kanic píše:Souhlasím s Vikym. Dalším kriteriem by měla být hmotnost - nejlépe kolem 40 kg.
Jelikož jsem zamlada udělal na Opťáku kotrmelec, měla by mít rekreační loď zúženou příď, což skříň nemá.
Možná takto :
https://www.duckworks.com/product-p/jm-twixt.htm
První člun který jsem postavil měl necelé 3 metry a používal jsem ho pro výtlačnou plavbu s malým motorem. Měl ale jeden nedostatek zaviněný dvěma důvody: Výtlačná plavba a krátká vodoryska cca 2.5 m způsobovaly, že jsem se na hladině při plavbě vlnil jako had. Člun nebyl schopný držet směrovou stabilitu ani po té, co jsem jej opatřil 1 m dlouhou kýlovou ploutví. Nyní stavím člun 5 m dlouhý a doufám, že bude mít směrovou stabilitu lepší.
Krátké čluny jsou dobré pro plavbu klouzáním, pokud mají vhodný tvar. Já mám ale malý motor a jsem tedy uvězněn ve výtlačné plavbě. Ostatně dnes není mnoho možností plout ve skluzu. Takže tuto informaci přidávám k dobru pro začátečníky. Pokud výtlak, pak co nejdelší trup. U krátkých plachetnic s kýlovou ploutví a kormidelním listem to může být trochu lepší, ale žádná sláva to taky asi nebude.
Ve skluzu se člun chová jinak a je lépe ovladatelný.To je ale jiná kapitola. Má to své zápory: Drahý motor, velká spotřeba paliva, rizika srážky s plavcem nebo plovoucím špatně viditelným předmětem skrytým těsně pod hladinou, výrazná geografická a časová omezení plavby ve skluzu, nutnost vlastnit oprávnění k ovládání člunu nad 4kW, pozornost říční policie apod. Výtlačný člun, který má celkový výtlak méně jak 1000 kg, s motorem do 4 kW (5 HP), může ovládat kdokoliv od 18 let bez jakéhokoli omezení. Jedná se o zákonem nazvaná: "Vybraná malá plavidla" Navíc delší výtlačný člun dosahuje vyšší konstrukční rychlosti podle vzorce: v=6 √L (max. kostrukční dosažitelná rychlost výtlačného člunu). Uvedu příklad: v-rychlost, √-druhá odmocnina L-délky vodorysky v metrech. Člun s délkou vodorysky (délka ponoru na úrovni hladiny) 2.5 m nedokáže překročit rychlost 9,48 km/h, zatímco s délkou vodorysky 5m je to 13,4 km/hod. Nejprve vypočítáme druhou odmocninu délky vodorysky v metrech, pak výsledek znásobíme šesti. Jedná se o teoretickou max. konstrukční rychlost. Ani při zvýšeném výkonu motoru už nelze tuto rychlost překročit. Člun zvedne příď, tou hrne vodu před sebou a vytváří mohutnou příďovou vlnu, která nedovolí rychlost překročit. Optimální konstrukční rychlost pro výtlačnou plavbu se vypočítá stejným způsobem, jen namísto násobku 6, násobíme výsledek druhé odmocniny délky vodorysky číslem 3,4 - jedná se o rychlost, při níž výtlačný člun pluje podélně vyvážený na dvou příďových vlnách a klade při plavbě nejmenší odpor.
Pokud budete mít zájem přece jen o kluzák, pak potřebujete překonat rychlost (tentýž výsledek odmocniny) násobený 8, což je začátek skluzu, neboli přechodová rychlost. Tato rychlost je nejméně ekonomická. Dobré klouzání je až od násobku 11 a dokonalé klouzání po vodní hladině až s násobkem 22. Almara, která je na obrázku, odhaduji délku vodorysky na cca. 1,7 m má schopnost svým tvarem dosáhnout skluzu na vodní hladině až při rychlosti nad 7,8 km/hod., dobrého skluzu při rychlosti 14,3 km/h a čistého ovšem jen teoreticky při rychlosti 28,7 km/hod. Jedná se jen o teorii. K překonání přechodové rychlosti by byl třeba lodní motor o hmotnosti nejméně 30 kg a spolu s hmotností člunu 40 kg a jednočlennou posádkou 75 kg by celková hmotnost činila 145 kg. Pro začátek klouzání by na jeden HP motoru nesmělo připadnout více, jak 35 kg, pro dobré klouzání méně jak 11kg/1 HP. Takže 145: 11= 13 HP, přičemž není započítána výkonová rezerva. Nelze hnát motor v max. otáčkách dlouho.
Závěr: Motor o výkonu 5 HP dostane almaru do přechodové rychlosti a při lehčí osobě do částečného skluzu max. 8 až 9 km/hod. Každý kdo chce na vodu a začíná s tímto sportem, by měl vědět s čím začít a proč. To je důvod, proč jsem se tak rozepsal.
Dobrou noc.
