V Lynxově vlákně o plavbách jsem slíbil, že napíšu pár řádků o naší loňské plavbě na 18-ti stopé plachetnici po norských fjordech. Tady je tedy první část.
Úvod a přípravy
Poslední roky se naše plavby tak nějak přesunuly na sever. Vyzkoušeli jsme Balt, nejprve východní pobřeží Švédska včetně Göta kanálu, potom plavba z Německa přes Dánské ostrovy do Švédska a zpátky. Vše na naší snadno transportovatelné plachetnici micro 18, pojmenované nikoliv podle filmového piráta ale podle její velikosti a čipernosti, Sparrow (vrabčák). Sever se nám při těchto plavbách zalíbil, a když už se ta naše lodička tak snadno přepravuje, tak proč nezkusit popojet ještě kousek dál na sever.
Začal jsem tedy hledat vhodnou lokalitu vzhledem k velikosti Vrabčáka a způsob, jak se tam dostat. Nakonec padlo rozhodnutí na oblast jižního Norska v okolí města Stavanger. Tedy fjordy v jeho okolí.
Další krok v přípravě byl plán cesty a nastřádání užitečných informací. Ohledně cesty nakonec zvítězila kombinace trajektem tam a po mostech zpátky. Verze s trajektem společností ColorLine z Hirtshals do Kristiansandu byla nejlevnější, pokud si tedy zabookujete lístek někdy mezi úterým a čtvrtkem. To bývá cena i třetinová oproti víkendu. My zaplatili za celou soupravu a čtyři lidi něco málo přes 200 eur. Jelikož jsme nevěděli co nás v Norsku čeká, tak den návratu byl stanoven na neurčito s tím, že až se nám tam přestane líbit, vyrazíme norským vnitrozemím a po mostech zpátky. Cesta k trajektu vycházela na cca 1300 km, a až na pár kilometrů celá po dálnici. Ta je v Německu i Dánsku zatím zdarma. Od trajektu k místu spuštění lodi nás čekalo cca 220 km po silnici E39 se dvěma poplatky v řádech českých desetikorun. Způsoby jak tyto poplatky zaplatit jsou různé. My zvolili autopass. Tímto způsobem by mělo být možné zaplatit včechny úseky kromě dvou. V podstatě projedete bez zastavení, systém vyfotí vaši SPZ a prostřednictvím jakési tuším britské společnosti přijde půl roku po posledním zaregistrovaném průjezdu majiteli auta účet, který následně zaplatí.
Následoval průzkum na netu ohledně zázemí pro vodní turisty. Zjistil jsem následující. Norové mají přístavy s místy pro hosty a soukromé přístavy pro členy. Potěšilo mě, že těch s místy pro hosty je v téhle oblasti dostatek. Stačí si vybrat. Cena za jednodenní stání by nás měla vycházet zhruba na 100 NOKů. S možností zaparkování auta a přívěsu to vypadalo taky dobře a angličtina by měla stačit. Některá místa nabízela připojení přes wifi, takže přístup k předpovědím počasí by taky byl. Bohužel VHF - ka nám v tomto směru bude na nic, protože předpověď počasí na ní je jen v místním jazyce. Přesto sem si stáhl mapu pokrytí a příslušné kanály pobřežních RDST. Stáhnul a vytiskl sem si přílivovou tabulku pro dané období. Připravil námořní a turistické mapy, GPS mapové podklady do plotru a záložní do telefonu. Vytvořil sem si jakéhosi průvodce s informacemi o přístavech a taky sem si pro jistotu uložil telefonní číslo na norskou SARku. Nastřádal sem informace jak zaručeně chytit rybu a několikrát si poslechl hru Járy Cimrmana Dobytí severního pólu. Následně vynásobil zásoby jídla dvěma a přibalil míč proti trudomyslnosti . Počasí by nás mělo čekat především proměnlivé, nicméně snesitelné. Tak nějak tedy vypadal plán a přípravy, jak to ve skutečnosti probíhalo se dozvíte příště.
Pár odkazů:
http://www.rybareni-norsko.cz/cestovani-po-norsku
http://www.ryfylke.com/no/BATLIV/Batliv ... /?view=map
http://www.regionstavanger.com/en/Trans ... /?view=map
http://www.fjord1.no/ferje/ruteoversikt ... 16&time=11
http://velihavn.no/kart/
http://www.tide-forecast.com/locations/ ... des/latest
