Vikingský Sluneční Kompas

[MERCHANT]

Asi trochu odbočím od tématu, ale mechanismus z Antikythery byl jeden čas považován
za navigační pomůcku.

http://www.nosime-hodinky.cz/pocta-mech ... tikythery/

Mechanismus je údajně starý 4000 let.
Kde v té době vzali nástroje s jejichž pomocí by vyrobili nástroje potřebné
pro výrobu tohoto mechanismu??

Jak se zdá o našich prapředcích toho stále spoustu nevíme a asi se již nedozvíme.

[windward]

Pratele, ja se tomu pocitu neustale musim branit, ale cim dal tim vice nabyvam dojmu, ze autor state si mysli naprosto neuveritelnou vec - ze se muze nejakym zazrakem octnout na primce, spojujici body vychodu a zapadu slunce na obzoru, mimo rovnodenost. Jinymi slovy, ze diky nejakemu zazraku pozorovatel nemusi byt ve stredu sveho obzoru.

[marks]

jen se braň a nahlas, teda tady v písmenkách

[windward]

Vynecham, co mne u autora neni jasne v kapitole Urceni smeru na sever je nejpresnejsi zpusob pouziti slunecniho kompasu. V teto kapitole mne neni jasne, jak si autor predstavuje ziskani smeru na sever tim, ze nataci linii E-W disku ve smeru azimutu. Plus vynechavam cast II. teto kapitoly, kde se mluvi o tom, ze smer na sever take se da urcit podle nejkratsiho gnomonickeho stinu nebo podle specifickeho stinu nejake lodni soucasti.

V uvedene kapitole nemam namitky k prvnimu zpusobu urceni smeru na sever - natoceni disku na vychazejici slunce konkretnim zarezem, ktery odpovida jeho azimutu pro dany den. Pak ano, linie N-S disku ukaze na sever.

Dalsi kapitola pojednava o navigaci, ne o urceni smeru na sever. S komentarem.
----------------------------------------
Navigace podle slunecniho kompasu.

...

Vime, ze severane pocitali vzdalenosti pomoci delky denni plavby. Za predpokladu, ze delali v prumeru 140 statutnich mil za 24 hodin, oni mohli pouzi slunecni kompas k ziskani povedomi o svem miste, stejne jako smeru. NB. 1) jeden stupen podel poledniku (ve smeru N-S) dela priblizne 70 statutnich mil (60 nautickych), takze navigatori mohli cteni podle zarezu na okraji disku zmeni o dva stupne (4 polomery slunce) denne, kdyz se pohybovali na sever nebo na jih, POKUD slunce vychazelo soustavne na stejnem miste v domacim pristavu. V tomto miste navigator mohl odhaodvat, s pouzitim cetnych ukazatelu nebo vnejsich podminek (rozmer pridove vlny, zmena uhlu slunce (jakeho asi uhlu?), priznive vetry,...), zda lod uplula prumernou vzdalenost a mohl predpokladat realny/virtulany cas. On mohl si rict, ze je X dni od domaciho pristavu nebo Y dni od ciloveho, pokud byl znamy.

...

Komentar. Popisovany zpusob urceni zemepisne sirky by mohl fungovat, pokud by slunce prakticky nemenilo azimut vychodu/zapadu, a to nastava kolem slunovratu (tj. kdyz slunce prakticky nemeni deklinaci). V textu je patrne zmatek v cislech. Pro sirku 60°, kterou autori uvadi jako domovskou, upluti 120 Nm za den na S znamenala by zmenu zemepisne sirky o 2 stupne a azimutu o cca 4.5 stupne (cca 9 polomeru slunce), nikoliv d 2 stupne. Pravda, ze pokud bylo upluto pouze 60 Nm za den, pak by sirka se zmenila o 1 stupen (!) a azimut o cca 2 stupne. Ale pak to nekoresponduej i napadem, ze denni vzdalenost se rovnala 120 Nm. Pominu fakt, ze cely disk mel po obvodu cca 36 zarezu, takze jeden zarez dava 10 stupnu = nevim, zda je to vyhovujici pro jakekoliv mereni prumeru slunce, chce to zkousku. Korme toho, denni zmena azimutu byla by cim dal mensi s tim, jak by lod pokracovala na jih. Ale jinak se zase dostavame do zacarovaneho kruhu: aby bylo mozne vubec zaregistrovat zmenu azimutu bylo by nutne znat smer na sever (nebo mit jiny jakykoliv pevne dany smer). Ovsem, samotny azimut byl pouzivan pro stanoveni smeru na sever. Domnivam se, ze dokonce ani podle nejkratsiho stinu gnomonu nepujde ziskat takovy presny smer na sever, ktery by umoznil zaregistrovat zmenu azimutu o 4.5 stupne, na toz o nejake 2 stupne.

Ale jinak se domnivam, ze ani pomoci nejmodernejsiho gyrokompasu nepujde sirka stanovovat uvedenym zpusobem s dostatecnou presnosti na lodi. Pokud vim, tak azimutlani zpusob stanoveni mista se pouzival pri pevninskych cestach ve velmi vysokych zemepisnych sirkach (tj. v Arktice), kde nelze pouzit sextant (telesa se hybou prakticky v konstantnich vyskach kolem pozorovatele). Ale proto, aby to blyo jakz-takz presne, pro ziskani azimutu teles se pouzivali vterinove teodolity (!). Observace smeru musel byt s presnosti v radu par vterin, aby misto bylo ziskane s presnosti 1 minuta (hrube receno +/-1 Nm). Nic mene, ja si to moc nepamatuji a nechce se mi ted lamat hlavu nad tim, jake presnosti by bylo mozne dosahnout a za jakych podminek je azimutalni metoda vubec pouzitelna.

-------------------
Po prestavce pujdeme dale.

[maxik1958]

Na sever....a na jih....

[TRIM]

Při plavbě z Norska do Grónska drželi Vikingové rovnoběžku . K tomu jim stačil kýbl ve kterém plaval kotouč s trnem uprostřed . Kotouč měl nakreslenou kružnici, které se stín trnu měl v poledne dotknout. V noci měli Polárku .
Nebyli to žádní splašení rekreanti , čekali na dobré počasí třeba i měsíc. Když vypluli pak jeli nonstop, žádné zastávky - riziko změny počasí .

[marks]

To je klidně možný, ale stabilní počasí, na třeba 500mil, v téhle zeměpisné šířce nebude příliš častý jev. Kolik toho vikingové potřebovali navigačně těžko říct, v rámci jejich etikety po přistání jim to mohlo být skoro jedno, ale všechny výzkumy dějin ukazují, že většina činností dávných civilizací byla velmi vědomá. Jestli to bylo pomocí techniky, či instinkt tak známo není a jestli rozboru článku windward chce věnovat svůj čast tak mě výsledky zajímají.
Windwarde zatím né všemu co píšeš rozumím, ale s tím se vůbec nezabývej, pokud to nepochopím ani později, spokojím se s tvými závěry
120NM za den se mi zdá dost, obzvlášť pokud to je čistě severním nebo jižním směrem, to by mohl doplnit někdo znalý jejich lodí?

[windward]

Posuneme se dale.

Abychom se vyhli slovni equilibristice, ve ktere si libuji autori textu, musime si vysvetlit pojem amplituda.

Pojem amplituda se pouziva v anglicky mluvici astronavigaci. Je to doplnek pulkruhoveho (ctvrtkoveho) azimutu do 90°. Napriklad, pokud azimut vychodu slunce je N60E (tj. pocitano od severu smerem k vychodu), pak jeho amplituda je E30N (tj. pocitano od vychodu smerem na sever).

Autor se odkazuje na publikaci s nazvem Old Farmers Almanac (dale jen OFA). Tam je uvedena tabulka s nazvem "kde slunce vychazi a zapada", ktera prave udava amplitudu vychodu/zapadu pro urcite zemepisne sirky.

Mluvi se o sirce 60°N. V teto sirce 21. prosince (zimni slunovrat) je amplituda 53°S (tj. smerem od E na S). To odpovida napriklad azimutu vychodu slunce N143E. Azimut zapadu slunce by byl N143W (neboli 217° v kruhovem poctu, jak je to v moderni dobe obvykle pro magneticky kompas).

Pokracujeme v upravenem prekladu.

-------------------------------

V OFA je otistena tabulka s nazvem "kde sluce vychazi a zapada". Tato tabulka udava amplitudu vychodu/zapadu slunce pro ruzne zemepisne sirky.

Pro domovskou sirku 60°N azimut vychodu slunce se meni celkem o 106 stupnu za 183 dni. (Autor mysli to tak, ze 21. prosince amplituda napriklad vychodu slunce je 53°S mereno od E k S. Pozdeji 21. cervna je amplituda 53°N mereno od E k N. Tim padem azimut vychodu slunce se meni celkem o 106°, tj. od 143°NE o zimnim slunovratu do 53°NE o letnim slunovratu.) Z toho vyplyva, ze azimut vychodu slunce se zmensuje o priblizne 0.6 stupne denne (cca jeden prumer slunce) v obdobi mezi zimnim a letnim slunovratem Pamatujme pri tom, ze zmena neni podstatna behem jednoho tydne pred a po slunovratech.

Jak kompenzovat zmenu azimutu vychodu/zapadu slunce

I. Plavba na vychod nebo na zapad. Diky peclive provedene kompensaci navigator by mel vzdy znat azimut vychodu/zapadu slunce v domovskem pristavu. Tudiz v okamziku vychodu nebo zapadu slunce navigator muze urcit smer na sever na domovske rovnobezce. Nebo, pokud jeho cestovni vypocty jsou podobne, jako v domacim pristavu, muze plout na E nebo W od nej. To muze byt lehce overeno podle vysky Polarky nad obzorem, ktera se rovna sirce pozorovatele.

Predpokladejme odpluti ze zemepisne sirky 60°N. Podle "Mapy Vychodu Slunce" na obrazku 7 (autor patrne mysli skrabanec na disku, ktery konci v miste oznacenem Mid-May to Mid-August sunrise), to by melo odpovidat amplitude 37°N podle OFA. O deset dni pozdeji amplituda se zvetsila o 6° na hodnotu 43°N. To dela 0.6 stupne denne, neboli jeden prumer slunce. (A o stejnou hodnotu kazdy den se zensuje azimut vychodu slunce.)

Priblizne pravidlo kompensace azimutu v severnich sirkach.

Kdyz plujete na E nebo W (nebo stale trcite v domovskem pristavu), zmensujte azimut vychodu/zapadu slunce o jeden slunecni prumer od zimniho do letniho slunovratu. Nebo zvetsujte od letniho do zimniho slunovratu. Pamatujte, ze kolem slunovratu je tato zmena zanedbatelna.

NB. Mnohe uvahy o evntuelni konstrukci "azimutalniho disku" zahrnuji i "ukazatel kurzu" (obr. 3), pripojeny k otacive stredove tycce. Kazdy takovy ukazatel muze byt uzitecny pro "zapamatovani" konkretniho azimutu na okraji disku, ale mohl by zavazet v jinych pripadech a musel by byt premistovan behem dne. Vzhledem k tomu, ze disk je mozne lehce vyrobit, novy zarez mohl byt proveden kazdy den. (Aha, to by musel byt jeden zarez ob jeden milimetr. )

II. Plavba ve smeru odlisnem od E nebo W.

Predpokladejme, ze lod mohla urazit v prumeru 120 Nm za 24h. To dela 2° podel poledniku za den. Tj. oni za 5 dni dorazili ze zemepisne sirky 60N na 50N.

(Kdyz autor rika "Sunrise and Sunset chart", nevim presne, zda mysli OFA nebo skrabance na disku)

Dale vynechavam autorsky popis, protoze je to jako pravou nohou si skrabat leve ucho. Nebo scitat jabka s hruskami (cihly s rajcaty). Rekneme to polopate. Divame se do tabulky amplitud v OFA.

Lod vyrazila na jih 10. kvetna. Jeji sirka byla 60N, amplituda slunce byla 37N. Dne 15. kvetna lod dorazila na sirku 50N, amplituda slunce je 30N. Pokud lod dela pravidelne 120 Nm za den na S, pak amplituda se zmensi celkem o 7° za 5 dni, neboli o cca 1.5 supne za den.

To znamena, ze pri ceste na S prumernou rychlosti 120 Nm za den je nutne zmensovat amplitudu cca o 1.5 supne neboli o 3 prumery slunce denne. Nebo o stejnou hodnotu zvetsovat azimut.

Pomoci jednoduche uvahy autor pak odvozuje nasledujici...

Priblizna pravidla zmeny azimutu slunce pri plavbe od jarni rovnodennosti do letniho slunovratu:

- plavba na W = odecist jeden prumer slunce od azimutu jeho vychodu kazdy den (-0.5 st)
- plavba na WSW = odecist jeden prumer slunce od azimutu jeho vychodu kazde 2 dni
- plavba na SW = predpokladat, ze azimut vychodu slunce se nemeni
- plavba na SSW = pricist 2 prumery slunce k azimutu jeho vychodu kazdy den (+1 st)
- plavba na S = pricist 3 prumery slunce ka azimutu jeho vychodu kazdy den (+1.5 st)

Pri plavbe na W kontrolujte kompas pomoci polarky, ktera zachovava stejneou vysku. Pri plavbe na jih ona bude menit svou vysku ca o 4 polomery slunce kazdy den (10 za 5 dni). Pri plavbe na SW ona bude menit svou vysku o dva polomery kazdy den.

(Pro jistotu pripomenu, ze to plati pouze a vyhradne v urcitem obdobi, urcitem sirkovem rozsahu a pri konstantni rychlosti 120 Nm za 24h. w.)
------------------

Timto konci teoreticka uvaha o tom, jak by severane mohli navigovat pomoci zarezu po obvodu disku. Dale nasleduje popis gnomonickych uvah. Nevim, zda mne to jeste bavi, takze neslibuji, ze se k tomu dostanu. Ale udelam shrnuti vseho, co je napsane o zarezech.

[windward]

Takze, pokusime se o shrnuti teoretickych uvah o pouziti zarezu (nikoliv gnomonu) kapesniho drtice na psi kosti ke vznesenym ucelum nauticke astronomie.

Cilem tohoto shrnuti je privest autorsky ryze teoreticky text k nejakemu lidskemu tvaru, aby pripadny zajemce mohl si teoreticke uvahy overit v praxi.

Ciselne udaje nechavam jako u autora, protoze jinak bych musel v nekterych pripadech jeho velmi hrubymi vypocty se zaobirat dopodrobna, coz mne nebavi. V nekterych priapadech pripojuji svuj vlastni nazor na cisla.

Shrnuti zdaleka neobsahuje vsechny teoreticke podrobnosti a ani neupozornuje na zrejme obtize, se kterymi se pripadny praktik bude muset potykat.

Nevylucuji, ze moje pochopeni autorskeho textu je vadne.
-----------------------------------------------
Kratke shrnuti. Pomoci zarezu je mozne:

- pokud vim pro domovsky pristav, jaky zarez odpovida azimutu vychodu / zapadu slunce v danem dni, muzu urcit smer na sever
- pokud pluji na E nebo na W v domovske zemepisne sirce a nemam zarezy pro dany den, muzu ocekavanou hodnotu prislusneho azimutu vychodu / zapadu slunce stanovit vypoctem pomoci urcitych pravidel a pak urcit smer na sever
- pokud pluji urcitym smerem a menim zemepisnou sirku, pak musim vychozi domovsky azimut vychodu / zapadu slunce zmenit podle urcitych pravidel, aby odpovidal nove sirce, abych mohl urcit smer na sever
- v obdobi slunovratu, kdyz se azimut vychodu / zapadu prakticky nemeni, pokud znam smer na sever, muzu podle vypozorovane zmeny azimutu odhadnout, o kolik se zmenila moje zemepisna sirka oproti domaci.

------------------------------------------------
A ted jednotlive body.

1. Azimut je uhel v plose obzoru pozorovatele mezi smerem na sever a smerem na urcity bod jeho obzoru. Zde se pouziva pulkruhovy azimut, pocitany od N smerem k E nebo W od 000° do 180°. Azimuty bodu vychodu slunce, a samotneho slunce behem dopoledne, budou mit privlastek NE, napr. 50NE. Azimuty bodu zapadu slunce, a samotneho slunce behem odpoledne, budou mit privlastek NW, napr. 50NW.

2. Vychod / zapad slunce je bod na obzoru pozorovatele, kde se slunce naleza v okamziku sveho vychodu / zapadu.

3. Pod okamzikem vychodu nebo zapadu muze byt chapano vzdy jedno z nasledujiciho (dle libosti pozorovatele): a) prvni / posledni zablesk slunce na obzoru, b) okamzik, kdy se na obzoru umisti cely prumer slunce, c) okamzik, kdy se obzoru dotkne spodni okraj slunce.

4. Azimut vychodu / zapadu obecne nema nic spolecneho s azimutem vychodniho / zapadniho bodu obzoru. Azimuty vychodniho / zapadniho bodu obzoru jsou smery vzdy na E / W (090°NE a 090°NW); jsou to body obzoru, kdy slunce vychazi / zapada o rovnodennosti. Mimo rovnodennost slunce vychazi / zapada nikoliv ve vychodnim / zapadnim bode obzoru.

5. Zarezy po obvodu disku reprezentuji azimuty vychodu / zapadu slunce (nebo azimuty samotneho slunce v jine okamziky).

6. Navigator musi predem urcit a vedet pro svuj domovsky pristav, jaky zarez odpovida azimutu vychodu / zapadu slunce v danem konkretnim dni.

7. Zde se uvazuje o domovskem pristavu, umistenem v zemepisne sirce 60°N.

8. Na disku jsou dve vzajemne kolme cary, reprezentujici smery N-S a E-W obzoru pozorovatele.

9. Pokud pozorovatel zna azimut vychodu / zapadu slunce v domovskem pristavu v danem dni, muze urcit smer na sever. Kdyz pozorovatel nasmeruje prislusny zarez v danem dni na vychod / zapad slunce, pak linie N-S ukaze na sever.

10. Navigace je zalozena na domnence, ze lod urazi vzdy 120 Nm za den, coz dela 2° polednikovych stupne. Tuto vzdalenost budeme nazyvat standardni vzdalenost.

11. V obdobi slunovratu (!) azimut vychodu / zapadu slunce se prakticky nemeni. Pokud v tomto obdobi lod urazi standardni vzdalenost na S, pak azimut vychodu / zapadu se zmeni o 2°, neboli o 4 prumeru slunce z pohledu pozorovatele. Pri pohybu na jih azimut vychodu / zapadu slunce se bude zvetsovat. (Mne vyslo, ze o slunovratu zmena sirky z 60N na 58N dava zvetseni azimutu o 4.5 st, neboli o 9 prumeru slunce. Tak nevim, jak to autor myslel.) Uplatnenim teto zmeny azimutu vychodu / zapadu slunce navigator odpovi na otazku o tom, jaka ma byt jeho hodnota v dane sirce, aby mohl urcit smer na sever, pokud neni v domovskem pristavu (podobne, jak je to popsane v odstavci 9 pro domovsky pristav).

12. Pokud v obdobi slunovratu (!) pozorovatel zna v danem dni smer na sever, ale nezna stavajici zemepisnou sirku, muze pouzit pozorovanou zmenu azimutu vychodu / zapadu slunce z odstavce 11 pro odhad zemepisne sirky. Pokud se azimut zvetsil / zmensil o 2°, pak to znamena, ze lod se premistila o standardni vzdalenost na S / N (neboli se zemepisna sirka zmensila / zvetsila o 2°).

13. Azimut vychodu / zapadu slunce se zmensuje (sam od sebe, nezavisle na pohybu lode) od 143NE / NW o zimnim slunovratu do 037°NE / NW o letnim slunovratu. Od letniho do zimniho slunovratu se azimut naopak zvetsuje. To dava denni zmenu o 0.6 st, neboli o 1 prumer slunce denne. Pokud lod pluje na E nebo na W (tj. nemeni zemepisnou sirku), pak pro urceni smeru na sever je nutne azimut vychodu / zapadu slunce zmenit nasledovne:

- zmensit o 0.6 stupne (1 prumer slunce) denne od zimniho do letniho slunovratu
- zvetsit o 0.6 stupne (1 prumer slunce) denne od letniho do zimniho slunovratu

Pri uplatneni techto pravidel je nutne si pamatovat, ze azimut slunce se prakticky nemeni v obdobi priblizne jednoho tydne pred a po slunovratu.

14. Pokud lod pluje ve smeru odlisnem od E nebo W a urazi denne standardni vzdalenost, pak pro urceni smeru na sever je nutne azimut vychodu / zapadu slunce menit v souladu s nasledujicimi pravidly (pro priklad lod smeruje do tretiho kvadrantu, obdobi autor vzal od 10. kvetna na nejakou primerenou dobu ):

- pluje na W = odecist 0.6 (1 prumer slunce) denne
- pluje na WSW = odecist 0.6 stupne (1 prumer slunce) kazde 2 dni
- pluje na SW = predpokladat, ze se azimut nemeni
- pluje na SSW = pricist 1° (2 prumery slunce) kazdy den
- pluje na S = pricist 1.5 st (3 prumery slunce) kazdy den
-----------------------------------------

Nevim, na kolik to pomuze komukoliv. Pustil jsem se do toho hlavne proto, ze jsem se domnival, ze meser budemit z toho radost a poreferuje o zkusenostech s praktickym pouzitim. Krome toho, mne samotneho zajimalo, co ze je to za veciku. Domnivam se, ze v casti, ktera pojednava o zarezech, vikingska domela navigace je hodne pritazena za vlasy. Doufam, ze meser nebude se zkouskou zbytecne otalet.

[windward]

Rozmery originalniho disku:

- prumer 70 mm
- tloustka 10
- dira 17

[meser]

To Trim: S tou vodou bych to neviděl, na palubách našich lodí by musela být hladina tak poloviční, aby tam aspoň nějaká voda zůstala. Pak tam už moc světla není. Při tom jak se to na palubě mele, by ten disk jen narážel na stěny vědra. Jak nad tím přemýšlím, jediná možnost jak to jakž takž zprovoznit, by byla v zavěšení na lano. S čekáním na vítr- naprostý souhlas, taky nás to kolikrát nervuje jestli dovolená ještě vydrží.
To Marks: Naše průměrná ryclost je kolem těch 5kts při 3Beau. což opravdu těch 120n.m. za den dá. Mimochodem rychlost se nejlépe odhaduje podle bublinek jdoucích od kormidelního vesla.
To Winward:V první řadě moc děkuji!!! za ten přesný překlad (pokud bych přesně věděl co za hovadiny tam píšou, nic bych nepřekládal ) . Radost mám ohromnou. S modelem jseš lepší já to počítám a zakresluju na kartónový model, vnitřek se při otáčení na vařečce děsně vyšoupává. Za rozměry děkuji. Na modelu se bohužel bude pracovat jen až budu u moře, bo nemám volný horizont(hory). Ještě poznámka k disku-zářezy na okraji kotouče NEJSOU rovnoměrné! K čemu byli je otázka. ale na drtič kostí je to moc měkký materiál.

[Martin88]

Obdivuji windwarda,že si s tím dal takovou práci,ikdyž byl přesvědčený,že to nefunguje
jinak bych si tipnul, podle vzhledu nalezené věci, že to je tvořítko na těsto na masové taštičky
po těch se Vikingové vždycky mohli utlouct

[windward]

Zde se pise o pokusu s gnomonickym modelem disku. Aspon je to napsane normalni lidskou reci.

http://michel.lalos.free.fr/cadrans_sol ... cowham.pdf

[meser]

To Martin88: Naprostý nesouhlas, masovou taštičkou uctíš Vikinga jedině když přidáš pivo! Klidně i do toho masa
Winwarde to mi děláš schválně? Já anglicky neumím Navíc text je uložený jako obrázek! Jak to mám dát do překladače. No nic jdu si pustit PC a přepsat text do Wordu ať s tím něco můžu udělat. Díky za odkaz ten jsem nenašel.

[windward]

Vytiskni si PDF a precti to pomoci scanneru jako text/OCR. To by mel umet kazdy scanner.

[meser]

Díky zkusím.

[ixxo]

Asi ďalšia vikingská navigačná pomôcka, znie to veľmi logicky.

http://tech.sme.sk/c/6725731/nasli-sme- ... vedci.html

[Anonym]

novinky.cz, listopad 2011: http://www.novinky.cz/koktejl/251786-ta ... -1592.html

Mimochodem, už tu funkčnost také někde vyvraceli...

[meser]

Ano,psal jsem to o něco výše v tomto vlákně. Mělo by se jednat o tzv. Sólarstein. Islandský kalcit stále ještě nevlastním, proto nemohu tuto hypotézu nijak podpořit. Na předchozích stranách je i adresa s filmem zachycujícím tento jev.

[Anonym]

Ještě jsem zahlédl, pro obdivovatele slunečního kompasu, jednu stránečku: http://sagy.vikingove.cz/upload/kompas.pdf
Jsou tam pěkné obrázky.

[meser]

Ach,jo asi jsem vypustil džina z láhve. Ale děkuju moc. Tahle metoda se dá velice rychle ověřit pokusem. V srpnu na vodě se pokusím zjistit jak moc se v průměru odchýlím od severu. O výsledky se podělím a ještě jednou děkuji.

[meser]

Tak jsem získal Krystal dvojlomného "islandského" kalcitu - Sólarsteinu. Vzhledem k počasí zkoušky proběhly okamžitě a tady jsou první výsledky. 1) Funguje to! (hodně jsem se obával možného fiaska)
2) Při zatažené obloze mi trvalo asi 10 minut nalezení polohy slunce. Potvrzení měření se mi dostalo po 30 min. (slunce vyšlo zpoza mraků při další sérii zaměřování).
3) Zaměření jsem prováděl tak že jsem vzal kámen mezi palec a ukazováček a začal s ním otáčet v ose oko - kámen (tenhle způsob jsem vykoumal dopředu po poradě s Internetem). V určité části otočky se na kameni "rozsvítily" opticky zdvojené vrypy a zářezy v krystalu a to na té straně kamene která byla ode mne. Při otočce je vidět že světlo "přichází" z nějakého směru, protože opticky zdvojené vrypy nesvítí stejně silně. Pokud se osou Kámen - oko budeme pohybovat po směru odkud přichází světlo. Jas vrypů se vyrovnává a v určité chvíli je stejný- Bingo Slunce! Pokud budete pokračovat v pohybu dál, vrypy okamžitě "zhasnou". Rozsvítí se znovu až když otočíte kamenem v ose Oko Kámen o asi 180 stupňů - tohle jsem neměřil. Pokud sjedete z linie "přicházejícího" světla, vrypy opět "zhasnou". Díky pohybu kamene po linii světla, si opravdu najdu pozici slunce, i kousek za obzorem. Celé mření je neuvěřitelně jednoduché a já začínám mít pocit že něco podobného to bude i se slunečním kompasem.
Pro ty co to zajímá nebo mi fandí. Na slunečním kompase se stále pracuje. Velice děkuji lidem kteří mi posílají články z internetu ,nebo i odjinud, velmi mi tím pomáhají. Hned jak se dopracuji k nějakým výsledkům (a sepíšu je) dám je na toto fórum k posouzení. Ještě jednou všem děkuji.

[martinptacek]

trochu se tím zabývá i nový seriál Vikings. Mě se moc líbí. Zatím odvysíláno 5 dílů po 45 minutách.

[maxik1958]

Kdy, a kde?

[martinptacek]

http://www.edna.cz/vikings/