První kapitánská plavba

[kyknos]

Reportáž z mé první kapitánské plavby, kterou jsem minulý týden absolvoval s Lunou a třemi dalšími námořníky na Jadranu.

VÍKEND NA SILNICI A SILONKY Z NEVĚSTINCE

Z Prahy jsme vyrazili v pátek večer jedním vozem Opel Astra, v naději, že do Trogiru dorazíme v sobotu před polednem (jak jsem nahlásil i Ecosu). Už cestou do Brna svítila kontrolka dobíjení, řidič a majitel vozu to ale prohlásil za normální. Někde před Mikulovem však začalo být jasné, že máme skutečný problém. Krátká kontrola motoru odhalila přetržený řemen alternátoru. S posledními zbytky elektřiny jsme poskakovali od benzínky k benzínce a marně sháněli řemen náhradní. Nepomohl nám ani Davídě, který právě vyrážel z Brna. Vrhli jsme se tedy na opravu svépomocí. Pokusili jsme se řemen svázat provázkem, nahradit ho gumovým škrtidlem z lékárničky, nic ale nefungovalo. Tradičně se jako náhrada klínového řemene doporučují silonky, kde je ale v noci na silnici vzít? Řešení padlo nejprve žertem, brzy jsme jej však realizovali. Jedna ze slečen z nedalekého nevěstince svlékla silonky ochotně a kupodivu zdarma. Bohužel ani tento klasický recept se neosvědčil, při prvním protůrování motoru se vzácné silonky rozpadly.

Ráno jsme zavolali pojišťovně a nechali se odtáhnout k nejbližšímu, v sobotu oficiálně zavřenému, autoservisu. Tam se podařilo získat náhradní, leč neoriginální, klínový řemen. Chvíli se zdálo, že funguje, ale motor chcípl, kdykoliv jsme se pokusili zapnout světla, stěrače či blinkry. To vedlo k řadě vtipných situací a výhrůžkám typu, pokud zase zapneš světla, půjdeš tlačit. Naštěstí se nám podařilo dojet k dalšímu servisu a získat správný řemen. Konečně to jede. Kontaktuji YachtNet, že dorazíme nejdříve v osm večer. YachtNet kontaktuje Ecos, dozvídáme se jméno lodi, Ivana bude čekat odemčená v marině, oficiální předání proběhne v neděli ráno. Palec nahoru pro obě firmy.

Uháníme po rakouské dálnici a najednou, motor chcípl. Koukáme do motoru a zjišťujeme, že tentokrát nebude oprava jednoduchá. Rozvodový řemen a s ním zřejmě další důležité součásti motoru jsou v háji. Voláme pojišťovně, ta nabízí odtah a auto z půjčovny na dva dny, ubytování nebo příspěvek 3000 na alternativní dopravu. Na odtah nečekáme slíbenou půlhodinu ale hodiny dvě, řidič se z nás navíc snaží dostat peníze v hotovosti, až po pár telefonátech si nechá vysvětlit, že odtah hradí pojišťovna. Navíc nás odtáhne jen do nedalekého Gleisdorfu. Tam po poradě volíme zapůjčení vozu. Auto se zákazem výjezdu do zemí bývalé Jugoslávie ale musíme vyzvednout v Grazu a navíc zaplatit poplatek za vrácení na letišti ve Splitu (268€). Je zase večer, ale konečně opět uháníme po dálnici. Po více než třiceti hodinách na cestě, někdy kolem půl páte ráno, jsme v Trogiru. Ivana podle slibu čeká odemčená na mole A.

ECOS, IVANA A MARINA BEZ PROUDU

V půl desáté ráno mě vzbudila průtrž mračen, za kterou by se nemuseli stydět ani v tropech. Slečna z Ecosu (Ivona, neplést s lodí, Ivanou) se přišla omluvit, že v marině nejde proud, papíry k lodi odfaxuje do naší příští destinace. Má první důstojnice Luna odmítá vstávat a tvrdí, že v tomhle počasí nikam nejede (odřídila většinu noční cesty, takže se jí ani nedivím). Mužstvo posílám vrátit auto na letiště (naštěstí mnohem blíže Trogiru než Splitu) a na nákup čerstvých zásob, já jdu vyřídit přejímku lodi. Ivoně se mezitím podařilo vytisknout papíry v internetové kavárně. Kauci kvůli elektřině vůbec nechtěla, jen mi dala k podpisu ručně psaný papír, že v případě poškození ručím do 1000€. S pěnězi za transit log a chorvatskou taxu jsem se připomněl sám, kdybych mlčel, asi jsem ušetřil. Technik na loď dorazil až na vyžádání, nebyl ale z Ecosu a loď neznal, takže konkrétní dotazy k lodi zodpovědět neuměl. Měl problém nastartovat i závěsný motor ke gumáku. Ten jsme dostali zdarma. Žádné procházení inventáře, ani po mně nikdo nechtěl žádné doklady, ani identifikační ani skipperské. Prostě žádné formality, s lodí mohl odplout v podstatě kdokoliv, kdo by měl tu drzost. Nevím, zda je to u Ecosu norma, nebo za to může onen výpadek proudu a neděle (od slova nedělat).

Zkouším, co se dá, Ivana se zatím zdá být v pořádku. Je to klasická Bavaria 36, na které jsem zvyklý. A v pěti lidech i nezvykle pohodlná a prostorná. Jen páka autopilota nedrží nahoře. Podle doporučení technika ji opravuji kouskem provázku. Ovládání kotevního vrátku je neprakticky umístěno v přední kajutě. Že měřák paliva umí ukazovat jen plnou, si v marině nemám šanci všimnout, kotevní světlo proti jasné obloze také není vidět (já vůl jsem si ho měl zkusit v noci).

NA PLACHTY NA PALAGRUŽU A PROTI NEVEŘE NA LASTOVO

Před druhou je vše připraveno k vyplutí, i počasí se umoudřilo. Fouká asi 20 uzlů, užíváme si větru, proplouváme mezi Velkým Drvenikem a Orudem a míříme na západ. Až k večeru stahujeme plachty a proti větru motorujeme k Visu. Nad ním, ale i za námi září blesky. Když ale o půlnoci vyvazujeme loď v Komiži, je hezky i tam. Máme za sebou prvních cca 50 námořních mil.

Po obědě znovu vyrážíme na moře, k Modré jeskyni na Biševu. Tak jako na jaře je příliš velký příboj, než abychom se pokusili o výsadek na člunu. Přemýšlíme nad dalším cílem, v úvahu připadá Jabuka, Žirje a Palagruža. Přes ne úplně příznivou předpověď se rozhodujeme pro Palagružu. Je výrazně hezčí počasí než odpovídá předpovědi, fouká asi dvacet uzlů a plachtíme přímo k ostrovu, jehož jméno po květnové plavbě nesmíme před některými přáteli vyslovovat. Motor zapínáme až v těsné blízkosti Palagruži. Ve tmě hledáme naši známou žlutou bóji u oblázkové pláže na jižním pobřeží a ve čtvrt na půlnoc se zde vyvazujeme. Jsem rád, že jsem si dal tu práci, a v Praze za 120 kč vybral tu čínskou LED baterku, která opravdu svítí. Je klid, nad námi září velké bílé a malá červená světla majáku a těšíme se na zítřejší výsadek na pevninu. Těší se hlavně Luna, která si v květnu Palagružu prohlédla jen z lodi. Zjišťujeme, že Ivana postrádá funkční kotevní světlo. Chci proto nechat rozsvícená všechna poziční světla, ale Luna se bojí o baterie (které jsou v mizerné kondici) a necháváme tedy jen světlo motorové. Jdeme spát. Já se ukládám k spánku na lavici v kokpitu, s majákem a hvězdami nad hlavou, krásněji se nemůže usínat ani v tom nejdražším hotelu.

Ve dvě ráno mě vzbudil sílící příboj a vítr. Druhá věc, které jsem si všiml, byla loď mířící do zátoky přímo na nás. Rozsvítil jsem a loď se otočila. Vítr si ale říci nedal a stále sílil, Ivana se zmítala v příboji a pobyt na palubě přestával být příjemný. Brzy se z podpalubí vynoříla i Luna. Radíme se, marně se snažím vysílačkou získat aktuální předpověď počasí a nakonec se rozhodujeme zátoku opustit. Bóji ve stále sílícím větru nevěříme a vítr by nás v případě jejího náhlého selhání vrhl přímo na útesy. I windmetru věříme čím dál méně, čísla jsou podivná a neodpovídají pozorování. Luna odhaduje stále sílící vítr na třicet uzlů.

Únikový kurz si pamatujeme oba stejně, 170°. Luna jde na příď odvázat bóji, já jdu za kormidlo. V okamžiku, kdy mi z přídě signalizují uvolnění lodi, míří příď k útesům. Přidávám plyn a snažím se loď srovnat do správného kurzu. Na klasický kompas není vůbec vidět, je zamlžený a špatně podsvícený. Všude kolem je tma, pořádně je vidět jen světlo majáku nade mnou. Spoléhám tedy na digitální kompas. Ten ale začne řvát a místo kurzu zobrazovat jen poplachové hlášení o nedostatečné hloubce. Ještě nevím, že za to může pěna pod lodí, navíc bez kompasu pořádně nevím, kam mám jet. Čísla jsou mi najednou k ničemu. Zkouším to po paměti a kupodivu dobře, proklínám přístroj a mlátím do něj, konec poplachu. Za chvíli jsme v bezpečné vzdálenosti od útesů. Na uvolněnou bóji se hrne naše známá loď. Ať si užívají, já se držím známého "ochran svou loď před pobřežím, ona tě ochrání před mořem". Obeplouváme Palagružu ze západu velkým obloukem a míříme na Lastovo.

Už je jasné, že náš windmetr je skutečně k ničemu. Vítr stále sílí, vrtulka na stěžni se zběsile točí, ale na přístroji je občas k vidění i nula. Fouká ze severovýchodu, tedy v podstatě opačně, než v zátoce ze které jsme utekli. K Lastovu se musíme probojovat proti větru. Lenka vítr odhaduje na 40-45 uzlů, v nárazech až 50, vlny až na pět metrů. Já bez přístrojů o numerických hodnotách nemám ponětí, divočejší moře ale zatím neznám. Takhle nějak se mi vybavuje Anglický kanál, kde jsem se kdysi, ještě jako suchozemská krysa, plavil na rybářské lodi. Za zádí se otevírá hluboká černá propast, aby se v zápětí příď zanořila pod vodu. Poziční světla svítící pod vodu vypadají zajímavě. Honza si v přední kajutě užívá stavu beztíže. Pod vodou se chvílemi ocitá i gumák uvázaný před stěžněm. Voda nás s Lunou vydatně zkrápí i v kokpitu, naštěstí je ale relativně teplá, takže mi zpočátku ani příliš nevadí, že jsem promočený na kost. Řízení předávám autopilotovi, s Lunou sedíme na lavicích v kokpitu a sledujeme rozbouřené moře. Přístroje zmatené pěnou pod lodí neustále vyřvávají poplach, tlačítko auto, kterým hysterický poplach resetuji, jsem zmáčknul snad tisíckrát. Prší a chvílemi padají i kroupy, štípou v obličeji, začíná být pekelná zima. Probudil se Avatar a uvařil nám horký čaj. Třičtvrtě hrnku jsem vypil, vděčný za teplo, pak jsem si ale uvědomil, že něco není v pořádku. Čaj je slaný, Avatar asi v tom zmatku popletl cukr a sůl. Přes všechno nepohodlí je to ale úžasný zážitek, starosti mi dělá jen stav paliva. Pokud jsme loď dostali s plnou nádrží, mělo by ho být dost, je ale již jasné, že měřák nefunguje a ukazuje stále plnou. Pokud toho předchozí posádka zneužila, budeme si možná muset poradit bez motoru.

Nad lodí zpívají ptáci a pomalu svítá. Vítr i moře se pomalu uklidňují a můžeme si tak s Lunou vychutnat překrásný východ slunce a posléze i nádhernou duhu za námi. I frekvence poplachů se dočasně snižuje a chvíli mám dokonce pocit, že bych mohl uschnout. Vítr ale brzy zase sílí a vrací se i nepříjemný déšť. V moři plavou kusy stromů a ztracené kontejnery a tak musíme provádět časté korekce kurzu. Únava sílí a občas upadám do mikrospánku, vždy mě však spolehlivě vzbudí další z pravidelných poplachů. Luně se podařilo opravdu usnout a já se bojím, aby nezmrzla, je úplně modrá a to se mi nelíbí. Navíc mluví s neexistujícími psy, dolů do tepla ale nechce, přestože je nás na lodi pět a není problém provést střídání. Brzy zjišťujeme, že Avatar nic nespletl, to jen voda v přední nádrži je slaná. Palagruža za námi je stále hrozivě blízko a Lastovo jakoby se ani neblížilo, stávající rychlostí nám to bude trvat ještě nejméně dvacet hodin. Přes obavy o zásobu paliva zvyšujeme otáčky motoru ze 2000 na 2500, loď zrychluje, do kokpitu stříká ještě víc. Petr vylezl na palubu a nabízí nám vodu. Zdvořile odmítám, ale když zjišťuji, že je ještě ze starých sladkých zásob, vděčně hasím žízeň.

Palagruža zmizela a Lastovo je na dosah. Skrivena Luka, Skrytý přístav, nabízí místo k odpočinku pro loď i posádku. S pomocí hostinského se vyvazujeme u mola, o elektřinu a vodu si musím říci. Dávám posádce za úkol vypláchnout přední nádrž a doplnit sladkou vodu. Hostinský nás zve do své restaurace, musíme ale počkat na personál, který přijede z Lastova autem. Luna jde spát, my si sedáme před restauraci, posádka pokuřuje, popíjíme Svijany s motorovým olejem a čekáme na otevření restaurace. Hostinský nám nosí panáka za panákem, když dorazí Luna jsme už všichni po večeři a v dobré náladě.

POHODOVÁ PLAVBIČKA

Ve středu jsme vyrazili směrem na Mljet, ovšem naše cesta přešla ještě při pobřeží Lastova v rozsáhlou pátrací akci po Luniných jachtařských kalhotech, které v nepozorovaný okamžik, během sušení, opustily palubu. Neúspěšným pátráním jsme ztratili dost času, dalším cílem se proto stala vesnice Brna na Korčule. Po příjemném koupání na volném moři mezi Lastovem a Korčulou a krátkém cvičení v astronavigaci jsme již za tmy pokračovali ke korčulským břehům. Vzhledem ke kreativitě kormidelníka (proč držet kurz, pojedu na támhle ty světla... devítiocasou kočku jsem zapomněl v Praze) jsme Brnu téměř minuli, nakonec se stejně ukázalo, že je v Brně obsazeno. Tak tedy Vela Luka, tam je alespoň čerpací stanice. Pěkná noční plavba zpestřená malou neverou, skoro nuda, nic, co by nás po Palagruže zaskočilo.

Ráno jsme doplnili palivo, měřák se zastavil na 50 litrech. Zdá se, že paliva jsme tedy ještě měli dost. Jenže o den později v Milně jsme vzali zase 50 litrů. Takže nejen nefunkční měřák na lodi, ale i na benzínce. Nejspíš jsme byli ve Vela Luka téměř na suchu.

Během plavby na ostrov Sv. Klementa se k nám přidal černý pasažér - unavená sýkorka, která se přišla napít, vyžrat zásoby a vyspat se ve spacáku. Bóje ve vytipované zátoce jsou pryč a ke kotvení jsme nenašli dost místa, poplujeme tedy do ACI mariny na severní straně Sv. Klementa. Ve tmě se mi ale nechce proplétat úzkými prulivy mezi Smolnými ostrovy, lodní plotter bohužel dlouhodobě vykazuje značnou chybu. Jsem líný vynášet polohu ze své soukromé, přesné, ale mapou nevybavené GPSky do papírové mapy. Chci si raději zajet průlivem kolem Hvaru, je široký a osvětlen majáky. První důstojník sice protestuje a bere si kormidlo, leč po chvíli mi dává zapravdu a pokračujeme na Hvar. Tam ovšem posádku zaujala hospoda placená Ecosem, takže nakonec míříme opět do města. Po vyvázání se náš černý pasažér probral, vystartoval z kajuty, narazil do kormidla a vydal se na průzkum nového domova. A my do strašidelné restaurace servírující odporné mořské příšery. Fuj, nerad jím věci, které mají jiný počet končetin než já (dokonce i ryby mají čtyři párové ploutve).

Poslední den jsme pojali velmi rekreačně. Po doplnění paliva v Milně jsme si udělali cachtací zastávku na kotvě v jedné ze zátok Velkého Drveniku. Koupání, blbnutí se člunem, boje na palubě, souboj s pizizubcem, výsadek trosečníka na pustém ostrově, poslední marné pokusy o rybolov, a pak bohužel zpátky do Trogiru. Na našem místě je obsazeno, takže složitě manévruji na opačné straně mola, kde se trochu bojím neodstatku prostoru a malé hloubky. Po úspěšném vyvázání se objevuje chorvatský rybář na malém člunu, který tvrdí, že místo je jeho, a požaduje jeden z našich mooringů. Přichází Ivona a ptá se, kdy chceme předat loď. Jeden z námořníků iniciativně prohlašuje "as soon as possible", což není právě nejšťastnější nápad. Chorvatské víno je silné a noc krátká.

Celkem jsme napluli 246 mil.

ZPÁTKY DOMŮ, S NÁVŠTĚVOU ZÁHŘEBU

Vstávání bylo po prohýřené noci náročnější než obvykle. Během balení a vyklízení lodi se zaměstnanec Ecosu netrpělivě procházel po molu a důležitě pokukoval po hodinkách. Podivil se, kde stojíme, ale uznal, že na správném místě místo prostě není. Přejímka proběhla rychle a bez problémů. Zkontroloval hlavní plachtu, zeptal se na problémy s lodí, ignoroval stůl, který nepřežil návrat z Palagruži, potřásl mi rukou a rozloučil se.

Protože jsem předchozí večer odmítl návrh posádky nechat se vyhostit a deportovat z Chorvatska na základě prosrbského vysílání na šestnáctém kanále, přišel čas řešit návrat do Prahy konvenčními prostředky. S Honzou jsme se vypravili autobusem na místní letiště (zračna luka Split, 12 tchořů za osobu) v naději, že za rozumnou cenu půjčíme auto. Půjčoven je na letišti snad deset, ale jen dvě byly ochotné půjčit auto k jednosměrné cestě do Prahy. Cena 750€ nás ale odradila, nabídka odvozu autem s řidičem za 300€ za osobu nás rozesmála. Vrátili jsme se proto rychle taxíkem do Trogiru (100 tchořů, taxikář nás přemlouval ať jedeme raději autobusem) abychom stihli autobus do Záhřebu (875 tchořů za pět lidí a zavazadla, 11:20-17:30). V internetové kavárně na autobusovém nádraží se nám naštěstí podařilo koupit lístky na autobus do Prahy (258€) odjíždějící ze Záhřebu v devět hodin večer. Jak jsme později v narvaném autobuse zjistili, zřejmě na poslední chvíli. Posledním problémem byli slovinští celníci a dvouapůlhodinové zdržení na hranicích EU, v sedm ráno jsme v pořádku dorazili na Florenc.

Plavba se myslím povedla, nuda rozhodně nebyla. Děkuji skvělé posádce a mým učitelům Designerovi, Windwardovi a Luně. Co umím, jsme se naučil od nich, co jsme pokonil, jsem si pokonil sám. Viking Olafson.

[Libor]

Moc pěkná reportáž
Křestem jsi prošel na výbornou

[Anonym]

Jo, jo. Dobrý čtení.
Na to co všechno se stalo, to musí být silná povaha...

[JardaF]

No k tomu měřáku paliva - měli jsem teď na podzim SO 43 a u budíku paliva byl takovej trojpolohovej nepopsanej přepínač. Nenápadnej. A když se dal do horní polohy (kde nedržel) tak ručička teprve ukázala stav nádrže. Než jsem na to přišel, byl jsem tou nulou kapánek vyplašenej. Když mi to totiž předváděl technik, nevšiml jsem si, že drží ten přepínač. A on mi to neráčil sdělit. Takže v marině plná a po dvou dnech na moři koukám na budík a prázdno.

[TashonkaWitko]

teda ja osobne bych nejvetsi poklonu slozil autopilotovi .... autopilot, ktery umi pracovat v .. cituji .. "rozbourenem mori, kde vitr je nad 40 uzlu a poryvy dle odhadu posadky, presahuji 50 uzlu a vlny, opet dle odhadu posadky, dosahuji 5 metru" ... by si zaslouzil metal. Nebo dva Nebo mozna nejakej dodatecnej patent .... Skoda ze jsem nikdy podobneho autopilota nevidel Az budu velkej, neco podobnyho si koupim

Jinak, moc jsem nepochopil, jak muze mackani tlacitka AUTO vypnout nejaky alarm ? Tedy krome jednoho konkretniho alarmu, kdy autopilot dava vsem okolo najevo ze brutalne nestiha .... V reportazi se vsak mluvi o spouste alarmu, a zde mi pouziti tlacitka AUTO unika ... rad bych se poucil pro svoji dalsi plavbu ....

[Anonym]

Ten příběh má spoustu "ale", ale: Beru to jako spontánní vyprávění, nemá smysl se zabývat podrobnostma. Spousta lidí sem chodí jenom číst, případně rýpat a kritizovat. To myslím obecně, opravdu nikoliv jako reakci na předcházející příspěvek. Čekají až se někdo "obnaží" a pak se do něj pustí. Bez toho, aby byli ochotni jít sami s kůží na trh. A pitvají a pitvají....
Jsou lidé kteří to ustojí (třeba já ), nedají se odradit a píší dál. Ale jsou i takoví, kteří si řeknou "proč?". Proč se mám lopotit s dlouhým příspěvkem, když se pak na mě vrhnou a rozcupují mě (toho cupování bylo v minulosti dost a dost).

Já vím že máš TashonkaWitko pravdu. Autopilot většinou nestíhá ani menší vlnky, oči posádky ve vztahu k výši vln jsou vždy až moc otevřené, na autopilotovi (digitální kompas) není měřák hloubky a tudíž ani jeho alarm. Že to brzo někdo napadne mě bylo jasné, hned jak jsem to přečetl. Byla jen otázka kdy. Bylo to rychlé...
Ale pokusme se číst příběhy druhých trochu odlehčeně. Nejsou to moudra z knih a příruček, jsou to skutečné příběhy z pohledu účastníka. Někdy nepřesné, někdy lehce matoucí, téměř vždy ze subjektivního pohledu. Ale jsou to skutečné příběhy, se kterými máme možnost se seznámit. Pokud se pisatel nezařekne, že by se na to mohl raz dva tři.

[TashonkaWitko]

Baharisi ano ... ale ... jen dodam ..- mas obecne pravdu - v tom, ze vypraveni je vypraveni a nejhorsi co se muze stat je, ze se na autora vrhnou vsichni ti teoretikove kolem .. to sebere povetsinou naladu a chut dalsim neco psat. Tomu rozumim a chapu to. - nejsem vubec zkuseny namornik - abych mohl nekoho poucovat a kritizovat - udelal jsem ve sve kratke kariere spoustu chyb, ze kterych mam doted spatne spani .. a kdyby jenom sPani a - myslim ze nepatrim mezi ty, co si prectou jakykoliv popis a pak se jak sup, vrhnou na nepodstatne detaily ...

ale .. kdfyz ctu ocividny blabol (nemyslim to zle) poznam to ... me je to fuk ... ale problem podobnych "vypraveni" je v tom, ze jej ctou nejen zkuseni namornici, kteri s lehkym usmevem svemu mene zkusenemu kolegovi odpusti jistou miru prehaneni a nadsazky, ale ctou to taky lidi, kteri se na svoji prvni plavbu teprve chystaji - odhodlavaji. A ti, pokud se prokousou az do konce tehle Illiady, ziskaji pocit, ze na more s rodinou, kamarady, sami .... ? NIKDY !!!! Mam kamarada, ktery po precteni par podobnych reportazi, malem ukoncil svoji dosud nezacatou karieru rekreacniho kapitana :-/

Pritom staci jen malo - trvaly vitr 45 zmenit na 25, poryvy > 50 zmenit na vyjimecne 40 - nicmene to uz je level kdy takelaz dokaze docela hvizdat, vlny z 5m snizit tak na 2,5 ... odpustit si zmodraleho clena ktery ma halucinace ... atd ...

ZAVER - v zadnem pripade neni a nebylo mym cilem Kyknosovi znechutit vzpominky na jeho prvni plavbu a uz vubec ne jeho chut psat sve zazitky sem na forum !!! Pokud to tak vyznelo, pak se OMLOUVAM (je to muj zpusob vyjadrovani). Spis bych apeloval na ty co sem neco pisi ... drzte se ve svych vzpominkach trosku pri zemi ... to ze pred zkusenymi vypadate jak trotli je vec nepodstatna, ale ... vase texty ctou i lide, kteri jsou jeste mene zkuseni nez vy a zbytecne je desite ...

[kyknos]

Jinak, moc jsem nepochopil, jak muze mackani tlacitka AUTO vypnout nejaky alarm ? Tedy krome jednoho konkretniho alarmu, kdy autopilot dava vsem okolo najevo ze brutalne nestiha .... V reportazi se vsak mluvi o spouste alarmu, a zde mi pouziti tlacitka AUTO unika ... rad bych se poucil pro svoji dalsi plavbu ....

Jak? Jednoduše, prostě se zmáčkne. Ono tedy stejně fungovalo i jakékoliv jiné tlačítko na budíku (tohle chování mi přijde logické, "budu řvát, dokud nevím, že si toho nějaký člověk všimnul", proto jsem alarm poprvé vypnul ránou do něj), ale všechna ostatní tlačítka zároveň vypínala autopilota. Nejednalo se o žádný alarm přímo související s autopilotem (v době, kdy byl zapnut, jsme si alarmu již notnou dobu užívali a Palagružu v nejhorší číně měli bezpečně v zádech), ale alarm související s hloubkou (SHALLOW...), hloubkoměr si v rozbouřené vodě myslel, že je na mělčině. Nejsem žádný expert na hloubkoměry, ale za logickou příčinu považuji vzduch pod lodí (kterého tam bylo požehnaně). Proč se alarm související s hloubkou zobrazuje na budíku elektronického kompasu/autopilota a překrývá jeho údaje nevím a rád bych k tomu autorovi návrhu něco řekl, ale prostě to tak je, kdo tomu nevěří, ať si to sám zkusí. Pokud je to výjimka Ivany, najde ji u Ecosu v Trogiru. A co se týče čísel, jedná se o odhad a to odhad zkušenějšího než můj, přístroj nefungoval. Ale tohle všechno tam píšu, stačí číst trochu pozorněji.

[Al_Pako]

Baharisi - Tobě se to daří, číst odlehčeně, jsi zkušený plavec. My méně zkušení a citliví jedinci se do toho čtení vžíváme a uvažujeme o tom, co bychom my udělali stejně nebo jinak - a potom nám vyvstávají otázky. PROČ autor příspěvku udělal to či ono, co jej k tomu vedlo. Mluvím pochopitelně především za sebe. Příspěvky tady nečtu jako beletrii, snažím se z nich načerpat něco pro své příští plavby. A pokud napíšu reportáž o své vlastní plavbě, zase se mohu poučit z kritických připomínek čtenářů. Samozřejmě je smutné, když někdo reje do autora jen aby si posílil své vlastní ego. Věřím nicméně, že většina poznámek na fóru je míněna v dobrém - kritik chce buď získat více informací od autora, anebo naopak uplatnit svou vlastní zkušenost z podobné situace.
Například - sám jsem zažil podobnou situaci s hloubkoměrem, kdy pži plavběw ve zpěněné vodě přístroj náhle spustil poplach a ukazoval hloubku pod dva metry, ač jsme byli na širém Jadranu desítky mil od ostrovů, a v mapě byla vyznačena hloubka ve stovkách metrů. Poprvé jsem se vylekal, zda pode mnou není nějaká ponořená troska. Podruhé za pár minut jsem to považoval za poruchu konkrétního přístroje. Teď ale vidím, že je to systémová vlastnost ultrazvukového měření hloubky, že voda zpěněná vlnobitím patrně dává echolotu falešné odrazy. To je konkrétní poučení, které jsem v tomto příspěvku získal, a autorovi tedy patří můj dík.

Na druhé straně pronesu kritickou poznámku, že spoléhat se příliš na elektronické hračky na palubě asi není zdravé. Za mé poslední plavby lodní GPS zcela bez výstrahy několikrát vypsala lakonickou hlášku NO POSITION FIX zrovna v situaci, kdy to nebylo vůbec příjemné...

Moc se mi líbí autorem citovaná moudrost - Ochraň svou loď před pobřežím, ona tě ochrání před mořem. Je to pravda prověřená staletími.

[TashonkaWitko]

Kyknosi - OK ! OK!!! jak jsem psal .. nehodlam a hlavne ANI nechci se s Tebou hadat ,.... Tvoje plavba, Tvuj popis !

Jen par drobnych detailu ... jinak na budiku Autopilota je spousta tlacitek +1/-1 +10/-10. AUTO, TRACK - ani jedno NEvypina autopilota - pouze jedno jedine a to "STANDBY" vypina autopilota ... tedy popisuji-li Raymarine klasiku ktera je na vetsine lodi ... na autopilotu je jediny ALARM a to alarm skutecnosti, ze Autopilot nezvlada udrzovat zadany kurz. Ozve se casto a vetsinou mnohem drive nez v Tebou popisovanych extremnich podminkach Ostatne, zadat po autopilotu udrzovani kurzu ve ztizenych podminkach je nerealne ... duvody - ad konstrukce tohoto zarizeni ... v podminkach ktere popisujes ve svem prispevku by se zblaznil i autopilot vyrazne silnejsi (o tridu vyse nez se bezne dava na lode dane velikosti) ... NIcmene je mozne, ze jste meli jineho Autopilota, nejaky super vyrobek, ktery mel vse jinak a zvladal podminky Vami popisovane ... pak VAm blahopreju a rad bych znal vyrobce a znacku tohoto zarizeni, bych si ho rad koupil na svoji lod ...

Ad vzduch/pena pod lodi ... ano rozumim tomuto fenomenu, zazil jsem to, a neni to jen o pene pod lodi (:-))) a chapu alarmy, ktere mohou mylne vzniknout na snimani hloubky, ale nejak netusim co s temito alarmy ma spolecneho autopilot ... tedy jak mackani tlacitka AUTO muze vypnout alarm hloubkomeru, pripadne rychlomeru - tedy zarizeni ktere neni s autopilotem niterak spojene ??? Hloubkomer byva povetsinou zarizeni zcela oddelene a ma sve vlastni nastavitelne alarmy a to vse nikterak nesouvisi s autopilotem a jeho alarmem .... jak jsem ale psal .. mozna Ivana mela nejaky NASA (US NASA ne UK Nasa ) prototyp a vse bylo integrovano do jedineho pristroje, zvladatelneho jedinym tlacitkem. Je to sice podivne, nicmene mozne, ale pak me to fascinuje a rad bych znal podrobnosti MYslim vazne ...

ad B .. spolehat se pri nejakem slozitem manevru na digitalni kompas (namisto klasickeho) .. pokud jsem to dobre pochopil .. znamena spolehat se na ciselne udaje, ktere zobrazuje na budiku Autopilot. K tomu bych jen dodal - tento "kompas" je tzv. "Fluxgate" elekronicky kompas, jehoz jednotka je ulozena nekde v podpalubi - obvykle v nejake skrince v zadni kajute, kam si posadka cpe sve veci ... nekde tam je sice nalepka "Compass here . no Iron Items" ale to posadka obvykle ignoruje ... do skrinky vedle fluxgate nacpe svoje propriety vcetne vselijakych zeleznych <|> .... vysledkem pak byva to, ze kompas autopilota ukazuje neco jineho nez kompas u kormidla. Nastava otazka v podstate Hamletovska - ktery kompas ukazuje spravne ?? Odpoved je vetsinou - ten "klasicky" - at osvetleny ci neosvetleny ... at s chybou ci bez nic .. nicmene stale ukazuje vicemene stejne .. uz proto ze Fulxgate se kalibruje pokazde pri svem zapnuti (na pojistkach) a pokazde se zkalibruje jinak ... Osobne bych se ridil kompasem u kormidla, osvetleni neresice. Ostatne mas preci baterku ? Za 120Kc cos koupil, ne ? Tak ji pouzivej )) NA cisla co ukazuje digi autopilot se nespolehej ! POkud se tedy nejedna o Tvoji vlastni lod, kde mas vse serizene a vyzkousene !

K dalsim detailum ... snazil jsem se tomuto tematu vyhnout, ale kdyz uz to musime rozpitvavat ....

co se tyce udaju o sile vetru a velikosti vln .. ano je to otazka silne subjektivni (pokud nejedou pristrojhe, ale i pokud jedou a my nezname jejich soravne nestaveni) a zavisi na vnimani posadky a kapitany a NIKOMU jinemu neprislusi ji zpochybnovat. Nicmene 5 metru v HR ... jste meli docela smulu ...

,.. nechat pit posadku napoje vyrobene z vody z nadrzi charterove lode je PRASECINA. Jeste nedavno bych rekl, ze je to planovana vrazda s ohledem na to, jak se charterovky o nadrze lodi staraji - hnis a hlen a zelena rasa ....a kapitan , ktery dovoli pit posadce vodu z nadrzi je silenec. Dnes bych byl mozna nepatrne benevolentnsjsi - zazil jsem nedavno charterovou lod ktera mela vodu v nadrzich v pitelnem stavu .. delal jsem si z ni kafe ... nicmene byl jsem v tomto pripade CLEN posadky a ne KAPITAN .. tudiz moje sracka by nikterak plavbu neohrozila ... nevim .. ale na me dalsi plavbe NIKDO vodu z nadrzi pit NEBUDE

... nechat v kokpitu clena posadky ktery je evidentne vycerpan a podchlazen, nesveci zrovna o dobrem usudku ... takovy clovek je pro rizeni lodi a planovani pristich akci nejen MIMO ale doslova na "censored" ... je veci kapitana aby podobna individua odeslal kam patri .. tedy do postele ... a je uplne jedno zda se jedna o LUNU nebo VENUSI ... jako kapitan potrebuji mit mit posadku co v nejlepsi kondici a to se spec tyka meho First Mate .. ten by letel do pelechu jako prvni ... Na par plavbach jsem zazil par blabolicich individui (a nebylo pouze zimou) a postel je nejlepsi misto pro jejich ulozeni ...


asi tak ... ale jak psal - spravne - Baharis ... to se nam to ted a tady keca. Znovu zduraznuji ... neni a nebylo mym cilem nijak zpochybnit ci zlehcit TVoji plavbu a Tve vypraveni ... pouze jsem poukazal na par drobnosti, ktere (mozna) az prislis zkreslovaly popisovanoy skutecnost. Neucinil jsem tak ve zlem vuci TObe ... Zduraznil bych to, co je nejdulezitejsi - plavba probehla, lidem se libila a HLAVNE - lod i posadka se vratila zpet do pristavu. To je podstatne ! VSe okolo jsou tlachy, vcetne mych namitek a poznamek

[TashonkaWitko]

.... za poruchu konkrétního přístroje. Teď ale vidím, že je to systémová vlastnost ultrazvukového měření hloubky, že voda zpěněná vlnobitím patrně dává echolotu falešné odrazy. To je konkrétní poučení, které jsem v tomto příspěvku získal, a autorovi tedy patří můj dík. ..

neni to jen otazka zpenene vody ... po pravde, se zpenenou vodou jsem si to nikdy dohromady nedal ... stava se to docela casto ... duvody ? Ryby ? Ponorka ? Termorozhranni ? Nejaky silnejsi proud ? ... proste cokoliv co zpusobi ze se vyslany paprsek odrazi od neceho co tam ve skutecosti neni - byt nema ... kdyz se mi to stalo poprve byl jsem na infarkt .. tehdy plujice na motor jsem prudce stocil lod a inkriminovane misto projizdel znovu a znovu, hledajic pod hladinou more (nekde napul cesty mezi HR a IT) nezname ukryte koralove utesy ))))) Po nejake dobe se tohle stane "normalem" - uz se to neresi ... mapa ukazuje > 2000m a hloubkomer piska ... duvod ? Tezko rict ... v kazdem pripade pokazde (zatim) prestal Ale dobry pocit z toho nikdy neni ...

[kyknos]

Značku přístroje nevím, ovšem skutečnost je taková jak píši. Hloubkoměr (levý budík) skutečně hlásil poplach na autopilotu/kompasu (prostřední budík) a překrýval jeho data. Podrobnější technické údaje snad jedině od Ecosu. Na klasický kompas bohužel nebylo vidět vůbec, a má baterka byla v kritické chvíli na přídi, kde ji potřebovali více. Rozdíl mezi údaji analogového a digitálního kompasu jsem samozřejmě znal, pohyboval se kolem 15-20 stupňů. A od téhle chvíli jsem na krku nosil kompas vlastní, který je podsvícen fosforem a na elektřině je zcela nezávislý.

Jinak s navigací ať už klasickou terestrickou nebo s GPS mám zkušenosti řádově větší než s mořem a vím moc dobře, co elektronika dokáže. Už jsem viděl outdoorový přístroj za 20000 nedaleko Prahy zarputile tvrdit, že se nachází v Polsku. Proto beru GPS jako komfortní pomůcku, ale mapám, majákům a vlastnímu úsudku věřím víc. Proto jsem nechtěl po tmě proplouvat mezi Pakleni Otoci a vzal to raději kolem.

Dostat někoho do kajuty, když tvrdí, že je v pohodě, není lehké, zvlášť když je to statečná a trvdohlavá ženská, co má víc zkušeností než já. A co se té vody týče, už jsme ji pili na jiných lodích a nebyl s tím problém. Co jsem tak vypozoroval, někdo ji pije, někdo ne. Je z ní cítit tolik chloru či jiné desinfekce, že bych se nějaké infekce nebál, jen to kafe z ní nechutná nejlíp. Každopádně já jsem z těch, co na čundru pijí vodu z potoků, takže možná mám v tomhle jiné nároky, coby medik chápu i ten úzkostlivý přístup.

[Al_Pako]

ale .. kdfyz ctu ocividny blabol (nemyslim to zle) poznam to ...

Pritom staci jen malo - trvaly vitr 45 zmenit na 25, poryvy > 50 zmenit na vyjimecne 40 - nicmene to uz je level kdy takelaz dokaze docela hvizdat, vlny z 5m snizit tak na 2,5 ... odpustit si zmodraleho clena ktery ma halucinace ... atd ....

TashonkaWitko, tady bych si dovolil Ti oponovat, a Kyknose naopak podpořit. Palagruža je ostrov vysunutý dost daleko od pobřeží, a tudíž věřím, že vítr kolem 50 uzlů v těch místech není až takovou výjimkou - já jsem jej na -jadranu zažil i mnohem blíže pevniny, jednou dokonce na plavbě s Baharisem, kdyby bylo potřeba svědka

Když se podíváš do tabulek Beaufortovy stupnice větru, najdeš tam že větru o rychlosti 50 uzlů odpovídá stupeň 9, a k tomu náleží vlny "do 10 metrů" (pramen: Steve Sleight: průvodce světem jachtingu, česky Knižní klub) TAKŽE vlny 5 metrů vysoké mně nepřijde jako nadsazený údaj. Navíc odhadnout jejich výšku z paluby lodi je docela nesnadná věc. pokud se vlny nezalamují, nedostaneš se k vrcholu vlny dost blízko na to, abys mohl přesně řísi, zda sahá až k sálingu .
Zrovna tak podpořím Kyknosovo líčení plavby s autopilotem. Evidentně pluli na motor přímo proti větru (Kyknos mne opraví, pokud se pletu), a v takových podmínkách může autopilot fungovat docela uspokojivě. Ověřil jsem si to sám, při plavbě na motor proti větru 48 kt. Výšku vln jsem odhadoval tak na 2 až 3 metry, a voda nám přes palubu nešla, kokpit byl suchý (bimini a sprayhood neboli kočárek dělaly dobrou službu). Z toho soudím, že pokud byla u Kyklose občas pod vodou i dinghy na přední palubě, vlny v jeho případě musely být vyšší, což odpovídá otevřené poloze Palagruži.

Tebou prezentovaná snaha zmírnit líčení tak, abychom neodradili "nezkušené jachtaře, kteří se na svou první plavbu teprve chystají" - to mi přijde jako velmi nebezpečné počínání. Bohužel mám dojem že mezi jachtaři roste podíl těch bezstarostných až lehkovážných. Plavba po moři na malé jachtě není počítačová hra, a pokud Kyklosovo líčení odradí aspoň některé z těch, kteří si myslí, že v bezvýchodné situaci prostě zmáčknou RESET, pak je to příspěvek ke zvýšení bezpečnosti.

Další výhradu mám ke Tvé formulaci "když čtu vyložený blábol, poznám to" - tahle formulace je urážlivá, ať to opentlíš omluvami jak chceš. Kyknos líčí své zážitky tak jak si je pamatuje, a urážet ho je hloupé. Nebyls tam s ním, tu loď patrně taky dopodrobna neznáš, tak nemůžeš tvrdit, že Kyklos plácá nesmysly.

K Tobě, Kyknosi, mám taky kritickou poznámku. Píšeš "přes obavy o stav paliva zvyšujeme obrátky z 2000 na 2500" Z toho usuzuji, žes prostě chtěl věřit, že té nafty je tam dost. Protože zvýšením otáček o čtvrtinu jsi patrně spotřebu paliva zdvojnásobil. Než riskovat, že při dojetí ke břehu budeš bez možnosti použít motor, tos měl spíš zpomalit, aby se spotřeba snížila. Měl jsi štěstí, nafta vydržela. Ale stejně asi není od věci mít s sebou na lodi aspon 5l kanystr s naftou - pro všechny případy. To je další poučení, které si z toho vezmu já.

[TashonkaWitko]

OK .. navrhuji smir )) ostatne mym cilem nebylo vubec mir porusit Jen jsem dodal co jsem citil za nutne ... Jen bych doplnil par nekonfliktnich poznamek ..

.. vztahu autopilot a hloubkomer stale nerozumi, ale vzal to cert ...

... ad voda z nadrzi .. nepiju ji od te doby kdyz z ni pred 3 lety na jedna charterplavbe pritelkyne udelala kafe ... pote co jsem se napil, vyplivnul ten hnus, a voda z hrnku me uctive pozdravila ve 4 jazycich, piju napoje pripravovane jen z balene vody. POdotykam ze jsem vypil za svuj dlouhy zivot takovych patoku, ze by to zabilo Setona se vsi jeho "Lesni moudrosti" ale na lodich odmitam jiz nadale riskovat ... pritelkyne to tehdy prezila jentaktak .. tedy ne ONA, ale muj vztah s ni ... taky co je to za zenskou, kdyz se Vas snazi zabit hned prvni den, nejakou zelenou vodou ? Nicmene pak se snazila to napravit a vztah stale trva Navic .. neni to otazka vlastni "drsnosti" .. v ramci 14-dennich putaku na konich v neobydlenych pustinach jsem pil stejnou vodu jako muj kun a v pohode, ale pokud jsem na lodi ve velici funkci, mam vetsi zodpovednost nez muj kun nekde v Karpatech ... a tudiz se snazim zustat "on-line"

Jen bych jeste dodal obecnou uvahu ... cenim si kazdeho, kdo najde cas, chut a odvahu, sepsat svuj pribeh a verejne jej prezentovat nekde na netu, spec. zde. Vzdy je to zajimave cteni ... Chapu, ze to nejhorsi co se se muze stat je, ze se jako cisty teoretik vrhnu na sebemensi detaily a zacnu je pitvat. Bez ohledu na realitu, bez ohledu na okolnosti. A budeme se hadat o takovych picovinach, jestli lano od kosatkove oteze ma byt smotane a hozene na vinsne nebo nesmotane a hozena na podlaze .... ci zda fendr zda nebo tam ...

.. ale ... dovolil bych si podotknout ... na rozdil od vyse uvedeneho .. nevidim nic spatneho na tom, vytahnout z precteneho textu nejake veci, ktere me zaujaly, a zacit o nic diskutovat. Nemam za cil udelat z puvodniho autora blbce, ktery vse, na co sahne zprasi ... ani nahodou .. jen bych rad probral nektere kroky a prodiskutoval je ... zjistil proc ten clovek udelal to co udelal a co bych udelal ja a proc a na zaver dosel k nejakemu zaveru ... tohle vse nema za cil zesmesnit autora ani zesmesnit jeho popis ... proste jen chci prodiskutovat vzajemne jeho x moje x ostatni nazory a zkusenosti ...

[capo]

nebyla tam takováto sestava?

Bavarie bývají standardně osazeny přístroji Raymarine

Pokud si matně pamatuji, tak alarm hloubky šlo vypnout tlačítkem RESET.
Když nestíhá autopilot, tak se na displeji objeví hláška "OFF COURSE"

[kyknos]

Ano, na autopilota jsme pluli přímo proti vlnám a větru. Kvůli té naftě jsem se zvýšení otáček také obával, ale protože jsme na 2000 otáček jeli jeden uzel a cíl byl přes dvacet mil daleko - zvýšením otáček se rychlost zvýšila natolik, že se to možná vyplatilo i z hlediska paliva, určitě pak posádky. Každopádně to o tom kanistru je přesně ten závěr, který jsem si z toho udělal.

[JardaF]

Když je velký hloubka (nějak ke stu metrům) tak hloubkoměr nestíhá respektive se dostane na pokraj vlastního výkonu, takže si občas bere odraz od vlastního kýlu (záleží taky na umístění sondy). Méně často se jedná o hejno ryb, pokud jsem slyšel od rybářů (nejsa rybář).

[TashonkaWitko]

... o rychlosti 50 uzlů odpovídá stupeň 9, a k tomu náleží vlny "do 10 metrů" (pramen: Steve Sleight: průvodce světem jachtingu, česky Knižní klub) TAKŽE vlny 5 metrů vysoké mně nepřijde jako nadsazený údaj. Navíc odhadnout jejich výšku z paluby lodi je docela nesnadná věc. pokud se vlny nezalamují, nedostaneš se k vrcholu vlny dost blízko na to, abys mohl přesně řísi, zda sahá až k sálingu .

... 10 metru, kdyz to pise Knizni Klub ? .. a jeste k tomu SLeight ? Neni to ten, co mu predmluvu napsala Ellen Mc .. ? ) To bude tezka diskuze ... Hele .. tak jo .. to bude asi pravda ... ) hele ja to beru, me osobne je to u jedno ..nejvetsi vlny, ktery ja zazil byly uprostred Atlantiku a mely kolem (asi) 5-6 metru ... tedy rekneme poctivych 5 metru ... pro neznale .... to jsou vlny jako krava ... strasny .. vysoky jako 3 patrovy barak - vnimani diky amplitude kolem 8-10m - tedy neco kde bydli Vase tchyne .. tedy fakt hnusny )) i kdyz tyhlety sly jako soucast pasatu zezadu ... tedy vlastne nic moc .... Z me zkusenosti .. lidi maji tendenci vlny precenovat .... 1,5m mrdku uz jsem videl oznacovat jako 3-4m "zabijaka" ... kdyz vezmes "amplitudu" vlny, ono to vypada podobne ... ono je to vlastne jedno .. jde pouze o subjektivni vnimani pozorovatele .... bud uz zazil neco vyrazne horsiho a pak napise "flauta", nebo jeste nic horsiho nezail a paqk napise "smrt" .... a ted si to preloz ..

Zrovna tak podpořím Kyknosovo líčení plavby s autopilotem. Evidentně pluli na motor přímo proti větru (Kyknos mne opraví, pokud se pletu), a v takových podmínkách může autopilot fungovat docela uspokojivě. Ověřil jsem si to sám, při plavbě na motor proti větru 48 kt. Výšku vln jsem odhadoval tak na 2 až 3 metry ...

.. tak jo ... MOzny je vsechno ...

Plavba po moři na malé jachtě není počítačová hra, a pokud Kyklosovo líčení odradí aspoň některé z těch, kteří si myslí, že v bezvýchodné situaci prostě zmáčknou RESET, pak je to příspěvek ke zvýšení bezpečnosti.

.. tak jo ... Omlouvam se, pokud jsem nejakeho zacinajiciho jachtare "vecpal" do neadekvatniho dobrodruzstvi - plavby v HR smerem na Palagruzu ... spolecne s ALP zduraznuji .... plavba v HR je nebezpecna a nemate k dispozici RESET ,.. je az zazrak, ze se do toho vubec nekdo pusti ....

[TashonkaWitko]

Když je velký hloubka (nějak ke stu metrům) tak hloubkoměr nestíhá, respektive se dostane na pokraj vlastního výkonu, takže si občas bere odraz od vlastního kýlu (záleží taky na umístění sondy). Méně často se jedná o hejno ryb, pokud jsem slyšel od rybářů (nejsa rybář).

.. kdyz je velky hloubka .. tak merak hloubky (vetsinou - v zavislosti na vyrobci a typu) vymysli nejakou kokotinu. Starsi verze umely zobrazit "--" coz jasne davalo najevo, ze sou mimo rozsah. Novejsi verze, nevim proc - povetsinou Raymarine "umi" zobrazit "nahodnou" hloubku a k tomu blikajici napis "DEPTH", ktery oznacuje ze mereni je mimo rozsah ... nevim proc to takhle vymysleli, protoze je mnohem jednodussi koutkem oka sledovat "--", nez nejaky zdanlive smysluplny numero doplneny blikajicim "Depth", ale starej TonyRaymarine ma k tomu asi nejakej duvod ... tedy asi nema ...

nicmene tohle vse .. ZASADNE .. nesouvisi s mylnym udajem hloubky nekde na otevrenym mori ... proste, at jste kde, jste, at mate Ray nebo neco jinyho, obcas se vam stane, ze hloubkomer nad "propasti" > 2000m ukaze znenadani 2-3m atd ... bud se v tu chvili leknete, nebo se na to vykaslete ... uzijte si Google a zjistete komu a kde a kdy se tohlecto stalo ... konkretni duvody nezname ... dopady na praxi nulove .... sedite uprostred otevreneho more a aspon mate duvod s partakem na hlidce o necem diskutovat ...

Edit : TW - uz jem se na ty preklepy nemohl divat :/

[Denis]

Pridám sa k Liborovi, moc pekná reportáž. Naozaj pekne napísané.

K velkosti vĺn počas búrky. Ja sám som tu kedysi napísal že som pri jugu zažil 5 m vlny, bežné boli tak cca 3m, ale sem tam sa dve vlny akoby zrazili dokopy a vtedy sa objavila za mojím chrbtom doslova hora. Velkosť vlny sme merali podla toho, že asi sto metrov od nás plávajúca loď dĺžky cca 40-45 stop niekedy zmizla v úžlabine medzi vlnami . Ale kludne som ochotný pristúpiť na to že max. výška bola 4 metre Rád by som dal do pozornosti knihu Slnko, atmosféra a oceán populárne. Autor Prof. RNDr, Ing, PhD Milan Nedelka píše o Jadranskom mori že največšie vlny vyvoláva Jugo a vlny vtedy môžu dosahovať výšku až 5 metrov. Z toho vyplýva, že ak sa nejedná o Jugo, tak vlny nedosahujú výšku až 5 metrov. Popis Kiknosa je však velmi sugestívny a autentický a tak nejaké dva metre hore dole nie sú zaujímavé.

Čo by som si dovolil autorovi vytknúť je to, že nemal na sebe búrkový oblek a gumáky, hoci vyplával do búrky.

Minúť 100 l nafty v Chorvátsku za týždeň sa mi ešte nepodarilo, to ste to museli dobre žhaviť, skôr ako pokazený merák na benzínke by som povedal, že ste mali pokazený otáčkomer. Ono v silnom protivetre na 2000 otáčok by to asi cúvalo.

Največšie poučenie z tvojej reportáže, mnohokrát inými kapitánmi zistené, je to že nie je plná nádrž pri prebratí lode. Najlepšie je vyplávať na čerpačku, dotankovať a vrátiť sa z blokom speť.

Prekvapujúco najviac som sa pobavil tým tvojím záverom, to mi pripadá ako keby ste boli nejaká sekta velebiaca svojich učitelov. Môj otec keď maturoval, ešte za prvej ČSR, sa po maturite museli kolektívne verejne poďakovať: dekujeme bohu, rodičúm a panu presidentu že nám umožnili studovat na teto škole. O učiteloch ani zmienka. To sa mi zdá výstižnejšie, aj keď tiež úsmevné.

Na záver ti želám vela pekných plavieb a dosť odvahy k tomu nosiť svoju kožu na trh formou písania pekných reportáží.

[pavelm]

VÍKEND NA SILNICI A SILONKY Z NEVĚSTINCE

Pekny cteni... a koukam ze Palagruza je vzdycky zajimava .

[kyknos]

Čo by som si dovolil autorovi vytknúť je to, že nemal na sebe búrkový oblek a gumáky, hoci vyplával do búrky.

Odpovím otázkou : Kde se dají koupit jachtařské gumáky vel. 50?

[Davídě]

čauves Kyknos,..hustý hustý. Ale cos čekal,..s Lenkou..

[designer]

Na to co všechno se stalo, to musí být silná povaha..

Znám Vikinga, je to velice silná povaha...vidět ho stát na kormidle - člověk začíná rozumět tomu, jak se na drakkarech probíjeli Severním mořem a Atlantikem za svou skývou chleba.
Luna - neústupná a odhodlaná,oddaná moři.Roste z ní skvělá námořnice.
Mám úctu k otevřenosti s jakou oba dva vylíčili svou plavbu (pro Kyknose první "kapitánskou"). Jít s kůží na trh není snadné. A je to pěkné čtení. O mnoho zábavnější, než nekonečné popisovíní výhod a nevýhod motorků 2,5 PS,případně zda je lepší do Chorvatska gumák 2,6m nebo 2,8m.
Nějaké ty chyby,opomenutí, věci,které se mohli a snad měli udělat lépe nebo jinak...U klávesnice je u druhých vidíme všichni.Sami o nich mluvíme nanejvýš na noční hlídce mezi čtyřma očima...
Kyknose i Lunu budu mít rád kdykoli ve své posádce.

Denisi, nevím jestli je Kyknos členem nějaké sekty. Jeho poděkování mě spíše přivádí do rozpaků...Ale vážím si toho. A také si pamatuji tvou lekci galantnosti k ženám letos v Hodoníně.

[lynx]

Mít někoho ve své posádce není totéž, jako být v jeho posádce.
Sorry, nedokázal jsem odolat.