když se ti to tak líbí, je tu pokračování.
zatím jen pokec, mám tu blbý připojení a nejde mi rozchodit rajče
Už to vypadalo, že zas budu doma, Labe šlo každý den dolů, no a najednou začalo pršet. Všichni nadávali, já se radoval. Jen víc a větší kapky! A tak jsem se konečně po dlouhé době vydal na plavbu s velkým P - teda doufám, že se povede..
V sobotu odpo jsem prchnul přítelkyni ( měla nutný mejdan v Plzni) a se stoupající vodou sólo vysmah z Davle. Večer v Tatranu, neděle ráno Smíchov, večer Žernoseky - cvičení v komorování. V podělí Děčín. doufaje, že udělám Drážďany, Leč kleklo počítadlo a bylo potřena najít PC doktora. Povedlo se, ale dodělal to až v úterý ve 12,30. Ale to zdržení stálo zato. Kotvil jsem celou dobu u ZKMR Beskydy, fotil a drbal s kapitánem a posádkou – moc príma si mít s někým o plavbě a lodích povídat.
Nicméně v úterý v 17,50 to hlídaly Drážďany, po proudu jsem plaval jako drak, v klubu na 50 km. Grilovačka s kamarády a něco piva.
Ve středu dopo jsme s nimi udělali korzofárt po Labi a večer čekám, že mně dohoní vlakem ta moje. A bude po klidu, no, ale spoň nebudu o hladu. Plavat sólo na Labi a do toho vařit, jde celkem blbě.
Čtvrtek: od včera jsme komplet, tedy dva. Ráno 7,05 odplutí z Drážďan, na 124 km se konečně dostávám na páky, což mně baví víc než plavba podle bójí a ve 12,45 dáváme v ochranném přístavu v Mühlberku na 127 km pauzu na oběd.
Podle zpráv WSA na vysílačce voda zatím drží, není důvod ke spěchu. Potkáváme pár CS šífů proti vodě a někde za námi se courá pasažírák Clara Schumann. Slyším ji na vysílačce, jak se hlásí při míjení s naší plavbou. Nakonec večer kotví v Torgavě kousek pod námi .
Hodlám přenocovat v obchodním přístavu Torgau na 155km a jsem tam v 16,20. Ve vjezdu do přístavu je sice cedule “škrtlej Sport”, ale kamarád z DD povídal, že jednu noc prý klidně a jinde se tu s větší lodí stejně kloudně nedá.
Večer jsme přesunuli bajbótem ke břehu a hledali cestu z přístavu ven. Šlo to jen přes žel. vlečku, pozemek WSA a jejich branku v plotě zajištěnou jen rýglem. Psa naštěstí neměli. Ve městě jsme lehce oslavili Hanky narozeniny a potmě doťapali k bajbótu.
Pátek: ráno kolem projeli lodí lidi z WSA, asi kouknout, co jme zač. Jen jsme se pozdravili, ke kotvení připomínky neměli. V 7,15 jsem vypad a v 11,00 byl v Elsteru na 200 km, kde mně opět dohonila Clara a bukhstrahlem mi lehce znepříjemnila přistávací manévr. Mylně jsem totiž počítal, že když přistála, tak hned tak někam dál nepoplave. Bylo to omyl. Když jsem byl už na jednom laně přivázanej, pustila příďověj propeler, krapet roztočila vodu v buhně a odplula. Držel jsem se na motor, ale moc elegantní to teda nebylo. Po té neohlášeni přepadáme kamarády, se kterými jsem se neviděl 9 let a Hanka 30, rychle s nimi na nákup - by bylo co na gril a čím zapíjet, a paříme u nich na zahradě do půl druhé. Náročné.
V sobotu jsme stále v Elsteru, autem do Wittembergu na čumendu a večer bude zase na zahradě + připojení na interfernet.
Odpoledne kolem proplula naše MN 7304 naložená na 160, ale voda už jde pomalu dolů. Ráno vypadnu směr Aken nebo Schönebeck, a nebo až Magdeburg.
Jak bude nějaké lepší připojení, pošlu fotky na rajče.
Při cestě zpět jsem je už potkal v Řeži.
v jachtáku na vinobraní, tak to jsem tam dvě noci stál. Nahoru jsem plaval v neděli.
