bezpečná plavba

Různá témata kolem ovládání lodě a bezpečnosti plavby

Moderátoři: MARIS, Pepa, vilma

Uživatelský avatar
ovcak
nováček na fóru
nováček na fóru
Příspěvky: 5
Registrován: úte led 29, 2008 1:00 am
Reputace: 0
Bydliště: Praha

bezpečná plavba

Příspěvekod ovcak » úte úno 05, 2008 12:12 pm

Protože jsem tady nový, tak bych chtěl pozdravit všechny, kterým chutná vůně moře.
Patřím sice do kategorie těch hodně dospělých, ale držím se zásady, že začít není nikdy pozdě. Probíráte zde různé otazky bezpečné plavby a já bych vás chtěl poprosit, jestli by bylo možné trošku pohovořit o tom, jak ve vlnách bezpečně otočit loď pod plachtama
o 180°°. Hlavně kdy zahájit manévr.

Díky ovcak
Uživatelský avatar
Baharis
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 8164
Registrován: pon kvě 01, 2006 12:19 pm
Reputace: 132
Bydliště: Lužice u Hod.
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Baharis » úte úno 05, 2008 12:49 pm

Poslouchej "hodně dospělý" nováčku. ;)
Tvá otázka je položena tak, že se na ni moc nedá odpovědět. Jednak napiš z jakého důvodu se chceš otáčet ve vlnách o 180° a pak, jaký je výchozí kurz na vítr.
Manévr otáčení bude zahájen v okamžiku, když řekneš "fčil !!!"
Jinak tě tu vítám/me. :good:
Uživatelský avatar
geronimo
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 1794
Registrován: čtv říj 26, 2006 2:00 am
Reputace: 68
Bydliště: Plzeň
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod geronimo » úte úno 05, 2008 7:27 pm

O 180° to je stěžněm dolů né?
Uživatelský avatar
pecho
aktívní jachtař
aktívní jachtař
Příspěvky: 633
Registrován: pon zář 03, 2007 2:00 am
Reputace: 0
Bydliště: hradecko

Příspěvekod pecho » stř úno 06, 2008 11:27 am

To geronimo: lepší to je o 360° ať je z toho eskymácký superobrat i se stěžněm, ale je potřeba si odměřit hloubku. Zdraví Pecho
Uživatelský avatar
MaPa
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 131
Registrován: čtv říj 04, 2007 2:00 am
Reputace: 0
Bydliště: Znojmo Beluga "MOANA" Vranovská přehrada

Příspěvekod MaPa » stř úno 06, 2008 4:31 pm

TO: ovcak
Opravdu by bylo dobré trochu víc svůj úvodní dotaz více rozvést, tak jak napsal Baharis-protože jenom tak bude možné v rámci možností Ti co nejlépe a nejvíc přesně odpovědět-tak jak je zde na fóru zvykem.
Na poznámky pecha a geromina nic nedej !! Určitě to nemyslí špatně :D .
Uživatelský avatar
FD68
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 33
Registrován: pát zář 28, 2007 2:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod FD68 » stř úno 06, 2008 5:04 pm

jedna malá rada, nech na Elanu 431 otevřené ventily, otočí se sám :mad:
Naposledy upravil(a) FD68 dne úte úno 12, 2008 10:25 pm, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
Baharis
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 8164
Registrován: pon kvě 01, 2006 12:19 pm
Reputace: 132
Bydliště: Lužice u Hod.
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Baharis » stř úno 06, 2008 5:06 pm

Nesmíš být na Ovčáka tak hrrr. Já typuju, že se ozve až tak kolem 12.2. ;)

A Pecho s Geronimem to mysleli vyloženě špatně, až poťouchle. :mad:
Uživatelský avatar
mysacek
s/y Kirké
Příspěvky: 750
Registrován: stř říj 24, 2007 2:00 am
Reputace: 1
Bydliště: Martinique
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod mysacek » stř úno 06, 2008 5:11 pm

viteme te tez a odpovim obecne.
obratu po vetru, kdy ti fouka zezadu a pri obratu ti prelitne rahno z jedne strany na druhou se rika halza, obratu proti vetru se se rika re.
s velkou lodi (s velkymi plachtami) a s katamaranem (nama zadni vanty) by si se mel radeji halze vyhybat - prelitnuti rahna je pro celou takelaz neumerne namahani. pokud preci jenom chces udelat halzu - je to pro Tebe z nejakeho duvodu jednoduzsi, dotahni otez hlavni plachty a kdyz mas rahno dotazene az k ose lodi, udelej halzu a otez povol. ja to delam tak, ze si taham otez primo za kladky - ne az u stopera, takze to nejde na kladky ke stezni a potom zpet ke kabestanu. jak prelitne rahno, pustim otez a ten raz se bezva utlumi.
Re - no dotahujes plachty a udelas obrat, snad jenom pozor na ztratu rychlosti a vetsich vlnach by se ti re nemuselo dotocit.
Uživatelský avatar
pecho
aktívní jachtař
aktívní jachtař
Příspěvky: 633
Registrován: pon zář 03, 2007 2:00 am
Reputace: 0
Bydliště: hradecko

obraty

Příspěvekod pecho » stř úno 06, 2008 5:40 pm

Ahoj ovčáku, taky Tě tu vítám (dodatečně) a ať se Ti tu líbí (nepochybuji o tom). Ale jak píše Baharis o té poťouchlosti já to směřoval na geronima, když už s tím přišel. Ale teď k obratům: učili mě, že halsa se dělá pomalu, takže otěže máš pod kontrolou a pomalu ji popouštít a druhou dotahuješ na rozdíl od re, kde se má obratnaopak provést co nejrychleji, ale v obou případech musíš mít nějakou rychlost lodi, ale jsou tu opravdoví mořští vlci, takže já jen tak skromně jsem s trochou do mlýna (geronimo, myslím to obrazně).Zdraví Pecho
Uživatelský avatar
ovcak
nováček na fóru
nováček na fóru
Příspěvky: 5
Registrován: úte led 29, 2008 1:00 am
Reputace: 0
Bydliště: Praha

obrat

Příspěvekod ovcak » pát úno 08, 2008 9:11 pm

Díky všem, kteří mi odpověděli a beru i ten humor i když na moři to zase až tak
velkej humor není.Proč jsem se na to ptal. Jednou jsem četl článek o tom, jak se
dostala posádka katamaranu do bouřky a hnalo je to na skaliska a jedinou šancí
jak přežít, bylo přesné provedení právě tohoto obratu.
Když se na moři podíváte kolem sebe zjistíte, že je spousta lidí kteří se to teprve učí a
těm jsou určeny rady vás zkušených.

Zdraví ovcak
Uživatelský avatar
jerryx
Site Admin
Příspěvky: 2442
Registrován: pát čer 16, 2006 12:00 am
Reputace: 66

Příspěvekod jerryx » pát úno 08, 2008 10:49 pm

nekolik poznamek:

- dodatecne te ovcaku vitam a jsem rad, ze ty vlcaky beres z humorem

- ohledne halzy (jak uvadel mysacek) - lepe je se ji v klidu naucit, nez se ji vyhybat. ona v silnym vetru opravdu nic moc neni, kdyz ji neumis. dulezite je opravdu (zase ala mysacek) nepustit rahno, aby samovolne preletlo - muze te to prevratit, znicit takelaz ..
k tomuto jeste malou poznamku: ja normalne delam to, ze chytnu oteze a rukou je pridrzuji, ale bacha na silny vitr - to uz moc udrzet nejde, tj. opravdu lepsi dotahovat a povolovat ..

- jinak ten dotaz je opravdu spatne polozen, zalezi na sile vetru, tvem kurzu, velikosti vln, ..
budu-li mit kurz od bocaku vyse => budu delat recko, v nizsim kurzu budu delat halzu .. pravdepodobne .. ALE zalezi na momentalni situaci a mem rozpolozeni :P (proste kdyz si budu moci vybrat, tak jak zrovna budu chtit)
neni-li nutny se otocit na petniku, tak je lepsi delat obraty (myslim tech celych 180[sup]o[/sup]) postupne, v klidu - aby si mel lod pod kontrolou.
ve vlnach je dobre vybirat 'pauzu' mezi vlnami - byvaji 'klidnejsi' mista ve vlnach.
v hodne velkych vlnach uz pak asi obrat proste delat nebudes a budes rad, kdyz budes upalovat smerem, kterym ti to dovoli :shock: - to ja, ale uz neznam, od toho tady jsou jiny moreplavci.

jinac to prosim ber z rezervou - spatne se to vysvetluje, a ono to neni tak horky, kdyz to natrenujes v klidnym vetru ;-)
Uživatelský avatar
Baharis
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 8164
Registrován: pon kvě 01, 2006 12:19 pm
Reputace: 132
Bydliště: Lužice u Hod.
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Baharis » pát úno 08, 2008 10:57 pm

Zdar Ovčáku. Jsem rád, že to bereš s nadhledem. :D

Myslel jsem si, že odpověď na tvou otázku mám někde v literatuře. Všechno jsem prolistoval a nic. Nakonec jsem sáhl do skript Námořní jachting od O. Straky a zjistil jsem že to co jsem hledal, není tak úplně to, na co jsi se ptal. Jen to podtrhuje že na co jsi se ptal, není až taková banalita. Dovolím si citovat a doložit obrázky z uvedené publikace.

Způsob, jakým překonávat na plachetnici bouři, bude záviset na druhu její takeláže a tvaru trupu. Mnoho jachet projede bezpečně bouří tím, že popluje s větrem, viz obr. 166. U vícetrupých plavidel je to oblíbená taktika, u jednotrupých je podmínkou, aby měly na přídi a zádi dostatečný výtlak. Nejlepší směrovou stabilitu budou mít jachty s dlouhým kýlem. Směrová stabilita může být rovněž zlepšena vlečením lan za zádí jachty.
Obrázek

Při plavbě s větrem je absolutně důležité držet kurz plavby. K tomu nám pomůže správná volba plachet. V případě chyby při kormidlování může dojít k převržení jachty, viz obr. 167
( Tady mě napadlo že ke stejné situaci, bez ohledu na vlny, může dojít při plavbě se spinakerem. Baharis)
Obrázek

V těžkých podmínkách lze rovněž použít mořskou kotvu. Podle tvaru trupu ji vypustíme z přídě nebo zádě, viz obr. 168. Ploutvokýlové jachty a jachty s nádstavbou na zádi mají tendenci ustavit se v těžkých podmínkách bokem do vln. U nich bude výhodnější vypustit mořskou kotvu z přídě. Důležitá je délka vypouštěného lana mořské kotvy. Ta se musí rovnat násobku délky vlny, u vlny dlouhé 50 m vypustíme tedy 50 nebo 100 metrů lana.
Obrázek

V které chvíli otočit jen tuším, hádám. Podle mě by to mělo být rozdílné proti a po větru. Po větru bych točil od dolní úvrati cestou nahoru na vlnu, ale musí se to stihnout před vrcholem. A proti větru mezi vrcholem vlny a spodní úvratí. Ale to je jen názor.
Uživatelský avatar
vlado
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 75
Registrován: úte úno 13, 2007 1:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod vlado » sob úno 09, 2008 9:15 am

To ovcak.
Nemohol by si sem zkopirovat ten clanok,alebo hodit nan odkaz kde sa da precitat/najst/??
Lepsie by sa to hodnotilo a bolo zaroven poucne pre ostatnych/mna/ :) :)
Uživatelský avatar
petorior
nováček na fóru
nováček na fóru
Příspěvky: 12
Registrován: čtv lis 08, 2007 1:00 am
Reputace: 0
Bydliště: Námestovo

Příspěvekod petorior » sob úno 09, 2008 6:23 pm

neviem či chápem správne umiestnenie vodnej kotvy

1. ak je loď na vrchole vlny tak je vodná kotva/už pri napnutom lane/tiež na vrchole vlny?
2. kde sa uvazuje koniec lana VK/na kotvu,alebo na predné rohatky doV/?
3. treba lano stacionárne uviazať až po napnutí,aby nedošlo k nahromadeniu energie v jednom náraze?

Ak má niekto skúsenosť s použitím VK,nech o tom niečo napíše
mikiviki
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 160
Registrován: ned srp 19, 2007 2:00 am
Reputace: 0
Bydliště: Šumperk
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod mikiviki » sob úno 09, 2008 7:08 pm

Baharisu, vodkaď máš te vobrázke ? co je to za biblo ? :shock:
Uživatelský avatar
Denis
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 7073
Registrován: úte lis 08, 2005 5:21 pm
Reputace: 88
Bydliště: Bratislava

Příspěvekod Denis » sob úno 09, 2008 8:52 pm

Ovčák položil otázku velmi jasne, otočiť plachetnicu vo vlnách o 180 stupňov do protismeru a to prosím na plachtách. Otázka je prečo by to niekto robil? Takže si podla zadania môžme volne namodelovať situáciu, takže povedzme že sme na regate a prebíjame sa v jugu pri 35 uzloch šikmo proti vlnám a vietor máme s predoboku z lavej strany. Naraz sa vo vysielačke ozvú rozhodcovia že etapa sa ruší a máme sa vrátiť speť do maríny odkial sme vyplávali, teda zmeniť kurz o 180. Vlny sú od 2-3 metrov, vietor 30 uzlov štandartne, 37 v nárazoch a tendencia je na zosilovanie až na 45. Ako napotvoru vynecháva motor, pravdepodobne sa zvírili usadeniny v nádrži a na motor sa nedá spolahnúť. Tak teda ideme na plachtách. Nech sa páčia riešenia.
Uživatelský avatar
jerryx
Site Admin
Příspěvky: 2442
Registrován: pát čer 16, 2006 12:00 am
Reputace: 66

Příspěvekod jerryx » sob úno 09, 2008 9:20 pm

situace ala denis:
- klidny 'dlouhy' obrat: recko na levobok a pote v klidu odpadnu a uz upaluji pryc
- ovsem toto je celkem klidna situace

- muze nastat pripad, ze uz ten vitr zesiluje, tak pravdepodobne shodim hlavasku abych se nepral s kormidlem ve vlnach (pojedu pak na zadobok)
- nicmene tato situace ma hacek - mozna nebude potreba hlavasku vubec shazovat, ponevadz jelikoz jsem pred tim jel proti vetru, tak v teto sile uz jsem musel mit zrefovano - za tohohle vetru bych na stoupacku minimalne 'ztracel' oproti ostatnim.

- tzn. jeste treti situace: ten vitr prave zacal takhle zesilovat (z klidneho na tuto silu) - tzn. puvodne bylo plne oplachteni => tzn. zene se asi neco oskliveho. v tomto pripade bych asi jeste pred obratem shodil zcela hlavasku a dojel jen na genu, pripadne bych zacal i zatahovat genu

- jeste k tomu odpadani: jednak bych pockal na 'klidnejsi' vlnu a jednak bych zacal odpadat s vlnou (nebo asi tesne za ni - kurna to je odborny :P). proste tak abych mel rychlost a nedostal novou vlnu z boku :shock:
Uživatelský avatar
Baharis
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 8164
Registrován: pon kvě 01, 2006 12:19 pm
Reputace: 132
Bydliště: Lužice u Hod.
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Baharis » sob úno 09, 2008 10:18 pm

Mikiviki, psal jsem to. Skripta námořního jachtingu od Oldy Straky. Vyfasoval jsem je před lety vrámci školení a zkoušek.

Teoretizovat "Kdyby, jak, jestli, když" se mě moc nechce. Jednak asi nic univerzálního nebude a pak bych se raději, s ohledem na určité počasí, skutečný a potřebný kurz a druh lodě, rozhodoval na místě. Abych pod nohama cítil loď - jak se chová, jak dlouhé a vysoké jsou vlny, jestli se zabalují, atd.
Uživatelský avatar
Denis
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 7073
Registrován: úte lis 08, 2005 5:21 pm
Reputace: 88
Bydliště: Bratislava

Příspěvekod Denis » sob úno 09, 2008 11:08 pm

Kapitáne, tu nejde o to čo by sme robili na mieste s ohledem na počasí a skutečný a potrebný kurz, ale o to že sa niekto pýta čo má robiť ak nastane nepriaznivá situácia. Chcel som len naznačiť že sa dajú namodelovať nejaké situácie ako vzorové, povedzme 3-4 aj s príbehom, pre niekoho to bude mať vypovedaciu hodnotu.

To Jerryx, dobre si to napísal. Ak by bol človek na regate a vietor by neznatelne postupne silnel, tak by si mal istotne preplachtené. Jasné že na regate. Teda ak by si spravil Réčko, teda obrat proti vetru, a postupne by si odpadal tak by ťa to hodilo do poriadneho náklonu. Ako už bolo písané tak je vtedy potrebné vietor z plachiet vypustiť, teda popustiť oťaže hlavnej tak aby sa do nej vietor /skoro/ vôbec neopieral a podobne aj kosatku ak by bolo treba. A na zaďák, alebo skoro zadobočný by som hlavnú stiahol skoro celú a z geny len kapesník. Stačila by rýchlosť aj na holý sťažeň a loď by bola ovladatelná a nepichala by špičku do vĺn.
S tým začiatkom obratu si nie so celkom istý, ale tiež som rozmýšlal že by som ho začal dolu vlnou aby som mal rychlosť a obrat by sa realizoval buď v doline medzi vlnami, alebo už na vzdúvajúcej sa novej vlne.
Kapitáne, nebuď línej jak jezevec a niečo namodeluj.
Uživatelský avatar
Baharis
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 8164
Registrován: pon kvě 01, 2006 12:19 pm
Reputace: 132
Bydliště: Lužice u Hod.
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Baharis » sob úno 09, 2008 11:41 pm

Denis píše:Kapitáne, nebuď línej jak jezevec a niečo namodeluj.
Denisi, to je právě ono. Né jako jezevec, ale jako vandrák v červenci.
Když já jsem spíše na tu praxi, než nějakou teorii. Ta mě moc nejde a nebaví. Navíc nevím. Můžu se jen dohadovat a to nepovažuju....
Navíc zadání je stejně na katamarán. U jednotrupky bych to v našich podmínkách neviděl tak tragicky. Loď se trochu položí a zase se narovná. Ale u toho katoše, pokud se návětrný plovák dostane na hřeben vlny (rovnoběžně s ní a kolmo na vítr), tam to může mít fatální následky.
Uživatelský avatar
jerryx
Site Admin
Příspěvky: 2442
Registrován: pát čer 16, 2006 12:00 am
Reputace: 66

Příspěvekod jerryx » sob úno 09, 2008 11:50 pm

Denis píše:... a postupne by si odpadal tak by ťa to hodilo do poriadneho náklonu. Ako už bolo písané tak je vtedy potrebné vietor z plachiet vypustiť, teda popustiť oťaže hlavnej tak aby sa do nej vietor /skoro/ vôbec neopieral a podobne aj kosatku ak by bolo treba.

:sorry: to uz mi prislo zcela samozrejme, ze kdyz odpadam, tak musim povolovat plachtu 8)

Denis píše:... S tým začiatkom obratu si nie so celkom istý, ale tiež som rozmýšlal že by som ho začal dolu vlnou aby som mal rychlosť a obrat by sa realizoval buď v doline medzi vlnami, alebo už na vzdúvajúcej sa novej vlne.

s tim zacatkem obratu to je potreba brat s rezervou, ono na palube to mozna bude uplne jinak nez u pocitace - to se proste vyciti ;-)


cele se to musi brat jako modelova situace, baharis ma pravdu - ve skutecnosti to muze byt jinak, opravdu zalezi na okolnostech :?
Uživatelský avatar
Wlady
aktívní jachtař
aktívní jachtař
Příspěvky: 617
Registrován: ned led 21, 2007 1:00 am
Reputace: 4
Bydliště: Praha

Příspěvekod Wlady » ned úno 10, 2008 2:58 am

Ahoj.
Je jasné, že teoretizovat o větru a vlnách je složité až nemožné. Možných kombinací je nepočítaně. Nemluvě o tom, že i každá loď má své specifické vlastnosti, které způsob provedení jakéhokoli konkrétního manévru mohou zásadně ovlivnit.
Ale já ten původní dotaz pochopil spíš jako volání po nějaké univerzální pravdě, resp zásadě, jejíž porušení by mohlo mít vážnější následky. Čekal jsem, že se projeví někdo z oceánských jachtařů, ale protože se tak dosud nestalo, posloužím víceméně vyčtenými pravdami, protože ne všechny z možných modelových situací jsem už osobně absolvoval. Ale jen pro jednotrupovky, protože s caty nemám žádné zkušenosti a krom toho se jejich vlastnosti při plavbě ve vlnách typ od typu liší podstatně víc než u jednotrupovek (zejména dle profilu plováků).
Takže :
1) Ve skutečně extrémním počasí přijde dříve nebo později (v podstatě dle délky vodorysky) stav, kdy příslušná loď již není schopna stoupat na plachty proti větru = jedu-li na zaďák, měl bych zvážit, zda si vůbec mohu obrat o 180 st dovolit. Tohle znám zaplaťpánbu jen z literatury . :)
2) Pozor na jakýkoli manévr bokem proti vlnám, pokud se zbalují. Teorie tuším praví, že taková vlna o výšce odpovídající 1/3 délky vodorysky převrátí 50 % plachetnic !!! (samo dle konstrukce) a má li výšku 50% DVR, tak všechny bez výjimky. Jinak řečeno, v takových podmínkách je jakýkoli obrat o ústa, a vyžaduje dobrou znalost vlastností lodě, aby člověk mohl zvolit ten správný okamžik kdy řekne fčil a začne točit. Načasování musí být takové, abych hřeben vlny potkal vždy jen přídí nebo zádí. Jinak bych souhlasil s Baharisem a jeho popisem různého provedení obratů po a proti větru. Pokud by to bylo možné, startoval bych asi v krátkých vlnách pro případné urychlení manévru na ne zcela "osahané" lodi raději i motor. To, že jinak je lépe jet v těžších podmínkách na plachty, protože mají stabilizační účinek a výrazně plavbu zklidňují, dodávám jen pro úplné nováčky.

Denisovo zadání :
Podmínky které nadefinoval jistě dobře známe všichni a zase to není až tak zlé, takže případné chyby by ještě prošly bez vážnějších následků ... Nicméně postupoval bych zřejmě trochu jinak než Denis popisuje, ale je to právě hodně o znalosti konkrétních vlastností té které lodě.

Především bych jinak a jindy refoval. Dokonce už možná před tím RE a to do takového stavu plachet, jaký bych si přál mít při následné plavbě na zaďák. V každém případě bych NEJPOZDĚJI po RE příslušně zmenšil obě plachty a to zejména hlavní, kterou bych popř. stáhnul úplně. A to ze dvou důvodů. 1. Mi přeplachtěný předek výrazně zrychlí odpadnutí a to přesně potřebuji. 2. Není podle mě rozumné stahovat (ale ani vytahovat) hlavasku při zaďáku, protože se chytá za relingy. U šípových tak dokonale, že to ani pořádně nejde a je to nejlepší cesta k pořízení dodatečného ventilačního otvoru. 8) Jinak samozřejmě popis popouštění otěže/í pro zmenšení náklonu v okamžiku bočního postavení k větru je OK.
Wlady
Uživatelský avatar
Baharis
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 8164
Registrován: pon kvě 01, 2006 12:19 pm
Reputace: 132
Bydliště: Lužice u Hod.
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Baharis » ned úno 10, 2008 9:29 am

Wlady píše:Teorie tuším praví, že taková vlna o výšce odpovídající 1/3 délky vodorysky převrátí 50 % plachetnic !!! (samo dle konstrukce) a má li výšku 50% DVR, tak všechny bez výjimky.
Pobyt na tomto fóru má pro mě (snad ne jenom) obrovské plus. Čas od času se musím hrabat v už odložené literatuře a vzpomínat na staré pravdy v ní kdysi přečtené.
Ano. Toto jsem také někde četl. Jestli to je úplně přesně nedokážu říct, ale řekl bych že jo. A kde to bylo ....
Uživatelský avatar
Wlady
aktívní jachtař
aktívní jachtař
Příspěvky: 617
Registrován: ned led 21, 2007 1:00 am
Reputace: 4
Bydliště: Praha

Příspěvekod Wlady » ned úno 10, 2008 11:12 pm

to Baharis : Šťourale jeden :mad: , kdybych si pamatoval, kde jsem to vyčet, tak jsem sem dal přesnou citaci i zdroj ....
Wlady
Uživatelský avatar
Pepa
moderátor
Příspěvky: 2656
Registrován: pát dub 14, 2006 9:03 pm
Reputace: 17

Příspěvekod Pepa » pon úno 11, 2008 8:21 am

Ahoj
Chtěl jsem vám tu studii najít, ale bohužel. Četl jsem ji minimálně dvakrát a určitě na ni mám v počítači odkaz, ale tam jich jsou již stovky. Výzkum prováděla jakási anglická instituce v bazénových podmínkách s různými typy trupů a jejich parametry.
Jejich překvapivý závěr /mohu vcelku přesně parafrázovat/.
Bez ohledu na tvar trupu a jeho parametry,
pokud výška vln dosáhne 35% dékly lodě - může již dojít k převrácení lodě. /zde se zřejmě předpokládá určitá chyba při ovládání lodě/.
Poku výška vln dosáhne 50-55% délky lodě, je převrácení lodě jen otázkou času.
/zde již může dojít k převrácení bez ohledu na ovládání lodě, tedy může nastat situace, kdy již tomu nemůžete zabránit/.
Pepa

Zpět na

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host