstandardní, např. elektrickou vinšnu, na předním WC elektrické splachování (výbava WC Jabsco), TV, měnič. Snad z toho důvodu měla i vekou sadu servisních baterií (6 ks 12V 95 Ah). Problém byl ale s jejich nabíjením, protože dodaný menič/nabíječka by je na plné nabití po připojení na vnější napájení (kabel na molo) nabíjel ais 2,5 dne. Bohužel už při první přeplavbě se údajně projevila závada v jejich nabíjení, protože nabíjení při chodu motoru je řešeno tak, že se nejdřív začne nabíjet startovací baterie a až dosáhne nějaké napětí přes 13 V po dobu asi 20 vteřin, tak se připojí nabíjení servisních baterií. Jelikož měření napětí startovací baterie fungovalo špatně (osobně jsme tam občas viděl i 4,2 V, ale přitom motor v pohodě šel nastartovat), tak se při běhu motoru dobíjení servisních baterií patrně nikdy nesepnulo. Takže servisní baterie se dobíjely jen při připojení v přístavu nebo maríně na elektriku na mole. Díky tomu byly většinou málo nabité a brzy odešly. Majitel reklamoval problém s bateriemi, servisák dovezl novou sadu a baterie vyměnil za nové. To jsem na lodi ještě nebyl. Bohužel tím dobíjení z alternátoru nevyřešil a tak za další zhruba necelý rok baterie odešly taky. Byl problém vytáhnout kotevní řetěz i při chodu motoru, po 5 - 6 hodinách plavby navigační přístroje začaly vypadávat, protože baterie padaly pod 11V a podobně.
Přesto, že jsem výrobci popsal, že je problém s měřením napětí startovní baterie, poslal i foto displeje, kde byly nesmyslné údaje vidět, tak problém nedokázali v prvním kole řešit. Pak nějak sehnal majitel místního elektrikáře, údajně tam byl jen špatně zapojený nebo špatný odpor a po odstranění problému s měřením startovací baterie (její dobíjení při chodu motoru celou dobu fungovalo) začalo fungovat i dobíjení servisních baterií, jenže ty už byly zničené a tak byl problém, že i při chodu motoru padalo napětí při navíjení kotevního řetězu, což je dost klíčová zaležitost. Domluvil jsem se známým kontrolu baterií, ty již nešly oživit a koupili jsme na loď nové, ale po konzultaci se známým jen 4 ks, místo zbývajících dvou jsme osadili solární panely (2 ks, celkem asi 100 W) s regulátorem dobíjení, které zajišťují jednak krytí spotřeby během plavby na plachty nebo při stání na kotvě, ale také udržování baterií přes zimu, kdy od října do dubna loď stojí v maríně. Od té doby kdykoli při příjezdu na loď zapnu elektriku, baterie ukazují 13,2 V a nepotřebujeme se během plaveb připojovat na mole na elektriku. Navíc já na rozdíl od majitele a jeho kamarádů jezdím na kotvu, kde kabel stejně nemám kam napojit ...
Předminulý rok jsem po příjezdu na loď před první plavbou zjistil, že nefunguje měnič. Při jeho kontrole jsem zjistil, že má vyhořelou elektroniku. Pořídili jsme nový měnič/nabíječku, výkon 2,5 kW, ale nebylo nám jasné, proč původní vyhořel. Vzpomněli jsme si, že předtím na podzim při poslední plavbě jsme se připojili na elektriku na mole (tehdy ještě nebyly soláry) a chvíli bylo cítit smrad spálené elektroinstalace, ale nezjistili jsme, co se stalo. Následující rok při dokončení instalace nového měniče jsme se dopátrali - původní měnič byl sice zapojen tak, že při připojení kabelu na vnější napájení se měnič automaticky vypne. Jenže kablík, který mu měl dát informaci o tom, že se loď připojila na vnější napájení, byl na svorkovnici jen zastrčený a nebyl dotažený ... A u měničů je problém, že se nesmí potkat 220 z měniče s 220 zvenčí, což se díky volnému drátu stalo.
Loď je vybavená kromě spínačů kotevního vrátku na přídi u kotevní studánky i dálkovým ovládáním kotvy, u kormidla je zásuvka, kam se dá připojit kabel dálkového ovládání, které dokonce eviduje délku odvinutého řetězu. Bohužel při prvním pokusu použít dálkové ovládání se spálila pojistka kotevního vrátku (125 A). Vrátek je napájený přes stykače, ty jsou spínané pomocí relátek ovládaných buď z přídě nebo z dálkového ovladače. Bohužel dráty od dálkového ovladače byly u relátek přehozené pro chod nahoru a dolů, takže z přídě to fungovalo správně, ale při pokusu spustit kotvu dálkovým ovládáním se řetěz jen dotáhnul, při dalším stisku tlačítka už motor neměl kam řetěz táhnout a spálila se pojistka. Po přehození kontaktů u relátek už to chodí správně. Nevím, jak to u výrobce zkoušeli, ale asi se spokojili s tím, že motor vrčí ...
Loď má genu na rollfoku, originál byl spodní cíp geny přímo šeklem uchycený u rollfoku. Přitom se ale spodní strana geny odírala o zábradlí tvořené lanky. Stačilo genu posunout víc nahoru, u spodního cípu ji chytit smyčkou z lana a už se neodírá.
Na lodi je hlavní plachta klasická, na ráhně je laizy bag, vzhledem k tomu, že přední hrana plachty je uchycena do stěžně jezdci, tak po spuštění hlavní plachty je horní cíp a výtah plachty díky jezdcům tak vysoko, že průměrně vysoký člověk na něj nedosáhne, aby výtah stáhnul dolů a zajistil proti nežádoucímu povytažení při případném silném větru.
Hlavní plachta má 2 refy. Ale podle mne to nestačí, při silném větru (přes 30 knt) by bylo potřeba ji ještě více zrefovat, protože i tak dochází při křižování proti větru k nekontrolovatelnému vyostření (možná je problém u toho, co stojí u kromidla, nechám se poučit).
Na předním WC bylo elektrické čerpadlo (Jabsco) na splachování a odčerpání, nicméně po 3 letech přestalo fungovat. Na macerátoru byl navinutý nějaký odličovací ubrousek nebo kdoví co. Čerpadlo jsme opravili, do konce roku fungovalo, další rok už s ním ale nebylo možné hnout a tak jsme ho nahradili ruční verzí pumpy od stejného výrobce. V jednoduchosti je krása.
Loď je vybavena odpadním tankem, jeho vyprázdnění zajišťuje čerpadlo s macerátorem Jabsco umístěným pod podlahou v salonu. Nad ním je část podlážky lehce odnímatelná jako montážní poklop. Bohužel pro demontáž čerpadla nestačí, musí se za tím účelem demontovat stůl v salonu a skoro všechny podlážky, aby se člověk ke šroubům úchytu čerpadla dostal. Přitom stačilo čerpadlo posunout o 5 cm k zádi a dalo se demontovat bez rozebírání podlážek ... Při demontáž čerpadla jsme navíc zjistil, že přebytek přívodního kabelu a kablíku od čerpadla jsou smotány a uchyceny tak, že jejich spojky pomocí kulatých konektorů, které nejsou rohodně vodotěsné, leží na dne lodě, kde se může převalovat případná voda, když se loď naklání. Navíc slaná voda je vodivá a způsobuje korozi kovů, ze kterých je provedený spoj. Proč spojky kabelů nebyly umístěny např. nad čerpadlo, to mi hlava nebere.
Na lodi je bilge pumpa, kterou spíná plovákový spínač ve spodní části lodě nad kýlem. V září jsme přijeli na loď a u vypínače bilge pumpy, která má zvláštní napájení, které jde mimo hlavní vypínače, nesvítí kontrolka napájení. Pumpa taky nešla zapnout. Nejdřív jsem asi hodinu leozil po lodi, oddělával kryty a hledal pojistku, nakonec mne napadlo, že musím jít od baterií a držák pojistky jsem objevil ukrytý za silnými kabely hlavních vypínačů. To musela být opravdu hlava, která vymyslela, že se nainstaluje napájení bilge pumpy a přilepí držák pojistky mezi hlavní vypínače, a poté se k hlavním vypínačům přivedou kabely silné pomalu jako malíček, takže překryjí tu pojistku. Při její výměně jsem si připadal jako Dežo ve známé scéně při výměně startéru u LKT. Kdyby vedle nebylo na čele postele místo, tak by to člověk snad pochopil ...
Ke kladům patří vybavení motorem Volvo Penta 23, který má natočeno asi 700 mth a není pod ním snad jediná kapka oleje (v něm je ho akorát) a šlape jako hodinky. Jednou nešel nastartovat, když jeden z kamarádů majitele vyplouval z přístavu, vytáhnul plachty a motor nevypnul, foukal svěží vítr a loď chvíli plula v náklonu, Zapomněl vypnout motor, udělal to až na moje upozornění. Jenže se asi díky náklonu a jen poloviční zásobě nafty přívod zavzdušnil a po připlutí ke břehu a stažení plachet motor nenastartoval. Otočil jsem rychle loď na moře, vytáhl plachty a šel řešit problém s motorem. Došlo mi, že je patrně zavzdušněný přívod, našel jsem "balonek", dopumpoval a pak motor naskočil na první pokus. Ostatně bylo to pro ně poučení, že nejdřív mají startovat motor a pak teprve sundat plachty.
Jinak je to loď celkem pěkná, ovladatelná, jen bych pro rekreační plavbu viděl jako pohodlnější hlavní plachtu rolovanou do stěžně. Považuji to za bezpečnější a pohodlnější z hlediska manipulace, když v silném větru je třeba plachtu zrefovat nebo úplně stáhnout. Jinak je na můj vkus na lodi poměrně málo úložných prostorů v salonu, kde za opěradly lavic jsou místy vedeny kabely a není dobré do toho motat další věci. Navíc na zádi je za zadní stěnou kajut mraky nevyužitého prostoru, myslím si, že tam klidně mohly být nějaké skříňky, byť by přístup z kajut nebyl nejpohodlnější.
Tak budiž někomu moje postřehy inspirací k tomu, na co si dát pozor, čeho se vyvarovat a podobně.
Pavel.