Prodloužení předního vantu čnělka - dotaz

[davidhd]

Ahoj, mam dotaz ohledně čnělky ( doufam že se to tak jmenuje). Přivez jsem si lod, ale nemam k ni dokumentaci. Předchozí majitel evidentně nabastvil na originalni držák vantu na špičce nerezovej nástavec. Neni to vubec hezky udělaný navíc to trčí z lodi takže mam obavu, že se o to nekteré z detí zmrzačí až budou seskakovat na břeh nebo do vody. V horšim připadě pokud by nedej bože došlo k nějakemu nechtěnému kontaktu s jinou lodí napacha tahle nerezova roura spousty škod. Muj dotaz zni: hraje 30cm nějakou zasadni roli? Stěžeň ma 7m takže na přeponě to resp vantu to dělá 7cm. Mužu neco pokazit, když tu čnělku sundám a vant chytnu jen na špičku lodi?

dik

[Wlady]

Přes den ti nepochybně odpoví někdo povolanější, ale já jsem taky noční můra, tak prozatím alespoň toto:

V každém případě tím poněkud změníš těžiště plachet = loď bude o trochu víc návětrná. Je otázka, jak se chová nyní. Mírná návětrnost je žádoucí a byl-li to bastl, tak to vlastně můžeš i srovnat do správného stavu, tedy vlastně vylepšit.

Ale osobně si myslím, že pokud si to zároveň kvůli kratšímu vantu nevynutí i zmenšení kosatky, že to nebude nijak drasticky výrazné. Ostatně si výsledný efekt posunu třeba alespoň v procentech můžeš snadno spočítat.

Wlady

[Felix]

Wlady odpověděl naprosto vyčerpávajícně, nutno otestovat chování ve větru a spočítat procentuální změnu v posunu těžiště plachet. Podle toho, co si pamatuji z chytrých knížek, je u turistického oplachtění tolerance v optimáním trimu asi 3% (tedy +/- 1.5%). V tomto rozmezí by ještě neměla projevit významná změna návětrnosti/závětrnosti.

Jenom poznamenám, že někdy se čnělky (v praxi většinou konfekční čelenové můstky) přidávají na lodě s nedobře vyřešeným místem na přídi, kde se může vzájemně plést úpon vantu, vazák a závěs pro kotvu. Jestli to ale je opravdu odporný bastl, tak jeho nejpravděpodobnější příčinou je lacino sehnaná kosatka, delší o pár centimetrů než původní vant

[seemann]

Taky si myslím, že by to neměl být problém. Už i vzhledem k tomu, že na předním vantu měníš různé plachty (gena, fok, bouřková kosatka, a v případě, že má loď dva přední vanty se tyto možnosti ještě násobí.

[davidhd]

Tak jsem trochu na vážkách, jedna věc je, že na Slapech fouka jednou za sezonu (tedy alespon loni to tak bylo), takže nevim zdali nějak zasadně ladit plachty ma smysl. Stejně budu jezdit na 3,5 motor a stěžeň vozit na ozdobu. Nadruhou stranu mi ten německy strejda tvrdi, že je takhle lod perfektně vyvážená. Snad ví co dělá, jezdil s tim na moři a za tech cca 30 let co te lodi je ji neutopil. Nicmeně řemeslné zpracování je děsivé, navíc mu to prasklo a je to jen "smrklé" takže moje důvěra v pevnost je nulová. K tomu jsou ještě obavy viz. výše. Přemýšlím, že elegantní řešení by byl čelen a do něj ten uchyt na vant integrovat. Proti oblé trubce na přídi z pohledu bezpečnosti nic nemám a mohlo by to vypadat hezky

http://imageshack.us/photo/my-images/441/nlkag.jpg/

[Libor]

Čelen, byť malý, ti usnadní vystupování přes příď

[smike]

to davidhd: já bych ten čelen odstranil a vrátil vant na původní místo i kdyby to mělo být za cenu nějaké úpravy délky kosatky.
Asi to celé dost pruží a proto taky prasklo.

a s těma Slapama máš bohužel pravdu - ty opravdu krásné jachtařské dny se počítají na prstech jedné ruky

[bobes]

Pokud máš výrobce a typ lodě ( domácí výroba to asi nebude) dej ho do vyhledávače a zkoumej fotky lodí stájových kolegů.

[Pepa]

Přispěji svojí troškou do mlýna.
Tu trubku tam někdo chytil na původní kování. Svislou vzpěru chytil do přídě na jednu M8, zřejmě bez pořádné roznášecí příruby.
Při této konstalaci jde 80% tahu z předního STĚHU do oné svislé trubičky.
Typuji:
Trubička se v poryvu dole vyrvala.
Vodorovná trubka se ohnula nahoru. Uprostřed to rovnali autogenem /je to vidět na lesku/ a trochu srovnali. Nad plocháči to nešlo, tak to nařízli srovnali a zavařili. Stejně ten čeleň ale zůstal trochu ohnutý nahoru a tak nevyšel spodní šroub vzpěry zpět do původní díry. Napravili to tím, že vzpru ohejbali, až to do díry dalo.
Hrozný bastl. Vyhoď to, nebo udělej nový a lepší.

K teoretickým úvahám.
Má li loď stěžeň 7m
Budě loď LOA tak 620
Cwl asi 550
Plocha kostky /geny – je li to cca stodvacítka/ tak 8m2
Hlavní plachto zhruba totéž.
Posune li se bod spodku stěhu o 30 cm dopředu, posune se těžiště kosatky o 17 cm
Těžiště obou plachet o polovinu tedy 8,5 cm
Což je 1,5 % z cwl.
Souhlasím s tím, že na Slapech to nebude žádné drama.
Navíc přední kování je tovární a jistě to někdo počítal.
Přesunutí – chycení na původní kování asi nebude problém – je skoro v jedné rovině s tím druhým. Pokud to nedá, bude potřeba udělat na míru přední napínák.

[davidhd]

dik za nazor tohle mi přijde jako rozumný vysvětlení mechaniky toho hnusneho utvaru na přídi. Lod bude provozovana jako plavidlo bez registrace, delka 6m, vaha určite pod tunu jen ty plachty jsou asi trochu přes míru. Nicmeně nemam přehnané jachtařske ambice takže mužu klidně jezdit jen na pidi bouřkové plachty a ty maj pod 12m2. Mam ještě jeden dotaz k tematu stěžeň je dole na koleji, která dovoluje cely stežeň posunout 5cm dozadu (proste to začepuju na zadní díry) tím trochu dohonim delku předního vantu i když se zase zkrátí zadní. Tech 5 cm dozadu by mohlo mít nějaky vliv na stabilitu lodě? Nerad bych to díky nerozvážným zásahům do konstrukce někde položil na vodu jak Concordii

[Pepa]

Posouváním paty stěžně se ladí právě umístění těžiště plachet a případně průhyb stěžně.
Vrácením geny dozadu posuneš dozadu těžiště plachet, tedy stěžeň nech v předu, jinak by jsi těžiště plachet posunul dozadu o dalších 5 cm.
Umístění těžiště nemá nic společného s příčnou stabilitou lodě nebo jen v druhořadých souvislostech /např. hodně závětrná loď si v poryvu při nepozorném kormidlování může nabrat ješě více větru a trochu tě to nakloní a upozorní. Návětrná loď se sama natočí proti větru a plachy si vypustí.
Velká návdětrnost/závětrnost má vliv na odpor lodi při plavbě (vysazené kormidlo k eliminaci) a tedy snižuje maximální rychlost - podstatné již u okruhových závodů. To ale zatím nebude, jak píšeš, tvůj příkpad. Chce to vše vyzkoušet na vodě a následně doladit. Není se čeho bát, zvláště, je li to kýlová loď a máš tam alespoň 250-300 kg balastu.

[smike]

...mužu klidně jezdit jen na pidi bouřkové plachty a ty maj pod 12m2...

registrace ano/ne není o tom co zrovna vytáhneš na stěžeň...

[J]

...mužu klidně jezdit jen na pidi bouřkové plachty a ty maj pod 12m2...

registrace ano/ne není o tom co zrovna vytáhneš na stěžeň...

Hmmm, a očem tedy registrace je? Pokud mám motorový člun homologovaný na 25 koní, a pověsím na něj pětikoňák, tak ho nemusím registrovat... U plachet je to něco jiného?

[Charlie]

Pokud je to tovární výroba a má udaný základní oplachtění nad 12m je potřeba registrace. Nejlíp se informovat na SPS, co oni na to. Vědí podle typu lodě, jestli může být i bez registrace.

[J]

Pokud je to tovární výroba a má udaný základní oplachtění nad 12m je potřeba registrace. Nejlíp se informovat na SPS, co oni na to. Vědí podle typu lodě, jestli může být i bez registrace.

V tom případě stačí odloupnot tovární štítek.... který samozřejmě loď nepodléhající registraci nepotřebuje...

[davidhd]

...hm jaky typ lodě to je bych sam rad věděl. Neřekl mi to ani majitel. Je již trochu senilní, takže to jde pres jeho syna a to je blb od přírody. Zkratka a dobre tu lod koupili pred patnacti lety ve Francii v Bretani z druhé (či kolikáté) ruky, odvezli do Holandska a tam s ní jezdili jak na moři tak po kanálech. Co je to za výrobce se mi nepodařilo zjistit. Po štitku zustal jen otisk v barve a těch pár pismen se mi nepodařilo na žadný na internetu dostupný název napasovat. Zkratka trochu smutny příběh Nicmene splnuje moje představy o spravne lodi pro mě: moc se mi líbí na pohled, je to sharpie takže super počatečni stabilita, malinka kajuta a velka plochá paluba, takže super pro děti na blbnutí a ty plachty tam mam popravdě řečeno hlavně na ozdobu, protože se mi plachetnice hrozně líbí. Ale i tak bych nerad te lodi nějak ubližil nějakou laickou upravou.

[miras]

Pokud chceš znát typ lodě, tak si myslím, že tady je dost lidí, co by ji mohli poznat. Tak nafotit a vyvěsit v příslušné sekci. Mirek

[marks]

Ahoj všem, hledaje informace k velikostem čelenu úměrně k lodi, narazil jsem na toto téma. Poměrově k lodi ( k oplachtění ) tu již popsáno procenticky něco je, mě ovšem zajímá varianta kdy stávající stěh zústává a čelen slouží pro umístění stěhu druhého. Je i zde nějaký vzorec či procentický poměr? Jde mi i o vztažnost k dopínání stěhů, zústává původní dále nosným a druhý slouží pouze pro nesení plachty? Bavím se teď o lodi která čelen nemá a bude přiděláván, dokonce zvažuji výsuvný, ale samozřejmě mě zajímají i varianty kdy je čelen pevnou součástí, na topic jak si sám navrhnout a spočítat se chystám v zápětí.
Ještě využiji příspěvek k upřesnění vlastní terminologie. Čnělku jsem dosud přisuzoval spíše ke stěžni, ale zřejmě jde o cokoliv co ční a čelen je pouze upřesňující specifikace?

[marks]

i mne to zajímá do detailů, zkusím ještě rozvinout jak to vnímám já. Pevný čelen jenž je součástí přídě se z mých zkušeností do délky lodi započítává. Čnělku znám jako košovou čnělku u stěžně, matně vnímám i výraz čelenová čnělka (příďová), ale to už může být jen ovlivnění z hledání přesného významu. Čnělka by pak mohla významově znamenat nastavení nějaké hlavní součásti, možná i související pouze s takeláží. Zkusím ještě kouknout do knihy historických lodí, ale je to na déle a nevím kdy na to budu mít čas.

[marks]

Tak jsem něco pohledal, zdrojem je kniha historické lodě 16. až 18., pro upřesnění názvosloví jsem to vzal jen zběžně podle obsahu (asi se to na moderní lodě nedá úplně odvozovat a knížka je od Libora z eshopu).
Čnělky byly prodloužením stěžnových pňů - košová, brámová později královská
Čelen vybíhal z lodní přídě v ose lodi šikmo vzhůru, byl opatřen zpevňujícími lanovými zákruty kotvenými mezi předním vazem a čelenovou zděřinou. Stále ho vnímám jako pevnou součást lodi, dopředu se zužoval a jeho rozměry se liší dle druhu lodi, země a doby vzniku.
Čelenová čnělka se zavádí mezi lety 1600 a 1750 - je to čnělka svislá, tvarem podobná brámové, držená čelenovým kolenem, v případě čelenového koše sloužilo koleno jako jeho základna
Čelenní čnělka se zavádí v 18.století - jde v podstatě o nastavení čelenu, chvíli fungují oboje, později čelenová mizí včetně koše, nebo se z ní stává žerď čelenové vlajky, v těchto případech se čnělka i stáčí o 45° a stěžnová ohlávka je pak usazena uhlopříčně.
Čelenní čnělka se také označuje jako čelní kosatková čnělka, ale jde spíše o prodloužení členky čelenní ve výše uvedeném případě s otočením o 45°.
Toliko výcuc z historie a teď babo raď co mi to na těch lodí vídáme, rozměry jednotlivých součástí jsou většinou vztaženy, k hlavním pňům, nebo délce, šířce lodi, ale jejich přidaním, bude posunutí těžiště plachet u plnoplachetníků ovlivněno zcela jinak.