Bezpečnost plavby - mlha

[BuBu]

Ahoj, nikdy jsem se přímo při plavbě s mlhou nesetkala...ale co není, může být...pokud se budete chtít podělit s Vašimi zkušenostmi - jasná pravidla vedení lodi, budu jen ráda.
A drobná podotázka...Setkal jste se někdo s mhlou i třebas na Jadranu v nějaké roční době?

[geus]

Mít voči na šťopkách co jinýho a plout pomalu my jeli před měsícem a ráno mlha jak mlýko takže koukat a čekat náraz pokud to nebude šíf tak je to dobrý

[JardaF]

geus: a co signály, dávali jste?

[geus]

nám se lodě vyhýýýbaj jak viděj pirátskou vlajku ,tak rychle plnou parou vpřed i vzad. I pomocná vesla přijdou vhod

[alffa]

nám se lodě vyhýýýbaj jak viděj pirátskou vlajku ,tak rychle plnou parou vpřed i vzad. I pomocná vesla přijdou vhod

Vopravdu moc vtipné.
Z takové informace se BuBu, určitě hodně poučí.
alffa

[vilma]

no co, už víme, že pirátská vlajka je vidět skrz mlhu

[Mulisak]

BuBu, mlhu, jako doma na severu, jsem na Jadranu zatím nepotkal
(ale jak tu píše geus, není to nemožné), nicméně viditelnost řádově
desítky metrů není nic neobvyklého, navíc se mlha ráda povaluje
nad mělkými místy a bez GPSky to může být docela dobrodružné


Každopádně bych uvítal nějaké další postřehy více zkušenějších, páč
může jít docela do tuhého. Mulisak

[Papito]

Míra nebezpečí pro loď na moři v mlze se velmi různí - podle pozice lodi a situace v okolí. Velikou roli také hraje druh mlhy, ve které jsme se ocitli. Nejhorší je mlha advekční, která je také na moři nejčastější. Vzniká kondenzací vody v teplém vlhkém vzduchu proudícím přes chladnou vodu.Řekl bych, že na Jadranu se s ní nejspíše nesetkáš zato v Atlantiku je velmi častá. Je nepříjemná tím, že je opravdu hustá - je problém vidět na několik metrů - a také leží hodně dlouho, dokud ji nerozpustí suchý vzduch. Problém je, že trvá i za silného větru, ale častější je bezvětří nebo slabý vítr. Zažil jsem ji v Atlantiku v pásmu rozdělené dopravy u francouzských břehů před průlivem La Manche. Stojíš bez větru a orientuješ se jenom sluchem. Jenže v mlze jsou všechny zvuky hrozně zkreslené a temný hukot oceánských obrů je slyšet ze všech stran. Když zkusíš jet na motor, riskuješ, že neuslyšíš výstražné signály kolem jedoucích lodí. Signály určuje Colreg, ale řekl bych, že jsou dobré jakékoliv než žádné. Připouštím, že u pobřeží jsou krabičky (GPS s mapou) v takové siuaci užitečné. Na otevřeném moři bych asi položil loď do driftu nebo přilehl a poslouchal, event. vyráběl rámus dle Colregu. Máš-li kliku, chytíš mlhu frontální. Je to úzký pás mlhy, který přichází s teplou frontou tlakové níže. Není tak hustá, je to spíše nízký oblak dosahující až k hladině a rychle mizející s frontou. U nízkých břehů, v ústí řek a na širokých řekách se můžeš setkat s mlhou radiační, která se tvoří za jasných nocí a může dosahovat i několik mil nad moře. S východem slunce se vždy rozpustí. Pokud Tě lákají polární arktické oblasti, potkáš tam tzv.mořský kouř, řídkou mlhu, která se rychle vytváří, rozpouští a zase vytváří a zase rozpouští - nepředstavuje pro lodě zásadní problém. V každé mlze, pokuď už musíš plout a nemůžeš se uklidit na bezpečné místo nebo se nepohybuješ v opuštěných končinách Pacifiku, je třeba plout pomalu a pozorovat všemi smysly okolí. A v pravidelných intervalech vydávat signály upozorňující na Tvojí přítomnost.

[Strycek_Bidlo]

Někde jsem četl, že na New Foundlandu se v tamějších častých mlhách používá tzv. Bramborová navigace, která spočívá v tom, že jeden člen posádky stojí na přídi a hází před loď brambory.
Když brambora šplouchne, je před lodí ještě kus volné vody.
Když nešplouchne, jsou u břehu.
Ale prakticou zkušenost s tím nemám.

[lynx]

Ahoj,
před pár lety jsem získal ukázkovou zkušenost s mlhou. Podle Papitova popisu to byla mlha radiační:
Po celonoční plavbě jsem nad ránem připlouval k Bornholmu. Už jsem viděl světla přístavu (Hammer Haven), také Měsíc nad pobřežím byl jasně vidět. Protože ustával vítr, nastartoval jsem a spustil plachty. Během práce jsem se po okolí moc nedíval. Byl jsem čtyři až pět mil od přístavu. Po spuštění plachet jsem se podíval před příď a nic. Domníval jsem se, že se loď během práce otočila na moře, ale pohled na kompas mě přesvědčil o opaku.
Poslední otočný bod jsem v GPS měl asi půl míle před vjezdem do mariny, přímo v ose. Vydal jsem se pomalu k němu. Mlha, jak jsem do ní vjížděl, rychle houstla, takže nebylo vidět ani na 50 metrů. Když jsem otočný bod minul, snížil jsem rychlost na minimum a s očima upřenýma na sonar jsem postupoval kurzem, který vedl přímo do vjezdu. Snos větrem nebylo nutné kompenzovat, deklinaci jsem započítal, proudy jsou v té oblasti minimální, jen deviaci jsem neznal přesně.
Po době, která mi připadala jako věčnost, z mlhy vyskočila světla v marině. To už se rozednívalo a mlha se postupně rozpouštěla. Chvíli jsem jezdil rovnoběžně s vlnolamem, abych si byl jist, kde je vjezd, a pak, už za dobré viditelnosti – už bylo i světlo – jsem do mariny vjel a přistál.
Kdybych si nebyl jist, kde jsem, nebo kdyby se hloubka rychle zmenšovala, byl jsem připraven otočit loď a vyčkat v bezpečné vzdálenosti na dobrou viditelnost.

[Lucifer]

Sice trochu , ale úžasná knížka na toto téma je Nechtěli jsme na moře od Arthura Ransone.

[Josef]

Před třemi roky jsme pluli s Jaroslavem Ročákem na jeho 11metrovém keči jménem" Yoj " kolem Švédska. Asi 8 hodin jsme pluli v mlze a bylo vidět tak na 10 až 20m. Na otevřeném moři by to byla docela pohoda, ale my jsme proplouvali spoustou malých skalnatých ostrůvků na sever od Goteborgu. Pro celou posádku to bylo dost stresující. Jeden člen hlásil Jardovi neustále polohu z GPS a ten jí zakresloval do mapy a hlásil kormidelníkovi stále nový a nový kurz. Kormidelník neustále kontroloval kompas a hloubku. Ostatní členové posádky poslouchali a stále sledovali stav před lodí. Na plachty se plout nedalo pouze na motor. Mezi jednotlivými ostrovy byla někde plavební dráha i 50m široká a všude mělčiny. Ostrovy neobydlené a voda 15 °C, takže najetí na skálu by nebyla žádná legrace.

[geus]

Před třemi roky jsme pluli s Jaroslavem Ročákem na jeho 11metrovém keči jménem" Yoj " kolem Švédska. Asi 8 hodin jsme pluli v mlze a bylo vidět tak na 10 až 20m. Na otevřeném moři by to byla docela pohoda, ale my jsme proplouvali spoustou malých skalnatých ostrůvků na sever od Goteborgu. Pro celou posádku to bylo dost stresující. Jeden člen hlásil Jardovi neustále polohu z GPS a ten jí zakresloval do mapy a hlásil kormidelníkovi stále nový a nový kurz. Kormidelník neustále kontroloval kompas a hloubku. Ostatní členové posádky poslouchali a stále sledovali stav před lodí. Na plachty se plout nedalo pouze na motor. Mezi jednotlivými ostrovy byla někde plavební dráha i 50m široká a všude mělčiny. Ostrovy neobydlené a voda 15 °C, takže najetí na skálu by nebyla žádná legrace.

No vždyť to říkám voči na šťopkách

[Mulisak]

Papito, obvyklá mlha, se kterou se setkávám, se dělá v chladném vzduchu nad teplým mořem, za tmy nad ránem a sluníčko ji brzy rozpustí, dá se nějak odhadovat že bude (kde tak nějak už vím)? Mulisak

[Papito]

No, Mulisáku, to je právě problém, mlha se nějak přesně předpovídat nedá. Tedy dá se odhadnout její vznik, ale už těžko její výška a doba trvání. alespoň na lodi, bez přístrojů. Ale tu, o které mluvíš si nejspíš budeš umět předpovědět. Záleží vždycky na místních podmínkách. Když si uvědomíme, že mlha jsou vlastně zkondenzované (vysrážené) mikrokapičky vody, neboli zkondenzovaná pára (pára je neviditelný plyn, teprve když zkondenzuje začínáme ji vidět), musíme zkoumat, jestli pro její vznik existují příhodné podmínky. Ty nastávají tehdy, dojde-li k mísení resp. kontaktu teplého vlhkého vzduchu se studenějším vzduchem resp. povrchem. Jestliže bylo celý den hezky a sluníčko hřálo, je teplá vrstva vzduchu nad mořem plná vodních par - má vysokou absolutní vlhkost. Čím teplejší vzduch, tím více vodní páry pojme. Za dané teploty existuje jistý stav nasycení vodní parou - 100%. Víc se tam prostě nevejde. V noci přichází od vychladlé pevniny na moře studený vzduch (pevninská bríza). Teplý vzduch se začíná ochlazovat, jeho objem klesá a tím se zvyšuje jeho relativní vlhkost (poměr vodních par vůči vzdušným plynům). V okamžiku kdy relativní vlhkost dosáhne 100% (teplotu rosného bodu), změní se vodní páry ve vodní kapky. Proces ochlazení není tak silný, aby vznikly větší srážky. Tohle se děje při bezvětří či slabém větru a jasné obloze (tlaková výše.) Podobně to funguje při vzniku mlhy z promíchávání vzduchových hmot, kdy při zatažené obloze vzniká atmosférická konvekce neboli vzestupné pohyby vzduchu, které musejí být samozřejmě vyrovnávány pohyby sestupnými. Tuhle mlhu může přinést i vítr. Mlha v žádném případě nepadá ani nestoupá. Tvoří se a rozpouští. S přibývajícím zahřátím se bude vždy rozpouštět od povrchu. Když přitahne vrstevnatá oblačnost , odstíní sluníčko a mlha se může udržet.
Tebou popisovaný jev bude nejspíš mlha radiační, která se poslušně rozpustí po východu slunce.
Nakonec jednu poznámku - já nejsem žádnej meteorolog, ani amatérskej. Jenom jsem se to kdysi učil na zkoušky "C" a zajímalo mě to.

[BuBu]

Díky všem za postřehy a zkušenosti..a Papitovi za pěkný obsáhlý výklad...

Téma jsme zadala, jelikož v knize Povídání o navigaci Jozefa Gawlowicze píše, že pro navigátora horší než silná bouře je mlha!

Jelikož vloni nás silný vítr v dubnu na Jadranu potkal (na volném moři hlásili 70 knt a 7 m vlny) a málokdo to čekal,tak se před další sezonou připravuji na další netypické jevy...

Chartery nejsou vybaveny radarem, ano, GPS je k dispozici, většinou má posádka ještě svoji přenosnou...ale co když, k dispozici zůstane jen mapa, odpichovátko, úhloměry...a to na jakékoliv plavbě v jakomkoliv moři?

[Papito]

No BuBu, jak už tady zaznělo, žádný návod neexistuje. Vždy záleží na konkrétní situaci. Nejdůležitější je znát svojí polohu a navigační nebezpečí v okolí. Pro mlhu i pro bouři platí stará námořnická moudrost "ochraň svojí loď před pobřežím a ona tě ochrání před mořem". Na otevřeném moři pak už hrozí jenom možnost srážky s jinou lodí a to zase jak kde, čili poslouchat, pozorovat, signály atd. A udržovat si pevnou víru, že to dobře dopadne

[Kratas]

Je pravda že na chartrovkách nebývá radar, ale vždy tam je mlhový roh. Sice se používá většinou ráno na probuzení "unavené" posádky, když ale padne mlha tak se hodí. Jednou na Baltu jsme pluli cca 4 -5 hod v mlze, a každé dvě minuty služba u kormidla předpisově troubila ( - . . ). Na Jadranu si na mlhu nevzpomínám, ale loni nás překvapila v květnu na Menorce. Přišla velice rychle, naštěstí jsme právě míjeli jedno kotviště, tak jsme si dali hodinu pauzu, a pak už se dalo pokračovat. Podruhé to bylo v červenci. Kolem 10 hod. jsme se odvázali na Paxi (Řecko) od mola a než jsme se vymotali ven bylo kolem nás docela hustý mlýko. Pomalu jsme vypluli na volnou vodu za bedlivého hlídání hloubkoměru a GPS, samozřejmě další člověk na přídídi (dobrých 12 m plus). Radar byl použitelný až když jsme se dostali trochu dál od břehu. Odhaduji, že výška mlhy od hladiny byla cca 15 m. Trvalo to asi hodinu.

[PerlaNegra]

BuBu, mlhu, jako doma na severu, jsem na Jadranu zatím nepotkal
(ale jak tu pí¹e geus, není to nemo¾né), nicménì viditelnost øádovì
desítky metrù není nic neobvyklého, navíc se mlha ráda povaluje
nad mìlkými místy a bez GPSky to mù¾e být docela dobrodru¾né

Ka¾dopádnì bych uvítal nìjaké dal¹í postøehy více zku¹enìj¹ích, páè
mù¾e jít docela do tuhého. Mulisak

Nazdar,

s hmlou na Jadrane som sa stretol 23.8.2011 pri plavbe z Bi¹eva na Vis (mesto). Zobral som to severom a niekde 43° 2'5.21"N 16° 2'11.57"E sme vplavali do celkom hustej hmly. Bolo bezvetrie, cca 9, mozno 10 hodin rano. Loï nemala plotter, tak som vyniesol polohu z GPS na mapu a urcil kompasovy kurz, vedel som, ze potrebujem minut tie dva protivne male ostrovy. Signaly som nevydaval, ale trubu som mal pripravenu. Vytiahol som hlavnu plachtu v domneni, ze budem aspon lepsie videny a pomalicky som si to prdkal na motor asi 3 uzly. Trvalo to asi hodinku a 43° 4'31.42"N 16° 4'34.40"E sme vyplavali z hmly do uplne jasneho slnecneho pokojneho dna. Na fotkach vidiet, 0 vietor, 0 vlny, kaèièky a slnieèko. Nasa druha lod to pustila juznou juhovychodnou stranou a ta bola uplne cista, nechceli verit, ze sme hodinu plavali v hmle s viditelnostou cojaviem 30m (odhadol som to na cca dve a pol dlzky lode). Caf Ondrej.

[dan]

Mlha nad Kanalem...

[ixxo]

Kontinent odrezaný

[dedko]

Ahoj, nikdy jsem se přímo při plavbě s mlhou nesetkala...ale co není, může být...pokud se budete chtít podělit s Vašimi zkušenostmi - jasná pravidla vedení lodi, budu jen ráda.
A drobná podotázka...Setkal jste se někdo s mhlou

Je zima, tak sa plavím virtualne po nete a čtam ešte stále neprečítané vlákná
Tak oživím trocha toto vlákno
Keď sme preplavovali katamarán po Dunaji do Grécka, kvôli nízkemu stavu na Dunaji, všetky lode boli presmerované na bala-kanál. Na kanále sme z ničoho nič, vošli do takejto (ukážkovej) hmli. Kanál kľukatý a na kanále sa plavili aj nákladné lode.
Preto tento kúsok plavby, bola moja najhoršia v mojom živote
Pri pomalej a opatrnej plavbe, sme sa spoliehali len na to, že nás nejaká (veľká) loď (možno) vidí na radare a mi že budeme počuť jeho motory, poprípade trúbenie
Podobné som zažil taktiež v Nórsku, ale to už nechám na potom...

[Omen]

Dedko, já přes tu hroznou mlhu nevidím ani tvůj avatar

[FerenCS]

Hmlu/prízemnú oblačnosť na Jadrane som zažil 24 augusta 2010 poobede, cca o 16:00h pri ostrove Sveti Stefan. Nasunula sa od mora a trvala asi hodinu. Bol som na kotve, počas plavby by to bolo náročnejšie.

[err_]

Už jsem to sem dával. A houkal jsem jen já a cargo lode. Myslím, že bych slyšel i prdět rybu, jak jsem byl ve střehu.