mořská nemoc

Několik dobrých rad a postřehů pro plavbu a cestování vůbec. Vše co by se mohlo hodit pro řešení případných nenadálých zdravotních problémů.

Moderátoři: MARIS, Pepa, vilma

Uživatelský avatar
vilma
moderátor
Příspěvky: 3127
Registrován: pon kvě 28, 2007 2:00 am
Reputace: 40
Bydliště: Olomoucko

mořská nemoc

Příspěvekod vilma » úte říj 16, 2007 9:20 pm

Na podnět alffy vzniká topic s tématem týkajícím se mořské nemoci.
Zde jako jachtařská nula se budu těšit hlavně na vaše barvité zkušenosti.

Co k tomu můžu říci :
Mořská nemoc patří k cestovním /dopravním/ kinetózám.
O co jde ?[Při neustálém dráždění vestibulárního aparátu je tento dokonale zmatený a reague jak reaguje. Velký podíl může mít i cestovní stress, i ten pozitivní, celková únava, vybočení z denního stereotypu.
Jak se projevuje ?:bledost, nepohoda, nechutenství, nevolnost, bolesti hlavy, závratě, zvracení.
Co pomáhá ? Hodinu před očekávanou akcí užít 1/2 - 1 tabletu osvědčeného Kinedrylu, děti polovic z toho. Jsou i homeopatické a další léky, například lékárna Pařížská nějaké nabízí i po internetu.
Zadej do vyhledávače heslo "kinetoza" a objeví se širší nabídka. Nemám je vyzkoušené a obecně chybí i dlouhodobější zkušenost s těmito léky, která by vešla ve známost, tak k tomu t.č. nemám já co říci.
Co ještě ? Tělo, aby se zorientovalo v prostoru, přijímá podněty z pohybového aparátu, z pozice těla a jeho částí. Pokud sedíme, kinetoza je rozjetá a zorným polem se nám míhají další a další podněty, mělo by být ještě hůře.
Mělo by pomoci zakotvit - zapíchnout zrak do určitého místa v okolní krajině - ne na lodi, a pak jej třeba zas posunout dál, aby se organismus měl o co opřít.
Proč se asi nepoblije skákající a míhající baletka na scéně a většinou ani nespadne? Je to taky tím, že hlava se neotáčí zároveň s tělem. Při piruetě se baletka očima zpíchne do jednoho místa, co nejdéle tam hledí, pak když není zbytí hlavu rychle otočí a zase se co nejdříve podívá do toho samého místa.
Neříkám, že to beze zbytku funguje na lodi, ale ten princip je trochu použitelný. Uvnitř kajuty by mělo být podle tohoto hůře.
No, šedivá je teorie, zelený strom života. ;)
Uživatelský avatar
Milos
aktívní jachtař
aktívní jachtař
Příspěvky: 655
Registrován: pát zář 14, 2007 2:00 am
Reputace: 4
Bydliště: Bratislava
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Milos » úte říj 16, 2007 10:23 pm

Moja skúsenosť je udržiavať žalúdok v neustálej činnosti častou drobnou konzumáciou a neschádzať na dlhší čas do kajuty. Mierne zaťažený žalúdok prispieva k dobrej nálady, aj lepšie odoláva kinetóze.
Nevýhodou - ak sa to preženie - je že jachtár sa domov vracia pribratý. :roll:
Uživatelský avatar
Achlamarin
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 135
Registrován: stř čer 27, 2007 2:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod Achlamarin » úte říj 16, 2007 10:23 pm

Ahoj Vilmo,
je to zajímavé téma a dodam informaci z mé osobní zkušenosti a zkušenosti posádek, se kterýma jsem plul.

Mne se to skoro nikdy nestalo, ale stalo. člověk nikdy neví, kdy to může přicházit. Ale rizikové podmínky jsou tyto: když jsme únaveni, nebo před dlouhou plavbu do neznáma a na neznámé lodi, nebo když máme strach, nebo když jesou jestě zbývající vlny (swell) bez větru po bouře, nebo pracujeme na navigacním stolu pod palubou, nebo děláme nějakou práci kdy jsme naklonění dolu a kupředu, jako třeba práce s velkou vinčnou na větších lodich. Jestli k tomu jsme jedli či pily nějakou "zajímavější" kombinaci jídla nebo pití, nebo kolem nás smrdí oleje nebo nafta, pak šansy na morskou nemoc jsou větší. Často jsou to právě ty kapitáni, kteří z toho trpěji (a skrývají to), poněvadž cítí tu zodpovědnost nejvíc, a proto ten strach.

Přichází to většinou nahle. Když máme štěstí, je čas si poznamenat pořadí: zívání, únava, zima, nevolnost, a frrrr. Často je to jen ten frrrr.

lidé často říkají, že je dobře zvracet do kýblu, a ne přímo za reling do more. Ze zkušenosti, není na to čas, a také v takovém okamžíku jsme stejně všichny přivázání harnesy, a vlny jsou živější takže to "hodíme" od sebe co nejdál do strany a vlny už to hned vymetou. Určité to není "správné", ale je to praxe :puke: :)

Hned za to můžou přijit žaludeční křeče.

Jak víme, hodně pomáhá kormidlovat ve stoje, ale ještě více pomáhá si lehnout na poloze "poloseď", klidně pod palubou, anebo v kokpitu. Plne si lehnout nebo normálně sedět může vyvolat to zas.

Pomáha: v tomto okamžiku už nepomáhájí medikace, ale jen čerstvý kořen zázvoru, ve velmi malých kousičkách, cucat. A musí se hodně pít, tělo ztratil hodně vodu. Pak se nějak musí bojovat protí instinktu nejíst - něco se jíst musí co nejrychleji.

nakonec přichází prevence, tedy čekat na klidnější moment kde nejsou moc vln a už se cítíme nějak dobře - a bereme ty prášky, jako prevence na přiště.
Uživatelský avatar
Libor
bez hodnocení
Příspěvky: 8595
Registrován: úte lis 08, 2005 1:40 pm
Reputace: 84
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Libor » stř říj 17, 2007 8:25 am

Jeden článek na toto téma vyšel zde: http://jachting.info/modules.php?name=N ... cle&sid=40

Mořská nemoc - 1

Jestliže se Vám dělá špatně v automobilu, bude pravděpodobně trpět i mořskou nemocí.. Naopak, jestliže si můžete za jízdy číst, potom je tu šance, že mořskou nemocí nebude trpět vůbec.


Většina lidí mořskou nemoc (kinetózu) nedostane, pokud se plaví v uzavřených vodách, ale dostanou ji až když vyplují na volné moře. Potom se stávájí malátnými a letargickými zvláště za bouřlivého počasí a při vysokých vlnách. Někteří lidé nejsou mořskou nemocí postiženi nikdy, jiným zase stačí pouze vstoupit na palubu a už jsou nemocní.
Mořská nemoc se objeví tehdy, kdy tělo, vnitřní ucho a oči společně odešlou různé signály mozku. To má za následek zmatek a chaos.
Rady, jak vyhnout se mořské nemoci:
  • Večer před vyplutím se vyvarujte alkoholu, tučným a kořeněným jídlům a dopřejte si dobrý spánek.
  • Jsou-li vhodné podmínky, vyspěte se před odjezdem na palubě.
  • Prostudujte si příbalový leták Vašich léků a zkontrolujte, zda nebsahuje látky na které by jste byli alergičtí.
  • Léky začněte brát den před vyplutím  Vaše tělo se jim přizpůsobí a zároveň poznáte jejich případné vedlejší účinky.
  • Léky užívejte před jídlem.
  • Za žádnou cenu nejezděte na moře s prázdným žaludkem.
  • Najděte si stranu lodě s nejmenšími pohyby - obvykle je to v ose lodi v zadní části a na spodní palubě
  • Zůstávejte na čerstvém vzduchu a udělejte několik hlubokých nádechů.
  • Dívejte se na pevný bod na obzoru  na pobřeží, ostrov a pod. podle možností. Vyhněte se zaostřování na pohybující se objekty. Právě možnost sledovat zemi je jednou z příčin, proč lidé nedostávají mořskou nemoc při pobřeží.
  • Vyhýbejte se výparům z motoru.
  • Vyhýbejte se uzavřeným prostorům.
  • Nedívejte se skrz dalekohled a nečtěte knihy ani časopisy.
  • Vyvarujte se znepokojení, obavám a vyčerpání.
  • Zaměstnejte Vaši mysl a soustřeďte se na něco jiného, než na Vaši mořskou nemoc. O mořské nemoci nemluvte.
  • V případě, že pocítíte hlad, dejte si něco lehkého k jídlu. Vhodné jsou pikantní zázvorové sušenky, chléb nebo nekyselé ovoce. Zázvor (Ginger) a med jsou doporučeny pro uklidnění Vašeho žaludku.Vyvarjte se tučných nebo slaných jídel.
  • Pijte hodně vody aby jste se vyhnuli dehydrataci. Vhodné je i světlé zázvorové anglické pivo. Malé pivo Vám pomůže uvolnit se.
  • Jestli že je Váše mořská nemoc hodně silná, lehněte si na záda a zavřete oči. K tomu pijte vodu po malých doušcích aby jste se vyhnuli dehydrateci.
  • Jestliže budete zvracet, dělejte to na závětrné straně lodě, je to tam pro Vás i posádku bezpečnější,
  • Mořské nemoci ustupují bez ošetření v momentě, kdy si mozek zvykne na houpání a kolébání a naučí se jej vyvažovat.
Uživatelský avatar
Libor
bez hodnocení
Příspěvky: 8595
Registrován: úte lis 08, 2005 1:40 pm
Reputace: 84
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Libor » stř říj 17, 2007 8:26 am

A druhý zde i s komentáři: http://jachting.info/modules.php?name=N ... le&sid=126

Mořská nemoc

Příčiny, průběh a nové prostředky proti všudypřítomnému trestu námořníků


Na otázku "Už ti někdy bylo špatně, měl jsi mořskou nemoc?" odpoví ne přibližně 100% všech kapitánů. A přesto prostředky proti mořské nemoci patří v přímořských lékárnách mezi bestsellery. Nausea, jak se toto zlo vědecky jmenuje, je jedno z posledních tabu jachtařského světa. (V Německu snad, ale myslím, že u nás tomu tak není, no - nevím) Dnes se každý klidně přizná k homosexuální orientaci nebo k jiné úchylce, ale mořská nemoc? Ani náhodou. To by bylo tvrdě vybudované renomé mořského vlka v háji.
Není tedy nic divného, že semináře na toto téma jsou tak diskrétní jako setkání anonymních alkoholiků. Paní Gerti Claussen dlouho přemýšlela, jestli vůbec něco takového může dovolit uspořádat. Musela proto stále nahlas opakovat: Vaše trápení je u konce. Já vím, jak se má mořská nemoc (nausea) kurýrovat.

Tato naděje přivedla dvanáct jachtařů do nepříliš vytopené místnosti na břehu Alsteru v Hamburku. Venku prohánělo několik železných mužů svoje Lasery po zimní hladině jezera. Většina z těch uvnitř už při pouhém pomyšlení na to, sahá po sklence něčeho ostřejšího na uklidnění. Mnozí z nich dokonce už pomyšleli, skončit s milovaným sportem, protože mořská nemoc je handfester Spassverderber" (zaručený srandoničič). Jejich účast na semináři "Aktivní potírání mořské nemoci", který uspořádala námořní sekce Německého svazu jachtingu je jeden z posledních pokusů s tím něco udělat.
Když to nedokáže paní Gerti Claussen, kdo jiný? Protože tato paní v modrobílém jachtařském puloveru vypadá důvěryhodně. Po mnoho let plachtí se svým manželem na Severním moři a severním Atlantiku a za ten dlouhý čas vyzkoušela na svém vlastním těle všechno, co mořská plavba obnáší. Až se konečně tato povoláním psycholožka odhodlala poskytnout své zkušenosti kolegům jachtařům. "Mám teď celý ten problém tak dalece zvládnutý, že mohu zase dál plachtit bez jakýchkoliv potíží. Příznaky blížící se mořské nemoci pociťuji už jen jako nevýznamnou zátěž."

Jachtaři ji visí na rtech: Jeden, který, jak doufá, si bude konečně moci užít plachtění na vlastnoručně postavené lodi, jiný, který klidně může jet vzadu v autobuse po okresní silnici, ale prostě nesnáší pohyby lodi. Také hoch, který chce pomoci 25% svých kamarádů, se kterými slouží na vojenském rychlém člunu a kteří pravidelně při silném větru odpadnou. Tak už nám řekněte, ptají oči všech: "Jak se jmenuje ten tajný prostředek?"
"Kdyby to bylo tak jednoduché", odvětí paní Gerti. "Nejedná se totiž o nějakou obyčejnou nemoc s jasnými příčinami a působením. Je to individuální proces, který je ovlivněn celou osobností daného člověka. Hledání jeho spouštěcího mechanizmu je na stejné úrovni, jako hledání příčin vnitrní duševní rovnováhy". To znamená, přeloženo z psychologické terminologie, že nejen souhrn fyzikálních podmínek, ale i vlastní myšlenky a podvědomé vyhodnocení celé situace může vést k příznakům mořské nemoci.

Proto může pomoci už jen to, že o tomto fenoménu něco víme. Například, že každý může za určitých okolností onemocnět. Třeba jen tehdy, když nějaká vlna párkrát přijde z toho nesprávného směru, nebo se vypluje ráno po večerním loučení s kamarády. Při změně směru větru, když jste v podpalubí, nebo hledáte pod podlážkou konzervu k obědu. Když ucítíte naftu z motoru, ohřátého po vyplutí, nebo váš pejsek se vyblinká na podlahu v kajutě.
Zkušenosti vojenského námořnictva také zřetelně dokládají, že mořská nemoc není žádným ojedinělým zjevem. Pod tvrdými podmínkami klesá bojeschopnost signifikantně, strach znásobuje ještě celý efekt. Například při vylodění spojenců v Normandii. Vojáci, namačkaní na transportních lodích, byli při vylodění v důsledcích předcházející nemoci většinou totálně neschopni boje. Totéž bylo pozorováno za falklandské krize. Problém se nikterak nezlepšil vývojem posledních zbraní, které kladou zvýšené požadavky na koncentraci mužstva. Mořská nemoc totiž nejhůře působí na schopnost koncentrace hned na začátku, než vůbec třeba jen u 15%·dojde ke konečnému stádiu, kdy zvrací.

Také astronauty postihuje kinetóza, a její příčiny jsou stejné. Při celkem sedmdesáti devíti kosmických letech Spojených států celých 47% posádky bralo medikamenty. A komu to nestačí a pořád se cítí jako srab, když sem tam krmí rybičky, mohu ho utěšit, že i první muž v Německu, kancléř Gerhardt Schröder, jednou požádal: "Prosím, vysaďte mě v nejbližším přístavu".

Přestože profíci znají problémy mořské nemoci již od nepaměti, je nám kupodivu věda stále některé odpovědi dlužna. Jisté je jenom to, že rovnovážný systém, drážděný navzájem si odporujícími podněty (klidný horizont, ale pohybující se loď), vysílá poplašné signály do mozku. To ale zatím nevedlo k vyvinutí všeobecně účinného léku. Všechny léky mají masivní vedlejší účinky a neléčí vlastně pravou příčinu problému.
Výzkumy, které se dějí v pohybových simulátorech zřetelně nemají žádnou platnost v reálných situacích. Zdá se, že u mořské nemoci platí jedno zásadní pravidlo, že tu žádné pravidlo není. Výsledky výzkumu si odporují. Lidé jsou tak rozdílní a tak rozdílně reagují! Některým je špatně, když se jede v náklonu ostře na vítr, někteří nesnášejí kolébání lodi při jízdě po větru, někomu vadí krátké vlny na vnitrozemských jezerech. Zatím se ví, že když je cyklus vln v okolí dvanácti za minutu, onemocní šestkrát více lidí než při cyklu třiceti, tedy při kratších vlnách.
Mezi jachtaři koluje množství vědecky neobhájitelného humbuku. Naproti tomu je jisté, že asi 15% je málo citlivých, 75% je středně citlivých a 10% má vážné problémy. Američtí lékaři také zjistili, že sklon k mořské nemoci je dědičný. Kromě toho jsou ženy více náchylné a trvá jim déle, než se při delší plavbě zadaptují. Totéž platí pro Asiaty v porovnání s bělochy nebo černochy.

Pro 95% jachtařů je horor po dvou dnech na moři pryč. Organizmus potřebuje přibližně tuto dobu, aby si na pohyby lodi zvykl. Bohužel to neplatí do budoucnosti, platí to jen, pokud jste na moři. Při obvyklých denních plavbách během dovolené trvá přizpůsobovací efekt mnohem déle a mezitím je dovolená pryč. Navíc je také možné, že přizpůsobovací procedura musí i na otevřeném moři během plavby znovu nasadit, když se nějak silně změní podmínky (nebo třeba plujete nějaký čas na motor v bezvětří). Je to hlavní problém u mořské nemoci: Zřídka je jen jeden vybavovací faktor. K silným pohybům lodi se může přidružit zápach, strach, prochladnutí, a, a, atd. Na druhé straně není jisté ani působení faktorů, které pomáhají proti nemoci. Tak navždy zůstane nezodpovězena otázka: Proč jsem tenkrát za stejných podmínek nebyl nemocný?

Jsou dokonce vědci, kteří věří, že mořská nemoc nemá nic společného drážděním pohybového aparátu a že je to čistě psychologický problém. K tomu se přiklání i paní Gerti: Příčiny nejsou, jak bylo dříve předpokládáno, v dráždění receptorů rovnováhy, ale v individuelním vyhodnocení všech podnětů v mozku jednotlivce." Pro to také mluví pozorování, že při kinetózách hraje velkou roli efekt placeba. Víra v nějaký prostředek pomáhá z třiceti až padesáti procent, tvrdí psychologové. Je to stejné jako u jiných medikamentů v celé současné medicíně. A samozřejmě: univerzální prostředek, který vždy pomůže, patří do říše utopie.

Proto upřednostňuje aktivní metody, které na základě psychologických strategií uklidňují, kombinované se zdánlivě banálními postupy, jako například "v salóně zatáhnout a vyvázat záclonky" nebo "nastříkat voňavku ze Sparmarktu za 6,99 marek". Tyto psychotechnické pomůcky nejsou nic nového. Jde při nich o uvolnění, pozitivní myšlení, mentální trénink. Při tom má tato psycholožka dle vlastních údajů úspěch v sedmdesáti pěti až osmdesáti procentech případů, a tak byli účastníci semináře na sklonku dne propuštěni plni optimizmu do nové sezóny.

Shrnuto: Žádný patentní recept neexistuje, ale má velký smysl, vytvořit si pro případ nouze vlastní strategii podle principu zkoušky a omylu. Čím více člověk sám sebe zná a ví, kterým situacím musí předcházet, jaké jsou příznaky a pozná pomocné prostředky, tím lépe dostane celý problém pod kontrolu. Když ale přesto nic nepomáhá, zůstává ještě útěcha: ve stáří se všechno zlepší. Pak zvápenatí ušní kůstky a je po mořské nemoci (tady si autorka trochu odporuje - na jiném místě přece říká, že příčiny zdaleka nemusí být jen v dráždění ústrojí rovnováhy a to navíc nejsou kůstky středního ucha - pozn. překl.)
Méně efektivní je naproti tomu rada jistého čártrového kapitána, který své posádce radí, když přijde špatné počasí: "Když vám začíná být špatně, jděte do kajuty, jezte hodně čokolády a pijte mentolový čaj." "A to pomáhá?" "Né, ale pak chutná blinkání jako After Eight."
Potud paní Carsten Kemmling v německém časopise YACHT číslo 4. ze 14. února roku 2001.
A článek v témže čísle pokračuje sérií poznatků nejrůznějších "lidí od moře" - lékařů, závodníků a kapitánů:

Jean Yves Chauve, lékař závodu Vendée Globe: Jak vzniká zlo, zvané mořská nemoc
Mořská nemoc je forma pohybové nemoci (kinetózy), stejně jako onemocnění vznikající při cestě letadlem, vlakem, autobusem nebo letem v kosmickém prostoru ve stavu bez tíže. Vzniká silným drážděním orgánů rovnováhy ve vnitřním uchu (vestibulárním aparátu) silnými zrychlenými, kolébavými nebo rotačními pohyby, které se periodicky opakují a k nimž se přidává také dráždění optické.

Orgán rovnováhy si můžeme představit jako vodováhu. Podél vzduchové bublinky se nachází nespočetné množství elektrod, které snímají její pohyb z rovnovážného stavu. Nervovými impulsy to pak přenášejí do mozku, kam také míří informace z ostatních částí lidského těla, včetně zrakových a hmatových. Rovnovážný systém bleskově vyhodnocuje situaci, ve které se tělo nachází a vysílá podněty do svalů, aby bublinku vodováhy dostaly do rovnovážného stavu. Při tom ale sedí tělo v klidu, například u mapového stolku. Mozek stále analyzuje informace, přicházejí od orgánu rovnováhy a ty stojí v protikladu k informacím ostatního těla, které říkají, že je všechno v pořádku. Mozku se nedaří, dostat tělo do rovnováhy a dostává stále znovu protichůdné informace. Tato analýza je velmi namáhavá a proto je také únava jedním z příznaků kinetózy.

Nervový systém zkouší tento konflikt vyřešit, při čemž reflexně aktivuje žaludeční svaly. Žaludek se vyprazdňuje. Po přizpůsobovací fázi, která může trvat až čtyři dny, přestává mozek vyhodnocovat protichůdné informace jako alarmující. Křečovité pohyby žaludku ustávají. Tento postup se dá zřejmě ovlivnit a vyhodnocení v mozku, které je za to odpovědné, podléhá individuálním změnám u rozličných jedinců.

Interview s lékařem Budesmariny, Dr. Ulrichem van Laakem:
Problém není dostatečně prozkoumán.
YACHT: Už při prvních příznacích mořské nemoci klesá rapidně výkonnost. Jak se s tím námořnictvo
vyrovnává?

Van Laak: Lidé náchylní k mořské nemoci u nás dlouho nezůstanou. Vyřadí se sami anebo lodní lékař
je prohlásí za "untauglich". Naše velké lodě mají dokonalé stabilizátory. Ale na malých lodích
mohou plout jen ti odolní. Nejhorší je to na ponorkách při povrchové plavbě. Proto tam také
posádku tvoří elitní jednotky.
YACHT: Jsou ale situace, ve kterých onemocní každý, jakou strategii jste proti tomu vytvořili?
Van Laak: S přizpůsobováním během prvních dvou dnů máme dobré zkušenosti s Peremesinem. Když ale
v určitých situacích nastanou problémy, doporučujeme žvýkací dražé Superpep forte. Dvě
dražé dělají zázraky. Ústní sliznici se účinná látka rychle dostane do mozku. Sice to způsobuje
po krátký čas únavu, ale to se překoná. Věříme, že jen samotné žvýkání obyčejné žvýkačky
může pomoci.
YACHT: Co soudíte o oblíbených scopolaminových náplastech za ušním boltcem?
Van Laak: Jejich nasazení na palubě používáme jen velmi výjimečně. Vedlejší účinky ovlivňují pracovní
schopnosti. Někdy přistoupí halucinace.
YACHT: Při vylodění v Normandii byla většina vojáků neschopná boje v důsledku mořské nemoci. To
dalo námořnictvo tak málo pozornosti tomuto problému?
Van Laak: To byly přeci pozemské krysy, které napěchovali do výsadkových člunů. Dneska bychom jim
dali příležitost, aby si před operací mohli na pohyby lodi zvyknout (?).
YACHT: Můžete uvést jednotnou strategii proti mořské nemoci?
Van Laak: V žádném případě. Každý musí něco vyzkoušet a najít pro sebe nejlepší strategii. To jde tak
daleko, že někteří tvrdí, že musí kouřit cigarety, nebo pít sherry, když to přijde a některým je
špatně už při pouhém pomyšlení.

Pan Rüdiger Nehberg, "dobrodruh"
Dá se říci, že mořská nemoc je moje hoby. Při přeplouvání Atlantiku je mi pravidelně špatně. Zkoušel jsem Scopodermové náplasti. Když ale po třech dnech účinek odezněl a dal jsem si nový, nastoupili poruchy vidění a tak jsem ji musel sejmout. Také jsem zkoušel akupresurový náramek, ten mi nepomáhal a k zázvoru jsem neměl důvěru. Tak jsem raději dál krmil ryby. Ale mě to nevadí, nijak při tom netrpím. Ryby poznají, že je pravidelně krmím a tak se pořád drží v okolí a dají se snadno chytit. Když jsem na lodi sám, jsem méně nemocný. To je psychologie. Vím, že mně nikdo nepřipraví o práci. A práce pomáhá nejlépe.

Jochen Schümann, třínásobný olympijský vítěz ve třídě Soling, druhý v Sydney 2000:
Mě je také příležitostně špatně. Například při silném vlnění na olympijské dráze v Sydney, když jsme museli čekat na vítr. Nebo na dlouhém úseku Admirálského poháru. Když musím mokrý a v chladu podpalubí oblékat holinky, jsem vždycky připraven na to, že mi bude špatně. Jakmile ale stojím u kormidla a musím se koncentrovat, je všechno pryč. Špatně mi bylo, jen když jsem musel vyvažovat a sedět u zábradlí vysoko na návětrné straně. To, co jsem před chvílí snědl, šlo zase ven, ale pak mi už bylo dobře. Můj kosatník Ingo Borowski si jednou nalepil náplast za ucho, ale pro mě to nic není.

Tim Kröger, profesionální jachtař, specialista na dlouhé širokomořské závody:
Mezi profesionály se zřídka hovoří o mořské nemoci otevřeně. Při tom vím, že například v jedné etapě závodu Whitbread byla skoro celá polovina posádky lodi "Brunel Sunergy" nemocná a k ničemu. Ti o tom hovořili otevřeně. Na katamaránech v závodě The Race, zvláště při plavbě po větru je to vděčné téma. Lodě se chovají tak tvrdě, že se člověk bojí, že mu to surově vyrve ruku, kterou se drží, z ramene. Jeden z trupů ještě prořezává vlnu, zatímco druhý už zrychluje. To něco udělá s každým žaludkem. Na "Playstation" byli vždy dva až tři členové posádky nemocní. Profesionálové s tím mnoho nenadělají, pořádně si odplivnou a makají dál. Někteří se spoléhají na tablety, já sám nemám žádné problémy.

Otto Schlenzka, zakladatel novodobé verze závodu "Kieler Woche", čestný občan města Kiel:
Už jako malý chlapec jsem měl potíže při jízdě autem. Když jsem ve čtrnácti vstoupil do jachtařské školy, bylo to stále horší. Na prvních plavbách mi bylo tak špatně, že mi bylo úplně jedno, co se kolem děje. Nejhorší byly komentáře ostatních, kteří se pošklebovali: "Musíš trénovat. Spolknout herinka na provázku a zase ho vytáhnout zpátky." Přesto jsem se stal námořním důstojníkem a plavil jsem se na rychlém člunu. Tam jsem jednou onemocněl až do bezvědomí a zhubl jsem za měsíc o šest kilo. Můj žaludek byl úplně kaput. Přesto jsem mnoho plachtil. Řešení přišlo v roce 1968 v Acapulcu. Byl jsem jako pozorovatel na olympijských hrách, protože jsme plánovali uspořádání olympijských her v roce 1972 u nás. Když mi bylo zase k smrti špatně, věnoval mi anglický olympijský tým svůj tajný prostředek, který získali od jednoho belgického lékárníka, který si jej sám připravoval. Klidně jsem potom mohl nejen v pohodě sedět, ale třeba dvanáct hodin ve stoje kormidlovat. Chtěl jsem tento prostředek dát našemu olympijskému mužstvu v Pusanu, ale obsahuje nějaké složky, které podléhají dopingovému zákazu. Není ve volném prodeji a belgický výrobce nemá také na tom zájem.

Bobby Schenk, známý mořeplavec a autor mnoha knih s jachtařskou tématikou:
Nevěřím, že vůbec existuje někdo, kdo je úplně imunní proti mořské nemoci. Já samozřejmě jsem proti ní musel také bojovat. Nejlepší prostředek je ten, kterému věříte. Já věřím na tablety proti mořské nemoci Bonamin. Ty si vezmu hned, jakmile mám sebemenší pocit, že na mě mořská nemoc přichází. Tedy včas, než mi začne být špatně. Nevěřím žádnému jinému prostředku, jako autogennímu tréninku, Stutgeronu, nebo náramkům. Mezi doporučovanými prostředky, jako například náplasti Scoporem, žvýkačnou Superpep se mohou také skrývat pro někoho účinné prostředky, ale po zkušenostech s ostatní posádkou jim příliš nevěřím. Když jde do tuhého, pomáhají jen silné medikamenty. Jejich vedlejší účinky se nemají podceňovat, ale podle mě je všechno lepší, než mořská nemoc.
Po jednom až dvou dnech na moři už nepotřebuji žádné tablety a po čtyřech až pěti dnech není po občasných špatných pocitech ani zdání. Když jsem ale déle na pevnině nebo na kotvě, musím proceduru s tabletami zase opakovat. Beru si je vždycky tajně, protože jakákoliv diskuse zesiluje nebezpečí mořské nemoci u druhých. Při naší poslední plavbě na novém katamaránu, přestože bylo zlé počasí nebylo po mořské nemoci u nikoho ani potuchy. Plavidlo se chovalo překvapivě klidně.

Závěry:

1. Jak předcházet mořské nemoci
Už výběrem typu lodi a pečlivou přípravou plavby můžeme rizika mořské nemoci omezit.
Výběr lodi: Těžké lodi s dlouhým laterálem tlumí zrychlení na vlnách mnohem lépe než moderní široké lodě s krátkým balastem. Pákové kormidlo je lepší než kormidelní kolo, protože kormidelník sedí blíže ke středu lodi a tedy blíže ke středu rotace. Proto také mají lodě s centrálním kokpitem teoretickou výhodu, která je ale zase zmenšena tím, že kormidelník sedí výš a tím je zase více vzdálen od centra rotace.
Strach: Proti tomu pomáhá vzájemná důvěra, společná příprava plavby, pečlivé vyhodnocení meteorologických předpovědí a dobré znalosti teorie.
Oblečení: Musí udržovat tělo v teple, nesmí nikde, zvláště na břiše a krku tísnit.
Hluk: Způsobený větrem nebo motorem, může dosáhnout až 100 db. To přispívá ke stresu. Už od 50 db pozorujeme psychické ovlivňování, od 90 db poruchy sluchu. Proti tomu pomáhají "špunty do uší" (Oropax) nebo také obyčejný walkmann s dobrými sluchátky.
Držení hlavy: Už slabé sklonění hlavy směrem dolů dráždí ústrojí rovnováhy, vyvarujte se práci se skloněnou hlavou, třeba hledání něčeho pod kokpitovou sedačkou. Naopak záklon hlavy pomáhá.
Zápach: Od nafty, špinavé vody v bildži, nebo jen od jídla působí jako spouštěč, zrovna tak nedostatek kyslíku. Nejlepší medicína je čerstvý vzduch, paní Gerti doporučuje kromě toho chemický prostředek "Geruchskiller Fasa" v ceně asi sedmi marek a kromě toho doporučuje najít si svou osobní oblíbenou vůni. Prodávají se lampy s levandulovou, broskvovou nebo pomerančovou vůní.
Jídlo: Totální dieta, která se často doporučuje, nepomáhá. Snídejte lehce, snídaně má být bohatá na sacharidy a obsahovat co nejméně tuku. Žaludek musí stále alespoň trochu pracovat. Podle některých studií pomáhá vitamín B6. Proto je dobré zvednout hladinu tohoto vitamínu pomocí celozrnného chleba, müsli, ořechů, ovoce a banánů. To jsou kromě toho také vhodné potraviny mezi hlavními jídly. Někdy se doporučuje v těžších případech také žvýkání suchého chleba a k tomu hodně pít. Alkohol všeobecně velmi zatěžuje. Zvláště jeho zvýšená hladina v předvečer působí nedobře. Káva, stejně jako mléko působí také negativně.

2. Příznaky a protiopatření
Akutní mořská nemoc je z lékařského hlediska neléčitelná. Proto platí, že je nutné včas rozpoznat varovné signály a hned proti nim začít bojovat. První signály jsou na příklad zívání, únava, pocit chladu nebo naopak horka, závrať, nevolnost, zvýšená citlivost na pachy, zblednutí, bolest hlavy, neklid nebo naopak lhostejnost, sbíhání slin.
Protiopatření: Jakmile pozorujeme nástup varovných signálů, je nejdůležitější odvést od nich pozornost. Na plachetnici to znamená: kormidlovat. Také proto, že se při tom dá nejlépe předvídat, jak se bude loď na příští vlně pohybovat. Při tom je ale problematické příliš upřené zírání na kolébající se kompasovou stupnici. Stačí jen občasný pohled a jinak po většinu času pozorovat pevný obzor. Všechno, co se na lodi pohybuje, představuje problém pro centrum smyslu rovnováhy, protože se zde jedná o již zmíněné protichůdné informace, které toto centrum dostává. Oko sleduje automaticky kývající se lampu, utěrku nebo větrovku na věšáku, záclonky a uvnitř třeba vodu, ubíhající za okénkem kajuty. Samozřejmě nemohou všichni kormidlovat, ale mohou třeba dostat za úkol trimování plachet. Měli by se vyvarovat sezení přímo na zádi a na příď by vůbec neměli chodit, protože tam se koncentrují největší výchylky lodi. K odvedení pozornosti jsou také dobré různé hry, například hra Senso, při které se musí pamatovat barevné kombinace.
Někomu lépe poslouží celkové uvolnění při ležení na zádech, se zavřenýma očima. Nejlépe na podlaze co nejblíže středu lodi. Pouhé zavření očí nepomáhá. Také lidé slepí onemocní mořskou nemocí, protože jejich ostatní orgány snímají pohybovou situaci, například tlak na chodidlo, které neodpovídá situaci. Velmi slibná je aplikace hudby. Má znít tiše a být melodická a harmonická. Ellen MacArtur, slavná jachtařka a účastnice Vendée Globe, si koupila v Anglii kazetu Travelwell (www.travelwell.co.uk, 35 DEM). Její producenti zjistili, že Vikingové přes to, že byli dlouho na moři byli vždycky hned schopni po přistání bojovat. Domnívají se, že to nějak souvisí s permanentním bubnováním na jejich lodích. Proto na své kazetě prezentují hudbu meditační, ale doprovázenou bubnováním (to bych chtěl slyšet! pozn. překl.).

3. Pomáhají léky ?
Tady se mínění velmi rozcházejí. Někteří na ně přísahají, jako na příklad citovaný Boby Schenk, jiní se obávají silných vedlejších účinků. Protože prý všechny preparáty silně omezují šíření informací nervovou soustavou. Není prý zcela jasné, jakým způsobem vlastně dosahují svého účinku.
Lékárník Dr. Christoph Bestendonk, který plachtí už třicet let, upozorňuje, že se bez lékařského vyšetření nemají užívat žádné medikamenty. Ale podle jeho názoru se mezi asi padesáti léky na trhu vyskytují některé, které se osvědčují a lze je doporučit. Především je to látka dymenhydrinat, která je obsažena v současných preparátech pod firemními značkami Rodovan, Superpep, Vomex A, Vomacur, Rubiemen (cenově výhodnější, stojí 5 DEM), Reisegold, Reisedrages Stada. Dále se osvědčuje látka meclozin, obsažená v preparátech Bohamin a Peremesin (všechny volně v prodeji bez předpisu). Je vhodné, vzít půl hodiny před vyplutím takové množství příslušného preparátu, které odpovídá padesáti miligramům jedné ze zmíněných složek. Když se ukáže potřeba, je možné dávku za plavby po čtyřech hodinách opakovat.
Nejznámější preparát Stutgeron (nebo také Cinnarizin) je pouze na lékařský předpis, má méně vedlejších účinků než dimenhydrinaty a mezi profesionálními kapitány platí za tajný zaručený prostředek. Mnozí ho ale pokládají za nevhodný, protože jeho působení není dosud ještě jednoznačně objasněno.
Často pomáhá náplast Scopoderm (jen na předpis). Obsahuje scopolamin. Náplast se nalepí asi šest hodin před vyplutím dozadu za ucho a ponechá se tam tři dni. Během tohoto časového úseku se kontinuálně vstřebává 1,5 miligramu scopolaminu. Po nalepení náplasti je třeba si důkladně umýt ruce, aby se stopy látky nedostaly do očí.
Dr. Bestendonk pokračuje: "Při plavbě mám v lékárně: Iberogast-Tropfen (proti žaludečním křečím), Scopoderm, Superpep-forte žvýkačky, Vomex-A popřípadě Vomacur dražé, Zintona (zázvorový preparát)."
Dr. Frank Praetorius, internista a "cestovní" lékař, který má za sebou 12 000 mil na moři nedoporučuje proti mořské nemoci žádné medikamenty (!!): "Bohužel mi není známý žádný prostředek, který by z lékařského hlediska obstál. Jednou vypuklá nemoc se už nedá těmito prostředky zastavit. Mohou být nasazeny jen na počátku a s nejasným výsledkem. Přesné působení není dobře prozkoumané. Většinou fungují na základě efektu placebo. A tady pro mě přestává legrace, protože silné vedlejší účinky jsou jisté. Mluví samo za sebe, že na reklamě pro scopodermové náplasti je ve Spojených státech dodatek: "Výstraha před únavou, desorientaci a zmateností". Zvláště tehdy, když jde o odpovědné rozhodování, musíme se medikamentů vystříhat. To by měli dodržovat všichni zodpovědní kapitáni i členové posádek. Na druhé straně musí se ve všech případech léčit následky zvracení vhodnými elektrolytickými nápoji. Jsou to stejné prostředky, které se v lékárnách prodávají jako léky při silných průjmech."
"Zvláště se zmíním o scopolaminu. Podle chemického slovníku způsobuje delirium a poruchy vědomí, psychózy a halucinace. V dřívější DDR byl až do osmdesátých let používám jako "chemická svěrací kazajka" u zuřivých pacientů. A nakonec jeden případ z roku 1997: Mladíci konzumovali jistou zahradní rostlinu ("Engelstrompete") jako náhražku za LSD. Jeden z nich zemřel. Analysa zbytků rostlin ukázala, že obsahují jako hlavní složku scopolamin. Usoudilo se, že hoch dostal dávku tří miligramů, to je dvojnásobné množství jak v náplasti najednou".

4. Prostředky alternativní medicíny
U prostředků alternativní medicíny se nikdy neví, jestli nepůsobí pouhý efekt placebo. Rozhodně ale stojí za pokus.
Zázvor: Přestože studia NASA neprokázaly žádný účinek, připisuje se zázvoru zázračná účinnost proti nevolnosti. Mnoho kapitánů na něj přísahá. Doporučuje se dávka dvou dvacetipěti gramových tablet přípravku Zintona každé čtyři hodiny.
Akupresura: Přináší, stejně jako akupunktura, dobré výsledky. Používá se bod "naj-kuan", který leží v šíři tří prstů zpět od kořene dlaně směrem ke šlachám ruky. Tento bod se má masírovat silně po dobu dvou až tří minut v patnáctiminutových intervalech. Permanentní tlak, který v těchto místech vytváří oblíbený náramek proti mořské nemoci je z hlediska akupresury neúčinný. Naproti tomu je popisován účinek dráždění tohoto bodu elektrickým proudem. Na tomto principu pracuje náramek (www.reliefband.com), na který přísahají američtí piloti. Je úřady Spojených států deklarován jako oficiální prostředek proti kinetózám, ale v Evropě není k dostání.
Homeopatické léky: Nejsou k dispozici žádné výzkumy k potvrzení jejich účinků, jenom individuelní zkušenosti. Profesionální kapitán Klaus Tietze přísahá na metodu svého přítele lékárníka: Před vyplutím Coculus C30. Když to během plavby přestává pomáhat, každých dvacet minut třikrát tři kuličky. Při dalších symptomech: Tabacum C30 ve stejném dávkování a pro extrémní případy Petroleum C30. Nejpozději po tomto třetím prostředku je zaručeně všechno v pořádku. Má to tu velkou výhodu, že z toho nikdo není deprimovaný jako třeba od přípravku Superpep.
Umělý horizont. Jsou k dispozici brýle značky Tempest, v ceně 169 marek, které mají mezi dvojitými skly v tekutině uloženou tyčinku, simulující pevný horizont. (www.swiss-tech.com).
"TOP TEN skutečně alternativních"
1. Pořádný nářez na zadek důtkama (typ z doby velkých plachetníků).
2. "Vometer" (cena 5000 DM) odvádí impulzy z pohybů lodi nějakým nedefinovaným způsobem na žaludek.
3. Svazeček petrželky nebo pytlíček se solí na prsa.
4. Ohropax do uší, levou ruku do pravého, pravou do levého.
5. "Travel Aid, jakýsi skleněný vakuový přívěšek, nasycený "energetickým spektrem", cena neuvedena.
6. Pití směsi mořské vody s vínem (praxe z antiky).
7. Dvě lžičky medu.
8. Zlatý kroužek do ucha (nejen u pirátů oblíbený).
9. Klapku buď na pravé, nebo na levé oko.
10. Posadit se do stínu kamenného vesnického kostelíka.

Následující část je původním článkem překladatele:
Potud rozporuplný text německého časopistu YACHT. Možná si z toho něco vyberete. Já sám velmi důvěřuji tomu, co píše pan Schenk. Moje zkušenost:

Kapitán Josef Rössler, zvaný Rozára: "Mám ty nejlepší zkušenosti s naším Kinedrylem (účinná látka je moxastin a kofein). Po vyplutí, někdy až druhý den, když je moře trochu "raf" cítím, jak to na mě jde. Pociťují teplo a něco se mi děje v hlavně. Vezmu (samozřejmě tajně, ve své kajutě!) třeba jen půl tabletky a je všechno OK. Pokládám za důležité tabletu rozkousat a nechat úplně rozplynout v ústech. Je to hnusně hořké, ale lék se vstřebává sliznicí a působí okamžitě. Nepociťuji žádné vedlejší účinky a můj mozek funguje stejně, jako jindy - no, nic moc. Pak je obyčejně dobře, až když se "to" najednou objeví v nečekaném okamžiku během další plavby. Pak zase vezmu Kinedryl a je po všem. U mnohých členů posádky to ale nefunguje, i když jsem měl štěstí, že většina snášela plavby dobře - jenomže zásoba Kinedrylu se v každému přístupné lékárně přece jen stále zmenšovala. Za celých dvacet osm let jsem měl jen jeden případ beznadějného případu u hocha, kterého jsme nakonec museli vysadit v nejbližším přístavu, jinak by nám snad exnul. Můj první důstojník, Radanka Švorčíková (26) také odmítá "prášky" a pokud vůbec něco začne pociťovat, jde na palubu a sedne si na své místečko v kokpitu za vlnolamem kormidelny a za chvíli zase funguje dál, jen mytí nádobí ji nedělá dobře. Konec, nebo začnu psát svůj článek o mořské nemoci.

Zdroj: Zpravodaj ČANY č. 2 / 2001
Uživatelský avatar
jirkaM
aktívní jachtař
aktívní jachtař
Příspěvky: 555
Registrován: stř črc 25, 2007 2:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod jirkaM » stř říj 17, 2007 8:35 am

...teda koukam, je to ozehave tema:) Pravdou je, ze se tomu tezko da zabranit uplne, ale vetsina zde popsaneho funguje. Jen bych pripsal, ze kdyz uz mate v posadce nekoho kdo uz morskou nemoc ma, muzete mu poradit co by mel udelat, ale krome bezpecnosti nema smysl si ho extra vsimat. Teda pokud neblije tri dny v rade:) Extra pozornost neni dobra.
Uživatelský avatar
vilma
moderátor
Příspěvky: 3127
Registrován: pon kvě 28, 2007 2:00 am
Reputace: 40
Bydliště: Olomoucko

Příspěvekod vilma » stř říj 17, 2007 9:20 am

Libore, ten první článek "Mořská nemoc - 1" se mi zdá moc povedený, přímo skvělý !!!Více polopatisticky, univerzálně a ještě k tomu stále přesně, podle současných poznatků, bez domněnek a dohadů to snad ani nemůže být.

Prokousala jsem se i tím druhým. 1/ Je to tak, že vše týkající se organismu je individuální. Do detailů se stejně nedá předjímat, jak to u koho v ten který den bude.
2/ našla jsem tam malilinkatou chybičku kdesi na začátku, v názvosloví - "mořská nemoc" je ztotožňována (zřejmě tou paní psycholožkou, která instruuje ty stydící se německé jachtaře) s "nauseou". To jsou rozdílné věci, ne synonyma. Nausea je jen symptom, prostě znamená, že někoho natahuje, nucení na zvracení, dávení. Mořská nemoc je širší pojem, vlastně diagnoza.

Čekám, jestli se někdo ozve i se závratěmi nejen blitím.

Taky otázka pití/nepití, tekutin a rehydratačního roztoku se sem hodí.

Ve všech materiálech chybí, s čím se dá kinetoza zaměnit. Když by člověk myslel i na možnost jiné zdravotní komplikace, která se zpočátku hlásí blitím, nevolností, zmateností, mohl by dříve zakročit.

Mám v hlavě spoustu nápadů, co by měl rekreační jachtař či jiný cestovatel vědět a na co myslet na poli zdravotním, ale budu to uveřejňovat postupně, abych to tu nezvrhla v polní nemocnici.
Uživatelský avatar
mysacek
s/y Kirké
Příspěvky: 750
Registrován: stř říj 24, 2007 2:00 am
Reputace: 1
Bydliště: Martinique
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod mysacek » pon lis 26, 2007 5:30 pm

no, morska nemoc seč da taky zamenit s poopicnim stavem :P
ale vazne, kdyz uz to na nekoho prijde a jde zaludek ven, je dobre ho nenechat tocit naprazdno, ale kousicek chlepba a ciste nebublinkate vody (radeji netestovat ten patok z nadrze, ale opravdu balenou, ale opravdu bez bublinek!
Jak se zaludek toci naprazdno, je to na nic.
Uživatelský avatar
klubko
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 116
Registrován: pát čer 15, 2007 2:00 am
Reputace: 0
Bydliště: s/y Janna
Kontaktovat uživatele:

Nová teorie o mořské nemoci

Příspěvekod klubko » pát dub 03, 2009 1:41 am

http://www.sciam.com/article.cfm?id=fin ... easickness

Ve zkratce pro ty, kdo to nechtějí nebo nemohou číst:
Stará teorie o byla napadena v roce 1991 Thomasem Stoffregenem s tím, že její předpovědní síla je pouhých 30% a především, že nefalzifikovatelná. Dlouhou dobu si z něj všichni dělali srandu, ale v posledních letech nachází jeho názory více zastánců. Stoffregen tvrdí, že kinetóza má původ v neschopnosti mozku korigovat pohyby těla v měnícím se prostředí, jinými slovy držet balanc. Pomoc je jednoduchá: ze široka se rozkročit (šance, že se kinetóze vyhneme se zvýší o 20%).
Jinak jeho testy ukazují, že k onemocnění nedochází, když je tělo ponořeno do vody, protože tělo je pasivně stabilizováno, což by například pomohlo kosmonautům na orbitu udržet obsah žaludku uvnitř, ale raketa plná vody by byla tak těžká, že by se její vystřelení na orbit stalo neúměrně drahé.
Takže lék na mořskou nemoc: napustit do kajuty vodu nebo skočit do moře, což to už jistě leckterého námořníka visícího přes bort napadlo :)
Uživatelský avatar
Lucifer
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 397
Registrován: úte říj 06, 2009 2:00 am
Reputace: 0
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Lucifer » čtv lis 18, 2010 11:02 pm

Nedalo mi to a oživím trochu toto téma. Koupila jsem si italovu kuchařku (z TV) a kromě receptů k jídlu jsem nečekaně získala i jeden bonusek navíc:

Emanuelova rada:"....Až jednou budete mít před sebou cestu lodí a budete se bát, že se vám udělá zle, dejte si na chléb s máslem ančovičku. Váš žaludek se zklidní jako hladina v bezvětří a vydrží už cokoliv."

Už jsem slyšela o zázračném zázvoru, ale ančovičky jsou pro mne novinkou. Co vy na to? :?
david
moderátor
Příspěvky: 5100
Registrován: pon led 02, 2006 9:30 pm
Reputace: 121
Bydliště: loď,momentálně v Davli

Příspěvekod david » čtv lis 18, 2010 11:38 pm

ančovičky nebo očka s kaparou, to je moje, to bych mohl mít náběh na mořskou nemoc pořád :good: bych měl důvod čím se léčit :whist:
Naposledy upravil(a) david dne čtv lis 18, 2010 11:39 pm, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
Skofast
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 28
Registrován: čtv dub 15, 2010 2:00 am
Reputace: 0
Bydliště: Mladá Boleslav
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Skofast » čtv lis 18, 2010 11:39 pm

Je to pravda. Jednou jsem přišel domů a měl jsem žaludek "jak na vodě". Dal jsem si sardinky a byl jsem v pohodě. Jenom chleba bych doporučil ten světlý a ne náš kmínový. Lépe se hodí k rybám, ale kdo ví....? :)
Uživatelský avatar
Martin88
aktívní jachtař
aktívní jachtař
Příspěvky: 703
Registrován: úte zář 16, 2008 2:00 am
Reputace: 3
Bydliště: Praha

Příspěvekod Martin88 » pát lis 19, 2010 9:10 am

Lucifer píše: ančovičky jsou pro mne novinkou. Co vy na to? :?

Nedávno jsem se vrátil z osvěžovny se slušným náběhem na mořskou nemoc a naštěstí jsem našel v lednici zavináče uzené makrely se zelím, to opravdu funguje, zázvor jsem zkoušel žvýkat na moři a nebylo to lepší, spíš horší
asi trochu OT :D
Uživatelský avatar
Sajri
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 241
Registrován: úte zář 30, 2008 2:00 am
Reputace: 1
Bydliště: Ondřejov
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Sajri » pát lis 19, 2010 10:48 am

Lidé, kteří trpí mořskou nemocí opravdu zle (k nim se naštěstí nepočítám) ji rozdělují na dvě fáze:
První fáze: člověk se bojí, že umře.
Druhá fáze: člověk se bojí, že neumře. :-).
Uživatelský avatar
TashonkaWitko
aktívní jachtař
aktívní jachtař
Příspěvky: 822
Registrován: stř zář 23, 2009 2:00 am
Reputace: 8
Bydliště: Kurim u Brna CR

Příspěvekod TashonkaWitko » pon úno 14, 2011 8:41 pm

Sice nastesti sam na morskou nemoc netrpim, ale v zajmu (treba) posadky - na zahranicnich forech se v poslednich letech objevuji nazory lidi, kteri "prisahaji" na STUGERON. Pokud jsem zjistil, je tenhle lek k mani i u nas a i v Evrope (na rozdil napr od US, kde to FDA neschvalila). A tak by me zajimaly :

1) zkusenosti lidi z praxe, pokud jsou
2) hlavne nazor lekaru, kteri zde jsou a kteri dokazi rozklicovat moznosti a mozne vedlejsi ucinky Cinnarizinu (mluvim o davkovani 25mg, nikoliv o 75mg (Forte))
Uživatelský avatar
FordPerfect
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 130
Registrován: stř zář 24, 2008 2:00 am
Reputace: 5

Příspěvekod FordPerfect » pon úno 14, 2011 11:53 pm

No lekar nie som, ale nejake skusenosti mam, vacsina je z pozorovania inych. :-)

Vozim so sebou: Stugeron 15 (cinnirazin), Sea-Legs (meklozin - tablety), Traveleeze (meclozin - makke pastilky), Travel Gum (dymenhydrinat - zuvacie pastilky) - vsetko su to antihistaminika prvej generacie, Kinedryl (moxastinium) je antihistaminikum + anticholinergikum a este Kwells (skopolamin - anticholinergikum) - dostupne v UK.

V podstate vsetky funguju rovnako, posobia na parasympaticku nervovu sustavu (cez muskarinove receptory), potlacaju kontrakcie hladkeho svalstva a znizuju stimulaciu vestibularneho systemu. Vdaka tomu posobia ako antiemetika. Vedlajsie ucinky su najma utlm a ospalost, sucho v ustach, bolest hlavy, dezorientacia, rozmazane videnie. Ako bonus su niektore z nich delirogeny - ak ma niekto taketo sklony. :-)

Vedlajsie ucinky, interakcie a kontraindikacie su na PILe, nespoliehaj sa na forum. V podstate vsetky menovane sa nepodavaju v pripade glaukomu, epilepsie, pri liecbe antidepresivami, pri ochoreni obliciek alebo pecene, zvacsenej prostate, pri zavaznom ochoreni srdca alebo krvneho obehu. Kontraindikaciou su aj plucne problemy a vaznejsie poruchy traviaceho systemu.

Pokial vas antiemetika uspavaju, osvedcili sa kofeinove kapsle, daju sa kupit v obchodoch so sportovou vyzivou. Kinedryl uz nejaky kofein obsahuje.

Extremne pripady morskej choroby su zivotu nebezpecne, hrozi dehydratacia. Pre taketo pripady existuju antiemetika v podobe cipkov, bohuzial len na preskripciu. Volne dostupne som nasiel tusim vo Svajciarsku.

Inak, podla mojich skusenosti nema zmysel velmi experimentovat, Kinedryl je lacny a funguje dobre. Zaklad je dostat ho do cloveka a najma udrzat ho v nom. Pre rychly ucinok sa osvedcilo sa rozpustenie pod jazykom. Ak mate rozne lieky nekombinujte, drzte sa jedneho.
Uživatelský avatar
Ante
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 267
Registrován: pon led 21, 2008 1:00 am
Reputace: 1
Bydliště: Praha

Příspěvekod Ante » úte úno 15, 2011 7:29 am

zaujaly mne ty Delirogeny sem nevěděl co to je tak jsem si to našel, no není to pro slabší povahy :-)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Delirogeny
Uživatelský avatar
designer
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 1581
Registrován: sob říj 27, 2007 2:00 am
Reputace: 0
Bydliště: praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod designer » pon bře 07, 2011 3:13 pm

torecan je na předpis,musíte o něj požádat dvého lékaře
Uživatelský avatar
tomz
nováček na fóru
nováček na fóru
Příspěvky: 7
Registrován: stř kvě 12, 2010 2:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod tomz » pon dub 18, 2011 8:29 pm

A skúšal už niekto túto radu? :D

When I was a young lad (long time ago) when we were seasick our captain made us drink our own urine to fix it. It helped - I was never sea-sick since then.

Skúsim opatrný preklad do lovenčiny: Keď som bol mladý chlapec (bolo to dávno) a keď sme mali morskú chorobu, prinútil nás náš kapitán vypiť vlastný moč aby sa to vyriešilo (napravilo) - pomohlo to, od vtedy som už nikdy nemal morskú chorobu...

Keď sa tak nad tým zamyslím, má to niečo do seba, mňa by to asi veľmi rýchlo dostalo z apatie morskej choroby :-).
Uživatelský avatar
Ludek
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 191
Registrován: stř dub 18, 2007 2:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod Ludek » pon dub 18, 2011 8:41 pm

To je ještě dobra varianta. Horší by to bylo takhle:When I was a young lad (long time ago) when we were seasick our captain made us drink HIS own urine to fix it. It helped - I was never sea-sick since then.
Jestli to pomáhá nebo ne nevím. Nezkoušel jsem,ale pokud někdo ano, tak at se přihlásí. :lol: :lol:
Uživatelský avatar
Papito
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 263
Registrován: čtv lis 15, 2007 1:00 am
Reputace: 0
Bydliště: chebsko

Příspěvekod Papito » pon dub 18, 2011 8:42 pm

Urinoterapie - léčba chorob používáním vlastní moči je docela široce rozvinutá metoda, která pomáhá - dle tvrzení vyléčených - v případech, kdy selhává klasická osvědčená medicina. Není žádný důvod si myslet, že by v případě mořské nemoci nemohla pomoci. Kdo bude první, kdo to vyzkouší a podělí se s námi o svoji zkušenost ?
Uživatelský avatar
vilma
moderátor
Příspěvky: 3127
Registrován: pon kvě 28, 2007 2:00 am
Reputace: 40
Bydliště: Olomoucko

Příspěvekod vilma » pon dub 18, 2011 9:25 pm

No na webu jachting info je možné všecko, :lol: takže dobrou chuť,
není sice ani důvod si myslet, že by v případě mořské nemoci mohla pomoci,
ale vzhledem k tomu, že málokdy na foru vyhrává logika tak proč né, že joooo :lol:

P.S. no a zvlášť by mohla pomoci, pokud by se nejednalo o mořskou nemoc , tak je čas zopakovat dávnou otázku :
už jste někdo vypátral (nebo se dozvěděl na školeních ;) ), s čím vším je teoreticky možné mořskou nemoc zaměnit ??? :)
Naposledy upravil(a) vilma dne pon dub 18, 2011 10:03 pm, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
Denis
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 7075
Registrován: úte lis 08, 2005 5:21 pm
Reputace: 90
Bydliště: Bratislava

Příspěvekod Denis » pon dub 18, 2011 10:02 pm

Ako to myslíš Papito, to si ešte k tomu doblití aj načurá do gatí?

Vilma, mohol by byť ožralý, alebo otras mozgu.
Uživatelský avatar
vilma
moderátor
Příspěvky: 3127
Registrován: pon kvě 28, 2007 2:00 am
Reputace: 40
Bydliště: Olomoucko

Příspěvekod vilma » pon dub 18, 2011 10:05 pm

1/ ne Denisi, do pusy :)
2/ jo, ale to je málo na jedničku, moc stručné a málo komplikované
Uživatelský avatar
Denis
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 7075
Registrován: úte lis 08, 2005 5:21 pm
Reputace: 90
Bydliště: Bratislava

Příspěvekod Denis » úte dub 19, 2011 6:30 am

Co do pusy, jak do pusy??? Na južnej morave som počul, že tí na severnej morave "pijí chcanky", ale moc som im neveril. Že by to predsa len bola pravda?
Aby to s tou falošnou morskou chorobou bolo komplikovanejšie, tak by sa ožrala mohol buchnúť do hlavy. Prípadne aj chrípka by to mohla byť, alebo niečo so žlčníkom?

Zpět na

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů