Akátové dřevo
Moderátoři: vilma, Pepa, david
- Denis
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 7510
- Registrován: úte lis 08, 2005 5:21 pm
- Reputace: 153
- Bydliště: Bratislava
To si ma potešil s tou cenou lacného vlhkomeru, pozriem aj niekde po Hornbachu. Pre moje potreby by stačil. K tej deštrukcii pevnostných vlastností dreva vplyvom vysušenia, stolár mi hovoril že je to cca 7% a na takú vlhkosť sa dostane drevo ak je dlhodobo v paneláku.
Borovica sice púšťa živicu, ale viditelne, pričom smrekovec /modřín/ tak že to ani nevidíš, treba si dať na to pozor.
Ten teak tam majú nejak moc drahý.
Ešte k tomu agátu, počul som o chlapíkovy čo si spravil z agátu palubu ako z teaku a ako sa dostala na to slaná voda, tak vraj ten agát zčernal a vyzeral ako velmi drahé tropické drevo. Po tom zčernaní to napustil konzervačným olejom. To by stálo za malý experiment.
Borovica sice púšťa živicu, ale viditelne, pričom smrekovec /modřín/ tak že to ani nevidíš, treba si dať na to pozor.
Ten teak tam majú nejak moc drahý.
Ešte k tomu agátu, počul som o chlapíkovy čo si spravil z agátu palubu ako z teaku a ako sa dostala na to slaná voda, tak vraj ten agát zčernal a vyzeral ako velmi drahé tropické drevo. Po tom zčernaní to napustil konzervačným olejom. To by stálo za malý experiment.
- Nemo
- návštěvník fóra
- Příspěvky: 113
- Registrován: sob úno 10, 2007 1:00 am
- Reputace: 3
- Bydliště: Šimonova 1100, Praha 17
- Kontaktovat uživatele:
Denis píše:To si ma potešil s tou cenou lacného vlhkomeru, pozriem aj niekde po Hornbachu. Pre moje potreby by stačil. K tej deštrukcii pevnostných vlastností dreva vplyvom vysušenia, stolár mi hovoril že je to cca 7% a na takú vlhkosť sa dostane drevo ak je dlhodobo v paneláku.
Borovica sice púšťa živicu, ale viditelne, pričom smrekovec /modřín/ tak že to ani nevidíš, treba si dať na to pozor.
Ten teak tam majú nejak moc drahý.
Ešte k tomu agátu, počul som o chlapíkovy čo si spravil z agátu palubu ako z teaku a ako sa dostala na to slaná voda, tak vraj ten agát zčernal a vyzeral ako velmi drahé tropické drevo. Po tom zčernaní to napustil konzervačným olejom. To by stálo za malý experiment.
To není špatný tip. Jen nevím, jak by to bylo s akátovými třískami v bosých nohách. Teak neklouže ani když je mokrý. Paluba je namáhaná vodou a sluncem jen na venkovní straně. Asi by stačil i smrk odýhovaný teakovou dýhou. Nicméně každá dřevina má své individuální vlastnosti a čím méně kombinací, tím méně starostí. Modřínová paluba bude určitě krásná. Pochozí ochozy odýhované teakovou dýhou by byly vhodným doplňkem.
Denisi, za kolik mají kulatinu teaku u vás na Slovensku? Mám kamaráda s katrem. Celodřevěná loď celá z teaku je mým nejkrásnějším snem...
Ten diodový vlhkoměr si můžeš objednat na dobírku po internetu na www.uni-max.cz (objednací číslo: 1978A). Vyžádej si tištěný katalog má 450 stran a je pohodlnější, než prohlídka jejich internetových stránek. Možná že mají pobočku též na Slovensku.
- Denis
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 7510
- Registrován: úte lis 08, 2005 5:21 pm
- Reputace: 153
- Bydliště: Bratislava
Na Slovensku asi gulatinu teaku ťažko
, ale ak kúpiš napr. dub tak sa dostaneš aj s porezom asi na 250 eur/m3, ale to nemusí byť už aktuálne. Dnes ak by som zháňal smrekovec, alebo agát a zohnal by som pekný 4-5 metrový kmeň, tak by som nelutoval peňazí a námahy a dal by som spraviť radialny porez.
Tvoj sen o teakovej lodke nie je nereálny, gulatina o dlžke 375-470 cm totiž stojí vo velkosklade v Nemecku 2236 euro/m3, jeden porez cca 100 eur/m3 a sušenie v sušičke asi 122,-Euro/m3. Cena sú s DPH. Dlhšie gulatiny sú o niečo drahšia, kratšie zasa o niečo lacnejšie.
Teaková fošňa, sušená v dĺžke 375-480 cm, 55x130 mm stojí 58,482 eur/m s DPH, to zodpovedá tej cene u vás, ale ak berieš nad 1m3, tak je cena cca 6300,-Eur/m3.
Takže ak by si to myslel smrtelne vážne, tak sa oplatí kúpiť teakovú gulatinu, dať si ju tam nerezať nech nevezieš odpad, zobrať prívesný vozík a tradá do Nemecka. Aj keby si sa mal 2x otočiť.

Tvoj sen o teakovej lodke nie je nereálny, gulatina o dlžke 375-470 cm totiž stojí vo velkosklade v Nemecku 2236 euro/m3, jeden porez cca 100 eur/m3 a sušenie v sušičke asi 122,-Euro/m3. Cena sú s DPH. Dlhšie gulatiny sú o niečo drahšia, kratšie zasa o niečo lacnejšie.
Teaková fošňa, sušená v dĺžke 375-480 cm, 55x130 mm stojí 58,482 eur/m s DPH, to zodpovedá tej cene u vás, ale ak berieš nad 1m3, tak je cena cca 6300,-Eur/m3.
Takže ak by si to myslel smrtelne vážne, tak sa oplatí kúpiť teakovú gulatinu, dať si ju tam nerezať nech nevezieš odpad, zobrať prívesný vozík a tradá do Nemecka. Aj keby si sa mal 2x otočiť.
- Nemo
- návštěvník fóra
- Příspěvky: 113
- Registrován: sob úno 10, 2007 1:00 am
- Reputace: 3
- Bydliště: Šimonova 1100, Praha 17
- Kontaktovat uživatele:
Denis píše:Na Slovensku asi gulatinu teaku ťažko, ale ak kúpiš napr. dub tak sa dostaneš aj s porezom asi na 250 eur/m3, ale to nemusí byť už aktuálne. Dnes ak by som zháňal smrekovec, alebo agát a zohnal by som pekný 4-5 metrový kmeň, tak by som nelutoval peňazí a námahy a dal by som spraviť radialny porez.
Tvoj sen o teakovej lodke nie je nereálny, gulatina o dlžke 375-470 cm totiž stojí vo velkosklade v Nemecku 2236 euro/m3, jeden porez cca 100 eur/m3 a sušenie v sušičke asi 122,-Euro/m3. Cena sú s DPH. Dlhšie gulatiny sú o niečo drahšia, kratšie zasa o niečo lacnejšie.
Teaková fošňa, sušená v dĺžke 375-480 cm, 55x130 mm stojí 58,482 eur/m s DPH, to zodpovedá tej cene u vás, ale ak berieš nad 1m3, tak je cena cca 6300,-Eur/m3.
Takže ak by si to myslel smrtelne vážne, tak sa oplatí kúpiť teakovú gulatinu, dať si ju tam nerezať nech nevezieš odpad, zobrať prívesný vozík a tradá do Nemecka. Aj keby si sa mal 2x otočiť.
Denisi, ten vlhkoměr najdeš i u vás na Slovenských stránkách
www.uni-max.sk
výhodou je, že dobírku zaplatíš ve vaší měně. Objednací číslo je totožné s českým, které jsem Ti dříve poslal.
Díky za informace o teaku. Z jara začnu stavět chatu s vývojovou lodní dílnou, takže ten teak musí ještě počkat. Je to pro mne nyní příliš velká investice. Také už budu potřebovat novější auto...však jsi viděl v Tullnu, že už je na čase...
Mimochodem v roce 2009 pojedeme opět do Tullnu. Budu rád, když se tam setkáme. Možná bychom tam mohli uskutečnit setkání více účastníků tohoto fóra, budou-li mít zájem. Na to, že Rakousko je vnitrozemský stát, tam bylo na výstavě lodí až dost. Mne osobně zaujaly ty dvě celodřevěné. Možná tam budou zas. Zajímalo by mne, z jakého dřeva byly vyrobené a jakým lepidlem lepené.
Uvažuji o tangenciální plaňkové obšívce s půlkruhovým frézováním v podélných spojích, na kostru lepené epoxydem a ve spojích (namísto koudele) silikonem. Nemám totiž v úmyslu ji laminovat a dřevo musí mít možnost pracovat. V případě lepení planěk k sobě epoxydem, by nutně dříve či později došlo k jejich popraskání v důsledku pnutí. Plaňky by se roztrhaly. Silikon tomu zabrání, protože je pružný. Možná můj záměr není ideální. Proto se ptám: Má někdo na tomto fóru zkušenost s plaňkovou obšívkou bez olaminování?
Dobré ránko všem. Přitáhl jsem z lesa akátový klacek a musím říci, že mě trošku zklamal. Teda přitáhl jsem během týdne z jednoho místa dva, akát průměr kolem 10cm, dub 13cm. Oba leželi delší dobu, pravděpodobně ze stejného polomu, akát více ve vzduchu na kamenech, dub už byl i obrostlý mechem. Při loupání bylo silně znatelné působení brouka i kazení dřeva, zatímco u dubu to odneslo pouze okrajové dřevo (bílé), akát byl poškozený do podstatně větší hloubky, jak broukem tak hnilobou. Samozřejmě to může být nekvalitním kusem, ale zatím se mi vnitřní ochrana akátového dřeva nepotvrdila, ještě se na nějaký kousky chystám, dám pak vědět víc. Ve Francouzské loděnici jsem viděl vapkou čistěnou dřevěnou loď pod ponorem a kýl s velkým napadením broukem se loupal jak malina. Byl to pravděpodobně nějaký jehličňan, ale z toho co jsem viděl, je důraz na odolnost proti cizopasníkům, veledůležitým prvkem vhodnosti dřeva pro použití v lodní konstrukci.
- Denis
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 7510
- Registrován: úte lis 08, 2005 5:21 pm
- Reputace: 153
- Bydliště: Bratislava
To si ma zaskočil s tým agátovým drevom, doteraz som všade čítal že do agátovégo dreva ako jediného nelezú drevokazci. A ani som to nevidel. Nad mojím bydliskom máme agátový lesík, kopa dreva je na zemi, keď zlezie sneh, spravím prieskum.
Z agátového dreva som si vyrobil rohatky na motoráčik a sú perfektné. Mám tam aj dubovú a ta je povrchovo na tom velmi zle. Ako keby bol agát min. 2x tvrdší ako dub.
Z agátového dreva som si vyrobil rohatky na motoráčik a sú perfektné. Mám tam aj dubovú a ta je povrchovo na tom velmi zle. Ako keby bol agát min. 2x tvrdší ako dub.
- Martin88
- aktívní jachtař
- Příspěvky: 726
- Registrován: úte zář 16, 2008 2:00 am
- Reputace: 18
- Bydliště: Praha
marks píše:Dobré ránko všem. Přitáhl jsem z lesa akátový klacek a musím říci, že mě trošku zklamal. Teda přitáhl jsem během týdne z jednoho místa dva, akát průměr kolem 10cm, dub 13cm. Oba leželi delší dobu, pravděpodobně ze stejného polomu, akát více ve vzduchu na kamenech, dub už byl i obrostlý mechem. Při loupání bylo silně znatelné působení brouka i kazení dřeva, zatímco u dubu to odneslo pouze okrajové dřevo (bílé), akát byl poškozený do podstatně větší hloubky, jak broukem tak hnilobou. Samozřejmě to může být nekvalitním kusem, ale zatím se mi vnitřní ochrana akátového dřeva nepotvrdila, ještě se na nějaký kousky chystám, dám pak vědět víc. Ve Francouzské loděnici jsem viděl vapkou čistěnou dřevěnou loď pod ponorem a kýl s velkým napadením broukem se loupal jak malina. Byl to pravděpodobně nějaký jehličňan, ale z toho co jsem viděl, je důraz na odolnost proti cizopasníkům, veledůležitým prvkem vhodnosti dřeva pro použití v lodní konstrukci.
Odolnosti akátového dřeva se využívá po jeho zpracování,tzn. po odkornění a vysušení, jinak působí na dřevo škůdci stejně.
Záleší na okolní vlhkosti,stínu,mechanickém poškození.Dřevo pro dřevěné stavby je nejlépe kácet v zimě,co nejdříve odkornit,
nařezat a proložené usušit.Pak máme dobrý základ.
Jak jsem psal, třeba je to špatným kusem, zdravé dřevo je dobré, jen ho šlo prostě víc pryč. Uvidím dál, nebude to hned, ale do jara určitě ještě něco bude, je to převážně akátový les nad řekou, kousek za barákem. Nemohlo by to být tak, že se ty ochrané prvky tvoří až s věkem, tohle byl mladý kmínek?
- JaTro
- nováček na fóru
- Příspěvky: 12
- Registrován: stř bře 18, 2015 1:00 am
- Reputace: 0
- Bydliště: Praha 5
Ahoj akátoví nadšenci.
Po přečtení této diskuze se mi levně podařilo sehnat nějakou rovnou kulatinu.
Ke své plánované stavbě potřebuji na kýl a rám 4 prkna 3m dlouhé x 30 mm tlouštky a 10 cm šíře.
První problém bylo najít pilu která by se toho nebála ale z 9ti oslovených 2 souhlasily.
Muj hlavní dotaz se týká toho zda sušit doma nebo v sušárně.
Pokud doma, mělo by to být na půdě, nebo to mám dát do tmavě natřené garáže která se přes léto pořádně rozpaluje,
nebo uložit pod nějaký přístřešek na zahradě ve stínu? Poradí někdo?
Jak reaguje akát při sušen´? Praská? Kroutí se? Jde případnému prohybu zabránit?
Když potřebuju 3cm prkna, jak tlusté to mám za čerstva nechat uříznout,
nebude problém prkna po vysušení opracovat?
Neměl by někdo třeba kontakt na ty bednáře co tvoří sudy i z akátu?
Předem děkuji,
Jakub
Po přečtení této diskuze se mi levně podařilo sehnat nějakou rovnou kulatinu.
Ke své plánované stavbě potřebuji na kýl a rám 4 prkna 3m dlouhé x 30 mm tlouštky a 10 cm šíře.
První problém bylo najít pilu která by se toho nebála ale z 9ti oslovených 2 souhlasily.
Muj hlavní dotaz se týká toho zda sušit doma nebo v sušárně.
Pokud doma, mělo by to být na půdě, nebo to mám dát do tmavě natřené garáže která se přes léto pořádně rozpaluje,
nebo uložit pod nějaký přístřešek na zahradě ve stínu? Poradí někdo?
Jak reaguje akát při sušen´? Praská? Kroutí se? Jde případnému prohybu zabránit?
Když potřebuju 3cm prkna, jak tlusté to mám za čerstva nechat uříznout,
nebude problém prkna po vysušení opracovat?
Neměl by někdo třeba kontakt na ty bednáře co tvoří sudy i z akátu?
Předem děkuji,
Jakub
Zkusím odpovědět, alespoň obecně, protože sušení řeziva je dost složitý a v podstatě samostatný obor.
Správný postup by měl být asi takový, že desky nebo fošny nařezané z kulatiny se skládají do hrání tak, aby mezi deskami byly mezery min. 10 - 15 mm a jednotlivé vrstvy se prokládají napříč na koncích desek a dále po cca 80 cm tzv. prokladky o síle 25 mm. poslední vrstva je ideální zatížit, aby se předešlo kroucení a přikrýt stříškou např z vlnitého plechu tak, aby boky a čela byla volně přístupná proudícímu vzduchu. U citlivějších dřevin se doporučuje zatřít čela barvou, aby nevznikaly trhliny z rychlého vysychání.
Takto by mělo řezivo odpočívat cca 3 až 5 let, kdy při ideálním stavu může dosáhnout vlhkost 15 - 18% , což je vlhkost použitelná ve stavebnictví nebo pro výrobu do exteriéru.
Na nábytek by mělo mít řezivo vlhkost cca 8-10%, ale této vlhkosti se dá dosáhnout pouze sušením v sušárnách, protože do 15% vlhkosti se odpařuje voda z dřevních buněk, ale pro dosažení nižší vlhkosti se musí ze dřeva odstranit vlhkost obsažená v buněčných stěnách.
Pokud vezmu čerstvě pokácený strom, nařežu z něj desky a vrazím to do sušárny, tak tam bude muset být několik měsíců, aby nedošlo rychlým únikem vlhkosti ke zhroucení buněčných stěn a tím se vyrobí pouze dřevo na topení. Špatně vysušené dřevo se pozná podle toho, že při podélném řezání se svírá nebo rozevírá do oblouku, zničené řezivo ze sušky třeba tím, že uvnitř dřeva jsou velké trhliny, které z venku nejsou vidět.
Takže k Tvému dotazu stručně: pokud máš čas, tak proložit a nechat sušit venku, pokud nemáš tak si raději kup už vysušené řezivo, které je stabilnější a nebude se Ti posléze kroutit. Když se pokusíš to urychlit, něco se někde po..re.
Moc jsem nepotěšil co?
Správný postup by měl být asi takový, že desky nebo fošny nařezané z kulatiny se skládají do hrání tak, aby mezi deskami byly mezery min. 10 - 15 mm a jednotlivé vrstvy se prokládají napříč na koncích desek a dále po cca 80 cm tzv. prokladky o síle 25 mm. poslední vrstva je ideální zatížit, aby se předešlo kroucení a přikrýt stříškou např z vlnitého plechu tak, aby boky a čela byla volně přístupná proudícímu vzduchu. U citlivějších dřevin se doporučuje zatřít čela barvou, aby nevznikaly trhliny z rychlého vysychání.
Takto by mělo řezivo odpočívat cca 3 až 5 let, kdy při ideálním stavu může dosáhnout vlhkost 15 - 18% , což je vlhkost použitelná ve stavebnictví nebo pro výrobu do exteriéru.
Na nábytek by mělo mít řezivo vlhkost cca 8-10%, ale této vlhkosti se dá dosáhnout pouze sušením v sušárnách, protože do 15% vlhkosti se odpařuje voda z dřevních buněk, ale pro dosažení nižší vlhkosti se musí ze dřeva odstranit vlhkost obsažená v buněčných stěnách.
Pokud vezmu čerstvě pokácený strom, nařežu z něj desky a vrazím to do sušárny, tak tam bude muset být několik měsíců, aby nedošlo rychlým únikem vlhkosti ke zhroucení buněčných stěn a tím se vyrobí pouze dřevo na topení. Špatně vysušené dřevo se pozná podle toho, že při podélném řezání se svírá nebo rozevírá do oblouku, zničené řezivo ze sušky třeba tím, že uvnitř dřeva jsou velké trhliny, které z venku nejsou vidět.
Takže k Tvému dotazu stručně: pokud máš čas, tak proložit a nechat sušit venku, pokud nemáš tak si raději kup už vysušené řezivo, které je stabilnější a nebude se Ti posléze kroutit. Když se pokusíš to urychlit, něco se někde po..re.
Moc jsem nepotěšil co?
- JaTro
- nováček na fóru
- Příspěvky: 12
- Registrován: stř bře 18, 2015 1:00 am
- Reputace: 0
- Bydliště: Praha 5
Já to předpokládal, ale chtěl jsem to potvrdit.
Mám pocit že dřevo na Victory schnulo ve skladu několik desetiletí než bylo použito:-)
Tolik času ani odhodlání nemám, ale stavba lodi přece vyžaduje trpělivost...
No a jak si mám ten akát nechat nařezat?
Ty prkna budu potřebovat 3cm, jak to mám nechat nařezat na pile tlusté?
Bude to po vysušení dělat problém v protahovačce? Někdo o pár příspěvků zmiňoval tendenci
vylamování dlouhých třísek. Jaký mám nechat nadměrek? O kolik procent se dřevo smrští když se vysuší?
A jakou barvou se ta čela zatírají? Latex? Stačil by vosk? Případně, nebylo by lepší odstranit kůru a běl a usušit kmen vcelku?
Mám pocit že dřevo na Victory schnulo ve skladu několik desetiletí než bylo použito:-)
Tolik času ani odhodlání nemám, ale stavba lodi přece vyžaduje trpělivost...
No a jak si mám ten akát nechat nařezat?
Ty prkna budu potřebovat 3cm, jak to mám nechat nařezat na pile tlusté?
Bude to po vysušení dělat problém v protahovačce? Někdo o pár příspěvků zmiňoval tendenci
vylamování dlouhých třísek. Jaký mám nechat nadměrek? O kolik procent se dřevo smrští když se vysuší?
A jakou barvou se ta čela zatírají? Latex? Stačil by vosk? Případně, nebylo by lepší odstranit kůru a běl a usušit kmen vcelku?
Všechno to má moc faktorů, ale hodně zjednodušeně. Na 30mm výsledné tl. Bych řezal desky cca 43 - 45 mm. Dřevo sesychá v každém směru jinak a každá dřevina jinak.
Akát má delkove 0.1%, radiální 4,4% tangenciálni 6,9%, objemové 11,4%. Dále má vliv výskyt vad atd.
Čím delší kus výsledné tloušťky je potřeba, tím větší je potřeba nadměr.
V kulatine to nevysušiš.
Co se týká hohoblování, tak i já s tricetiletou praxí (ježíš to je hrozný) některé desky otočím několikrát než uberu další trisku. Tak jak to mám zjednodušeně předat...
Záleží na na nabroušení, výkonu mašiny, rychlosti posuvu a hlavně na každé desce, a to fakt z toho nechci dělat mikrochirurgii.
Na zatřeni čel je vhodné cokoliv co ucpe póry - vosk, latex, syntetika.
Omlouvám se za překlepy , datluju to na mobilu.
Akát má delkove 0.1%, radiální 4,4% tangenciálni 6,9%, objemové 11,4%. Dále má vliv výskyt vad atd.
Čím delší kus výsledné tloušťky je potřeba, tím větší je potřeba nadměr.
V kulatine to nevysušiš.
Co se týká hohoblování, tak i já s tricetiletou praxí (ježíš to je hrozný) některé desky otočím několikrát než uberu další trisku. Tak jak to mám zjednodušeně předat...
Záleží na na nabroušení, výkonu mašiny, rychlosti posuvu a hlavně na každé desce, a to fakt z toho nechci dělat mikrochirurgii.
Na zatřeni čel je vhodné cokoliv co ucpe póry - vosk, latex, syntetika.
Omlouvám se za překlepy , datluju to na mobilu.
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 hosti