s žádostí o umístění reportáže, ze slavného, Slapského poháru.
Reportáž je psána v knihovně, tedy v časovém presu. Přijměte ji tedy v tomto kontextu.
Přeji sice krátké, ale hezké počtení. Asketovi děkuji.

Ahoj, alffa
Jak jsme reprezentovali Novou Guineu
(autor: asketa)
Ten Vánoční závod snad můžeme jet taky, vypustil bublinku můj dospívající synek. Hm, a na jaké lodi, vyzvídám. No na červené! Ano, má to logiku, v rodině jsou i jiné lodě ale na těch jedou jiní. Má to ale háček, přijme pořadatel Slapského poháru netřídový trimaran? Vlastně jsem vždycky chtěl jet závod na té lodi a užít si co ona umí ale neměl jsem tu drzost. ,Můj synek ji měl a právě se vrací z porady kapitánů a hlásí jedeme v kategorii open. Je tam s námi ještě jeden soupeř. Výborně. Hodina do startu, hustě prší, na vodě ani noha. Kde jsou ty všechny lodě? Půl hodiny do startu. Tady jsou, závodní speciály s logy sponzorů a ještě mnoho podobných, naše červená se tam se stěžněm 4,60 vyloženě ztrácí. Hlasatel oznamuje kdo všechno jede a taky posádka z ostrovů Papua Nová Guinea. To jsme my. Pět minut do startu, jenom nepřejet startovní čáru. To se nám nemůže stát, jsme otočeni přídí
na opačnou stranu a jakožto kosatník s tím nic nenadělám. Pět sekund do startu, už jsme zase v pořádku a startujem. Pořád leje, místo samovylévacího kokpitu máme houbu. Brzo vidíme naše kolegy z kategorie, přátelsky se na nás šklebí ale nedarují nám ani centimetr. U bojky jsou první oni, u další je to obráceně. Na rovině od mostu foukne ten správný vítr, tak se ukaž papuánský trimarane! Hlavně neudělat chybu, nedá se to zvednout a muselo by se plavat k nejbližšímu ostrovu. Jedeme hezky, brzo máme stometrový náskok, v životě nás nemůžou dojet! Ale můžou, vítr se mění a my dojíždíme povzbuzováni hlasatelem (Papua do toho) se stometrovou ztrátou. Cenu útěchy přebíráme nezlomeni, příští závod je za dva týdny.
