O manévrech a výtlaku - vyčleněno z jiného vlakna

[marks]

to jsem napsal špatné já, maximální už jsem raději odmazal, jen jsem to nestihl dřív než jsi zareagoval

[Viky_CZ]

Stefous: 7,8kg!!!!!

[marks]

Dobré ráno všem, nemůžu si pomoci, ale má touha plout na lodi která má bezpečný výtlak vyšší než je její celková hmotnost zústává. Důvodem je abych měl v maximálním výtlaku nějakou rezervu pro okolní vlivy, jenž při plavbě na lodi vnímám jako podstatné. Bohužel jsem se včera nemohl věnovat debatě na stoprocent a zároveň zřejmě nedokázal vysvětlit o co mi jde. Zda-li to souvisí s tím co se uvádí v papírech netuším, ale já to takto mám. nenechte se tím ovšem rušit, přeji krásný den, mára

[windward]

Dobre rano, Maro,

Pak tedy je nutne definovat nazvoslovi "bezpecny vytlak" a "celkova hmotnost".

[sklenar_jakub]

Nejdrive manevrovani

Tam nekde v dali doslo k odklonu od tematu se resil lodni sroub a jedno ploutvove kormidlo, jako standard pro ovladani lodi. Je pravda, ze motorove jachty prakticky tuto variantu nepouzivaji (mozna nejake starsi kusy).

Na druhou stranu je nutne poznamenat, ze pokud se bavime o jednosroubove lodi (sroub se musi otacet ve smeru hodinovych rucicek) s jednou kormidelni ploutvi (umistene na zadi a v ose symetrie lodi) tak se bavime o tzv. klasickem pohonu lodě, tato "klasika" je standardem pro teoreticky vstup do vedy o manevrovani lodi. Kazdy by mel na zacatku, zacit s teorii manevrovani, ja to ze sve pozice jinak bohuzel nevidim, je to logicky vstup do manevrovani, (dovedet se kolem jakeho bodu se lod otaci, jaky vliv ma na pohyb lode sroub atd. - neni toho az tolik, da se to shrnout v par hodinach). Zminena teorie manevrovani zacina prave od teto klasicke soustavy a je dobre si tuto jednoduchou soustavu osvojit, teprve potom delat dalsi kroky. Kazdy schopny kapitan by mel predevsim vedet jak manevrovat s lodi prave s timto druhem pohonu a rizeni. Je to nejjednodusi kombinace/system, ale zaroven nejnarocnejsi/nejobtiznejsi system na ovladani lodi. S kazdou jinou kormidelni soustavou nebo systemem dobry kapitan zamanevruje s lodi snaze, rychleji a s mensim narokem na prostor kde chce manevr vykonat, samozrejme na vse ma vliv i praxe na danem kormidelnim systemu.


Nyni trochu o vytlaku

Hmotnostne-vytlakova diskuse se rozvetvila a vyrostla predevsim na tom, ze kazdy chape technicke terminy lodniho stavitelstvi trochu jinym zpusobem. Zkusim to trochu uhladit, treba se povede.

Lod plovouci na hladine muze mit ruznou vahu/hmotnost, proste celou hmotnost absolutne vseho z ceho se sklada a co je na ni v ni atd., s tim asi kazdy souhlasi. Pokud nekdo nesouhlasi, tak dalsi cteni nema smysl, dostali jsme se do tematu filozofie.

Jelikoz tato vaha muze byt opravdu ruzna, staci aby si jeden clen posadky skocil do vody nebo nekdo vypumpoval zachod do more, a mame tu jinou hmotnost lodi (plovouciho objektu), tak se v prubehu plavby a provozu lode o hmotnosti moc nebavime. Jelikoz by nam vzniklo strasne mnozstvi hmotnosti, jako napr. hmotnost s tatinkem na palube a hmotnost bez tatinka na palube a s hovin... no to uz by snad stacilo. Hmotnost pouzivame pouze v pripade:

Light Weight Displacement - hmotnost lodi (to neni ani maximalni, ani konstrukcni, ani minimalni) uz to tu zaznelo, od Davida, je to hmotnost prazdne vybavene lode jen tak bez niceho, bez posadky, proviantu, nakladu, provoznich kapalin, ale pozor, se vsim co je potrebne k jejimu provozu, takze treba plachty, kotva, sporak v kuchyni a skrinka na saty v kajute atd. Tady je nutne poznamenat, ze light
weight displacement neni zrovna stastne oznaceni vyrobcem a ja bych ho oznacil jako nepripustne - hlavne pro zacinajici studenty, micha dohromady dve odlisne veci, vahu a vytlak. Pokud mam v dokumentech lodi oznaceni LV (light vessel) nebo VLW (vessels light weight), tak je jasne o co jde a displacement = vytlak bych do toho nemichal, to je anarchie.

Nase plujici lod (objekt na vode) tedy pluje s jistou hmotnosti, to se stava jednou za zivot lode a je tomu tak v lodenici pred tim nez se lod "vazi", kolik teda vazi at mame tu hodnotu do papiru a dokumentace lode. Po tomto momentu uz lod az do jeji "smrti" v teto kondici nenajdeme, jelikoz se na ni nahrne posadka, zasoby, palivo a nevim co vsechno jeste. Tudiz z ni vznikne ten nas plovouci objekt na hladine, jehoz vaha/hmotnost se muze menit podle toho co jsem jiz popsal vyse.

Aby v tom byl poradek, tak bylo vymysleno perfektni oznaceni "aktualni kondice" lodi a to je vytlak = displacement.
Vezmeme to trochu odzadu, kazde kondici lode odpovida jisty ponor (nazveme ho stredni ponor - treba prumer toho na zadi a na pridi jelikoz mohou byt jine), pokud lod nalozime az povrch konzervama na preplavbu ticheho oceanu, tak se jeji ponor zvetsi, pokud vsechno snime a posleze vypumpujme do more, tak se ponor nasi lode zase zmensi. Tudiz ponor se meni. Kazdemu ponoru prislusi objem zanorene casti lodniho telesa. Tento moment je dulezity - objem. Lod ma svuj tvar a cast tohoto tvaru je ponorena pri plavbe, to co je tzv. pod carou ponoru je zanorena cast lodniho telesa, nebo chcete-li trupu lodi. Pokud bychom tento objem zanorene casti lodniho telesa vyplnili vodou, ktera je kolem lodi, a tuto vodu zvazili, tak ziskame vytlak. Objem vody, ktery lod vytlaci kvuli svoji aktualni kondici vynasobeny hustotou vody kolem lode je vlastne nasim vytlakem, vytlak se udava v metrickych tunach, proto obcas dochazi k tomuto mixu s vahou lode.

Pro shrnuti muzeme tedy rici ze:

Lod plujici na vode ma svoji hmotnsot (Light Weight) a pluje s urcitym ponorem. Tento ponor je absolutne nerozlucny kamarad s objemem zanorene casti lode. Ponoru 2,52m bude odpovidat objem 10,3m[sup]2[/sup] a tak to je a nikdy ne jinak. Vytlak je posleze vynasobeny objem zanorene casti lodniho telesa hustotou vody kolem lode. Pokud jsme ve vode sladke (SG=1,000) tak je objem zanorene casti lode shodny s vytlakem, tudiz by nase lod plula v kondici s vytlakem 10,3mt.

PONORU vzdy odpovida > jeden OBJEM ZANORENE CASTI LODE
OBJEM ZANORENE CASTI LODEb * hustotou vody kolem lode >> VYTLAK pri dane kondici

Jeste to trochu zamichame, ale verim ze je to vsem jasne:

Dalsi zajimava vec je ta, ze na zaklade toho co jsme si vysvetlili muzeme konstatovat, ze lod muze plout se stejnym ponorem a pritom ruznym vytlakem, pricemz jeji objem zanorene casti trupu se nemeni.

Maximalni vytlak

Maximalnich vytlaku muze byt vicero, na jachtach pravdepodobne jen jeden. Odviji se od maximalniho ponoru pri zalozeni, ze voda kolem lodi ma hustotu 1,025 mt/m3, to je umluvna hodnota, ktera se pouziva v lodni konstrukci pro namorni lode.

Maximalni ponor

Maximalni pripustny ponor udany konstrukterem/vyrobcem lodi. Nekde tam v diskusi bylo... konstrukcni vodoryska... maximalni ponor vetsinou neni ponorem na konstrukcni vodorysce. Konstrukcni vodoryska a ji odpovidajici ponor by mel zohlednovat kondici v ktere se lod bude v prubehu jejiho "zivota" nachazet nejcasteji, nebo nejblize teto hodnoty. Strelim napr. ze ponor kontrukcni vodorysky muze odpovidat 92proc. maximalniho ponoru. Muze to byt i jinak. Obecne lod neni prakticky nikdy uplne prazdna a velmi zridka kdy absolutne naplno nalozena, jelikoz uz pri prvni namorni mili uplute na motor od nabrezi jeji vytlak snizite o spalene palivo.

Rejstrikova tuna

Tohle absolutne nepatri do teto diskuse. Jedna se o velicinu ktera nema zadnou jednotku, pokud umele neprijmeme jeji nazev jako jednotku GRT gross registered tons - NRT nett reg. tons. Rejstrikove tuny slouzi k popisu prostornosti lodi a odviji se od ni ruzne poplatky svazane s shippingem.


JS

[marks]

Jsem jen na skok, káva po obědě, pokusím se to nějak v rychlosti formulovat.
maximální celková hmotnost je jasná, daná pro maximální zatížení vším, této hmotnosti bych přiřazoval maximální povolenou čáru ponoru, určující objem ponořené části lodi, tedy daný výtlak. Tady si snad rozumíme všichni. Mě jde o to že pokud vypluji a třeba na plachetnici spotřebuji minimum nafty, mohou nastat okolnosti které mojí celkovou váhu zvýší. Jako příklad vnímám déšť = mokré plachty, nějaká napršená voda někam a podobně, dále pak vlny a možnost zalití. Dle mého by měl být tedy maximální výtlak, mluvme tedy o něm jako bezpečném, navýšen právě o tento možný vliv. V podstatě z toho pramení má věta a úvaha, proč bych vždy chtěl plout na lodi s větším výtlakem, nežli je uváděná maximální hmotnost lodě. Rovnovážný vztah těchto obou pojmů, by v záměrně přehnaném případě mohl znamenat, že by přiletivší kolibřík, znavený cestou do čech, usedl na mého, na mého na maximální hmotnost naloženého piráta a tím by posunul mou loď do oblasti rizika potopení. Samozřejmě pokud budu mít štěstí a vysílený kolibřík se nestihne cestou nabumbat a napapinkat, bude mi stačit se při uvítacím ceremoniálu vyčůrinkat.
Pokud tohle pochopím správně z praktického hlediska, zústává mi tedy ještě otázkou zdali udávaný údaj maximálního výtlaku odpovídá hodnotě maximální hmotnosti lodě, nebo počítá s nějakou rezervičkou, klidně i jak píše Jakub (pokud jsem ho pochopil správně) zohledněním stáří lodě. J
uf,uf...to byla rychlovka.....nečtu, posílám....... mějte se

[geus]

A pak jedete do Holandska a čáru ponoru ani nevidíte dokonce i borty maj pod vodou a chodí v holínkách. Ale snad už jsme to všichni pochopili. jinak viki nemusíš těch 7,8kg zdůraznovat já jsem jen plácnul a i to napsal že plácám kg. ale ono je to ůplně jedno

[sklenar_jakub]

to marks: no to je tedy "maglajz" ten prispevek, jaky mokry plachty? jaky kolibrik? myslim, ze tema bezpecnosti sem ani nepatri, maximalni vytlak je samozrejme terminus technicus a obrovska rezerva plovatelnosti je zabezpecena volny bokem lodi a jinymi konstrukcnimi prvky lodi, snad tomu nikdo nechce rozumet tak, ze pokud lod pluje s maximalnim moznym vytlakem a "vydela" se na ni racek, tak pujde ke dnu...to v zadnem pripade. Lod muzete znicit treba nevhodnym rozmistenim zateze v pripade vetsich lodi, nemusi jit ani o plovatelnost ani o stabilitu ani o maximalni vytlak a lod se na hladine neudrzi. Rekneme, ze i pri maximalnim dovolenem vytlaku lodi je vzdy obrovska rezerva plovatelnosti zajistena.

V Holandsku jsem parkrat byl, asi tak v 30ti pristavech more-reka, volne boky a cary ponoru jsem tam v Rotterdamu, Amsterdamu a jinych portech tedy videl, samozrejme i na ricnich lodich nebo tech ricne namornich. To, ze nemaji takovou rezervu plovatelnosti (borty pod vodou a holinky na nohou) to je samozrejme zpusobeno oblasti kde jsou zminene kocabky provozovany a zcela jiste to nebude oblast severniho atlantiku zimou

[marks]

děkuji ti Jakube, teď jsem se v tom snad konečně zorientoval přesně, maximální výtlak je termínus technicus, uváděný výtlak je
maximální dovolený výtlak ( že počítá s rezervou už se tu snad bojím i napsat )

s rejstříkovými tunami jsem se už také dohledal, našel jsem je uváděné u rozměru lodě, postačí pro mé prostoduché chápání vysvětlení že prostornost je v podstatě objem? Ale není třeba se v tom pitvat, najdu si to případně sám.

[marks]

tak jsem zatím našel toto:
http://technologie.fd.cvut.cz/7_Lode.pdf
vypíchnul bych stranu pět a rád bych věděl zda jí můžeme brát jako bernou minci pro další debatu.

[david]

napiš autorovi, ať nepíše blbiny a někdy se na plavební komoru podívá z blízka aspoň na obrázku

[Stefous]

.

Diskuse asi pokračuje, Jakube, mohl bys, prosím, vysvětlit?

Ponoru 2,52m bude odpovidat objem 10,3 m3 a tak to je a nikdy ne jinak.

Díky

[marks]

Davide přiznám bez mučení, že jsem se ke komorám nedočetl a i když to ani neplánuju, zajímá mě zda jsou to pro tebe blbiny celé, nebo jen komory. Prolítl jsem co tam je velmi zběžně, zjistil že je to z ČVUT, poznatek že rejstříková tuna existuje včetně vyjádření v jednotkách, mě zarazil, ale neodradil od snahy si to celé řádně vysvětlit.
Jakube ptal jsi se na kolibříka, tak snad jsem tě tím pokusem o zlehčení celé debaty neodradil od snahy o zcela vážnou a zasvěcenou diskuzi.
Otázku na mokré plachty bych nejraději nechal ležet, ale jednou tu je, nepředpokládám, že bych se s tebou musel přít o fakt že mokrá plachta váží více než suchá, tudíž je to jedna z možností jak se zvýší celková hmotnost lodi během plavby.

oprava tučně

[windward]

Pokud mluvime o lodich "bezne" charterove/majitelske velikosti, pak:

Na druhou stranu je nutne poznamenat, ze pokud se bavime o jednosroubove lodi (sroub se musi otacet ve smeru hodinovych rucicek)

Opravdu sroub musi tocit doprava? Zpusob prevodu nehraje roli?

Je to nejjednodusi kombinace/system, ale zaroven nejnarocnejsi/nejobtiznejsi system na ovladani lodi. S kazdou jinou kormidelni soustavou nebo systemem dobry kapitan zamanevruje s lodi snaze, rychleji a s mensim narokem na prostor kde chce manevr vykonat

Ihned dva systemy budou rozhodne obtiznejsi na manevrovani:

1. Sklapeci sroub. Okamzita nemoznost pouzit 30-50% fint, ktere jsou bezne pro normalni sroub-kormidlo.
2. Sklapeci sroub + dva kormidelni listy (ktere nejsou pochopitelne v ose sroubu). Tak to je vubec kongo-varianta, u ktere nejde delat prakticky nic. Lze jen tupe jezdit dopredu-dozadu a do zatacky. S takovymi naroky na manevrovaci prostor, ze by se z toho jeden picl.

[sklenar_jakub]

to marks: ty otazky na kolibrika a na mokre plachty z moji strany byly spis recnicke, me zaskocilo, ze se debata odebrala nekam jinam nez jsem cekal, resil se vytlak, hmotnost lodi a hle od toho se skocilo k tomu, ze by se lod mela potopit kdyz uz ma maximalni vytlak a zvlhnou ji plachty, ale myslim si, ze je to snad jiz jasne s tim vytlakem jak to funguje, jeste tu tedy neco k tomu napisu, i k te prostornosti lodi (tonaz).

material CVUT: - nechci nejak detailne komentovat, neverim ze tohle je standardni prednaska na dopravni fakulte, a doufam ze tomu tak opravdu není. Tento uvod s lodni dopravou obsahuje informace typu gulas a pate pres devate, nema to zadnou akademickou hodnotu a clovek nedotceny lodni dopravou bude mit ve vsem tak akorat chaos v hlave, po takove prednasce. Ja se spis domnivam, ze vyucujici predmetu dal nejakemu studentovi (treba i za trest) vypracovat uvod do vodni/lodni dopravy a tohle je "finalni" produkt, proste spagetti material splacany z Wikipedie. Prijde mi i zvlastni, ze autor s inzenyrskym titulem bude uvadet v soupise zdroju prave Wikipedii.

to windward: pokud se bavime o klasickem propulsne/kormidelnim zarizeni, tak se opravdu jedna o jeden lodni sroub otacejici se po smeru hodinovych rucicek (fixed right handed propeller) a jednu kormidelni ploutev umistenou v ose symetrie lode, ploutev klasickou s moznosti vylozeni o 35 stupnu na pravobok a levobok. Tutiz kormidlo jednoploutvove Schillinga nebo treba Beckera odpada. Nevim uplne presne co mas na mysli s tim "sklapecim" sroubem, domnivam se, ze se jedna proste o sroub co se sklopi, kdyz se pluje na plachty a ne o pitch propeller?
Bavime se (mimo jine) o manevrovani, takze zasadni predpoklad je ten, ze mame lod pripravenou na manevrovani. Sroub pripraven, kormidlo pripraveno, rychlost snizena atd. zalezi na typu a velikosti lodi. Obtiznost manevrovani ma asi dve hlavni urovne, jak je tezke ovladat dostupne zarizeni (kolo, plyn, bow thruster, ASD atd.) a jak je obtizne manevrovat se samotnou lodi, ovladat jedno kormidelni kolo-ploutev a paku plynu je samozrejme jednodusi nez ovladat "voith-schneidera", ale provest manevr s malou lodi s klasicky pohonem je tezsi/narocnejsi a nebezpecnejsi nez s voithschnaiderem, pri zalozeni, ze to i to umi kapitan ovladat a zna teorii manevrovani. Zavodni special se dvema kormidlama, to opravdu s klasikou nema nic moc spolecneho a standard to asi taky nebude, nepopiram ze v teto vyjimce bude manevrovani opravdu narocne.

[geus]

No při klasickym pohonu jedna vrtule a kormidlo jde na zpětný chod všechen proud tah či síla nebo jak to naspat pod trup lodě tekže to kormidlo má funkci minimální a v proudu skoro žádnou. a čím menší to kormidlo je tam učínost ještě menší.

[windward]

to windward: pokud se bavime o klasickem propulsne/kormidelnim zarizeni

Pokud se bavime o "beznych" charterovych/majitelskych lodich, pak se vyrabi nejaka rada motoru. Zda jsou prave ci leve je lhostejne. Ale jejich vykon je nutne prevest na sroub. Tento sroub bude pravy ci levy podle toho, jaky je pouzity prevod. Je to bezna praxe, ze cast takovych jednosorubych "malych lodi" ma sroub levy, a cast pravy.

ploutev klasickou s moznosti vylozeni o 35 stupnu na pravobok a levobok

V praxi velke mnozstvi malych palvidel ma kormidlo rizene pakou. Uhol vylozeni pri tom neni nicim omezeny (nebo nemusi byt). A tento fakt se pouziva v praktickem manevrovani jako dodatecna moznost pri urcitych manevrech.

Nevim uplne presne co mas na mysli s tim "sklapecim" sroubem, domnivam se, ze se jedna proste o sroub co se sklopi, kdyz se pluje na plachty

Mel jsem na mysli sroub, ktery pri doprednem pohybu vlivem tekouci vody okamzite slepi ploutve dohromady v podelne ose, jakmile se zastavi hridel.

Zavodni special se dvema kormidlama, to opravdu s klasikou nema nic moc spolecneho a standard to asi taky nebude, nepopiram ze v teto vyjimce bude manevrovani opravdu narocne.

http://a.yachtsandfriends.com/yachtimag ... 1367098912

Fakt, ze to neni moc caste reseni , ale ani zavodni special.

provest manevr s malou lodi s klasicky pohonem je tezsi/narocnejsi a nebezpecnejsi nez s voithschnaiderem

S werwolfem to je jeste vice cool , ale v praxi provest manevr s malou lodi s "klasickym pohonem" je jednodussi a bezpecnejsi nez se sklapecim sroubem nebo se dvema kormidelnimi listy. Nechapu, jaka v teto zrejme veci vubec muze byt diskuze. O tom, ze tri tyto varianty jsou manevrovatelne odlisnym zpusobem a podle odlisnych pravidel snad ani neni treba se zminovat.

pri zalozeni, ze to i to umi kapitan ovladat a zna teorii manevrovani

V praxi kapitan na lodich "nasi velikosti" musi znat a umet v prvni rade to, jake konkretni manevrovaci prvky jsou pouzitelne pro konkretni manevr a konkretni lod s konkretnim sroubem a kormidlem.

[sklenar_jakub]

windward: No, taky mi neni nejak jasny z te windows kaskady kde je jako problem?! Jake jsou ty Vase velikosti lodi??

Ja jezdim na lodich od 10m do 225m a ani jeden typ lode neberu jako moji lod nebo moji velikost lode, ten zaver to podtrhuje myslim cely. Pokud chci zacit, tak zacnu od klasiky a postupnym rozsirovanim obzoru se dostanu az na nepotopitelnou ponorku, treba. Ohledne tech levych a pravych je dobry vedet na cem teda vezu zadek. Muze to mit vliv na konkretni manevr, ktery chci provest.

to stefous:

Ohledne toho ponoru a objemu, to byl jen priklad, ze u jedne vybrane jachty muze ponoru 2,52m odpovidat objem ponorene/zanorene casti lodnihu trupu 10,2m3, a pri tomto ponoru bude tomu nemuze byt jinak, ovsem vytlak se muze pri tomto ponoru ruznit prave diky hustote vody kolem lodi.

TONAZ
je prostornost lodi netto a brutto, v brutto je cela lod, v netto jsou jen nakladove prostory, tato prostornost nema nic spolecneho s vytlakem a ani se zanorenou casti lodniho trupu. To je celkovy objem lode a nebo nakladovych prostor. Tonaz se spocita v lodenici pro danou lod a od toho se potom odviji poplatky v namornim provozu (treba za prujezd Panamou), vlajky ktere registruji lodi si scitaji tonaze registrovanych lodi a tim muzou zvetsovat vliv na shipping, kdo ma nejvic tonaze ten proste vede a odviji se od toho sila slova vlajky, v pripade novych predpisu atd. je tonaz take rozhodujicim faktorem pro schvaleni daneho predpisu. Obecne bych rekl, ze je to takove universalni meritko jak porovnat staty a jejich flotily, jelikoz napr. USA ma zaregistrovanych spoustu lodi (malych) a kdyby jsme se ridili poctem tak by mohli ovlivnovat velky shipping z pozice toho ze maji zaregistrovanych spoustu lodi, jenomze tomu tak neni, jelikoz male lode maji mensi tonaz a tudiz je stat kterej zaregistruje par desitek velkych lodi snadno preskoci a ma v IMO vetsi silu hlasu. Takze to je tonaz, to jak se pocita tu snad rozbabravat nebudeme, vse to probiha podle konvence o mereni lodi, takze kdyby to opravdu chtel nekdo nastudovat tak je to tady:


TONNAGE MEASUREMENT OF SHIPS, 1969

[windward]

windward: No, taky mi neni nejak jasny z te windows kaskady kde je jako problem?!

Vubec neni zadny problem.

Ja jezdim na lodich od 10m do 225m

No prave. Ja jsem se snazil vice-mene nenapadne poposunout uvahy smerem spise ke spodni hranici velikosti. A prislusnym specifikam.

postupnym rozsirovanim obzoru se dostanu az na nepotopitelnou ponorku, treba.

Jsem potesen gentlemanskou diskuzi.

[sklenar_jakub]

...

O velkych nebo malych lodich to ani moc neni, a ja to tak neberu, jelikoz manevrovani je opravdu dost podobny a teorie prakticky stejna u vetsich i mensich lodi,
sam jsem si vzdy perfektne potrenoval na jachte. Jednou jsem mel i nejakou Benetauku a ta se vubec nechtela na jednu stranu zlomit pri "couvani", proste proti sroubu se ji moc nechtelo, takze jako pres kopirak s velkou lodi, jen ty casy manevru jsou jiny.

[windward]

Tato diskuze byla vyclenena z jineho vlakna.

V dobre vire cast prispveku byla smazana a nektere prispevky byli upraveny tak, aby zustala jenom vecna podstata a se zachovala logicka navaznost. w

[geus]

Tak jsem si myslel,že plutí a manévrování na MOŘI . je něco složitého a hle ono neni. Je to tak jednoduché ,že to zvládne klidně 100 metrová loď a dokonce bez posádky bez kapitána bez kormidelníka. Tak co tam všichni na tom moři děláte asi je hodujete cooooo.(Ljubov Orlova) tak jen hodně vody pod kýýýýýlem. ještě že bpluji jen pořekách a kanálech jinak bych plavbu prospal

[marks]

Zdá se že jsem jediný, komu příjde větší chaos o výtlaku v debatě, než v dokládaných materiálech. Nejsem v oboru vzdělaný, tedy dohledávám informace a na úplně pochopení budu potrebovat ustálit terminologii.
Jedna z věcí je zda čára maximálního ponoru rovná se vodorysce z níž se odvíjejí další údaje o vlastnostech trupu, eventuálně jaký je přesný název čáry maximálního ponoru? Předpokládám, že toto označení na lodi slouží k vizuální kontrole maximálního dovoleného naložení lodi v rovnovážné stabilní poloze?

[windward]

Ahoj, Marksi,

doporucuji v prvni rade urcit:
- o jakou lod ti jde (200 m tanker nebo 10 m plachetnice)
- pro jaky ucel to chces vedet (budu budovat tanker nebo chci stavet jachtu anebo chci bezpecne provozovat svou konkretni lod)

Slituj se nad temi, kdo se ti snazi odpovedet.

[marks]

Ahoj Windwarde, samozřejmě mě to zajímá hlavně v oblasti plachetních lodí a netušil jsem že je v tom rozdíl.
Debatu nepovažuju za nějaký nelítostný boj, mě to prostě zajímá, když už jsem tomu věnoval tolik volného času, nerad bych se k tomu někdy znova vracel a chtěl bych v tom mít jasno do podrobna.