Moje představení... Přivedli mě k němu kamarádi, když jeden začal uvažovat o tom, že bude plachetnice vyrábět. Následovně, jak se o tuto problematiku začal zajímat, zjistil, že to jachtaření není zábava jen pro bohaté a skončil tím, že šel na kurs VMP(ještě s jedním kamarádem). Ten rok jsem ještě z důvodu svatby v tom období a dalších starostí odolal a nejel jsem s nimi ani na dovolenou na Mazury. Za to další rok...
Chtěl jsem si to zkusit, chtěl jsem na Mazury a protože to už by bylo třeba dalšího kapitána, ani vteřinu jsem neváhal a na kurs jsem šel také. Tam na kursu na Orlíku jsem poprvé vstoupil na palubu plachetnice..mezi samými zkušenými mořskými vlky. Asi o 14 dni později, jsme byli zpět na Orlíku na pánské-kapitánské jízdě a strávil krásné 3 dny na jachtě, během kterých jsem plachtění už doopravdy propadl.
Za dalších 14 dní - 6.6.07 jsem ještě se dvěma kamarády úspěšně složil zkoušky a před všemi mohl začít machrovat čerstvým průkazem VMP. Bylo nás v té době 5 kapitánů a manželkám nezbývalo než se podřídit nově objevené vášní. Nezbývalo než konečně vyrazit na Mazury. Krátce po ničivé vichřici(převráceno přes 70 lodí, ale majitel maríny nám tvrdil, že ty naše jsou nepřevratitelné, ať to klidně zkusíme a taky zkusili, ale pouze jsme liskli plachtou o hladinu a nabrali vodu přes bok - poučení č.1: nesvěřuj nepovolaným-tj.Radkovi

- kormidlo bez dozoru) v září 07 jsem strávil nejkrásnější týden dovolené ve svém životě brázděním jezer pod plachtami.
Letos se v květnu uskutečnil povinný rozplavbovací kapitánský prodloužený víkend na Orlíku. V srpnu opět na týden na Mazury - tentokrát jen 2 lodě, ale za to stálý silný vítr a nádherné počasí. A na konci srpna ještě můj první job - povozit rodinku známých po Orlíku.
A příští rok? to se ještě uvidí....
A moře? To je zatím nereálné z finančních důvodů, ale už spekuluju, jak to zařídit.
Jsem rád, že jsem objevil tyhle stránky a můžu se nechat poučit z praktických zkušeností.
...ty jo, není to dlouhé??
