Stanislav píše:Ahoj všem, cesta přes Biskaj byl strašný opruz. Nejprve jsem se zdržel v proudech u Uschantu. Nestihl jsem to asi o hodinu a pak už to bylo jenom horší a horší. Tím že jsem nestihl minout Uschant s proudem jsem tam zůstal trčet s rychlosti kolem 1 uzle i méně dalších 6 hodin. Do toho protivítra ten zvolna sílil. Když se proud konečně otočil tak jsem už nestihl poodjet a schytal to naplno. Stabilní síla 34 uzlů a noc na krku. Když jsem balil genu, tak mi šla vlna přes příď, chytnul jsem se zábradlí ale neudržel genu, ta nabrala několik kubíku vody, potom to naráz všechno povolilo a z geny zbyly cáry. Byl jsem promočený na kůži, vlny šly přes loď (to bylo poprvé co na této lodi pluji). Ta gena musela dolů, tlačilo mne to ke břehu a na druhém boku TSS. Hlavní s refem, bezan s refem, motor a autopilot. Když jsem si začal libovat jak jsem to pořešil, loď se naplnila modrým dýmem. Praskla trubička ke vstřiku a nafta cákala na zahřátý motor. Vyměnit to nepřicházelo v úvahu, když chci k palivovému čerpadlu musím sundat sací potrubí a to v klidu zabere dost času, v těch vlnách ani náhodou. Tak jsem uříznul konec trubičky, nasadil hadici na trubičku a vedle motoru přivázal kanystr do kterého nafta hadicí tekla. Tři válce stačí, ne? Pravidelně jsem potom přeléval zase do nádrže, na poskakující lodi taky nic moc. Od úterý odpoledne se to začalo zlepšovat a nakonec jsem skončil v Portu a lížu si rány. Měl jsem vlastně velké štěstí, protože až po přistání jsem zjistil že se povolil napínák vodního stěhu, celý se vyšrouboval a řetěz který slouží jako vodní stěh visí pod lodí. Všechnu takeláž tak držela jedna objímka přivařená k palubě.
Tedy Stando,
o tom, že jsi kapitán na svém místě vůbec nepochybuji.
Blahopřeji, žes vše zvládl a dorazil v pořádku do bezpečného přístavu.
Přeji Ti i nadále přízeň Neptuna a pro jistotu i všech ostatních vládců moří (aby se některý z nich snad neurazil).
