Výměna zkušeností majitelů lodě

[bomba]

Ahoj.Za tu sezonu a to si nevyplul by se skoro dala pořídit starší hezká Bav 770 Ale vážně,hezká, moc hezká,máš nejaký fotky interieru,hoď je do placu.Čau.

[Macek0585]

Ale i ta Bavarka musí někde stát, nejlépe pojištěná ) Já jsem taky ulítlý na plachty, ale v rámci marinizace manželky a dětí (termín jsem převzal z jiné části fóra:-)) je to praktičtější, i když dražší varianta. I když - stání stejně dlouhé plachetnice bude podobné, a to je největší položka rozpočtu, stejně tak podobné budou náklady na pojištění. Velikou výhodou plachetnice proti motoráku je její skoro nezávislost, motorákem jsem zase všude x krát rychleji a můžu si užít to samotné místo a ne jen cestu k němu. Vzhledem k tomu, že jsem včera opět zjistil jak dávat fotky, pár jich přikládám

[classic]

Ahoj lidi
Koupit loď není asi zase tak velký problém. Ale jak píše Macek, tak uživit motorovou chatu na moři by problém pro mě byl. Je tady někdo s plachetnicí v Chorvatsku a je ochotný říct kolik stojí provoz třeba 36 stop? Informaci se dá sehnat hromada, ale v dnešní době slev a přiiplatků se v tom jaksi nemůžu zorientovat. Teoreticky stojí provoz a parkování x peněz, ale po konečném součtu dík

[kanic]

Ahoj.
Za naši 31´plachetnici: stání v marině na vodě, modrá karta, havarijní + poj. posádky + odobrenje
= 60 000 Kč.

[seemann]

Ahoj lidi
Koupit loď není asi zase tak velký problém. Ale jak píše Macek, tak uživit motorovou chatu na moři by problém pro mě byl. Je tady někdo s plachetnicí v Chorvatsku a je ochotný říct kolik stojí provoz třeba 36 stop? Informaci se dá sehnat hromada, ale v dnešní době slev a přiiplatků se v tom jaksi nemůžu zorientovat. Teoreticky stojí provoz a parkování x peněz, ale po konečném součtu dík

Za naší 35f. cca 4500EUR marína, 1800,-pro člověka, který se o loď stará, 250,- vigneta,1x za dva roky jeřábování, to jsou asi podstatné platby. Potom ještě běžná údržba.

[brin]

Nebylo by levnější si to vždycky nechat naložit na tahač a nechat odvézt domů? A na dovolenou si to zase nechat dovézt tam. Ty částky mi připadají neskutečné. Úplně mimo moje představy, a to si myslím nežiju nijak zle. Už chápu, proč se říká, že jachtaři jsou bohatý druh lidí... Nejde to všechno pořídit někde levněji?

[Charlie]

Mě ty částky až tak neskutečný nepřijdou, když vezmu kolik stojí kotvení 7m plachetnice na orlíku - 16 až 22tis za sezonu + k tomu připočítat zimní uskladnění který se běžně pohybuje od 10 do 16tis možná i víc a v tom nemáš pojištění lodě, údržbu, atd a jsme jen na orlíku.

Tak dát 60tis za rok v Chorvatsku za 31ft loď včetně pojištění mi nepřijde až tokový rozdíl.

Samozřejmě u nás se dá všechno pořešit i levnějš ale na úkor komfortu - kterej já zas u nás nevyžaduju, ale na moři to bude trošku něco jiného.

[Jarda885]

Nebylo by levnější si to vždycky nechat naložit na tahač a nechat odvézt domů?

Plachetnice 36 stop je dlouhá 11 metrů, široká kolem 3,5 metru. Ponor má necelé dva metry, takže výška lodě bude přes 3 metry. Nové lodě se převážejí po moři vlastní silou.
Nevím jsetli to půjde naložit "naštorc"na normální kamionový vlek na jakém se vozí např. stavební stroje. Spíš si myslím, že ne.
Byl to byl nadměrný náklad. To znamená doprovodná vozidla. Ale hlavně milion vyřizování povolenek. Myslím, že by to vyšlo dráž a hlavně podstatně časově náročnější.

Sehnat roční parkování je ekonomičtější varianta.

.

[adriana]

AHOJ. Otec má lod´v Lemmeru v Holandsku je to menší marina ccá 50 lodí, jeřáb 60t. a za roční provoz to je stání na vodě v ježku, jeřáb z vody a do vody a zimní stání v boxu u haly, platí na koruny 30 000,-´Kč jo a to mu to hlídaj myslím lana na vodě. Lod´ je 10m dlouhá a je v tom také jeden ostřik Wapem. Adriana.

[martin111]

Když vidím ty ceny tak vím kam nepojedu....Lod mám na Baltu,6 hodin od domu a stojí to o mnoho méně. 46 f 1362,-léto 1293,-zima v hale a přístavy mezi 12 až 28 EUR.Co se týká údržby tak člověk by měl základy zvládat sám jinak to musí platit a ceny jsou hodně rozdílné.Jediné co je na jihu dobré,že se tam dá jet na vánoce.Nahoře přístav co nezamrzá se hledá špatně.

[brin]

Ahoj Martine, souhlas, taky mám ten dojem, že za to teplo si neuvěřitelně připlácej:-)

[Stanislav]

Do letošního května jsem měl zaplacené roční stání v Trziběži. Loď 9m, včetně elektriky, vody, parkování auta. 18.000,- Kč, platil jsem navíc jeřábování a wap vše v řádu stokorun. V Německu je to o něco málo víc, ale zase Němci mají perfektní servis. Jinak je Balt a sever cenově jinde než Chorvatsko. Taky je to podstatně blíž po silnici a do Štětína jezdí z Prahy přímo rychlík.

[JK]

To je moc pěkný, že roční stání v Polsku na moři stojí zhruba tolik jako půl roku na Orlíku- na louži
Nebo jinde ofiko v čechách.
Např. v Nelahozevsi v marině, jsem se dopočítal ročně u 9 m dlouhý lodě k 21.600,- (Šest měsíců za 16.200,-) jen za to že seš přivázanej na pachole.
Pak že jsou chorvati nenažraný

[Felix]

JK: ale notak... cena je přece vždycky věcí nabídky a poptávky. Jesliže molo nezeje prázdnotou - a to nezeje ani v Nelahozevsi, ani v Chorvatsku - je cena nastavená přiměřeně zájmu.

[Stanislav]

NO já nevím proč ale v tom Polsku jsou mariny na zimu dost plné, rozhodně nezejí prázdnotou a ceny jsou dlouhodobě nízké. Třeba se to změní a půjdou nahoru ale ono to není jenom o Polsku. Podívej se na mariny v Německu, Holandsku, Belgii. Ve švédsku a Finsku se to dá dohodnout taky hodně levně (od spousty marín a přístavů není na webu nic, vše se dohaduje s majitelem na místě). Já to pozoroval letos při cestě kolem Evropy-než jsme propluli Gibralrarem tak do 30 éček za 11m loď za den stání. Na Sardinii v Portiscu za stejnou loď 112 éček za noc (odjeli jsme na kotvu).

[Jarda885]

Já vám hoši, co jezdíte na Balt, fandím.
Raději jezdím do tepla. Do středomoří. I když musím platit víc. Klidně si na severu mrzněte. Já se budu vyvalovat v teple.
Zima mi stačí jenom v bouřích nebo dlohoudobějších deštích.

[JK]

Zima je jen pocit.
Jsem votrávenej když nefouká.

[tkruska]

Neni spatne pocasi, jen spatne obleceny namornik

[JK]

Když už jsem narval takový prachy do hadrů, nebudu přece jezdit v plavkách
Legrace začíná až když zamrznou kladky.

[brin]

A co teprv, když zamrzne loď a musí se čekat do jara

[adriana]

Zdravím ty tvrdý námořníky na severu. Já osobně jsem vyrůstala na Baltu táta tam měl lod´.Po revoluci začal projíždět jih to tam bylo ještě dobře, potom objevil Biskaj a tam i pracoval. Nakonec zůstal na severu v NL. Já když to posuzuji podle zážitků z lodi tak na severu jsou ty plavby mnohem intenzivnější, je to adrenalin a soudržnost celé posádky, nějak se to vreje pod kůži a to se nemusí ani závodit. Když jedu na jih, tak jedu mezi slečinky včetně těch navoněnejch rádoby kapitánů. I závody tam dole mi příjdou jak kroužení někde na Mácháči mezi bojkama. Konečně v roce 2013 bude pořádat ČANY závod na Baltu. No a ceny tu už znáte, den v marině v Dánsku přes automat 8 euro. Nikdo vás neotravuje nechce vodný vzdušný ani jiný nesmyslný poplatky. Bojky zdarma a na mole si jen nalepíte samolepku z automatu, všude čisto sprchy v každý vesnici a hlavně klid. Jo a taky se tam ještě lidi zdravěj. Tak dobrou.

[Denis]

Nie každý má velkú loď a nie každý ju chce. Malý kajutový motorák, alebo plachetnička, cca 7 m na vlastnom podvozku vás bude stáť v Chorvatsku v suchom doku pár stoviek Eur ročne. Je to lacnejšie ako viesť ju domov, lacnejšie ako parkovanie lode kdekolvek v Čechách, na Slovensku, samozrejme okrem vlastného dvorku. Je tam tisícka zátok kde neplatíte nič a sú aj v sezóne prázdne, alebo poloprázdne, teda na noc. Cez deň býva trochu husto, najme v blízkosti velkých rekreačných centier.. Ak chcete ísť do reštaurácie tak sa máte kde zastaviť, aj keď zátoky s reštauráciou sú trochu plnšie, ako tie bez. Ja z Bratislavy to mám do Chorvátska bližšie ako na Balt. Je to najlacnejšia dovolenka v teplej vode a na lodi, lacnejšie je to už len na Královej pri Seredi, alebo za Šopornou.

Druhá teplá destinácia, Grécko. 9 m plachetnica za státie v suchom doku na 12 mesiacov stojí cca 1200 eur, Desaťmetrovkana 9 mesiacov rovnako, teda asi tak ako na Balte. Poveternostné podmienky rovnaké, možná že v Grécku trochu viac. Samozrejme cesta je trochu, dosť, viac namáhavá a drahšia, ale ak niekto chce ísť na vodu na celú dovolenku, alebo ho dovolenka neobmedzuje, tak je to tam super.

Ak má niekto krásnú 40-50 stopovú loď, tak si zaplatí, ale ludia čo majú také lode to väčšinou neriešia, majú na to, tak je to v pohode. A tí čo na to nemajú, to riešia inak.

Ja myslím že krásne je všade.

[classic]

Máš pravdu Denisi, všude je krásně. Ja jsem na začátku nechtěl řešit , jestli je to drahý nebo ne, protože každý ví co je schopen zaplatit. Mě šlo o to, že když se zeptám někde v marině kolik? , tak řeknou x peněz a když tam dovozu loď, tak je to x plus poplatek plus poplatek atd. O Chorvatsku se toho napsalo hodně , je tam teplo a krásně a budu tam jezdit s rodinou. Připadne mě , že je tam draho jen když vezmeš první nabídku nebo jdeš na jídlo na Opatu. Balt je nadhernej , ale manželku tam nedostanu. Takže řeším kam s lodí.
Děkuju všem za odpovědi.

[Pavel63]

Zdravím všechny,

nejsem sice majitelem lodě, když nepočítám 4 kajaky a 2 prkna u stropu garáže, ale jelikož jezdím pár let na jednu majitelskou, kde dělám i nějakou údržbu a odstraňuji některé problémy, tak si dovolím přidat pár postřehů a zkušeností s Elan Impression 40.

Od r. 2016 jezdím s majitelem lodě na Elan Impression 40, kterou koupil v r. 2015. Ale protože ten rok si teprve spolu s kamarády dělali papíry, zkušenosti na moři tedy tehdy celkem skoro žádné, tak jsem s nimi pak jezdil 2 roky něco jako dozor. Nejsem žádný profík, ale přece jen mám trochu víc zkušeností než oni a párkrát jsem je "vytáhnul z bryndy", když se nějaký manévr nezdařil a podobně. Ale od té doby s nimi pluji každý rok a občas si ji půjčím pro rodinnou plavbu, takže s lodí mám nějaké zkušenosti, které zde chci uvést.

První přeplavba ze Slovinska do HR už loď vykazovala problémy s dobíjením servisních baterií, které byly patrně trochu předimenzované. Loď má některé věci nadstandardní, např. elektrickou vinšnu, na předním WC elektrické splachování (výbava WC Jabsco), TV, měnič. Snad z toho důvodu měla i vekou sadu servisních baterií (6 ks 12V 95 Ah). Problém byl ale s jejich nabíjením, protože dodaný menič/nabíječka by je na plné nabití po připojení na vnější napájení (kabel na molo) nabíjel ais 2,5 dne. Bohužel už při první přeplavbě se údajně projevila závada v jejich nabíjení, protože nabíjení při chodu motoru je řešeno tak, že se nejdřív začne nabíjet startovací baterie a až dosáhne nějaké napětí přes 13 V po dobu asi 20 vteřin, tak se připojí nabíjení servisních baterií. Jelikož měření napětí startovací baterie fungovalo špatně (osobně jsme tam občas viděl i 4,2 V, ale přitom motor v pohodě šel nastartovat), tak se při běhu motoru dobíjení servisních baterií patrně nikdy nesepnulo. Takže servisní baterie se dobíjely jen při připojení v přístavu nebo maríně na elektriku na mole. Díky tomu byly většinou málo nabité a brzy odešly. Majitel reklamoval problém s bateriemi, servisák dovezl novou sadu a baterie vyměnil za nové. To jsem na lodi ještě nebyl. Bohužel tím dobíjení z alternátoru nevyřešil a tak za další zhruba necelý rok baterie odešly taky. Byl problém vytáhnout kotevní řetěz i při chodu motoru, po 5 - 6 hodinách plavby navigační přístroje začaly vypadávat, protože baterie padaly pod 11V a podobně.
Přesto, že jsem výrobci popsal, že je problém s měřením napětí startovní baterie, poslal i foto displeje, kde byly nesmyslné údaje vidět, tak problém nedokázali v prvním kole řešit. Pak nějak sehnal majitel místního elektrikáře, údajně tam byl jen špatně zapojený nebo špatný odpor a po odstranění problému s měřením startovací baterie (její dobíjení při chodu motoru celou dobu fungovalo) začalo fungovat i dobíjení servisních baterií, jenže ty už byly zničené a tak byl problém, že i při chodu motoru padalo napětí při navíjení kotevního řetězu, což je dost klíčová zaležitost. Domluvil jsem se známým kontrolu baterií, ty již nešly oživit a koupili jsme na loď nové, ale po konzultaci se známým jen 4 ks, místo zbývajících dvou jsme osadili solární panely (2 ks, celkem asi 100 W) s regulátorem dobíjení, které zajišťují jednak krytí spotřeby během plavby na plachty nebo při stání na kotvě, ale také udržování baterií přes zimu, kdy od října do dubna loď stojí v maríně. Od té doby kdykoli při příjezdu na loď zapnu elektriku, baterie ukazují 13,2 V a nepotřebujeme se během plaveb připojovat na mole na elektriku. Navíc já na rozdíl od majitele a jeho kamarádů jezdím na kotvu, kde kabel stejně nemám kam napojit ...
Předminulý rok jsem po příjezdu na loď před první plavbou zjistil, že nefunguje měnič. Při jeho kontrole jsem zjistil, že má vyhořelou elektroniku. Pořídili jsme nový měnič/nabíječku, výkon 2,5 kW, ale nebylo nám jasné, proč původní vyhořel. Vzpomněli jsme si, že předtím na podzim při poslední plavbě jsme se připojili na elektriku na mole (tehdy ještě nebyly soláry) a chvíli bylo cítit smrad spálené elektroinstalace, ale nezjistili jsme, co se stalo. Následující rok při dokončení instalace nového měniče jsme se dopátrali - původní měnič byl sice zapojen tak, že při připojení kabelu na vnější napájení se měnič automaticky vypne. Jenže kablík, který mu měl dát informaci o tom, že se loď připojila na vnější napájení, byl na svorkovnici jen zastrčený a nebyl dotažený ... A u měničů je problém, že se nesmí potkat 220 z měniče s 220 zvenčí, což se díky volnému drátu stalo.

Loď je vybavená kromě spínačů kotevního vrátku na přídi u kotevní studánky i dálkovým ovládáním kotvy, u kormidla je zásuvka, kam se dá připojit kabel dálkového ovládání, které dokonce eviduje délku odvinutého řetězu. Bohužel při prvním pokusu použít dálkové ovládání se spálila pojistka kotevního vrátku (125 A). Vrátek je napájený přes stykače, ty jsou spínané pomocí relátek ovládaných buď z přídě nebo z dálkového ovladače. Bohužel dráty od dálkového ovladače byly u relátek přehozené pro chod nahoru a dolů, takže z přídě to fungovalo správně, ale při pokusu spustit kotvu dálkovým ovládáním se řetěz jen dotáhnul, při dalším stisku tlačítka už motor neměl kam řetěz táhnout a spálila se pojistka. Po přehození kontaktů u relátek už to chodí správně. Nevím, jak to u výrobce zkoušeli, ale asi se spokojili s tím, že motor vrčí ...

Loď má genu na rollfoku, originál byl spodní cíp geny přímo šeklem uchycený u rollfoku. Přitom se ale spodní strana geny odírala o zábradlí tvořené lanky. Stačilo genu posunout víc nahoru, u spodního cípu ji chytit smyčkou z lana a už se neodírá.

Na lodi je hlavní plachta klasická, na ráhně je laizy bag, vzhledem k tomu, že přední hrana plachty je uchycena do stěžně jezdci, tak po spuštění hlavní plachty je horní cíp a výtah plachty díky jezdcům tak vysoko, že průměrně vysoký člověk na něj nedosáhne, aby výtah stáhnul dolů a zajistil proti nežádoucímu povytažení při případném silném větru.

Hlavní plachta má 2 refy. Ale podle mne to nestačí, při silném větru (přes 30 knt) by bylo potřeba ji ještě více zrefovat, protože i tak dochází při křižování proti větru k nekontrolovatelnému vyostření (možná je problém u toho, co stojí u kromidla, nechám se poučit).

Na předním WC bylo elektrické čerpadlo (Jabsco) na splachování a odčerpání, nicméně po 3 letech přestalo fungovat. Na macerátoru byl navinutý nějaký odličovací ubrousek nebo kdoví co. Čerpadlo jsme opravili, do konce roku fungovalo, další rok už s ním ale nebylo možné hnout a tak jsme ho nahradili ruční verzí pumpy od stejného výrobce. V jednoduchosti je krása.

Loď je vybavena odpadním tankem, jeho vyprázdnění zajišťuje čerpadlo s macerátorem Jabsco umístěným pod podlahou v salonu. Nad ním je část podlážky lehce odnímatelná jako montážní poklop. Bohužel pro demontáž čerpadla nestačí, musí se za tím účelem demontovat stůl v salonu a skoro všechny podlážky, aby se člověk ke šroubům úchytu čerpadla dostal. Přitom stačilo čerpadlo posunout o 5 cm k zádi a dalo se demontovat bez rozebírání podlážek ... Při demontáž čerpadla jsme navíc zjistil, že přebytek přívodního kabelu a kablíku od čerpadla jsou smotány a uchyceny tak, že jejich spojky pomocí kulatých konektorů, které nejsou rohodně vodotěsné, leží na dne lodě, kde se může převalovat případná voda, když se loď naklání. Navíc slaná voda je vodivá a způsobuje korozi kovů, ze kterých je provedený spoj. Proč spojky kabelů nebyly umístěny např. nad čerpadlo, to mi hlava nebere.

Na lodi je bilge pumpa, kterou spíná plovákový spínač ve spodní části lodě nad kýlem. V září jsme přijeli na loď a u vypínače bilge pumpy, která má zvláštní napájení, které jde mimo hlavní vypínače, nesvítí kontrolka napájení. Pumpa taky nešla zapnout. Nejdřív jsem asi hodinu leozil po lodi, oddělával kryty a hledal pojistku, nakonec mne napadlo, že musím jít od baterií a držák pojistky jsem objevil ukrytý za silnými kabely hlavních vypínačů. To musela být opravdu hlava, která vymyslela, že se nainstaluje napájení bilge pumpy a přilepí držák pojistky mezi hlavní vypínače, a poté se k hlavním vypínačům přivedou kabely silné pomalu jako malíček, takže překryjí tu pojistku. Při její výměně jsem si připadal jako Dežo ve známé scéně při výměně startéru u LKT. Kdyby vedle nebylo na čele postele místo, tak by to člověk snad pochopil ...

Ke kladům patří vybavení motorem Volvo Penta 23, který má natočeno asi 700 mth a není pod ním snad jediná kapka oleje (v něm je ho akorát) a šlape jako hodinky. Jednou nešel nastartovat, když jeden z kamarádů majitele vyplouval z přístavu, vytáhnul plachty a motor nevypnul, foukal svěží vítr a loď chvíli plula v náklonu, Zapomněl vypnout motor, udělal to až na moje upozornění. Jenže se asi díky náklonu a jen poloviční zásobě nafty přívod zavzdušnil a po připlutí ke břehu a stažení plachet motor nenastartoval. Otočil jsem rychle loď na moře, vytáhl plachty a šel řešit problém s motorem. Došlo mi, že je patrně zavzdušněný přívod, našel jsem "balonek", dopumpoval a pak motor naskočil na první pokus. Ostatně bylo to pro ně poučení, že nejdřív mají startovat motor a pak teprve sundat plachty.

Jinak je to loď celkem pěkná, ovladatelná, jen bych pro rekreační plavbu viděl jako pohodlnější hlavní plachtu rolovanou do stěžně. Považuji to za bezpečnější a pohodlnější z hlediska manipulace, když v silném větru je třeba plachtu zrefovat nebo úplně stáhnout. Jinak je na můj vkus na lodi poměrně málo úložných prostorů v salonu, kde za opěradly lavic jsou místy vedeny kabely a není dobré do toho motat další věci. Navíc na zádi je za zadní stěnou kajut mraky nevyužitého prostoru, myslím si, že tam klidně mohly být nějaké skříňky, byť by přístup z kajut nebyl nejpohodlnější.

Tak budiž někomu moje postřehy inspirací k tomu, na co si dát pozor, čeho se vyvarovat a podobně.
Pavel.

[Pavel-Sulc]

Dali jsme loď na vodu před několika týdny, uvázali na boji přeed domkem. Další den jsem jel gumákem pro loď a stavět stěžeň a teková pluba byla celá od ptáků bílá. Děs. Nestihl jsem dát hady na palubu. Palubu jsem umyl a dal na ní hady a do dnešního dne není na plubě ani tečka od vlašťovky. Závěr tohoto testu je že hadi fubgují, V obchodě s hračkami jsem se ptal kde najdu hady. Chcete je na loď? Tak tady jsou. Pozdrav Pavel