Moje první kapitánská plavba, duben 2012

[kapik]

Moje první kapitánská plavba, duben 2012.

Chorvatský průkaz jsem si udělal vloni v září na rychlokurzu a už jsem se těšil, jak vyrazím. Loď jsem objednal v lednu. Čtyři měsíce utekly jako voda a naše Bavaria 32 nás čekala v Sukošanu.
Pro mě to bude první plavba v roli kapitána, pro ostatní členy posádky poprvé na moři a na plachetnici.
Přebrání lodě proběhlo bez problémů. Charterovka vypravovala ten den jen tři lodě, v maríně bylo prázdno. Asi za půl hodiny jsem zkontroloval vybavení na checklistu a stav lodi, pak s technikem motor, plachty a vrátek na kotvu.
Loď byla v dobrém stavu po celkové opravě v suchém doku, plachty jely druhou sezonu. Uvidíme, jak vše bude fungovat, bude to po generální opravě první plavba. Technik se dušoval, že tanky na vodu byly vyčištěné a že nejsou jedovaté. K motoru jsem chtěl náhradní olej, ale nechal jsem se odbýt tím, že mají servisní službu a že klidně za mnou dojedou třeba na Hvar.
Došel jsem pro posádku, která v dokonalém načasování právě přijela z nákupu. Všichni se těšili na vyplutí. Uložili jsme potraviny, zaklidili osobní věci. Znovu jsem nechal doplnit nádrže vody. Pak už jen káva a zbytky koláčů z domova …… a konečně vyplouváme!
Trochu fouká, ale na dobrou stranu, podél mola směrem na rejdu. Pozornost jednoho člena posádky nás zachránila od potupné ostudy: zapomenutý nástupní můstek a jeho pád do vody. Poprvé řídím při vyplutí, oblouk se mi zdá dlouhý, ale vše je v pořádku. V rejdě žádný provoz.
Vyjíždíme z přístavu na motor a pak vytahujeme plachty. Přejíždíme do průlivu Zdrelac, kde kotvíme na severní straně v zátoce do ostrova Uglian. Moc jsem o volbě místa neuvažoval, pouze jsem vybral místo, kde na některé z předešlých plaveb kotvil kapitán. Očekával jsem konec denní brízy a vítr od severovýchodu. Volba místa byla špatná. V noci z 21. - 22.4. se rozfoukalo jugo a do rána stále zesilovalo. Půl noci v polospánku, druhá probdělá. Zuřivé trhání za kotvu, kvílení a vibrace v takeláži, basový tón napnuté topenanty. Děsilo mě kmitání, které se přenášelo za stěžně do upínaček a znatelně rozostřovalo display ruční GPS, kterou jsem držel na posteli v salonu. Identifikoval jsem ho jako kmitání rolovacího mechanismu uvnitř stěžně v jeho horní třetině.
Kotva držela krásně, hluboko zabořená v jílu, začínal jsem chápat důležitost výběru dna ke kotvení v silnějším větru. V písku by jsme byli dávno někde na útesu.
Vstali jsme brzo. K snídani míchaná vajíčka a vyrážíme směr zátoka Telaščica. V hubené části průlivu pod mostem nás předjížděla Jadrolinka katamarán, zamával jsem kapitánovi a ten asi pochopil, že může přidat, tak jsme se pořádně pohoupali. Dále nás čekala asi dvouhodinová stoupačka na zrefovaných plachách. Dvěma členům posádky se dělá nedobře. Odměnou prázdná zátoka. Noc klidná, závětří na bojce.
Další den je v plánu objet Kornáty venkem směrem na Kakan, vyplouváme na volné moře a potvrzuje se, že bude nutné celý den křižovat. Fouká tak 3-4 Bf a stále zesiluje. Nemáme větroměr, tak odhaduji. Loď stoupá pomalu a neochotně, je špatně vyvážená. Vlny asi dva metry.
Tvar zrefované kosatky je špatný. Jedeme asi 45 minut do moře, pak se rozhoduji vrátit za první linii ostrovů. Za ostrovy nejsou takové vlny a vítr má o trochu lepší směr. Stoupáme na plachty do zátoky Lavsa, kde děláme oběd. Před vplutím do zátoky se nám podařilo vykoupat levoboční okénka při nechtěném kravském obratu. Při obědě potkáváme dvě lodě s českou posádkou.
Rozhoduji se, zda pokračovat, celková vzdálenost bude ještě cca 20 nm. Počítám s křižováním na konec Kornátů a pak předobočním kurzem na Kakan - odhaduji rychlostí 6 uzlů. Vyplouváme, obratem zjišťuji, že fouká moc, nejsme schopni bezpečně stoupat. Na lodi jen dva hernesy a vesty jsou nepoužitelné, hubená placka s dírou na hlavu a páskem přes záda. Dávám hernesy dvěma nejslabším členům posádky. Za nějaký čas jsou náklony stále větší a rychlost proti větru špatná, jen 2,5 uzle. Nestíháme doplout za světla.
Startujeme motor, kasáme a stavíme kočárek. Jdu znovu přepočítat vzdálenost, nakreslit novou trasu do mapy, abych měl jistotu, že nic netrefíme pod vodou.
Dávám pokyn držet 5 uzlů, chci mít hodinu rezervu do tmy na případné potíže s kotvením. Na otevřeném moři jsou tak 2,5 m vysoké nepravidelné krátké vlny, které často přepadávají. Příď často tluče do vln, hledáme optimální kurz. Nelze jet souběžně s vlnami. Posílám Karla podívat se dolu pod podlážky, zda tam není nějaká ta kapka. Kouká na lahve vína uskladněná pod podlážkou, není schopen slova a neví proč tam je. Obratem se mu dělá špatně, na nějaký čas jsem přišel
o schopného člena posádky, ale to si uvědomím až večer. Jsem opatrný, protože dopoledne jsme nabrali umyvadlem na záchodě trochu vody. Země se přibližuje, nálada se vrací do normálu. Kotvíme bez problémů na bojku. Cítím smrad spáleného převodového oleje, šahám na převodovku, je horká, ale dá se na ní udržet ruka.
Říkám si, že jak to vychladne a olej steče, tak zkontrolujeme hladinu, bohužel na to obratem zapomínáme.
Asi hodinu po setmění připlouvá loď, s čelovkami marně hledají bojku, kapitán nemá rozsvícené pracovní světlo na přední palubu. Svítíme jim pořádnou baterkou. 55W je 55W. Děkují, překvapivě zase Češi a Slováci. Fouká hodně, ale klidná noc.
Ráno 23. 4. vyplouváme rovnou na plachty - paráda. Plujeme do Šibeniku, začátek předobočním kurzem, pak stoupačka mezi ostrovy. Stále jugo a zesiluje, ale užíváme si to. Chybí nám poslední obrat, pak předobokem do Šibenických vrat. Máme hodně zrefováno a několik za sebou jdoucích poryvů posílá zábradlí do vody, tak ve velkém náklonu v kurzu refujeme, překvapivě to jde, ale radši pokračuji na motor. Vybrané kotviště v zátoce je pase, fouká do ní a na písku nedrží kotva. Je to nebezpečné.
Hledám nějaké bezpečné kotviště. Po shlédnutí volné zpěněné plochy před Šibenikem utíkám hledat závětrné místo na řece Krka. S holým stěžněm jedeme bez motoru 5 uzlů směrem k mostu. Kotvíme na mooring před hospodou u dálnice. Pro mě i pro posádku je to první kotvení na mooring. Přistáváme bokem a pak se převazujeme na mooring. Říkám: "Vytáhni ten provaz a běž s ním na příď" - k velkému překvapení je na dvou vytahovacích lankách vedle sebe síť s mušlemi, což posádku zmate natolik, že vůbec netuší, co po nich chci. Při manévrech na klidné vodě vidím duhové fleky za zádí. Přemýšlím, zda to je nespálená nafta. Konečně kontrolujeme olej v převodovce. Nedosahuje na měrku a hladina není vidět. Nenecháme si zkazit odpoledne a dáváme pivo v hospodě, pak výlet k vodopádům pěšky. Krka má hodně vody, vodopády jsou nádherné. V noci bouřka a hodně prší v úzkém údolí na mooringu pohoda.
Vyplouváme, jedeme tak 3 uzly na motor proti větru. Fouká jugo, ale jen tak 5-10 kn. Motor spokojeně běží na malých otáčkách, kontrolujeme za běhu převodovku, hladina nikde, ale sem tam kapička skočí z koleček. Do Šibeniku k benzínce to vydrží. Volám na asistenční linku, ať mi řeknou označení oleje, že ho koupíme u benzínky a dolejeme. Dostanu hned vynadáno, že jsem měl jet do mariny Scradin, kde je servis. Dohodneme se tak, že přijede jejich servis k benzínce do Šibeniku.
Vše proběhlo v pohodě, včetně přistání u benzínky, technik neuměl ani slovo anglicky, tak jsme se dohodli na "maly problem" a jen doplnil olej z lahve od ice tea. Na nechání zbytku lahve oleje jsem se nebyl schopen dohodnout.
Zastavujeme na pevnosti a užíváme si prvního teplejšího dne, pak pomalu na zaďák jedeme na Žut. Na motor ujeto asi 20 minut, ale převodovka zase prázdná. Nechce se mi zase volat na asistenční linku a nahánět se s technikem a krátit si dovolenou. Tak prostě nepojedeme na motor, na kotvení a marinu to vydrží. Noc na kotvě.
Další den celý na zaďák do průlivu mezi ostrovy Molat a Ist. Kotva špatně drží na písku, ale fouká málo.
Ráno vyrážíme na plavbu zpět do Sukošanu cca 25nm, brzy kolem sedmé. Vyjedeme z průlivu a ploužíme se 1kn správným směrem. Během chvíle padá mlha. Je vidět tak na 30 metrů. Někde vlevo v pravidelných intervalech houká trajekt, tak radši jedu blíže u břehu mezi ostrůvky, poulíme oči co to dá. To houkání velké rychlé lodě mi nedělá dobře. Za hoďku a půl je po mlze, alespoň jsme si vyzkoušeli, jak houká trubka do mlhy.
Na klidné vodě vidíme pod hladinou čas od času stříbrnou kuličku běžící od lodního šroubu, který je roztáčen rychlostí lodě na plachty. Perlička stoupá a pak se na hladině promění v duhovou skvrnu. V šest hodin odpoledne bravurní přistání u benzínky, pak jedeme k molu. Naše místo je předposlední. Posledního jsem se bál, tam by se nedalo opřít o vedlejší loď, hrozilo by, že nás to odfoukne na kameny na břehu. Bez pohonu přídě by to mohla být komplikace. Měl jsem přivázané jedno lano na předním vazáku, kdyby bylo potřeba držet příď o vedlejší loď, pokud by to s mooringem nešlo podle plánu. Do mezery jsem zahnul příliš brzo a chytil jsem kýlem o mooring vedlejší lodě. Na druhý pokus jsme už přistáli bez problémů. Na molu nikdo, sami si bereme moorig háčkem ze zádi. Z charterovky už nikdo nebyl, tak jsem ještě zavolal na asistenční linku, že jsme v přístavu, ale že bude potřeba zkontrolovat převodovku. Děkují za starost.

Předání lodě proběhlo v pohodě, ale už to nebyl usměvavý mladík, ale starší borec, který obešel loď a zajímal se o každý detail. O kdysi opravený sloupek a kus bortlajsny, sloupek zábradlí se díky nedokonalé opravě trochu hýbal, ale nic naštěstí neřekl. Naopak, to že není olej v převodovce, ho moc nezajímalo.
Další překvapení mě čekalo při vracení kauce, kde mi recepční důrazně kladla na srdce, že nemáme nic opravovat sami, že je to napsáno v podmínkách. Tak jsem jí řekl, že olej doplnil jejich technik a že na moři mám za loď a posádku zodpovědnost já. Dál neprotestovala a jen se zeptala, zda jsem to nahlásil jejich "skipperovi" – tomu, kdo přebíral loď. Co mě trochu trápilo, zda další kapitán dostane tu převodovku bez oleje ...

Závěr
První plavba dopadla dobře, nebezpečných situací jsme se vyvarovali a upluli jsme 170nm. Byly to zatím nejtěžší podmínky, ve kterých jsem se plavil. Ze zpětného pohledu to byl vlastně jen vánek, ale měl jsem strach, že mi někdo spadne při náklonu do vody.
Poprvé jsem navigoval v těžších podmínkách, kde nic nedrželo na stole, musel jsem se opírat nohama o bok schůdků hlavního průlezu, abych zůstal na židli. Při přeplouvání Murterského moře, jsem doufal, že neudělám nějakou chybu v navigaci, ve vynesení polohy, nebo v měření vzdálenosti. Bylo pozdě odpoledne, do tmy jen pár hodin.
Po začátečnických potížích se mi podařilo napevno narolovat kosatku a napnout přední stěh. Kosatka byla pak plošší a dalo se i ve větším větru stoupat. Ukázalo se jako nutnost loď dobře vyvážit, aby kormidlo bylo pěkně v prostředku, nebrzdilo a fungovalo.
Posádce se to líbilo, a protože byli poprvé, tak je podmínky nijak nezaskočily, prostě jim stačilo vědět „že se to nepřevrhne“ a pořádně se držet. Kluci fungovali aktivně a dobře.


Zde je velmi amatérské video z cele akce

Video

Za měsíc jedu znovu, tentokrát jako posádka, tak se už těším.

Kapitán Mlha

[FerenCS]

Pekné čítanie to sa mi páči
Boli sme v tej istej dobe v Chorvátsku na FR JI a nám fúkalo okolo 6Bf, tak ten vánok sa mi zdal miestami už aj trochu únavný

[rogix]

Na lodi jen dva hernesy a vesty jsou nepoužitelné

to co bolo za chartrovku?

[Anonym]

Podívej se na video a uvidíš...

Pěkný popis.
K první plavbě se nemá cenu vyjadřovat, pouze plusové body za otevřenost.

[kapik]

Byl to http://www.adriatic-charter.com/, vesty byly "záchranné", na práci na palubě by dost překážející. Ale rozhodně lepší než nic.

[MalyBob]

Já mám s AC za posledních pár let a X pronájmů dobré zkušenosti. Na motory mají (ještě loni měli) externí firmu a právě motory mi připadaly v dobrém stavu.

Co se týče vest, pravda, adriatic má trochu jednodušší vybavení, ale když mám něčeho málo (viz harnesy), tak si při přejímce vyžádám. Obecně k vestám - vozím si svou samonafukovací s integrovaným harnesem a moje rodina má každý svou vestu na zip dle velikosti. Ty placky s dírou taky nemám rád, máš pravdu, omezují pohyb. Zde se možná malá investice vyplatí.

Jinak pěkný popis plavby, vnímám odvahu vyrazit si s mokrýma papírama a nepolíbenou posádkou v období, kdy se dá čekat řádné jachtařské počasí Ale počítají se výsledky....

[kapik]

Poučení pro příště, AC na požádání určitě bez problémů doplní. Požádal jsem o 7-mý fendr a ochotně mi ho hned přinesli. Na všech lodích jich mají jen 6. Jinak s AC spokojenost.

Hloupě jsem předpokládal, že dva harnesy budou stačit. Posádka však ani za mák nechtěla zalézt dovnitř

Investice rozhodně je k ostatním nákladům zanedbatelná.

[leguan]

Krásně napsané, pěkné video.
Nepřekážely Vám v pohybu po palubě navázané fendry ? Nebylo lepší je schovat?

[FerenCS]

Krásně napsané, pěkné video.
Nepřekážely Vám v pohybu po palubě navázané fendry ? Nebylo lepší je schovat?

Možno je to ale kde dávate fendry aby nezavadzali?

[david1972]

Krásně napsané, pěkné video.
Nepřekážely Vám v pohybu po palubě navázané fendry ? Nebylo lepší je schovat?

Možno je to ale kde dávate fendry aby nezavadzali?

My jsme je vázali u kočárku, ke stranám, jak nám kapitán ukázal, dalo se na nich docela pohodl i sedět.

[mirinekk]

Hezký popis plavby a hodně odvahy ho sem umístit Blahopřeji k první plavbě

[Libor]

[mod="Libor"]Pánové všichni do jednoho... Dokola, dokolečka pořád stejně...

Jak se jemnuje tento topic?

Kdo to tady bude číst?

Nemůžete se trochu rozhlednout?

Co třeba zkusit dát do googlu " kam fendry"?

A máte modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=546&start=all[/mod]

[Janík]

Video moc pěkný , zvlášť se mi líbí to nadšení vylézt pro záběr na stěžeň, holt výsada mládí. Poutavě popsaná plavba, jako čtenář děkuji.
A díky Liborovi jsem si zopakoval ohnivou debatu na téma "kam s fendry". Po létech všem doporučuji.

[kapik]

Díky všem za komentáře. Zpětně vidím, že se mám rozhodně co učit. Koupil jsem si knížku o kotvení "The Complete Anchoring Handbook: Stay put on any bottom in any wether - Alain Poiraud,Achim Ginsberg-Klemmt" na kindle a zdá se bobrá.

Po přečtení "kam s nimi" je snad vyfouknu a dam pod podlážky do salonu. Opravdu plamenná diskuze.

[japek]

Díky za hezky popsanou plavbu, za tři týdny budu taky vyrážet na svůj prvokapitánský křest a jen doufám, že napoprvé naše plavba bude probíhat trochu poklidněji...

[Plukovnik]

Pekne cteni i na video se moc hezky kouka, snad se taky nekdy vypravim na more, zatim me ceka jen plavba po kanalech, ale tohle je jina liga Tak preju dobry vitr a tesim se na dalsi cestopis.